Vítr se ve větvičkách pohoupává a potichoučku šumí tráva.
Nebe je plné obláčků a třída zase školáčků.
Stromy už odkládají letní šat, teď budou dlouho, dlouho spát.
Tak dobrou noc jim popřejem a za kamny se ohřejem.

Začátek školního roku je už zase tady. Scházíme se po prázdninách, některé děti odešly do školy a místo nich přišly mezi nás nové. V tomto školním roce je zapsáno devadesát tři dětí, takže máme zase plně obsazeno všech pět tříd. Ze všeho nejdřív pomáháme novým dětem s adaptací, seznámí se s novými kamarády, učitelkami a zaměstnanci školky. Učí se zklidnit, zaposlouchat se do básničky, písničky, zapojit se do pohybové aktivity, zkrátka zorientovat se v režimu dne naší školky. „Těšíme se do školky, na kluky a na holky. Ať je léto, nebo zima, ve školce je vždycky prima.“
A co nás tedy během celého školního roku čeká? Shlédneme hodně divadelních představení, dokonce přijede i kouzelník. Samozřejmě nesmí chybět „Dýňobraní“, mikulášské tvoření spolu s rodiči a vánoční besídka, návštěva jesliček po novém roce v našem kostele, masopustní karneval a rej čarodějnic. Jakmile se přiblíží Den matek, všichni se těší na besídku pro maminky, no a potom už oslavíme Den dětí a předškoláci absolvují výlet a už je tu další loučení. Předškoláci budou mít celý rok trošku náročnější než ostatní. Budou vystupovat na setkání seniorů a to nejen v Prušánkách, ale i v Josefově, celý rok budou navštěvovat naši knihovnu, zúčastní se programů v Ekocentru Hodonín a Trkmanka, samozřejmě je čeká zápis do 1. třídy, návštěva 1. třídy a družiny, aby věděli, co na ně od nového školního roku čeká. Myslím, že se ani nenadějeme a budou tu další prázdniny. Ale teď jsme teprve na začátku školního roku a my všichni doufáme, že si děti odnesou dostatek poznatků, hezkých zážitků a vzpomínek. „Prázdniny skončily, děti se vrátily. Tak a je to… Čeká nás babí léto?“

Úsměvy podzimu.

*Viktorka: „Děcka, vy tu po prázdninách plácáte koše s baňama.“
*Vítek si chtěl přidat kakao: „Paní učitelko, prosím další várku kakaa.“
*Tomášek H. „Paní učitelko, když si mamka s taťků dělají legraci, tak já jim říkám Vítku
a Yveto.“
*Vítek: „Paní učitelko, já mám dvě babičky.“
Tomášek: „A já mám tři babičky.“
Vítek: „Jasně Tome, ty mosíš mět vždycky něco extra.“
*Tobiášek M. „Paní učitelko já už si umím vytírat zadek, akorát maminka vždycky musí
zkontrolovat, jestli je to čistá práce.“

text a foto Radka Šůrková

Zpravodaj 3/2016: Začal nám nový školní rok, jaký bude, se dá jen těžko říct. Co se týká činnosti SRPDŠ, tak i v tomto školním roce budeme podporovat stejné aktivity jako v roce předchozím. S hospodařením SRPDŠ se můžete seznámit na stránkách školy, kde jsou založeny i aktuální stanovy. Mimo jiné bychom rádi podpořili pravidelnou návštěvu dětí z MŠ v solné jeskyni. Příspěvek pro tento školní rok zůstává stejný, tedy 150,- Kč za dítě. Třetí a další platící dítě v rodině 100,- Kč. Plánujeme taky dvě přednášky pro rodiče. Jedna z nich by měla být na téma Šikana a Kyberšikana s Mgr. Helenou Adamusovou a dále pak s psychologem PhDr. Janem Svobodou o vlivu rodičovské výchovy na správný vývoj chování dětí a také jaké jsou limity a možnosti rozvoje dětí. Na přelomu pololetí nás čeká tradiční ples, který zpestří svým programem žáci deváté třídy.

                                                                                                                     Lenka Tlachová

Zpravodaj 3/2016: Původně německá legenda o krysaři, kterou v našem literárním prostředí zachytil spisovatel Viktor Dyk a jež nečekaně po stránce historické má pravděpodobně vztah k českému prostředí, se stala námětem šesťáckých Týmečků. Lepší počasí jsme si nemohli přát, když jsme 14. září odjížděli. Na již téměř domovské základně Littner jsme měli k dispozici bazén, asfaltové i pískové hřiště na volejbal, tzv. Konírnu – místnost, kde shromažďujeme techniku i veškeré pomůcky, převleky, tyčky, lana a vůbec vše, co potřebujeme k tomu, aby si děti tři dny užily  a mohly prožít krásné i poučné hry a aktivity. To píšu zejména proto, že si plně uvědomuji, že takovýto “luxus“ dokonalého zázemí a zároveň komornosti bychom málokde měli. To samé se týká dovozu materiálu na Littner. Jsem velmi vděčná – děti by měly být také, že tento servis nám již tradičně zajišťuje pan P. Zálešák. Nic není jen tak samozřejmé a spousta věcí záleží na dobré vůli druhých lidí a měli bychom to i dětem říkat.

Prožili jsme krásné letní dny, ve kterých děti prožily příběh dětí, které se záhadných okolností ztratily ze středověkého města, musely se o sebe postarat, obstarat si oheň, postavit most přes bažinu, po kterém převážely písek. Holky a kluci se setkali s postavou krysaře, který dle pověstí vyháněl z města krysy. Krysu si ušili z látky. S krysařovou píšťalou se setkali ještě na stezce v noci v lese, kde na ni pískali. Melodie z muzikálu Krysař jim byla námětem k tanci. Vytvořili dva klipy, ve kterých každá skupina po svém dotvářela příběh, co se asi stalo se ztracenými dětmi. Měli za úkol předstoupit v příslušném oblečení před konšele města a přesvědčit je, proč by právě oni měli získat povolení, aby se jim brány města otevřely. Užili jsme si krásné chvíle v prosluněném vonícím borovém lese, u Žilkova dubu, kde jsme leželi a, světe div se, děcka dokázala poslouchat šumění lesa. Byly to pěkné tři dny a byly o námaze, o legraci, o vztahu k přírodě, o vztahu člověka k sobě i druhým. Velké poděkování dobrým lidem, kteří pomohli, a p. uč. Kurkové i super instruktorkám K. Svobodové, B. Svobodové a V. Poláchové.

                                                                                                           Za Týmečky Vanda Bušková

Zpravodaj 3/2016: A je to tu. Poslední srpnová sobota – to je ten pravý čas našeho setkávání s novými prvňáky. Tak jako vždy i letos je setkání inspirováno příběhem nebo pohádkou. Letos jsem sáhla po klasice – pohádce O perníkové chaloupce.
S příchodem prvních dětí a jejich rodičů bylo cítit napětí a obavy, co je tady čeká. Více ze strany rodičů než dětí. Ty se hned zapojily do práce. A protože perníková chaloupka je z perníku, i ony si nazdobily svoji chaloupku bílkovou polevou a pestrým zdobením. A pak už jen dokazovaly, co všechno ví o lese, zvířátkách a rostlinách, které tu jsou. Taky dokázaly, že umí překonávat různé překážky a svůj strach. K tomu jsme využili naši lanovou pyramidu a nářadí z tělocvičny.
Také rodiče si zahráli jednoduché hry, aby se poznali. Počáteční strach z nich spadl a celkem příjemně jsme se pobavili a zasmáli. Dostali základní informace o škole a také vyjádřili své obavy a představy a očekávání.

Ani jsme se nenadáli a byl tu konec našeho setkání. Děti si domů odnášely sladké perníčky a rodiče odcházeli s klidnější myslí. A děti se začaly těšit na svůj velký den – 1. září.

                                                                                                       Text a foto Radka Šupová