Nástroje pro usnadnění přístupu

Skip to main content

Střípky z historie farnosti – stavba kostela

Zpravodaj 4/2017: Stavba kostela byla bohužel založena na nepevném slínovitém podloží. Časem se objevily ve zdivu pukliny a kostel se začal pomalu “rozjíždět”. P. Augustin Pinkalský píše v kronice roku 1861 o stavu kostela toto: „Vstoupiv do zdejšího chrámu Páně, nemálo jsem se zarmutil. Nejednou byli jsme v čas služeb božích kusami z klenutí padající malty pobouřeni a k útěku z chrámu Páně přinuceni. I z hlavního oltáře, kuse dřeva, ruka neb noha cheruba dolů padaly a takto život kněze v nesnáz uvozovaly. “Údajně se chrámové zdi klonily do farské zahrady, což bylo již okem viditelné. Kostel musel být tedy podepřen postupně sedmi pilíři. Každý byl postaven asi ze 7000 cihel. Roku 1880 byla loď kostela stažena železnými táhly a koruna zdiva zpevněna železobetonovým věncem za pomoci cementu, což se později projevilo zavlháním zdiva. Kostel byl mnohokrát opravován. K nejzávažnějším stavebním zásahům došlo po druhé světové válce, kdy byl kostel poškozen dělostřelbou. Poslední velká oprava proběhla v 90. letech. Bohužel nadále zdivo v kostele vlhne a bude se to muset opět řešit.

Brzy ale v kostele zavládne adventní a posléze vánoční atmosféra. Do tohoto období spadají i různé svátky. Kromě Sv. Mikuláše, jehož svátek si připomeneme s dětmi, je to např. svátek prvomučedníka Sv. Štěpána, kdy je tradičně sloužena mše svatá za mládež s doprovodem Štěpánských koledníků. Dále svátek sv. Jana, kdy se žehná víno, sv. Betlémských dětí mučedníků, kdy je mše sloužená za děti a v neposlední řadě je to svátek Svaté Rodiny, kdy si manželé obnovují své manželské sliby. Všichni jste srdečně zváni. Je dobré si občas připomenout, proč vlastně ty Vánoce slavíme. Přeji všem požehnané svátky i další dny.

                                                                                            Za farnost Jitka Omelková

A co senioři – Martinské sousedské posezení

A zas je tu paní zima,
teplé slunce někde dřímá.
A nás trápí vítr, chlad,
a to nemá nikdo rád.

Zpravodaj 4/2017: Druhý ročník Martinského posezení se rychle přiblížil. Jedenáctý listopad – svátek Martina. A jaké to byly tentokrát „hody“? Naše ženy napekly koláčky a zákusky. Děvčata z obecního úřadu nám velmi pěkně vyzdobily sál a stoly. Zahájení se opět ujal pan starosta se Zdeničkou Hromkovou. Již podruhé vystoupila naše šikovná děvčátka z taneční školy s irskými tanci. Velký aplaus sklidily Neonky – mažoretky z Moravské Nové Vsi. Předvedly vítěznou show „Honzíkova cesta“, se kterou získaly I. místo a titul mistra světa juniorů. Taky nám zahrála mladá cimbálová muzika. Věřme, že za pár let to bude slavná kapela. Naši mužáci vystupovali dokonce dvakrát a můžu potvrdit, že jim to opravdu velmi pěkně zpívá. Seniorky z Mikulčic předvedly své pásmo, a i když je několikrát zradila technika, s chutí si zatančily. I my jsme předvedly své pásmo. Tentokrát to byl mažoretkový pochod. Velké díky patří spolku Nechorští vinaři, který přispěl svými víny. Tak byl zase malý košt místních vín. K dobré náladě a k tanci hrála výborná Kapela starých časů. Na naše pozvání přijeli hosté z družební obce Prietržka ze Slovenska. I s panem starostou. Odcházeli od nás velmi nadšeni a spokojeni. Ještě jednou bych chtěla všem moc poděkovat, za ochotu a pomoc obecnímu úřadu, našim členkám a všem vystupujícím.

Tak přeji všem krásné pohodové vánoce a šťastný a spokojený celý příští rok, vždyť i k němu už je to jen skok.

                                                                 Za Klub seniorů Květa Kopečková, foto Věra Dřevěná

STREET DANCE V PRUŠÁNKÁCH

Zpravodaj 4/2017: Nemusíte své děti nikam vozit – my jezdíme za vámi. Jsme Taneční studio N.C.O.D. a specializujeme se na tanec zvaný STREET DANCE, který zastřešuje velké množství tanečních stylů, jež se neustále rozvíjejí, a každý si určitě naleznete ten svůj.

Taneční studio navštěvuje celkem více jak 250 členů a doufáme, že se nám podaří rozšířit lásku k tanci směrem k dalším dětem, mládeži a dospělým, kteří budou chtít využít svůj volný čas zdravěji, aktivněji, v kruhu nových přátel a získávat tak nové zážitky a zkušenosti.

Tanečníci se od září do prosince učí choreografie, které vystupují na vánočním projektu tanečního studia, který tentokrát nese název „V tanci není dobrých či zlých – tanec můžeš milovat nebo milovat nade vše!“ Jde o vystoupení pro rodiče a veřejnost, které se koná 16. prosince v Kulturním domě Břeclav na téma – citáty ze života. Rodiče, tak mohou vidět, co všechno jsou jejich děti schopné se naučit za tak krátký čas, a děti mají radost, že mohou své taneční dovednosti předvést před publikem a setkat se s ostatními kamarády, které spojuje láska k tanci.

Děkujeme všem sponzorům včetně obce Prušánky za podporu. Moc si vážíme toho, že jste nám dali možnost reprezentovat Českou republiku, která v celkovém pořadí skončila na krásném 9. místě.

Také jsme si o letních prázdninách užili spoustu tance, soutěží a zábavy na letním tanečním soustředění v Chotěboři, kde jsme se připravovali na novou soutěžní sezónu. Tu otvíráme soutěží v Písku, tak přeji dětem hodně štěstí. Svou choreografii, mimo soutěžní skupiny studia, budou prezentovat také Kateřina Penčáková a Gabriela Křiváková z Prušánek, které si připravily duo s názvem Garity Mania (v překladu Bratrská mánie) a opravdu je na co koukat. Snad se bude líbit i porotě.

Pokud i vy se k nám chcete přidat, ideální čas právě přichází – od ledna začínáme učit nové choreografie, které budou moci tanečníci ukázat na vystoupení pro rodiče a veřejnost v červnu 2018.

Stačí přijít na trénink, s sebou pohodlné oblečení a pití. První lekce je zdarma. Nemusíte se bát, hodina je uzpůsobena i pro úplné začátečníky. Tak neváhejte a přijďte, když to máte „za rohem“.

PRAVIDELNÉ LEKCE V PRUŠÁNKÁCH PRO DĚTI A MLÁDEŽ

  • KAŽDÉ PONDĚLÍ 17:45 – 18:45
  • V SÁLE KULTURNÍHO DOMU

Více na www.ncod.cz, dotazy zasílejte na email: ncod@seznam.cz

Za celý lektorský tým srdečně zve a těší se Lenka Žůrková, tel: 723 665 935

Dárky, kterých se nemůžete dočkat…

Z činnosti skautu – 4/2017

„Už se jen jednou vyspím a je to tady. Těším se na to celý rok a zítra to konečně začne. Jupííí!“ lítá Vaškovi v hlavě jedna myšlenka za druhou.

Je čtvrtek 30. listopadu a Vašek jde domů ze školy. Odpoledne má jako každý čtvrtek skautskou schůzku se svými kamarády a po ní jde domů dodělat si školní úkoly, protože ve čtvrté třídě už mají úkolů opravdu hodně.

Když pak leží večer v posteli, nemůže spustit oči ze svého psacího stolu pod oknem. O lampičku je na něm totiž opřený…adventní kalendář. Ano! Zítra konečně otevře první okýnko s čokoládovým bonbónem. Aaach, jak se jen Vašek těší na Vánoce. Už aby byly tady!

Ráno se Vašek probudil, vyskočil z postele jako atlet a přiběhl ke stolu. Otevřel první okýnko a čokoládu hned slupnul. Usmíval se a vychutnával si po ránu sladkou chuť na jazyku. Najednou mu ale úsměv zamrznul a pomalu se změnil ve smutný výraz. Vašek totiž očima z prvního okýnka sjel až na okýnko s číslem 24. V ten moment si uvědomil, že do Vánoc zbývá ještě nespočet předlouhých dní a že se Vánoc asi ani nedočká. Dal by všechny své hračky za to, aby už byl Štědrý den… Ale takhle jednoduché to bohužel není. Vaškovi začalo 24 dní dlouhé trápení plné nekonečného čekání.

Přes rok si Vašek hrál skoro se všemi svými hračkami, ale teď se jeho jedinou hračkou stala malá gumová kulička. Vašek měl teď často dlouhou chvíli, tak si ji začal krátit tím, že se několikrát za den posadil na zem, opřel se o svůj noční stolek a jen tak si házel kuličku o zeď v domnění, že mu čas poskočí dopředu rychleji. Když házení gumovou kuličkou po několika dnech rychlosti času nepomohlo, vyzkoušel Vašek jinou taktiku.

Každé odpoledne šel za dům na zahradu a začal se houpat na houpačce. Začínal vždy opatrně malým houpáním, ale postupně houpání stále zrychloval. Byl si jist, že když kolem něj všechno tak rychle sviští, že i čas určitě plyne mnohem rychleji. Po několika pokusech zjistil, že se tak nestalo. Nepotěšil ho ani první sníh, který na něj při jednom houpacím pokusu začal padat. Čekání Vaška užíralo. Ať zkusil cokoli, hodinové ručičky se stále ne a ne začít točit rychleji.

Dokonce došlo i na kouzelný kufřík, který dostal Vašek minulý rok na narozeniny. Vytáhl kouzelnou hůlku, oblékl si plášť a nasadil si kouzelnický klobouk. S veškerým soustředěním, kterého byl schopný, namířil kouzelnou hůlkou na hodiny a pod nosem si mumlal kouzelná slovíčka. Pak na chvíli zavřel oči, a když je otevřel…tak se ručička ani o milimetr nepohnula.

Bylo to opravdu utrpení. Vašek se nemohl na nic soustředit, jak moc se těšil na Vánoce. Na skautských schůzkách mu čas ubíhal trochu rychleji, ale to bylo jen jednou za týden a pouze dvě hodiny odpoledne. Po schůzce pak přišel domů a čas se mu začal zase nesmírně pomalu vléct. Když psal po schůzce domácí úkoly, začal se znuděně točit na židli. A protože věděl, že mu úkoly nikam neutečou, točil se tak dlouho, že když se dotočil, tak čas poskočil o neuvěřitelnou… jednu minutu vpřed. Vašek začal být zoufalý.

Kalendář měl pořád na očích. Věděl přesně, že do Štědrého dne zbývá už jen 5 dní, ale i tak se mu tato doba zdála delší než věčnost. Na těchto posledních pár dní Vašek vyzkoušel něco úplně jiného.

Každý večer, když maminka zavolala tatínka a jeho k večeři, Vašek rychle seběhnul do jídelny. Večeře už byla jako vždy krásně nachystána na talíři, takže Vašek jen ledabyle usedl na židli a večeři do sebe naházel rychleji, než bys řekl švec. Pak opět rychlostí blesku vyběhl do pokoje, oblékl si pyžamo, zhasnul, přikryl se peřinou a…nemohl usnout. Tak moc chtěl zaspat to nekonečné čekání, že se mu nakonec čekání přesunulo i do noci.

Ráno ještě ani nezvonil budík a Vašek už byl vzhůru. Chvíli ležel v posteli s otevřenýma očima a přemýšlel. Pak vystřelil jako raketa z postele k adventnímu kalendáři! Ano! Sláva! Je 24. prosince! Je Štědrý den! Vašek tryskem seběhl dolů do obývacího pokoje, kde stál krásný vánoční stromek a pod ním plno dárků. Vašek vyrazil ke stromku. Prohnal se kolem něj a zamířil do pokoje, kde měl všechny své hračky. Odklopil víko z krabice od Lega a vytáhl z ní zabalený vánoční dárek.

Vaškovi zářily oči jako dvě hvězdičky. Popadl dárek a rychle jej běžel dát mamince a tatínkovi, kteří ještě spali…

Ať jsou pro Vás Vánoce časem plným radosti nejen z dárků, které dostanete, ale také z dárků, které se nemůžete dočkat dát.

Příjemné prožití vánoční doby se svými blízkými vám přeje skautský oddíl Cor Dare Prušánky

Klub maminek – podzim a zima 2017

Zpravodaj 4/2017: Podzim v Klubu maminek je vždy ve znamení organizace burzy a následných příprav na Vánoce. Po letošní podzimní burze, která byla opět úspěšná, jsme dětem za část výtěžku pořídily nový koberec do herny. Znovu bychom tedy rády poděkovaly všem, kteří se burzy zúčastnili a pomohli nám tak naši hernu zase trošku zútulnit. A při příležitosti výměny koberce jsme také protřídily hračky, které se nám v Klubu nakupily, a protože naše děti si příliš nehrály s plyšáky, kterých se nám sešlo opravdu hodně, velkou část jsme jich poslaly dětem do dětského domova, kde určitě najdou větší využití a děti z nich budou mít radost.

Vy, kteří pravidelně čtete naše příspěvky, si možná vybavujete, že v minulém zpravodaji jsme psaly o plánovaných výletech. O podzimních prázdninách jsme jeden z nich uskutečnily a vydaly jsme se s dětmi do hodonínské herny Bambino, kde Klub maminek všem dětem zaplatil vstupné. Děti byly velice spokojené a vyřádily se, zatímco maminky si v klidu daly kafíčko a popovídaly si. Bylo to velmi příjemné a určitě naplánujeme další výlety.

Během podzimu v Klubu došlo také k jedné výrazné změně. Kromě čtvrtečního dopoledne se teď scházíme i v pondělí odpoledne. Od 16:00 probíhá kroužek angličtiny pro předškolní děti (3 – 6 let) s lektorkou Míšou Krmíčkovou. Ve stejnou dobu si mladší děti s maminkami hrají v herně, takže pokud nemáte v pondělí odpoledne co dělat, přijďte za námi, rádi vás uvidíme.

V předadventním období už tradičně pořádáme tvoření adventních věnců. Nejinak tomu bylo i letos. Tentokrát tvoření proběhlo 30. 11. poprvé na domečku, o který se nově dělíme se skauty. Opět vzniklo mnoho krásných věnců, svícnů a vánočních dekorací a my jsme se příjemně naladily na nadcházející advent. A abychom měly krásně nazdobené stromečky, 7. 12. jsme si s dětmi vytvořili několik druhů vánočních ozdob a také vánoční přáníčka, která budou jistě krásným dárkem pro nejednu babičku.

Rok 2017 v Klubu maminek zakončíme malou nadílkou, kde si děti rozbalí nové hračky, všichni si zazpíváme koledy, navzájem ochutnáme cukroví a perníčky a maminky i tatínci si můžou dát čaj nebo svařák. Už se těšíme na chvíli, kdy budou děti dárky rozbalovat. Vždyť co může být pro rodiče hezčí, než jiskřičky v očích dětí, když trhají balicí papír a těší se na jeho obsah.

Doufáme, že letošní Vánoce pro vás budou ve znamení klidu a pohody a že během nich zažijete mnoho krásných okamžiků s vašimi dětmi a blízkými. Zároveň bychom vám všem chtěly popřát jen to nejlepší v roce 2018.

                       Za Klub maminek Martina Vašíčková, foto Martina Vašíčková a Bohdana Tučková

Co patří k těm pravým tajuplným Vánocům?

 Z naší školičky – Zpravodaj 4/2017:

Co patří k těm pravým tajuplným Vánocům? Ozdobený stromeček, světla svíček, čerstvě napadaný sníh, pohádky, vůně cukroví a jmelí. A také trochu zamyšlení.
Robert Fulghum: „Všechno, co opravdu potřebuju znát o tom, jak žít, co dělat a jak vůbec být, jsem se naučil v mateřské školce. Moudrost mě nečekala na vrcholu hory zvané postgraduál, ale na pískovišti ve školce. Tohle jsem se tam naučil. O všechno se rozděl. Hraj fér. Nikoho nebij. Vracej věci tam, kde jsi je našel. Uklízej po sobě. Neber si nic, co ti nepatří. Když někomu ublížíš, řekni promiň. Před jídlem si umyj ruce. Teplé koláčky a studené mléko ti udělají dobře. Žij vyrovnaně – trochu se uč a trochu přemýšlej a každý den trochu maluj a kresli a zpívej a hraj si a pracuj. Každý den odpoledne si zdřímni. Když vyrazíš do světa, dávej pozor na auta, chytni někoho za ruku a drž se s ostatními pohromadě. Nepřestávej žasnout. Vzpomeň si na semínko v plastikovém kelímku – kořínky míří dolů a rostlinka stoupá vzhůru a nikdo vlastně neví, jak a proč, ale my všichni jsme takoví. A nikdy nezapomeň na dětské obrázkové knížky a první slovo, které ses naučil – největší slovo ze všech – dívej se. Všechno, co potřebujete znát, tam někde je. Slušnost, láska a základy hygieny, ekologie, politika, rovnost a rozumný život. Představte si, oč lepší by byl svět, kdybychom si všichni – na celém světě – každý den ve tři odpoledne dali koláček a mléko a pak si zdřímli s polštářkem pod hlavou. A stále ještě platí – bez ohledu na to, kolik vám je let, že když vyrazíte do světa, nejlepší je chytit někoho za ruku a držet se pohromadě.“

Slavnostní zvonečky zvoní,
z kuchyně cukroví voní,
všechno se leskne a třpytí,
na stromku světýlka svítí.
Na kamnech purpura
a v ruce part Tiché noci,
takovou pohodu přejeme všem o vánocích.
Ať s každou spadlou vločkou se rozhostí v srdci mír,
ať s každým rampouchem se rozezní štěstí,
ať všem vůně jehličí přinese do duše klid.

Krásné vánoce plné pohody, radosti a toužebného očekávání a v novém roce 2018 pevné zdraví, štěstí, spokojenost a lásku se sluníčkem v duši i srdíčku přejí děti a zaměstnanci mateřské školy.

                                                                                           Radka Šůrková, vedoucí učitelka

Něco pro váš úsměv.

Lucinka K. „Paní učitelko, já sa těším na sobotu celý rok.“
Andrejka Z. „Paní učitelko, já pojedu s maminkou k paní doktorce na rýmu, na ucho a trhat plíce.“
Děti hrály čichací hru. Víteček S. „Děcka, nedávajte mně už čuchat tů trávu, nebo sa mně zvyšuje aktivita mozku.“
Dominiček Z. „Paní učitelko, já tě mám rád až do Kyjova.“ A druhá paní učitelka: „A mě jak?“ „Tebe až do Břeclavi.“
Paní učitelka volá na Matyáška K. „Pojď sem, ty můj trpaslíčku.“ Matynek: „Já nejsu trpaslíček, já su opica.“ Učitelka: „A proč?“ Matynek: „No já nevím, ale říká to Elenka.“ (sestřička)
Alešek H. „Paní učitelko, my pradávno a pradávno sme byli ve cirkuse, ale nebyl tam ten klaun s červeným nosem, ale byl celý bílý a eště slon, ale žirafa tam nebyla a tů sem chtěl právě vidět.“

Při pečení perníčků se každý cukrář umaže.

foto: Alena Maršálková

Exkurze do Kovosteelu ve Starém Městě

Zpravodaj 4/2017: Je středa 25. října, naše třída se shromáždila před školou. Čeká nás výlet do Kovosteelu. Spolu s námi jedou i deváťáci. Cesta trvala asi hodinu, ale dočkali jsme se. Vyšli jsme z autobusu a šli se podívat do kovozoo. Mně se osobně líbil mrož. Po kovozvířátkách nás čekala prohlídka pracoviště na rozebírání elektrospotřebičů. Přebrala si nás šikovná paní průvodkyně a šli jsme. Vyšlapali jsme spoustu železných schodů. Čekal nás nezapomenutelný výhled na hromady a hromady kovů. Viděli jsme celý provoz z výšky. Zbytek Kovosteelu jsme viděli při jízdě vláčkem, kde nám pan řidič povídal o všem, co vidíme. Naše cesta skončila pozdravením příšerky Agáty. Moc jsme si to užili.

                                                                                  Karolína Salajková, 6. tř., foto: Mila Kurková

„Vánoce jsou svátky klidu, nezkoušejte naši třídu.”

Z činnosti ZŠ – Zpravodaj 4/2017:

Ano! Asi v málokteré škole se adventní čas obejde bez tohoto extra otřepaného hesla napsaného bezprašnou křídou na ušmudlané tabuli. Pod tlakem tohoto (a jiného) citového vydírání pak většina kantorů odloží písemku na povánoční čas a se shovívavým úsměvem pověsí poslední baňku na třídní vánoční stromek, který den před tím přinesl žák Jiroušek, aby si vylepšil svoji pošramocenou reputaci.

Proč taky ne, vždyť Vánoce a adventní čas jsou k tomu přece jako stvořené. Nebo ne?

Tak jako tak, čas letí jako bláznivý (jak se zpívá v jedné písni) a naše škola má za sebou větší část prvního pololetí. A myslím, že se v rámci svých možností činí. Prvňáčci už si přečtou vánoční přání od babičky, někteří deváťáci mají ještě větší nejasno ve výběru svého dalšího studijního působiště, šesťáci utužovali vztahy na Týmečkách, děti ve školce si užily Dýňobraní, rodiče jsme pozvali na Den otevřených dveří a samozřejmě na tradiční Adventní odpoledne nabité dílničkami. Učebna fyziky dostala k Vánocům novou projekční techniku a rozbíháme bezhotovostní platby za obědy s možností objednávání a odhlašování přes internet.

Každopádně i v následujícím kalendářním roce nenecháme naši školu zahálet. Nebudu prozrazovat vše, ale chystáme třeba sportovní akci na podporu některé z učeben nebo zajímavý projektový den. Rodiče bychom pak rádi přivítali na závěr školní roku na školní letní slavnosti, na jejíž přípravě začínáme pomalu pracovat. Něco málo si necháme i jako překvapení.

Ať i váš vánoční čas se nese v duchu překvapení, tedy těch příjemných, samozřejmě…

Klidné svátky a úspěšný nový rok všem.

                                                                                                   Jakub Horňák, ředitel školy

Informace odpadového hospodářství

Zpravodaj 4/2017: Vážení spoluobčané, blíží se konec roku a je na mě, abych vám občanům touto cestou poděkoval za to, jak přistupujete ke třídění odpadových surovin v naší obci. K dispozici mám zatím jenom hlášení za tři čtvrtletí tohoto roku, ale i tak je to bezmála 162 tun vytříděného odpadu, za který jsme získali od firmy EKOKOM necelých 230 tis. Kč, které jsme mohli použít na nákup nových hnědých popelnic na bioodpad, pytlů a pronájmu kontejnerů. Díky také vašemu snažení o třídění můžeme na příští rok nechat poplatek za vývoz a uložení komunálního odpadu (popelnic) ve stejné výši jako letos, tj. 400 Kč na osobu a rok.

Jsem také moc rád a všem občanům děkuji, že už se nadále nepoužívá na vyvážení odpadu zpevněná plocha za kostelem. Na jaře tohoto roku jsme odtud odvezli na kompostárnu u Mutěnic asi 233 tun bioodpadu a věřte, nebyla to levná záležitost. O to víc nás těší, že zákaz ukládání se respektuje.

Další dobrou zprávou je také to, že nám konečně Fond životního prostředí zaslal peníze na nákup 600 kusů kompostérů, na které už proběhlo výběrové řízení na dodavatele. V únoru příštího roku budou tyto dodány a následně po podpisu nájemní smlouvy rozdávány bezplatně do každého domu. Nájemní smlouva bude asi na 5 let, po dobu tak zvané udržitelnosti projektu, a po této době budou kompostéry vaše.

Dále využívám tohoto místa k informaci o tvorbě nového Územního plánu obce Prušánky. Do roku 2020 musí mít ze zákona každá obec, která má územní plán vytvořený do roku 2000, a to jsme i my, zpracovaný plán nový. Pro ty, kterým územní plán nic neříká, je to jeden z nejdůležitějších dokumentů, kterým se řídí výstavba a rozvoj každé obce. Jeho vytvoření a schvalování je dlouhodobá záležitost.  Proto žádám ty, kdo má nějaký podnět na další rozvoj obce, lokality další výstavby a jiné, aby do konce měsíce února příštího roku tyto podal v písemné podobě na podatelnu obecního úřadu. Takto získané podklady budou předány projektové kanceláři, která nový územní plán zpracovává a které budou sloužit k dalším projednáním.

Závěrem mě dovolte, abych vám poděkoval za dosavadní dobrou spolupráci, popřál krásné a klidné prožití nadcházejících adventních dní a vánočních svátků a šťastné vykročení do nového roku 2018.

                                                                                              Jan Nosek, místostarosta obce

Ekolympiáda ve Strážnici

Zpravodaj 3/2017: V pátek 22. září jsme se již tradičně zúčastnili Ekolympiády na gymnáziu ve Strážnici. Vždy soutěží jeden žák ze šesté třídy, to byla letos Karolína Pšovská, jeden ze sedmé třídy, to měl být Tomáš Hromek, ale ten nám onemocněl, tak jej zastoupila Lea Sadovská, a jeden žák z osmé třídy, Nikolas Netík. Jako doprovod jel s námi pan učitel Wagner. Tentokrát se nám docela dařilo. Skončili jsme na čtvrtém místě. Olympiáda se skládá ze tří částí: z teoretického testu, praktické části v terénu a z projektu. Pracovalo se nám dobře, dověděli jsme se zase něco nového a poznali jsme zámecký park, kde jsme plnili praktickou část olympiády.

Za účastníky ekolympiády Mila Kurková, foto Vladimír Wagner