Nástroje pro usnadnění přístupu

Web Accessibility plugin by DJ-Extensions.com
Skip to main content

Výlet do Prahy

Zpravodaj 4/2018:

V sobotu 24. 11. 2018 jsme jeli na prohlídku stadionu AC Sparta Praha v počtu 39 dětí a 27 dospělých.  Sešli jsme se v Břeclavi na vlakovém nádraží a všichni jsme odjeli do Prahy. Na hlavním nádraží jsme přesedli na metro (pro některé děti to byl velký zážitek), a pak jsme pěšky přišli ke stadionu.

Zde nás slavnostně přivítal pan Pavel Matušek, který nám byl průvodcem. Prošli jsme vstupem hráčů na fotbalové hřiště, tribuny, komentátorské stanoviště, síň slávy, místnost pro rozhovory a VIP tribuny. Prohlídkou stadionu jsme byli velice nadšeni – pane Matušku, móóóc díky.

Pak následoval oběd v Pizzerii Einstein.

Další program, který byl pro nás nachystán, byla podívaná a procházka po Karlově mostě, zastávka na Staroměstském náměstí, kde se nám znovu zprovozněný orloj představil v celé své kráse. Poslední zastávkou byla socha Svatého Václava.

Po opuštění Prahy jsme šťastně dojeli do Břeclavi.

Výlet jsme si moc užili.

Lukáš Váňa – hráč starší přípravky

Ocenění členů sportovních oddílů

Zpravodaj 4/2018:

Fotbalový oddíl navrhnul na ocenění za sezonu 2017/2018 trenéra mládeže Františka Mazucha, který svou trenérskou činnost vykonává velmi svědomitě a nad rámec svých povinností. Jedním z příkladů je organizace fotbalového kempu, který má u nás již tradici a je velmi kladně hodnocen všemi účastníky.

V sezóně 2017/2018 se A mužstvo kuželek, které hrálo skupinu D ve 3. lize, umístilo na vynikajícím druhém místě, což je největší dosažený úspěch kuželkářského oddílu.

V soutěži získalo z dvaceti dvou zápasů 31 bodů a v jarní části dokonce vyhrálo devět zápasů z jedenácti. Závěr sezóny si naše A mužstvo již pohlídalo a poslední tři zápasy odehrálo v pohodovém stylu. Soupiska: Zdeněk Zálešák, Stanislav Zálešák, Lukáš Hlavinka, Stanislav Esterka ml., Jan Zálešák, Dominik Fojtík.

Mistrovství České republiky jednotlivců proběhlo 28. dubna v Českých Velenicích, tam nás reprezentoval Filip Benada, který skončil na 24. místě výkonem 548 kuželek. Na toto mistrovství se probojoval ze 4. místa v krajské soutěži.

Za oddíl šachu byl oceněn Štěpán Omelka, který patří bezesporu mezi mladou naději prušáneckého šachu. Z mládežnických turnajů přivezl již několik medailí. Taktéž od minulé šachové sezóny družstev začal hrávat za Prušánky pravidelně v soutěžích dospělých, kde dosahuje zajímavých výsledků. Pevně věřím, že zájem o šachy mu vydrží co nejdéle a stane se pevnou součástí jeho volnočasových aktivit i v budoucnu.

Všem oceněným členům ještě jednou jménem celého VV SK gratuluji a přeji mnoho dalších úspěchů nejenom ve sportovním, ale i v osobním životě.

                                                                                                                     Jan Váňa, foto: Petr Koliba

Oddíl šachu 4/2018

Zpravodaj 4/2018:

Náborový šachový turnaj o přeborníka ZŠ Prušánky

Oddíl šachu SK Podlužan Prušánky uspořádal dne 9. 11. 2018 v jídelně ZŠ náborový šachový turnaj o přeborníka školy v kategoriích mladší (1. – 4. třída) a starší žáci (5. – 9. třída). Celkem se zúčastnilo 23 dětí.

Konečné pořadí mladší žáci:

  1. Lukáš Váňa, 2. Tomáš Weissberger, 3. Lukáš Maršálek

Konečné pořadí starší žáci:

  1. Ondřej Koller, 2. Martin Imrich, 3. Patrik Šimčík

Závěrem jen připomenu, že šachový kroužek dětí se koná každé úterý od 15:00 hodin v klubovně pod DPS – další zájemci jsou srdečně vítáni. Taktéž děkujeme vedení ZŠ Prušánky za vstřícnost a podporu.

František Dryšl

Přebor ZŠ Prušánky 09.11.2018:

Vítěz v kategorii mladších žáků Lukáš Váňa (vlevo) a starších žáků Ondřej Koller

Největší potřebou dnešní doby je Boží pokoj

Zpravodaj 4/2018:

Kam ten náš svět spěje? Když sledujeme zprávy, je to samá katastrofa. Války, konflikty, teroristické útoky, živelné pohromy…Neslušnost, bezohlednost, nezájem… To všechno jsou věci, které vyvolávají strach a nepokoj. Ale člověk přece ve svém nitru touží po pokoji. Kde ho najít?

Psal se rok 1870 a francouzsko-pruská válka byla v plném proudu. Těsně před vánocemi se obě armády setkaly na bojové linii u Arden a stály proti sobě, odhodlány vybojovat rozhodující bitvu. Na obou stranách se konaly horečné přípravy – vojáci budovali zákopy, připravovali zbraně i střelivo a na Štědrý den konečně nastal „klid před bouří“. Náhle se na francouzské linii něco hnulo – ze zákopu se vynořil osamělý voják a pomalu kráčel směrem k nepříteli. „Co to tam ten pitomec dělá?“, lámali si hlavu muži na obou stranách a s napětím sledovali, jak se vyhrocená situace vyvine. Už už se zdálo, že padnou první výstřely, když se ten muž konečně zastavil – a co to – začal zpívat. Nejprve slabě a bojácně, ale s každou notou jeho hlas sílil a do mrazivé noci znělo vítězné „Narodil se Kristus Pán, veselme se!“ Po chvíli píseň dozněla a nastalo opět ticho – neozval se ani hlásek, nepadl ani výstřel, ale přece jen se stalo něco úžasného: Pohnula se ztvrdlá lidská srdce a v takovém případě na sebe další události nedají dlouho čekat. Vzápětí se z německého zákopu ozvala stejná píseň v němčině a ke zpěvu se pozvolna přidávali muži na obou stranách, až celá bitevní linie zněla mocným, slavnostním chorálem. Bitva se zlem a smrtí byla odstartována – nebylo však vítězů ani poražených – všichni cítili, že zde zvítězil Pán Ježíš! Ten, který se narodil pro všechny lidi, tedy i pro vojáky obou válčících stran a který je aspoň na pár hodin dokázal zbavit jejich zloby a nenávisti.

Někdo musí začít – tak jako ten francouzský voják – a potom se mohou věci dát do pohybu. Nemůžeme jen pasivně čekat, ale máme nechat roztát svá ztvrdlá srdce, usilovat o to mít pokoj v sobě, vylézt ze „zákopu“ a šířit ho pak kolem sebe (v rodině, ve škole, v práci). Pak bude na jednom místě světa o něco krásněji a bude se nám lépe žít.

Vánoce (a nejen Vánoce) prožité ve vzájemné lásce a pokoji přeje

                                                                                                                                                          Vít Hába, farář

 

Střípky z historie farnosti: fara

Zpravodaj 4/2018:

Tentokrát něco málo z historie fary. Původní fara byla postavena kolem roku 1770 vedle kostela. Byla to po kostele nejstarší budova v Prušánkách. Pouhých osm kroků od kostela stály stáje kryté slámou, což bylo nebezpečné kvůli požáru. Tehdy ještě nebyly na kostele hromosvody. Roku 1882 nechal statkář Kuffner na farním dvoře vykopat studnu. Tehdejší pan farář Jan Holub byl za to vděčný, protože prý čeládka při donášení vody od studní mařila čas, kazila se klepy a odnášela v putýnkách všelicos z fary. Stará farní budova sloužila téměř 160 let. Nová farní budova byla postavena v roce 1930 za velmi dramatických okolností. Podle tehdejšího faráře Sedláka byla fara již k obývání nezpůsobilá a opravit se nedala. Už v r. 1861 si P. Pinkalský stěžuje na špatný stav fary. Popisuje, jak na něj padala malta ze stropu, dírami smetí z hůry a jak se musel vystěhovat do chléva.  Starosta Michal Seják byl názoru, že se dá fara ještě opravit. Bylo to v době sociální a hospodářské krize a v obecní pokladně nebyly peníze. Farář Sedlák se nemínil spokojit se stanoviskem starosty a intervenoval u vyšších míst. Stavba byla nakonec i přes velký odpor některých občanů rozhodnuta. Spor fara versus radnice, respektive farář versus starosta, zcela ovládl celou obec. Obecní kronikář tuto událost uzavírá slovy: „Narazili na sebe tvrdohlavci, kteří byli jeden vůči druhému neústupní, a kteří neznali zlaté střední cesty dorozuměti se.“ Fara prošla od té doby už mnohými opravami. Farní stáje byly přebudovány na garáž, bylo zavedeno ústřední topení, plyn, vodovod. Poslední opravou bylo zateplení fary a nová fasáda. Co je ale nejdůležitější, aby měla fara do budoucna komu sloužit.

(zdroj farní a obecní kronika)                                                                   Jitka Omelková

Setkání Seniorů 2018

Zpravodaj 4/2018:

V pátek 12. října bylo každoroční setkání s našimi seniory v kulturním domě. Tuto akci organizují společnými silami obecní úřad a naše mladé seniorky. Stejně jako v předchozích letech čekalo na naše spoluobčany občerstvení, výborné koláčky napekla „koláčová četa“ ve školní jídelně, kde nám také paní kuchařky pomohly s přípravou občerstvení. Nechyběl kulturní program v podání dětí ze školky a Nechoránku, kytička pro ženy, tombola, ochutnávka vín… K tanci a poslechu zahrály harmonikářky Jarabinky z Podivína.

Jana Kamenská, foto: Lucie Přikrylová

Gulášfest 2018

Zpravodaj 4/2018:

V sobotu 27. října  se konal už VII. ročník! Zúčastnilo se jedenáct družstev, guláše byly výborné, přesto museli být vybráni ti nejlepší. Odborná porota nejvíce body ocenila tato tři družstva:

  1. místo: Myslivci Prušánky
  2. místo: Kanci (Prušánky)
  3. místo: Pekelníci (Moravská Nová ves)

A chuťové buňky návštěvníků, kteří hlasovali pro nejlepší guláš vhozením lístku do sklenic na pódiu, byly skoro stejné, protože podle nich byly nejlepší guláše těchto družstev:

  1. Kanci
  2. Myslivci Prušánky
  3. Myslivci z Beskyd

Všechna vítězná družstva dostala dárkový balíček a velkou dřevěnou cenu, kterou vyřezal Honza Rohr. K tanci a poslechu hrál Nechorbend. A přestože začalo po jedné hodině odpolední pršet, návštěvníkům Gulášfestu to nevadilo a zpívali a tančili i v dešti☺

Foto: Jana Hunkařová

myslivci Prušánky:

Kanci Prušánky:

Pekelníci Moravská Nová Ves:

Myslivci z Beskyd:

Sbírka ke dni válečných veteránů

Zpravodaj 4/2018: Prušánky se letos poprvé zapojily do veřejné sbírky ke Dni válečných veteránů, který se slaví na celém světě 11. listopadu. Sbírku pořádala společnost Post Bellum, která spravuje Paměť národa, největší veřejnosti přístupná pamětnickou sbírku v Evropě. Prvních deset listopadových dnů jste si mohli koupit vlčí mák v pokladničce v knihovně nebo na obecním úřadu. Naše pokladnička byla jedna ze tří stovek, které byly po celé republice. Zájem byl velký a do Prahy jsme vraceli plnou pokladnu. Koupí vlčího máku jste přispěli Paměti národa na další nahrávání vzpomínek válečných veteránů a účastníků druhého a třetího odboje.

Ve veřejné sbírce ke „Dni válečných veteránů v roce 2018“ se vybralo 1 290 406 Kč. V obci Prušánky se vybralo 2 455 Kč. Tým Post Bellum děkuje všem, kteří se zapojili do letošní sbírky.

Do sbírky Paměti národa přibyly v posledních měsících také vzpomínky z Prušánek a blízkého okolí. Pokud byste věděli o zajímavém pamětníkovi ve vašem okolí, můžete napsat na helena.hajkova@postbellum.cz.                                                                                                                     Helena Hájková

 

Zasazení lípy a film “28. říjen 1918 na Moravě”

Zpravodaj 4/2018:

Sté výročí vzniku samostatné Československé republiky prolínalo celým rokem 2018. V Prušánkách jsme si toto výročí připomněli přesně 28. října, kdy jsme se nejdříve sešli ve Slavnostním areálu za kostelem, kde za poměrně velké účasti našich občanů byla zasazena lípa, která bude toto výročí připomínat. Českou a slovenskou hymnu, a poté i „moravskou hymnu“ Jsem Moravan zazpíval mužský a ženský sbor Slováckého krúžku, vyslechli jsme krátké proslovy vedení obce a ředitele ZŠ. Milým překvapením byla aktivita skautského oddílu Cor Dare, kteří připravili trikolórové stužky a připínali je návštěvníkům akce.
Poté začalo v kulturním domě promítání filmu „28. říjen na Moravě“, který vznikl na námět historika Doc. PhDr. Jiří Pernese, Ph.D. Tento dokumentární film rekonstruuje historické události, spojené s rozpadem rakousko-uherské monarchie na Moravě. Věnuje se podrobně konkrétním událostem kolem vzniku Československé republiky na území Moravy. Přínos filmu spočíval především v tom, že doposud žádný dokument tohoto druhu vytvořen nebyl.
Film s pomocí dobových filmových záběrů a současných rekonstrukcí tehdejších událostí dnešnímu divákovi přiblížil poslední dny existence habsburské monarchie a průběh jejího rozpadu na Moravě. Seznámil diváka se vznikem Moravského národního výboru, který 29. října 1918 vyhlásil připojení Moravy k nově vznikajícímu Československu, jeho činností a představil hlavní aktéry tohoto dějinného pohybu, jako byli Adolf a Jaroslav Stránský, Jaroslav Budínský či Jan Černý. S pomocí historiků a využitím archivních dokumentů, stejně jako muzejních exponátů, přiblížil dnešnímu divákovi pohnutou dobu před 100 lety na Moravě a boj o převzetí správy moravských měst do českých rukou.
Během promítání filmu nám k některým událostem podal bližší vysvětlení producent filmu a režisér Martin Mišík, stejně jako nám odpovídal na otázky po skončení filmu.

Myslím, že pro nás diváky to byl film velmi zajímavý a poučný, protože většinou o roku 1918 víme jenom to málo, co jsme se kdysi učili ve škole. Reakce diváků byly veskrze pozitivní a určitě to mnohé z nich inspirovalo k tomu, aby se o dobu před sto lety začali zajímat ještě podrobněji.

                                                                                                                                         Jana Kamenská

Zdroj: http://1918morava.cz/  foto: Jana Hunkařová

Divadlo a rozsvícení vánočního stromku 2018

Zpravodaj 4/2018:

Tentokrát jsme si pozvali Dětské kočovné divadlo z Kyjova a měli jsme při výběru šťastnou ruku, protože ta děcka byla skvělá. Já osobně jsem se tak dlouho nepobavila a zatím veškeré ohlasy zúčastněných diváků byly stejně nadšené. Dětští herci nám zahráli a zazpívali tři pohádky: Perníkovou chaloupku, P(r)opletenou pohádku a Ubrousku, prostři se. Bylo to veselé, nápadité, vtipné, děti byly spontánní, uvolněné, pohodové, stejně jako celé představení. Super bylo také to, že je doprovázela živá hudba. Jejich principál Pavel Růžička nám vyprávěl o tom, jak v létě jezdí „se zpěvem a rámusem na dvou koňských povozech“, aby lidem zahráli a zazpívali. No, myslím, že si je zase pozveme, co říkáte?

Po skončení představení jsme všichni společně přešli k vánočnímu stromu u obecního úřadu, kde už na rozsvícení stromu čekala další skupinka lidí. Nejprve děti za hlasitého pokřiku pomohly strom rozsvítit, potom malí koledníci ze školky povyprávěli o tom, jak se pečou perníčky a Nechoránek zahrál a zazpíval několik vánočních písní. Bylo to moc milé. A jako překvapení přišel Mikuláš s čertem a andělem (naše seniorky), měli krásné nové oblečení, které ušila paní Kopečková a porozdávali všem dětem malé sladkosti.
Jana Kamenská