Nástroje pro usnadnění přístupu

Skip to main content

Vinaři (zase) pomáhají

Na Štědrý den proběhlo předání sbírky pro Barunku Formanovou. Podařilo se vybrat 57 000,- Kč!
Vinaři všem moc děkují a budou rádi za podporu i v letošním roce.
Připojují pár fotek z loňského rehabilitačního kurzu, který byl financován ze sbírky.

Ohlédnutí za rokem 2021 okem strážníka OP Prušánky

Zpravodaj 4/2021: První ranní mrazíky dávají trošku se zpožděním tušit, že zima je za dveřmi. Dovolte mi seznámit vás s činností strážníků Obecní policie Prušánky během letošního roku.

Pracovním evergreenem jsou sousedské spory, ať už v obci nebo v Nechorách. Je to často spojená nádoba s tím, že si oznamovatel myslí, že jde o veřejný pořádek. Bohužel, tyto spory pak často postupují k přestupkové komisi a je dost složité něco řešit, když vzájemná averze je taková, že spolu dva chlapi v klidu nevydrží ani minutu v místnosti. Tím se dostáváme k dopravě, kde kromě průběžně prováděného orientačního měření rychlosti během roku kontrolujeme také vyhrazená parkoviště, jako jsou místa pro invalidy, či zákazy zastavení, nebo parkovací omezení v Nechorách. A že jsou lidi opravdu vynalézaví! Nový asfalt ve Vrchních Nechorách za necelý týden od pokládky snad ani nestačil vytvrdnout, když nám hlásili jeho rozlámání. Tatra s osmi nápravami byla zachycena a řidič řešen, poškození dáno k nápravě. Stejně jako poté, co přišla nešťastná seniorka, že někdo bahnem počmáral kapličku, o kterou se stará. Mladí výtečníci byli dopadeni a s pomocí rodičů uvedli krásnou dominantu na kraji naší obce do původního stavu. Bohužel ne vždy je to také příjemné a pozitivní. Stává se, že někteří lidé žijí sami, nemají nikoho blízkého a po jejich odchodu je třeba si toto ověřit a zajistit obydlí. I k tomu jsme se letos bohužel několikrát dostali i u mladších občanů.

Kamerový systém obce obsluhovaný OP se v letošním roce opakovaně osvědčil. Třeba když si nezajistíte peněženku a po obci za sebou trousíte papírové bankovky. Myslím, že pán si hodně oddechl, když během důrazného kárání od manželky zazvonil zvonek a došlo k navrácení kompletní hotovosti. Úspěšnost využití kamer je o to vyšší, když nekalou činnost zachytíme právě v ten okamžik. Nahánět někoho z kamerového záznamu, když se na místě již nenachází, podstatně snižuje úspěšnost. I tak si naši spolupráci kolegové od PČR nemohou vynachválit, podíleli jsme se na téměř desítce událostí úspěšně vyřešených právě díky přímému kamerovému záběru. Ty mohou být s úspěchem použity také k řešení dopravních nehod auta s cyklistou, či zemědělskou technikou poškozující obecní majetek. Řidiči kamionů i autobusů se nám časem naučili jezdit po silnici kolem poldrů a nikoliv přes Nechory, kde se s návěsem nejedenkrát stejně zasekli.

Ztráty a nálezy se nejčastěji dostanou na obecní úřad, takže je zaevidujeme a díky dokladům navrátíme majiteli. V případě klíčů od vozidla je pak naší snahou zjistit, zda je vozidlo někde nablízku a je zajištěno. Pokud je neuzamčené, zajistíme, aby se majitel se svým vozem mohl shledat a nezvýšila se šance odcizení. Dva úspěšné záchyty máme za poslední měsíc v oblasti krádeží. Majetek se vrátil majitelům, nenechavec dostal přes prsty, a to vše bez velkého divadla v centru obce.

Můžeme to opakovat pořád dokola, ale zvlášť naši starší občané se stejně musí spálit. Řeč je o tzv. „šmejdech“. U nás letos takto úřadovaly dvě skupiny „takyřemeslníků“, nabízející sobě rychlý a vysoký přivýdělek za fušerskou práci. Co však s tím, když k takovému jednání přijedete a sám senior vám tvrdí, že si firmu objednal a tu práci provést chce? Bohužel, doba neznámých řemeslníků bez papíru je pryč, a takovou práci lze už svěřit jedině někomu místnímu a ověřenému.

U seniorů na chvíli zůstaňme. Jsme rádi, když můžeme pomoct. A není nic špatného na tom, říct si o pomoc, třeba když se nemůže nejen starší osoba zvednout z podlahy, nebo ze stoličky po mnohahodinovém nedobrovolném sezení. Tělo má své za sebou a není-li doma nikdo nápomocný, nebo si nedokáže poradit, rádi jsme i letos takto přiložili ruku k dílu. A když se to nakonec ukáže jako stav vyžadující pomoc zdravotníků, tak i oni s povděkem kvitují, když nosítka z patra domu nemusí snášet drobná doktorka, ale záchranáři vypomůže druhý pár mužských rukou.

Jsme rádi, že nám děti mohou chodit od září do školy a školky. Snad to vydrží co nejdéle. Na to, aby se tam bezpečně dostaly, každé ráno dohlížíme. Následně se umíme otočit kolem hřišť a vytipovaných ploch, což párkrát do roka vede k nálezům potencionálně infekčního materiálu, který odstraníme.  Když však jsme v práci buď já, nebo kolega, nemůžeme být zároveň všude. Ocenili bychom proto, kdyby místo častých výlevů internetových došlo k nahlášení podezření na přestupkové jednání tak, jak by to mělo být, třeba na telefony nás strážníků a my se budeme oznámením zabývat. Vždyť bez společné součinnosti občanů a strážníků to nebude tak efektivní, jako když budeme spolupracovat.

S přáním pevného zdraví a prožití svátků vánočních v klidu, pohodě a lásce rodinného kruhu
Adam Hellinger, OP Prušánky

Jižní Morava čte 2021

Zpravodaj 4/2021: Vážení čtenáři,

co nového? Skončila soutěž Jižní Morava čte. Zúčastnily se jí opět děti z družiny, tentokrát třeťáci. Téma bylo, jak už jsem uvedla v minulém Zpravodaji „Teď to vidím jinak“ a děti ztvárnily podle sebe dobu kovidovou. Vyhrál obrázek Beáty Bárové a ten jsem poslala do Moravské zemské knihovny v Brně, kde bude dál soutěžit. Kopii originálu a další výtvory dětí jak z družiny, tak z MŠ jste mohli vidět v listopadu na výstavce na chodbě OÚ.
Dále taky pokračují besedy s dětmi, jednak s předškoláky a taky s nultým ročníkem a jsem ráda, že děti opět mohou být v knihovně, a nejen jako na jaře ve školce. Co se týká samotné knihovny, nové knihy chodí každý měsíc, výměnný fond taky, vše funguje, jak má, zatím nás snad nezavřou, takže choďte a využijte toho, že nyní je na čtení více času než v létě nebo na jaře.

Přeji všem klidné prožití Vánoc a též klid a pohodu v novém roce.
Milena Hromková

HTVŠ 4/2021

Zpravodaj 4/2021: Naše hudební, taneční a výtvarná škola začala letošní rok s novým elánem, který přinesl obměněný kolektiv pedagogického sboru a těšili jsme se, že si vynahradíme všechna příkoří, která nám přinesly téměř dva covidové školní roky. Jsme moc rádi za stále velkou přízeň dětí i rodičů naší škole, hudbě a umění jako takovému. Mně i celému učitelskému kolektivu dělá velkou radost mít děti opět na svých hodinách osobně a vynasnažíme se ze všech sil, aby je to i nadále bavilo, chodily do HTVŠ, protože chtějí, a především se rády věnovaly svému oboru.

Přestože všechno začalo s velkou nadějí, že nejhorší máme za sebou, covidová mračna se nad námi opět s velkou mohutností stahují. Zatím se naštěstí neuvažuje o zrušení prezenční výuky, ale moc nás mrzí, že se nebudou moci uskutečnit tradiční Mikulášká a Vánoční besídka. Jak jsem již avizoval na našem novém webu, vystoupení se odloží do lepších časů a hned jak to jen trochu půjde, besídku uspořádáme.

Vím, že těch nepříjemností kolem pandemie už má každý tak akorát, proto chci moc poděkovat za dodržování pravidel, pochopení při organizačních změnách i za to, že se chováte ohleduplně ke svému okolí, potažmo učitelům, kteří se musí nařízením taktéž přizpůsobovat.

Máme před sebou advent, čas, který si bez hudby a krásného umění nedovedeme vůbec představit, doufám proto, že budou tomto čase naši žáci dělat radost svým rodinám a blízkým tím, co se svou pílí v HTVŠ naučili.

Všem přeji krásný vánoční čas, pevné zdraví a nerušenou sváteční atmosféru, šťastné vykročení do nového roku a s celým týmem mých pedagogických kolegů se na vás těšíme při vystoupeních žáků HTVŠ v lepších časech.

Vít Němeček

Klub dětí a mládeže Prušánky 4/2021

Zpravodaj 4/2021: Vážení spoluobčané, milí čtenáři a sledovatelé,

čas se nezadržitelně přehoupl do podzimu a náš Klub dětí a mládeže Prušánky, provozovaný Obcí Prušánky v prostorách multifunkčního domu na ulici Úzká, začal s dalším rokem svého provozu.

I v letošním roce jsme maminkám s nejmenšími dětmi nabízeli dopolední aktivity. Dopolední program, sestavený ze společných zpívánek za doprovodu hudebních nástrojů, pohybových aktivit a společného tvoření. Aby byla naše bříška plná a spokojená, umíme si také upéct či uvařit něco moc dobrého k snědku. K velké oblibě patří bezesporu klubíčkofleky. Děti mají také dostatek prostoru pro individuální vyžití v dětském herničce, vybavené různými nástěnnými či přenosnými Montessori prvky apod. Při příznivém počasí si užíváme plně funkčně vybavené zahrady, která je také součástí areálu. Od října jsme zahájili odpolední tvoření, při kterém si také zazpíváme a pěkně se protáhneme. Ze srdce mě těší zájem maminek, které se v našem klubíčku se svými dětmi pravidelně objevují a také se do aktivit či pomoci s klubíčkovými akcemi zapojují.

,,Foukej, foukej, větříčku,

shoď mi jednu hruštičku.

Shoď mi jednu nebo dvě,

budou sladké obě dvě…“

Letošní podzimní čas jsme zahájili sezónním ovocem, které k tomuto krásnému barevnému období bezpochybně patří. Okna našeho klubíčku zdobil vééélký korunový strom, který při větříčku shodil nejednu krásnou hruštičku. Nebyly to jenom zeleňoučké hruštičky, ale také šťavnatá červená jablíčka s našimi fotografiemi. Jelikož nám po práci vyhládlo a pár jablíček zbylo, upekli jsme si vynikající křehounký jablíčkový štrůdlík, po kterém se jen zaprášilo.

Na pospas jsme nenechali ani naše klubíčkové políčko, na kterém nám místo křenu vyrostla samá slaďounká mrkvička. Ano, čtete správně. Jak takové mrkvičky vyrostou? No přeci z otisků našich nožiček.

Procházkami po našich krásných Prušánkách si vždy nasbíráme plody nebo lístečky ze stromů na naše další tvořeníčko a nezapomínáme cestou zpět pozdravit našeho kamaráda vodníčka..

To už nám ale začaly přípravy na letošní velmi očekávanou drakiádu! Oprášili jsme zástěrky a pilně se vrhli na pečení nadýchaných muffinků a lahodných jablíčkovo-skořicových sušenek, které byly součástí ,,Sladkého baru´´. První rok se návštěvníci mohli vyfotit u dráčkové foto-stěny, která se nám také velmi vyvedla, co myslíte? Děti se mohly těšit na věcné ceny a diplomy, ale také na opékání špekáčků, které mimo draků na chvíli zaměstnalo naše tatínky. Děkujeme za hojnou účast, především také za podporu a pomoc vedení naší obce i jejich zaměstnanců, kteří se na této akci podíleli. Velké poděkování patří za myslivecký spolek Hubert panu Tomáši Jarošovi, který nám na místní myslivně poskytl zázemí, Pile Prušánky za dřevo do ohniště, firmě Gumotex za reklamní předměty, firmě VHS JAVOR a samozřejmě maminkám za pomoc nejenom při pečení.

Jelikož měly muffinky velký úspěch, přidávám slibovaný recept.

1vejce
80 g másla (oleje)
100 ml mléka
1ks prášek do pečiva
80 g cukr krystal
1ks vanilkový cukr
135 g hladká mouka

Vše smícháme a pečeme na 180° C přibližne 15 minut. Muffinky si můžete vylepšit vašim oblíbeným krémem a na blížící se svátky vánočně ozdobit.

A to už se blížil svátek svatého Martina a jeho příjezd na bílém koni. Mnozí z nás jsme doufali, že svatý Martin letos bílou peřinu opravdu přiveze a my si budeme moct užívat sněhových radovánek dosyta! V klubíčku jsme se s našimi staršími,ale i mladšími dětmi pustili na svatomartinské tvoření podkoviček a běloučkých husiček, které skončily tak jako tak na pekáči. Ke dni svatého Martina se váže několik desítek pranostik. K našemu tvoření se nejvíc hodila „Na svatého Martina bývá dobrá husina“.

V listopadu nás také čekal lampiónový průvod, který měl svoji trasu jako každý rok z návsi od Obecního úřadu Prušánky kolem dětského hřiště, rybníčka u školy, podél kulturního domu zpět k obecnímu úřadu, kde na děti v cíli čekala odměna v podobě drobného sladkého pamlsku.

Přišel adventní čas. Advent je čtyřtýdenní doba před Vánoci. Je do doba, kdy se připravujeme na Vánoce na příchod Ježíška. S každou nedělí se zapaluje o jednu svíčku navíc. Když hoří svíčky všechny čtyři, znamená to, že Štědrý den je tu. My se na Vánoce v klubíčku moc těšíme! Čeká na nás nejenom vánoční tvoření, ale také pečení a zdobení voňavých medových perníčků. Nesmíme zapomenout také na svátek svaté Barbory, svatého Mikuláše a svaté Lucie, s jejichž pranostikami se adventní čas váže také.

S příchozím adventem Klub dětí a mládeže Prušánky vytvořil již II. adventní výzvu, kterou si mohly děti společně s předtištěním dopisem pro Ježíška vyzvednout při procházce po našich krásných Prušánkách. Kde? No přeci v Poště od Ježíška, která zdobí od první neděle adventní vchod Obecního úřadu Prušánky. Vyplněný dopis s přáním děti vložily do schránky, která je určena přímo pro Ježíška a všechny dopisy od dětí z Prušánek putovaly přímo k Ježíškovi na Boží Dar. 😊

Cílem našich aktivit je propojit nejenom všechny věkové kategorie dětí a mládeže, ale také místní spolky, které u nás v Prušánkách fungují. Společně se připravíme na advent a nejkrásnější svátky v roce.

Přeji vám všem, vážení spoluobčané, krásné a požehnané prožití svátků vánočních, spoustu rodinné pohody, lásky, radosti a to nejdůležitější, pevné zdraví.

Vám, milé děti, přeji, ať se vám pod vánočním stromečkem splní všechna přání, která jste si v dopise pro Ježíška napsaly či namalovaly. Po Novém roce se na vás opět moc těším!

Za Klub dětí a mládeže                                                                                  Lubka Čulenová

Zprávičky z přípravy na ples

Zpravodaj 4/2021: Covidová epidemie nám trochu mění naše nejen zaběhnuté kulturní události. Vloni jsme se museli mimo jiné vzdát i celé plesové sezony. Jak to bude letos? Chceme věřit, že to bude jinak, a tak se deváťáci s nadšením a plným nasazením vrhli do příprav. Podařilo se vyladit téma plesu, které zatím nebudu prozrazovat, ale bude to velké! Holky mají zamluvené krásné bílé šaty, kluci leští boty a hlavně všichni ladí taneční formu pod vedení známého tanečního mistra pana Brožíka a předtančení s paní učitelkou Hubovou. Samozřejmě nebude chybět půlnoční překvapení a radost v podobě výhry v tombole. Věřme tedy, že v sobotu 29. ledna se náš kulturák rozzáří krásným mládím a my budeme moci zase vyndat plesové róby a užít si pěkný ples.
Nyní si však vychutnejme vánoční svátky a přeji vám za celý tým SRPDŠ, aby byly radostné, pokojné a prozářené nadějí a v novém roce se těšíme na spolupráci.

Za SRDPŠ Lenka Tlachová

Z naší školičky 4/2021

Zpravodaj 4/2021: Neslyšeli jste už zvonit Ježíška? Víte, jaká přání mají děti ve školce? My už Ježíška vyhlížíme každý den, a i když nedokážeme splnit všechna přání dětí, snažíme se, aby byly obklopené radostí a láskou. Úsměv dětí vyvolá každoročně velký moment překvapení – zvoneček, který zazvoní a dětí vědí, že přišel dlouho očekávaný Ježíšek. V tomto čase si také připomínáme vánoční zvyky, tradice a zpíváme koledy. A jestli přišel i Mikuláš? I s andělem a čertem! Svou návštěvou děti potěšil, obdaroval a taky trošku postrašil malé „zlobivce“ J

A co jsme zažili ještě? Prožitkové učení probíhalo celý podzim. Pekli jsme brambory a štrůdl, hrabali listí na zahradě, skládali obrázky z kaštanů, vyrazili do přírody pouštět draky a na procházku. Tam každá třída plnila nejrůznější úkoly, děti hledaly přírodniny, které k podzimu patří a přiřazovaly je k paletě barev. Starší děti dokonce vyrazily do Hodonína do Masarykova muzea vyzkoušet si, jak vypadá „Vinařův rok“. Prošly si jednotlivými pracemi spojenými s vinařstvím.  Seznámily se s vinnou révou, s prací na vinici, vyzkoušely si stříhání hroznů, mletí, lisování a zakončily příběh hroznů ve sklepě, kde si společně zazpívaly písničku „Išla Marína do Hodonína“.

Kromě toho měly děti ve školce malou přednášku o tom, jak správně pečovat o zuby a jak je čistit. Na což navázalo loutkové představení a děti shlédly tři pohádky o tom, jak je důležité pečovat o osobní čistotu a udržovat pořádek.

Na další zážitky se budeme těšit v novém roce společně s dětmi.

Za kolektiv MŠ vám přeji pohodové Vánoce a především pevné zdraví!

Lucie Drejčková, zástupce ředitele pro předškolní vzdělávání

Předvánoční úsměvy.

  • Při třídění ovoce a zeleniny: „Miry, co jsme si říkaly, ovoce je většinou co..?“
    Mireček M.: „Zelenina.“
  • Dominik M.: „Já sa hladu nebójím, já mám dost energie.“
  • Vašík M.: „Paní učitelko, já až budu dospělý, tak ty už budeš určitě mrtvá.“ (Paní učitelka má 21).
  • Mireček M.: „Vašku, ty si polda?“
    Vašík M.: „Né nejsu, já su blázen.“
  • Dominik M.: „Paní učitelko, já si něco nakreslím a když mě dáte hodinku, tak vás nechám na pokoji.“
  • Honzík Š.: „Paní učitelko, dnes idu na helátko (lehátko).“
  • Dominik M.: „Pani učitelko, já mám nové boty a v nich sů moc pohodlné klůbky.“
  • Zuzanka N.: „Já sem si pro sebe přála, aby sa mě splnilo všechno živé přání.“
    Učitelka: „A jaké je to Zuzanko?“
    Zuzi: „No já chci vodítko a pejsky.“
  • Honzík Š.: „Až budu mět narozky, tak pojedeme pro dort do dortovny.“
  • Děti si dělaly s paní učitelkou popcorn. Dominik M.: „Pani učitelko, mě radostí úplně buší srdce, já to úplně slyším plk, plk, plk.“
  • Martínek Š.: „Já idu s tátů ke starého babičku.“
  • Filípek V. přál Nikolce Š. k narozeninám: „Niky já ti přeju, ať žiješ celý život.“
  • Honzík Z.: „Děcka já umím německy – nie.“
  • Doba oběda, učitelky v plném nasazení, chystají dětem jídlo. Dominik M.: „Nemohly byste to trochu zrychlit?“                                                                                                        Radka Šůrková

Skauti Cor Dare: výprava na Hradištěk

Zpravodaj 4/2021: V sobotu 6. 11. 2021 jsme se s dětmi ze skautského oddílu vydali na výpravu k nedaleké kapličce na Hradišťku poblíž Velkých Bílovic. Naše cesta začínala srazem kolem osmé hodiny ranní na autobusové zastávce u obecního úřadu, odkud jsme pak jeli autobusem do Velkých Bílovic na zastávku Kovárna a následně pěšky na Hradištěk. Jakmile jsme vyšli z obydlené části Velkých Bílovic, začali jsme hrát s dětmi hry, které si naši šikovní vedoucí připravili na cestu pěšky. Naše cesta byla lemována krásným prostředím bílovských vinohradů a vinných sklepů a počasí nám naštěstí také přálo. Kolem jedenácté hodiny jsme konečně dorazili ke kapličce na Hradišťku, kde jsme si dali větší přestávku na oběd, kdy si všichni snědli své svačiny a pokochali se nádherným výhledem na tu naši krásnou krajinu. Po společné fotce u kapličky jsme se vydali na cestu směrem domů, ale vydali jsme se jinou cestou, abychom viděli zase jiný kousek té naší přírody. Samozřejmě i cestou zpět jsme hráli různé hry, aby nám cesta lépe utekla. Když jsme odpoledne po třetí hodině vystoupili na zastávce v Prušánkách, už na děti čekali rodiče, rozloučili jsme se a pak už se každý vydal na svou vlastní cestu domů.

Napsal Filip Bůšek