Nástroje pro usnadnění přístupu
Na plotě u mateřské školy najdete letos netradiční “tablo” našich předškoláků. Každý tam má velký obrázek sebe sama a k tomu fotku a jméno. Přijďte se podívat na děti, které zítra opustí mateřskou školu a stanou se velkými školáky!
www.rtvj.cz: Basové a elektrické kytary, dětský zpěv a hra na klavír. Tyto a mnohé další zvuky se nesly prušáneckým kulturním domem, na jehož pódiu poprvé stanuli žáci prušánecké Hudební, taneční a výtvarné školy. Ta má za sebou svůj vůbec první školní rok a tak se pedagogové spolu s dětmi rozhodli, že zpečetí roční snahu a přetaví ji do podoby komponovaného koncertu. Rodiny dětí a fanoušci hudby se tak během 35 krátkých vystoupení mohli seznámit s činností školy a talenty svých dětí.
Reportáž: V Prušánkách vystoupily budoucí folklorní a rockové hvězdy
Místní akční skupina Dolní Morava, z.s. vyhlašuje výběrové řízení na pozici
Manažer projektu pro oblast vzdělávání
Srdečně vás zveme na tradiční Svatojánskou noc, která se bude konat v pátek 24.6.2016 v parku u koupaliště, uvidíte vystoupení taneční skupiny ALL STARS fitness tým Lužice, taneční skupinu Ballatrix z Břeclavi, šermířské vystoupení a ohňovou show skupiny Memento Mori, na děti čeká velký a malý skákací stan, na ty nejmenší dřevěný kolotoč, o hudbu se postará DJ Boeing – Roman Antoš. Začátek je v 18 hodin, vstupné 60,- Kč pro dospělé a 30,- Kč pro děti, vstupenky budou zase slosovatelné. Občerstvení zajištěno.
Cyklistická stezka povede od zadní brány družstva (konec ulice Nechorské) úvozem tzv. hluboké cesty až po první sklepy v Nechorách.
Bude se jednat o komunikaci s vyloučením silničních motorových vozidel.
Práce budou probíhat v měsících červenec až říjen 2016.
V podstatě se jedná o rekonstrukci cest v Nechorách. Vzhledem k velké finanční náročnosti byl projekt rozdělen do několika etap.
I. etapa
První opravovanou cestou v Nechorách bude tzv. Onassisova ulička. Stavební práce jsou plánovány na měsíce červenec až září 2016. 
Vinaři z Prušánek vás již posedmé zvou do vesničky vinných sklepů Nechory, kde se v sobotu 25. června koná akce K Nechorám do sklepa. Od 10 do 19 hodin budou otevřeny vinné sklepy a nabídnou k ochutnávce rozmanitá a lahodná vína. Nechorské sklepní uličky vás okouzlí jedinečnou atmosférou.
Otevřeno bude dvacet sklepů, ve kterých bude celodenní degustace. Ve Vrchních Nechorách bude v jednu odpoledne hrát cimbálová muzika Verbuňk. Pak bude muzika až do čtvrté odpolední putovat Nechorami a koncertovat u otevřených sklepů. Od sedmnácti hodin pak bude hrát v Dolních Nechorách na náměstí.
Letos se těšte na několik novinek. Jednak to bude praktická taštička na skleničku. Také budou pro lepší orientaci letos nově označeny otevřené sklepy žlutými vlaječkami s logem Nechorských vinařů. Tradiční číselné označení samozřejmě zůstává také.
Skauti zajišťují v době od 11 do 15 hodin za drobný poplatek provoz dětského koutku. Je určen pro děti ve věku 4—10 let. Výtěžek skauti použijí pro svou činnost.
Podrobnosti, další informace a aktuální nabídky jednotlivých sklepů najdete na facebookové stránce Vinné sklepy Nechory.
Cena vstupenky včetně možnosti nákupu vybraného vína je 650 Kč.
Podrobnosti, mapky a fotogalerie z minulých ročníků najdete na www.nechorstivinari.cz.
Nechejte se okouzlit jedinečnou atmosférou nechorských sklepních uliček! 🙂
Děkujeme všem, kteří v neděli 15. května přišli k Nechorám a strávili s námi moc příjemné odpoledne. A taky děkujeme Vinným sklepům U Jeňoura za azyl a zázemí.
POčasí bylo rozmanité, od slunečna až po silný studený vítr. Měli jsme dětský koutek, malé tvoření pro větší děti, skluzavky, houpačky, jednoduché hry pro malé i velké. Pochutnávali jsme si na domácích mufinách, bábovkách, štrůdlech i palačinkách s nutelou. Dostali jsme kávu, čaj i skleničku dobrého vínka. Hrál nám Nechorbend a bylo nám fajn.
Doufáme, že toto první rodinné setkání nebylo zároveň posledním 🙂 Rozhodně se těšíme na další setkání v Nechorách.
Prohlédněte si fotogalerii z rodinného setkání v Nechorách. Přejeme hezké dny.
Klub maminek Prušánky
Zpravodaj 1/2016:
Neustálé pronásledování dezertérů dohnalo mnohé ku krádeži, což se obyčejně dělo na Kuffnerových anebo na panských polích. Z polí poblíže dědiny se nosily snopy zrovna domů. Na vzdálenějších pozemcích se v noci omlacely snopy na plachty a domů se nosilo jenom zrno. Správy velkostatků požádali sice vojenské velitelství, aby vojsko hlídalo jejich pozemky, avšak toto opatření nebylo k ničemu. Hladoví vojáci, když dostali od někoho kousek jídla anebo cigaretu, tak by byli rozdali celé pole, které hlídali. Též byly případy, kdy se museli hlídající vojáci schovat, aby nebyli dezertéry zbiti anebo dokonce zastřeleni, neboť tito byli ozbrojeni puškami, které si přinesli z fronty. Podobné případy se staly: na hrušeckých polích hlídali vojáci mlátičku a byli napadeni dezertéry, takže museli odtud utéci; na žižkovských polích hlídali vojáci pšenici v mandelích a rovněž byli napadeni dezertéry. Nastala přestřelka mezi vojáky a dezertéry, takže tito na druhý den už nechtěli jít hlídat. Raněn však nebyl nikdo, protože se to stalo v noční době.
Byly případy, že z celé řady mandelů bylo namláceno parní mlátičkou jen několik pytlů zrna, ostatní bylo vyšlapáno anebo vymláceno dezertéry anebo jinými na jejich účet. Toto všechno zavinila jen válka a její původci.
Na frontě nebylo lépe. Utíkat do zajetí bylo možno jen v některých místech. Neboť tomu nedovolovaly ohromné alpské hory, nepřetržitá palba z italských děl a pušek a opevněné linie za ostnatými dráty. Domů utéci se podařilo jen některým šťastlivcům. Tak nezbývalo nic jiného, nežli trpět hladem anebo se nechat rozstřílet od Talianů nebo Francouzů.
Šířily se zprávy: Bulhaři poražení… Turci ustupují… Němci a Rakušané utíkají…. Snad, snad to brzy bude, těší se válkou zdeptané obyvatelstvo. Těší se i dezertéři, kterých víc a víc přibývalo. Návštěvy četníků trvají, ale nikdo se nedá chytit, a koho snad konečně chytnou, za dva, za tři dny uteče zpět. Kterýsi četník si prý povzdechl, že snad jsou v těch Prušánkách čerti, když nemůžem žádného chytit.
Snad nikdy nebyli lidé tak spřátelení jako v tú dobu, když se jednalo o dezertéry. Nikdo nechtěl nikoho zradit. Blíží se podzim, chladné noci, studený severák fičí po strništích. Zle je dezertérům, kterých bylo v Prušánkách už skoro celé sto. Ve dne se to dalo ještě vydržet při polní práci, kopání erteplí a řepy, ale hůře bylo v noci. Polní skrýše se už neosvědčily. Musely se zařizovat úkryty doma, o kterých nevěděli ani všichni členové domácnosti Společně večeřeli, bezstarostně v kruhu své rodiny, užívajíc alespoň na chvíli klidu a svobody. Po večeři nepozorovaně odešli do své skrýše k nočnímu odpočinku.
Jest tmavá noc. Upracovaní občané, jakmile poklidí dobytek, povečeří a pomodlí se za trpící na frontě, odebéřou se na lůžko, odpočívají po celodenní dřině. Najednou v čísle 16 zabuší někdo na dveře a hned na vrata. Psi štěkají, hospodář Antonín Čech ve zlé předtuše za hodnou chvíli jde otevřít. Ve dveřích se objevili tři četníci. „Co si přejete“, táže se občan. „Je váš syn doma?“ „Není“, zní odpověď. „Tak se půjdeme podívat a vy půjdete se mnou“, zní úsečný rozkaz četníka. S lucernou prohledávají každý kout, prohlížejí humno, i na stoh slámy se dívají, konečně jdou do stodoly, četník leze na patra, ale jenom na okraj. Jsou hotovi. Četník potichu zaklel, lov se mu nepodařil a bez pozdravu opustil hospodáře. Kdo jich sem pořád posílá? Kdo sa mně to mstí? Táže se v duchu z nočního spánku vyrušený občan A. Čech, který se vrací ze stodoly domů. Na věži bijí tři hodiny v noci. Psi ještě štěkají. „Ticho, kutinci, ticho, šak už sú preč“, napomíná štěkající psy. Syn dezertér spí v bezpečném úkrytu na húře…
Z prušánecké kroniky přepsala a upravila Jana Kamenská
Zpravodaj 1/2016: Podvečer neděle velikonoční patřil místní krojované chase a její již tradiční velikonoční zábavě. O hudební doprovod se tentokrát postarala dechová hudba Liduška a zkušebnou pod kulturním domem se rozezněly libé tóny cimbálové muziky Galán. O skvělou zábavu se letos zasloužil i fotokoutek s množstvím rekvizit, které chasa připravila. Každý účastník si tak kromě zážitku z vydařeného večera mohl odnést i vtipnou a naprosto originální fotografii. Úderem půlnoci si pak chlapci vzali své velikonoční povinnosti k srdci a všechna známá i neznámá děvčata vyšlahali. Velikonoce všeobecně jsou pro chasu velmi náročné. Na zábavě chce každý být až do rozbřesku a s úderem osmé hodiny ranní chlapecká polovina chasy začíná chodit po šlahačce po děvčatech. To však nic nemění na tom, že velikonoční zábava patří mezi jednu z nejnavštěvovanějších kulturních akcí.
Za chasu Marie Neradová
