Nástroje pro usnadnění přístupu

Web Accessibility plugin by DJ-Extensions.com
Skip to main content

Z činnosti ZŠ, podzim 2018

Zpravodaj 3/2018: Září. Měsíc ve znamení podzimní rovnodennosti, sklizně všeho druhu a státního svátku, který letos (pánbů zaplať) vychází na pátek. A hlavně ve znamení začátku nového školního roku. Z pohledu prvňáčka spojeného s příjemným očekáváním, u některých pubescentů jde spíš o pocit nejryzejšího znechucení.

Tak jako tak je jasné, že není školního roku, aby nepřinesl škole alespoň něco málo nového. Nové učitele a žáky, nové vybavení, nové plány a podobně. A nejinak je to i u nás. Učitelský tým na základce v novém školním roce doplnila Táňa Vařachová na chemii a cizí jazyky a Eva Bednářová jako nová třídní ve 3. ročníku. Eva Martinková s Terezou Gazdíkovou pak posílily mateřskou školu. Na pozici zástupce ředitele působí nově Jana Kolaciová, na pozice zástupce pro předškolní vzdělávání Lucie Drejčková.

A jak se sama budova základky připravovala na nový školní rok během prázdnin? Kromě standardních oprav proběhla nová výmalba horního patra učebního pavilonu, které ožilo díky nápaditým a někdy i vtipným motivům. Postupně by měly v podobném duchu ožít i zbývající společné prostory školy. Během přestávky mohou děti vydechnout u stolního fotbálku a také na nových sedacích prvcích. Dokoupily se další knihy do naší sdílené knihovny. Všechny tyto prvky byly pořízeny za finance, které si děti vyběhaly při akci v loňském školním roce a díky sponzorským darům.

Od tohoto školního roku chceme u dětí více rozvíjet například podnikatelského ducha. S tím bude spojena školní kavárna, kterou povedou sedmáci jako vlastní celoroční projekt se vším, co k podnikání patří, navíc s podtitulem Fair trade. Děti čeká lyžařský kurz v Jeseníkách, chybět nebude tradiční ples pod taktovkou deváťáků, den otevřených dveří a další akce, o kterých budeme průběžně informovat.

I mateřská škola žije v duchu nových věcí. V zahradě se pomalu schyluje k úpravám, které zpříjemní její prostranství a povedou děti více k ekologické výchově a k přírodě obecně. Přibude nová výsadba, hmyzí domky, záhony, broukoviště, hmatová stezka a další zajímavé prvky. V rámci vzdělávání v oblasti ICT může mateřská škola využívat svoji první interaktivní tabuli. Pro zvýšení bezpečnosti byl zaveden nový vstupní systém do budovy školky. Děti v MŠ mají v tomto školním roce možnost navštěvovat taneční kroužek, kroužek dětské jógy, výtvarný kroužek nebo kroužek angličtiny s rodilou mluvčí. Děti čeká také výcvik plavání na krytém koupališti v Hodoníně a spousta dalších akcí.

Přeji všem klidné podzimní dny a učitelskému týmu elán a nadšení až do konce.

Jakub Horňák,
ředitel ZŠ a MŠ

Z pohádky do pohádky

Zpravodaj 3/2018: Poslední prázdninová sobota patří ve škole těm nejmenším, kteří poprvé usednou do školních lavic. Už několik let se v sobotu odpoledne schází děti, rodiče a jejich budoucí paní učitelka, která jim spolu se svými kolegyněmi připravuje zábavné odpoledne, kde si můžou vyzkoušet, jaké to je pracovat spolu s ostatními dětmi při plnění úkolů.
Letošní téma bylo Z pohádky do pohádky. Děti poznávaly kouzelné věci z pohádek, vyráběly perníčky na perníkovou chaloupku, třídily stejně jako Popelka. Vyzkoušely si, jak musel být obratný Kocour v botách, co může schovávat Ubrousek, prostři se…. Zkrátka, podle toho, jak se děti do všech úkolů pouštěly, si to opravdu užily. Skoro jako v pohádce.
Rodiče děti nejenom bedlivě sledovali, ale také měli možnost si chvíli hrát a pobavit se. Po přestávce získali první důležité informace o chodu školy.

Dvě hodiny uběhly jako voda… Děti si všechno vyzkoušely a splnily, a za svou snahu získaly malou odměnu, stejně jako rodiče. Mně nezbývá nic jiného, než si přát, aby se dětem ve škole líbilo a chodily do ní rády a rodičům, aby vždycky věřili, že o jejich děti je u nás dobře postaráno. Tak snad to vyjde…

Hezký školní rok!

                                                                                                 Blanka Čechová, třídní učitelka 1. třídy

Výlet za odměnu

Zpravodaj 3/2018: Třídění odpadu se na naší škole stalo samozřejmostí. Stejně tak i odměna pro vítěze v celoroční soutěži. A díky tomu jsme se my, žáci 4. třídy, mohli podívat do areálu společnosti REC Group ve Starém Městě. Po krátkém výukovém programu jsme se projeli ve vláčku Steelinka po celém areálu a poznali jsme zpracování odpadů v prostředí, které není jenom JAKO, ale doopravdy. Nejzajímavější částí byla návštěva KOVOZOO, kde každý rok přibude mnoho nových exponátů. Na závěr prohlídky jsme vystoupali na maják Šrotík a prošli se po palubě lodi Naděje. Celý den jsme si užili a společný výlet nás nastartoval do nového školního roku. I letos budeme pokračovat v třídění odpadu- a to nejenom ve škole, ale i doma.

M. Konečná a žáci 4. třídy


Ať žije Španělsko!

Zpravodaj 3/2018: Již patnáctým rokem pořádá naše základní škola pro žáky šestého a osmého ročníku adaptační kurzy Týmečky. Ty slouží k sebepoznání, navázání sociálních vazeb a poznávání se s  novými učiteli. Děje se to prostřednictvím her, aktivit, soutěží. Letos strávili naši šesťáci tři krásné, téměř letní dny, na turistické základně Littner. Libretem kurzu bylo Španělsko. Děti nejdříve zjišťovaly znalosti o Španělsku – samozřejmě za běhu. Malovaly jako Salvator Dalí a Pablo Picasso – ale různými částmi těla. Využili jsme plnými doušky bazén – Kolumbovy  plachetnice Santa Maria a Pinta tu bojovaly, kdo jako první dosáhne břehů Ameriky. Vyráběli jsme španělské vějíře a mužné kníry, z modelovací hmoty přívěšky inspirované Gaudího stavbami. Děti nacvičily úžasný španělský tanec. Cestovní kanceláře svými prospekty zvaly do Španělska, děti se učily španělská slovíčka, která pak vkomponovaly do jimi vytvořených příběhů. Užili jsme si španělskou loterii El Gordo .Utvořili jsme stínové divadlo. Po vzoru Španělů jsme stavěli živé lidské pyramidy. Her a činností bylo neskutečné množství, rozhodně si děti neužily mobily či tablety, zato přírodu, les, noc, legraci, možná i trochu strachu v nočním lese, odpovědnost za sebe i druhé ve skupině, navázání kontaktu s novou třídní učitelkou a ostatními učiteli. V závěru jsme si užili bubble bally – velké průsvitné míče, s nimiž je velká legrace a pravou španělskou rajčatovou bitvu La Tomatinu. Pomáhali nám dva instruktoři Nicolas Netík a Denis Kovačič, odvoz materiálu zajistil pracovník pana Petra Zálešáka, za což moc děkujeme. Třemi španělskými dny je provázela p. uč. Hubová, nová třídní učitelka L. Frídlová a já.

                                                                                                                            Vanda Bušková

Skauti Mikulčice

Zpravodaj 3/2018: I letošní prázdniny se nemohly obejít bez největší skautské akce a tou je letní skautský tábor  nedaleko vesnice Polničky na Vysočině. Na tomto táboře nedaleko Žďáru nad Sázavou se rozhodlo strávit červenec okolo sedmdesáti skautů, skautek, vedoucích, vlčat a světlušek z Prušánek, Mikulčic a Lužic. Jen na pro představu, co všechno obsahoval program letošního tábora a s čím vším se musely děti na táboře tzv. poprat:
na začátku postavit stany, hangár, záchody, sprchy…, udržovat si pořádek ve stanu (úklid se každý den boduje), naučit se hrát špačka nebo se v něm zdokonalit, zvládnout tábor bez mobilu, bez elektřiny (a bez rodičů ☺), vybojovat zpátky žirafě její skvrny (celotáborovka s názvem Madagaskar), zdokonalit se v morseovce, ve stolních hrách, plavání, loupání brambor pro celý tábor, v praní prádla v lavoru…, přestat se tolik bát na noční hlídce, naučit se nevyhazovat tolik jídla po obědě, na konci tábora zbourat stany, záchody, sprchy.., ale hlavně užít si spoustu legrace s kamarády a zažít něco nového. Pomohlo nám k tomu i pěkné počasí. Takže příští rok znovu na tábor!

Za skauty – středisko Mikulčice

Barbora Ivičičová – Majka, foto Josef Kobeda a Karolína Matlovičová

Cesta kolem světa

Zpravodaj 3/2018: Skautský tábor oddílu Cor dare se letos uskutečnil klasicky v podsadových stanech ve Vřesovicích nedaleko Kyjova. Nesl se v duchu knihy „Cesta kolem světa“, jejímž autorem je Jules Verne.

Kluci si jako vždy užili spoustu společných her více čí méně pohybově zaměřených, učili se dovednostem jak přežít v přírodě a zásadám skautingu. Na začátku byli rozděleni do tří skupinek, které nesoupeřili proti sobě, ale společně bojovali proti nástrahám jednotlivých zemí, přes které museli cestovat. Na cestu kolem světa měli kluci přesně devět dnů. Tuto omezenou lhůtu jim stanovila vybraná společnost gentlemanů zvaná „Diogenes club“, která se s chlapci jako zástupci OSN vsadila o tento počin.

Každý den se tak kluci probudili v jiné zemi dle předem stanoveného plánu, který jim dal možnost procestovat svět za dohodnutou dobu a vyhrát tak sázku.

Po požehnání na cestu od samotného papeže Františka ve Vatikánu jsme se vydali do suché egyptské pouště, kde bylo našim úkolem vypořádat se s nedostatkem vody, naučit se šetřit s pitnou vodou a závěrem pohřbít právě zemřelého faraona, který byl před našimi zraky mumifikován a uložen do hrobky.

Z Egypta jsme museli cestovat přes Írán, kde zuřil válečný konflikt, a kluci museli na noční záchrannou misi. Z Íránu se kluci dostali do Ruska. Tady dlouhou dobu strávili cestováním Transsibiřskou magistrálou napříč celým Ruskem, přičemž poslední úsek nabízel jediné cestovatelské řešení, a to slanit skalní převis Himalájí, kde se ti nejstarší kluci orientovali pouze pomocí azimutu.

Jak kilometry přibývaly, dorazili cestovatelé k čínskému pobřeží, kde narazili na jeden z nejpalčivějších problémů dnešní doby. Bez přehánění lze říci, že se museli vypořádat s mořem plastů, které zne

příjemňuje žití jak mořské fauny, tak lidské populace, a pro kluky to znamenalo nemalé zdržení.

Další ráno jsme se vylodili v Austrálii a čekala nás zřejmě nejnáročnější část cesty, když naší jedinou možností transportu byla pěší chůze ve výhni australských savan, ozdobena přespáním na místní zřícenině (Cimburk), skýtajíce překrásný výhled na hvězdy, který je možný zažít pouze u protinožců v australských končinách. Nocleh na tomto krásném místě si pak ale kluci museli následující den náležitě odpracovat.

Tento dvoudenní výlet byl završen až na pobřeží Pacifického oceánu, kde si kluci za rekordně krátkou dobu postavili vory, na kterých se přeplavili přes celý Atlantský oceán. Najednou se kluci ocitli mezi indiány, kde je čekala zrada. Během odpočinku po náročné cestě byly klukům odcizeny veškeré peníze z kreditní karty, které byly nezbytné pro včasné dokončení cesty. Nebyla tak jiná možnost než peníze nějakým způsobem získat zpět, proto jsme se vypravili pokoušet štěstí do kasin v Las Vegas. Naštěstí se podařilo – peníze na zpáteční cestu kluci zvládli získat zpět, tak nasedli na nejrychlejší přímou linku do Evropy.

Ráno už se probudili na starém kontinentu, konkrétně v Londýně, a v časové tísni přesedli na spoj do Německa, kde už chyběl jen kousíček k návratu domů. Poslední část kluci však zase museli absolvovat téměř po svých. Nejprve museli zdolat část alpského pohoří na lyžích spolu se střelbou na vyznačené cíle, což byla parafráze na v Německu nesmírně oblíbený sport biatlon. K samotným českým hranicím byli kluci přiblíženi osobními auty a vysazeni v noci v hlubokém lese, takže bylo rozumné na místě přespat a až se svítáním pokračovat. Závěrečné metry ukrajovali kluci úplně sami nebo s pomocí integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Do pravého poledne se kluci museli vrátit do tábořiště, aby vyhráli sázku. Nepovedlo se to všem, avšak dvě skupiny to zvládli a tím dokázali, že v devíti dnech je možné procestovat svět a tím za celé OSN sázku vyhráli.

Z toho si kluci i čtenáři mohou odnést jednoduché poselství – nevzdávejte žádnou výzvu před tím, než se o ni pokusíte.

Vojtěch Bůšek

Letní taneční soustředění s N.C.O.D.

Zpravodaj 3/2018: Taneční studio N.C.O.D. vyjelo na soustředění, tentokráte poslední týden v srpnu. Přes obavy vedoucích ohledně termínu bylo opět plno – sto patnáct tanečníků tančilo, tančilo a tančilo. Od těch úplně nejmenších, kteří mívali denně „jen“ dva tréninky, až po ty nejstarší, jenž „trpěli“ až šest hodin denně. Taneční lektoři se střídali s herními vedoucími a děti si užily kromě tance také spoustu legrace jak při hrách, tak i soutěžích a nezanedbali jsme ani tvořivou stránku našich tanečníků, například u malování triček či výrobě náramků. Večer je čekal další program, kde buďto bojovali za tým, nebo soutěžili jako jednotlivci o poháry a medaile. Doufáme, že si odvezli spoustu zážitků, získali nové kamarády a tak jako my, si to pořádně užili. Počasí nám také přálo, i když první noci nám trochu přituhlo. Stačilo však vyměnit pyžámko od maminky za tepláky a hned nám bylo pod duchnou tepleji J

Snad jsme se celý týden připravovali dostatečně pilně na novou taneční sezónu a půjde nám to jako po másle.
Pokud budete mít zájem o otevření lekcí STREET DANCE PŘÍMO V PRUŠÁNKÁCH, hlaste se na tel: 723 665 935 a jakmile se nám kapacita naplní, otevřeme lekce v pondělí od 17:00 do 18:00 na KD. Za taneční studio N.C.O.D. Lenka Žůrková

Léto a Klub maminek

Zpravodaj 3/2018: Léto v Klubu maminek se tentokrát neslo v duchu výletů. Jak už jsem psala v minulém zpravodaji, začátkem července jsme naplánovaly výlet do Zoo v Hodoníně. Někteří jeli linkovým autobusem, jiní dorazili na místo autem, ale všichni si to náležitě užili. Koncem srpna jsme se pak vypravili do lanového parku v Poštorné, kde se mohly vyřádit děti každého věku a přestože je nejmenší dráha, nazvaná „Lanáček“, určena dětem od tří let, s přehledem ji zvládli i naši dvouleťáci. Výlety se tedy vydařily a jediné, co nás mrzí je, že se k nám nepřidá více místních maminek, přestože si myslíme, že propagace je dostatečná a že motivací by mohlo být to, že vstupné, a v případě jízdy autobusem i dopravné, hradil Klub maminek. Myslím si, že je to velká škoda a můžu jenom doufat, že v budoucnu nás na výlety bude jezdit víc.

Kromě výletů jsme se i o letních prázdninách scházeli poměrně pravidelně vždy ve čtvrtek dopoledne na hřišti za kostelem, kde je pro děti postavena nová průlezka a kde se dá alespoň trošku schovat před pálícím sluncem, kterého jsme si letos opravdu užili. Na hřišti se k nám několikrát připojily i maminky s menšími dětmi, třeba i takovými, které ještě nechodí ani nelezou. Z toho máme velkou radost a vidíme potenciál do dalších let fungování našeho Klubu. Některé maminky se objevily také na domku č.p. 183 na ulici Úzká, kde se od září opět scházíme každý čtvrtek od 9:00 hodin.

Na stejném místě i letos probíhá angličtina pro nejmenší, a to vždy v pondělí od 16:00 do 16:30. potom se obvykle zdržíme cca do 18:00, takže pokud si chcete s dětmi přijít pohrát i v pondělí odpoledne, klidně se stavte. A samozřejmě můžete přijít i na angličtinu, aktuálně nám chodí cca šest dětí ve věku od dvou do šesti let. Vše probíhá formou písniček, básniček, poznávání a pojmenování barev apod.

V minulém čísle zpravodaje jsem Vám také slíbila, že na podzim zorganizujeme kromě tradiční burzy nějaké další akce. Srdečně Vás tedy tímto zveme na Drakiádu, která se uskuteční 13. 10. 2018 od 15:00 hodin, místo ještě upřesníme na Facebooku a stránkách obce. Přijďte se pobavit, pustit s dětmi draka, ať už koupeného nebo doma vyrobeného. Pro děti i rodiče bude připraveno drobné občerstvení a každý si určitě odnese nějaké to ocenění.

Další akcí, kterou letos zorganizuje Klub maminek, je listopadový lampionový průvod, který se tentokrát uskuteční v pátek 16. 11. 2018 od 17:00 hodin, vycházet se bude nově od „tancplacu“ a na konci průvodu bude opět na všechny čekat drobné občerstvení. Na obou akcích se na Vás budeme těšit a doufáme, že účast bude hojná.

Nakonec bych ráda zmínila už tradiční podzimní burzu, která letos proběhla ve dnech
21. – 22. 9. 2018. V první řadě bych chtěla poděkovat zaměstnancům obecního úřadu za pomoc při přípravě burzy a samozřejmě taky maminkám, které nám přišly pomoci třídit přijaté oblečení. Ráda bych také poprosila všechny maminky, které mají zájem prodávat na kterékoliv naší burze, ozývejte se mi dřív než tři dny před burzou. Naše burza už je poměrně vyhlášená i v okolních obcích a na prodej se hlásí spousta „cizích“ maminek. My bychom velmi rády daly přednost Vám, maminkám z Prušánek, ale také chceme zajistit určitou rozmanitost a musíme si být jisté, že prodávajících bude dostatek. Nemůžeme tedy spoléhat na to, že Vy chcete prodávat. Proto vždy avizujeme, že je registrace NUTNÁ, a to i pro ty, které prodávají pravidelně. Stačí zavolat nebo napsat zprávu, že chcete opět prodávat a není problém. Když se ale ozvete těsně před burzou, je pravděpodobné, že kapacita prodávajících je již zaplněna a já Vás musím odmítnout, protože kulturní dům není nafukovací… Přitom tato burza by měla být největším přínosem pro místní maminky, aby měly možnost jak nakoupit, tak prodat. Proto Vás ještě jednou prosím, ozývejte se dřív. Termín jarní burzy dáme vědět s dostatečným předstihem a budu věřit, že na Vás všechny, které máte zájem prodávat, zbyde místo.

                                                                                  Za Klub maminek Martina Vašíčková, foto Jana Mrkvová

Maminky na síti

Zpravodaj 3/2018: Ať chceme nebo ne, lidé dnes spoustu času tráví na internetu a sociálních sítích. Tam se setkávají, diskutují, předávají si informace. Už více než tři roky funguje na Facebooku stránka Maminky Prušánky, která funguje na základě “maminky sobě”. Předáváme si informace ze školy a školky, upozorňujeme na zajímavé akce pro maminky v obci i v širším okolí. Maminky si na toto místo zvykly chodit. Myslím, že je dobrá příležitost pro přistěhované maminky najít to, co potřebují.

Hned při vzniku stránky Maminky Prušánky bylo uvedeno, že půjde o prostor informativní. Přesto se ukázala stále větší potřeba a poptávka po místě, kde by se dalo inzerovat. Samozřejmě, že na internetu existuje nespočet bazarů a bazárků, ale někdy je jednodušší prodat určitou věc “přes plot” než přes pět dědin   Místo, kde je možné inzerovat, prodávat, kupovat, nabízet brigády je zcela otevřené a není určené pouze maminkám. Adresa je jednoduchá: Inzerce Prušánky: koupím, prodám, daruji, nabízím.

A to ještě není všechno. Mezi maminkami je stále ve větší oblibě společné sportování a různé aktivity. Proto vznikla facebooková stránka Sportík Prušánky. Zatím ji využívají maminky spíše menších dětí a zvou na společné výlety, na kolo nebo na procházky. Věříme, že se skupina postupně rozroste a budeme se potkávat na kolech, bruslích nebo při jiném sportu. Skupina je veřejná.

                                                                                                 Helena Hájková

Co nového u našich seniorů

Zpravodaj 3/2018: Ještě než nám – jako našim školákům – začaly prázdniny, jeli jsme se opět koupat do Dunajské Stredy. Říkáme tomu letní koupání. Je velmi příjemné, když sluníčko hřeje a my střídáme bazény, procházíme se v plavkách mezi stánky, ve kterých nabízí spoustu dobrot a různého zboží. Domů jedeme vždycky pozdě odpoledne a vždycky se zpěvem.
Již popáté jsme měli společné setkání s našimi kamarády z Mikulčic, tentokrát to na jejich přání bylo ve Vinných sklepech U Jeňoura. Z Mikulčic přijelo dvacet tři mužů a žen, domácích se sešlo dvacet sedm. Bylo to velmi příjemné setkání, kdy jsme si nejen popovídali, ale i zazpívali.
Co nás ještě čeká? V měsíci září budeme obcházet naše seniory starší sedmdesáti let s pozvánkou na tradiční  „Setkání seniorů“, které připravujeme ve spolupráci s obecním úřadem. Na tuto akci pak pomůžeme péct koláčky ve školní kuchyni a na samotném setkání se pak budeme o naše seniory starat.
V listopadu připravujeme „Martinské posezení“ v kulturním domě, na které vás tímto všechny srdečně zveme.

                                                                                   Za seniory Květa Kopečková, foto Věra Dřevěná