Nástroje pro usnadnění přístupu

Skip to main content

Gulášfest 2018

Zpravodaj 4/2018:

V sobotu 27. října  se konal už VII. ročník! Zúčastnilo se jedenáct družstev, guláše byly výborné, přesto museli být vybráni ti nejlepší. Odborná porota nejvíce body ocenila tato tři družstva:

  1. místo: Myslivci Prušánky
  2. místo: Kanci (Prušánky)
  3. místo: Pekelníci (Moravská Nová ves)

A chuťové buňky návštěvníků, kteří hlasovali pro nejlepší guláš vhozením lístku do sklenic na pódiu, byly skoro stejné, protože podle nich byly nejlepší guláše těchto družstev:

  1. Kanci
  2. Myslivci Prušánky
  3. Myslivci z Beskyd

Všechna vítězná družstva dostala dárkový balíček a velkou dřevěnou cenu, kterou vyřezal Honza Rohr. K tanci a poslechu hrál Nechorbend. A přestože začalo po jedné hodině odpolední pršet, návštěvníkům Gulášfestu to nevadilo a zpívali a tančili i v dešti☺

Foto: Jana Hunkařová

myslivci Prušánky:

Kanci Prušánky:

Pekelníci Moravská Nová Ves:

Myslivci z Beskyd:

Sbírka ke dni válečných veteránů

Zpravodaj 4/2018: Prušánky se letos poprvé zapojily do veřejné sbírky ke Dni válečných veteránů, který se slaví na celém světě 11. listopadu. Sbírku pořádala společnost Post Bellum, která spravuje Paměť národa, největší veřejnosti přístupná pamětnickou sbírku v Evropě. Prvních deset listopadových dnů jste si mohli koupit vlčí mák v pokladničce v knihovně nebo na obecním úřadu. Naše pokladnička byla jedna ze tří stovek, které byly po celé republice. Zájem byl velký a do Prahy jsme vraceli plnou pokladnu. Koupí vlčího máku jste přispěli Paměti národa na další nahrávání vzpomínek válečných veteránů a účastníků druhého a třetího odboje.

Ve veřejné sbírce ke „Dni válečných veteránů v roce 2018“ se vybralo 1 290 406 Kč. V obci Prušánky se vybralo 2 455 Kč. Tým Post Bellum děkuje všem, kteří se zapojili do letošní sbírky.

Do sbírky Paměti národa přibyly v posledních měsících také vzpomínky z Prušánek a blízkého okolí. Pokud byste věděli o zajímavém pamětníkovi ve vašem okolí, můžete napsat na helena.hajkova@postbellum.cz.                                                                                                                     Helena Hájková

 

Zasazení lípy a film “28. říjen 1918 na Moravě”

Zpravodaj 4/2018:

Sté výročí vzniku samostatné Československé republiky prolínalo celým rokem 2018. V Prušánkách jsme si toto výročí připomněli přesně 28. října, kdy jsme se nejdříve sešli ve Slavnostním areálu za kostelem, kde za poměrně velké účasti našich občanů byla zasazena lípa, která bude toto výročí připomínat. Českou a slovenskou hymnu, a poté i „moravskou hymnu“ Jsem Moravan zazpíval mužský a ženský sbor Slováckého krúžku, vyslechli jsme krátké proslovy vedení obce a ředitele ZŠ. Milým překvapením byla aktivita skautského oddílu Cor Dare, kteří připravili trikolórové stužky a připínali je návštěvníkům akce.
Poté začalo v kulturním domě promítání filmu „28. říjen na Moravě“, který vznikl na námět historika Doc. PhDr. Jiří Pernese, Ph.D. Tento dokumentární film rekonstruuje historické události, spojené s rozpadem rakousko-uherské monarchie na Moravě. Věnuje se podrobně konkrétním událostem kolem vzniku Československé republiky na území Moravy. Přínos filmu spočíval především v tom, že doposud žádný dokument tohoto druhu vytvořen nebyl.
Film s pomocí dobových filmových záběrů a současných rekonstrukcí tehdejších událostí dnešnímu divákovi přiblížil poslední dny existence habsburské monarchie a průběh jejího rozpadu na Moravě. Seznámil diváka se vznikem Moravského národního výboru, který 29. října 1918 vyhlásil připojení Moravy k nově vznikajícímu Československu, jeho činností a představil hlavní aktéry tohoto dějinného pohybu, jako byli Adolf a Jaroslav Stránský, Jaroslav Budínský či Jan Černý. S pomocí historiků a využitím archivních dokumentů, stejně jako muzejních exponátů, přiblížil dnešnímu divákovi pohnutou dobu před 100 lety na Moravě a boj o převzetí správy moravských měst do českých rukou.
Během promítání filmu nám k některým událostem podal bližší vysvětlení producent filmu a režisér Martin Mišík, stejně jako nám odpovídal na otázky po skončení filmu.

Myslím, že pro nás diváky to byl film velmi zajímavý a poučný, protože většinou o roku 1918 víme jenom to málo, co jsme se kdysi učili ve škole. Reakce diváků byly veskrze pozitivní a určitě to mnohé z nich inspirovalo k tomu, aby se o dobu před sto lety začali zajímat ještě podrobněji.

                                                                                                                                         Jana Kamenská

Zdroj: http://1918morava.cz/  foto: Jana Hunkařová

Divadlo a rozsvícení vánočního stromku 2018

Zpravodaj 4/2018:

Tentokrát jsme si pozvali Dětské kočovné divadlo z Kyjova a měli jsme při výběru šťastnou ruku, protože ta děcka byla skvělá. Já osobně jsem se tak dlouho nepobavila a zatím veškeré ohlasy zúčastněných diváků byly stejně nadšené. Dětští herci nám zahráli a zazpívali tři pohádky: Perníkovou chaloupku, P(r)opletenou pohádku a Ubrousku, prostři se. Bylo to veselé, nápadité, vtipné, děti byly spontánní, uvolněné, pohodové, stejně jako celé představení. Super bylo také to, že je doprovázela živá hudba. Jejich principál Pavel Růžička nám vyprávěl o tom, jak v létě jezdí „se zpěvem a rámusem na dvou koňských povozech“, aby lidem zahráli a zazpívali. No, myslím, že si je zase pozveme, co říkáte?

Po skončení představení jsme všichni společně přešli k vánočnímu stromu u obecního úřadu, kde už na rozsvícení stromu čekala další skupinka lidí. Nejprve děti za hlasitého pokřiku pomohly strom rozsvítit, potom malí koledníci ze školky povyprávěli o tom, jak se pečou perníčky a Nechoránek zahrál a zazpíval několik vánočních písní. Bylo to moc milé. A jako překvapení přišel Mikuláš s čertem a andělem (naše seniorky), měli krásné nové oblečení, které ušila paní Kopečková a porozdávali všem dětem malé sladkosti.
Jana Kamenská

Mladá vína Nechor leto ochutnalo rekordních 900 návštěvníků

www.rtvj.cz: Jedna z pověstí, které vysvětlují neobvyklý název vinných sklepů v Prušánkách, totiž „Nechory,“praví, že kdo je navštěvuje často, je zdravý a ne chorý. V této ojedinělé lokalitě se v současné době nachází více než 450 sklípků a pořádá se zde mnoho zajímavých kulturních akcí. Mezi ně rozhodně také patří ochutnávka mladých vín.

Pouť do Žarošic

Zpravodaj 3/2018: Už třetím rokem se nás pár nadšenců vydalo na pěší pouť do Žarošic. Sešli jsme se u kostela a otec Hába nám dal požehnání na cestu. Je zvykem, že námahu, kterou člověk při putování vynaloží, obětuje na nějaký úmysl. Letos jsme toho měli naloženo opravdu hodně. Opět jsme se spojili s poutníky z Moravské Nové Vsi a vyrazili. Počasí bylo ideální. Tentokrát jsme si udělali přestávku v Sonnentoru v Čejkovicích a pak tradičně na Čejči, kde jsme si pochutnali na dobrém obědě. Uhasili jsme žízeň a vydali se na druhou těžší část cesty, protože naše některé údy už začínaly trpět a únava stoupala. Do Žarošic jsme tentokrát dorazili později než autobus, ale alespoň nás mohli přivítat i s transparentem. (viz foto). Pak už následovalo procesí s ozdobenou sochou P. Marie do žarošského kostela. Cestou jsme se prodírali davem mezi stánky a zpívali z plna hrdla mariánské písně. Pak už si prožil pouť každý tak nějak po svém. Tentokrát sloužil hlavní poutní mši kardinál Dominik Duka. V evangeliu se předčítal celý Ježíšův rodokmen a jedna z myšlenek, která při promluvě zazněla, byla, že je důležité, aby člověk věděl, kdo je a kam patří. Po světelném průvodu a závěrečném požehnání ukončeném zazpíváním české a slovenské hymny, protože pouti se tradičně účastní hodně Slováků, jsme se už oddali jízdě autobusem a unavení, ale spokojení se vrátili domů. Těch 30 km někdo cítil v nohách ještě několik dnů.

Za poutníky Jitka Omelková

Předhodová beseda u cimbálu

Zpravodaj 3/2018: Je vlahý sobotní podvečer a prušáneckou návsí se nese melodie podlužácké písničky „Eště byly štyry týdně do hodú“. Ta v podání domácího mužského sboru vítala milovníky folkloru na 36. ročníku předhodové besedy u cimbálu v Prušánkách. Na návsi „pod zeleným“ se poté představily naše folklorní naděje, tedy děti z mladšího i staršího souboru Nechoránek a to za doprovodu dětské cimbálové muziky při HTVŠ Prušánky. Je jen dobře, že malí muzikanti už hudebně natolik „vyrostli“, že zvládají doprovázet taneční vystoupení svých vrstevníků. Po jejich pásma se na scénu vrátila cimbálová muzika Slovácko s primášem Petrem Maradou, aby mohla doprovodit ostatní domácí i přespolní účinkující. A nebylo jich málo. V pestré skladbě programu se postupně vystřídali domácí pěvečtí sólisté – a tak jak ti mladší (Simonka Hnátková, Veronika Klímová a Vendulka Tlachová), tak i ti pěvecky již ostřílení (Jaroslav Čech, Josef Ševčík, Josef a František Imrichovi a Jan Kožnar). Chybět pochopitelně nemohl ani domácí mužský a ženský sbor. Ti si jako své přespolní hosty pozvali mužáky z Ladné a ženský sbor z Bulhar. Pěknými podlužáckými písničkami se předvedla i děvčata Kristýna Podešvová z Dolních Bojanovic a Barbora Sůkalová z Nového Poddvorova. Každoročně se taky snažíme na besedě u cimbálu představit některého z podlužáckých verbířů, resp. některého ze stárků Podluží. Letos padla volba na zkušeného Martina Kobzíka z Týnce, který se v posledních letech umísťuje mezi pěti nejlepšími verbíři i na festivalu ve Strážnici, přičemž v roce 2012 tuto soutěž vyhrál. Milou zajímavostí je, že v Prušánkách tak měl možnost naposledy vystoupit jako svobodný mládenec. Při výběru tanečního souboru jsme se tentokrát rozhodli ukázat takový folklorní region, který se v naší obci doposud neprezentoval – tedy z oblasti Valašska. Pozvání nakonec přijal národopisný soubor Klobučan z Valašských Klobouk. Soubor, který vznikl už v roce 1981 a nyní pracuje pod vedením paní H. Tarabusové, u nás předvedl část svého bohatého repertoáru zahrnující figurální tance, cechovní tance, klobuckou točenou a starou uherskou z oblasti Valašskoklobucka a představil se i v typickém „závršském“ kroji z bílého a hřebíčkového sukna. Zpestřením večera v podobě malé divadelní scénky bylo i vystoupení dvou „dryáčnic“ z Dolních Bojanovic. K příjemnému prožití sobotního večera přispělo i průvodní slovo konferenciérky Heleny Hájkové.

Tradičním pořadatelem besedy u cimbálu byl Slovácký krúžek Prušánky, který tímto děkuje vedení Obce Prušánky a všem dobrovolníkům, kteří nám pomohli s přípravou a organizací této akce.

                                                              Josef Hromek – předseda Slováckého krúžku Prušánky

Krojované hody 2018

Zpravodaj 3/2018: Každoroční vrcholnou akcí naší krojované chasy jsou tradiční krojované hody pod zeleným. Ty letos proběhly v termínu od 12. do 14. srpna.

Jakkoli se může zdát konání hodů samozřejmé, předchází jím náročná příprava. Rád bych proto touto cestou chtěl především poděkovat lidem, bez nichž by se hody sotva uskutečnili. Jsou to zejména všichni krojovaní, kteří se podíleli na předhodovních pracích a obětovali jim velkou část svého volného čas. Vzhledem k tomu, že konstrukce pro konání hodů je rozsáhlá a každým rokem se staví tzv. od píky, jsou tyto práce časově náročnější než v okolních obcích a je potřeba s nimi začít již asi tři týdny před hody. V této souvislosti patří poděkování p. Bízovi z Mutěnic za stavbu a skládku máje, p. Bílkovi z Velkých Bílovic za spojování máje, p. Brandejsovi – stavbyvedoucímu konstrukce, p. Salajkovi z Dolních Bojanovic za poskytnutí máje a zeleného a p. Pálkovi z Prušánek za odvoz máje a zeleného. Také díky ochotě těchto lidí se i letos povedlo vše nachystat do požadovaného termínu, byť celé přípravy probíhaly v období extrémních veder, které panovaly takřka po celé léto.

Co se týče samotného průběhu hodů, jsme rádi, že se prušánecké hody stále těší velké oblibě přespolních krojovaných. V neděli jich bylo na máji zapsáno celkem 287, za což děkujeme. Z velké části tomu nahrává i termín (nekolidující s žádnými hody v okolních obcích), stejně jako horké srpnové počasí. K dobré atmosféře přispěly osvědčené dechové hudby Legrúti (neděle, pondělí) a Skaličané (úterý). V pondělí si na své přišla také krojovaná omladina při dětském sóle a jejich starší kolegové při sóle mužáckém. Nechybělo ani pasování šohajů. Letos si svou premiéru v kroji odbyli Natálie Mrlíková, Veronika Kotlaříková, Michael Turek a Vojtěch Nerad. Na úterý si děvčata převlékla chlapecké kroje, připravila si tematickou píseň o průběhu hodů, nachystala půlnoční sólo a spolu se všemi účastníky se protančili až do středečního rána, čímž celé hody završily.

Věříme, že se Vám letošní hody líbily. Na naší chase nyní je, aby příští hody byli stejně povedené, jako ty letošní, případně ještě lepší, protože stále je na čem pracovat.

Za chasu Prušánky Zdeněk Forman, foto: Petr Omelka

Rozloučení s prázdninami 24. srpna 2018

Zpravodaj 3/2018: Rozloučení s prázdninami byla akce, kdy nám počasí opět překazilo naše plány. Měli jsme pro děti nachystány různé hry a soutěže, malý a velký skákací hrad, přijelo hasičské a policejní auto, sanitka firmy DONERA, na hřišti stáli připravení psovodi se svými psy z kynologického klubu z Josefova, na cestě do Prušánek byl pán, který nám pravidelně na této akci promítá pohádky. Čtyřicet pět minut po zahájení akce začalo pršet. V dešti jsme museli všechno rychle posklízet, poslat telefonicky promítače do kulturního domu, kam mu jedna ochotná dobrovolnice odvezla klíče, aby si tam mohl nachystat plátno a promítačku, převézt občerstvení pro děti do KD, zajet na obecní úřad, abychom vyhlásili začátek promítání pohádky na 18:45… Tento čas byl stanoven zejména s ohledem na děti a rodiče, kteří byli v parku a hned, jak začalo pršet, se do kulturáku přesunuli. Ti, kteří se chystali přijít až na pohádku, určitě po začátku deště čekali jen na vyhlášení času promítání, takže všichni, kteří chtěli pohádku vidět, tam byli.  Promítali jsme novou pohádku Zdeňka Trošky „Čertoviny“ a potlesk na konci filmu nás přesvědčil o tom, že se pohádka líbila.

                                                                                                             Jana Kamenská

Zarážání hory 2018

Hora sa mosí zarazit…

Zpravodaj 2/2018: Září proběhlo ve spodních i horních Nechorách tradiční zarážání hory.  Letos byl tento tradiční vinařský rituál výrazně ovlivněn mimořádně nepříznivým počasím, ale jak už stojí v nadpisu tohoto článku, „hora sa prostě zarazit mosí“. Ani pamětníci si přesně nedokázali vybavit, kdy by na horu byl podobný nečas. Nakonec tam přece jen kdosi vylovil vzpomínku starou desítky let: „Tož bylo to kdysi tak před třiceti, čtyřiceti rokama, co to zarážali  ale v pěti ludoch, Štefin, Cyra, Pavlík…bůchli to tam a zalézli do sklepa“. Kdo by čekal, že to letos proběhlo podobně, byl by na omylu. I přes opravdu špatné podmínky se sešlo poměrně dost vinařek a vinařů a všechny předepsané úkony byly se ctí provedeny. Díky moc, Vám všem srdcařům, kteří dbáte na dodržování vinařských tradic.

                                                                                                           Přemek Vašíček, foto Martina Vašíčková