Zpravodaj 2/2020:

Jak už jsem zmínila v minulém Zpravodaji, objevil se koronavirus a naše plány byly pryč – v březnu koupání v Dunajské Stredě a v dubnu po Velikonocích společná dovolená v Trenčianských Teplicích. Ale co se dá dělat. Poctivě jsme dodržovali všechny rady a nařízení, abychom se koronavirem nenakazili. Mnoho z nás se dalo na šití roušek. A abychom neměli dlouhou chvíli, tak nám Věra Kučerová rozvážela testy na trénování paměti. Za vše srdečně díky.

Po třech měsících máme schůzi. I když ten den pršelo jako z konve, sešli jsme se téměř v plném počtu. To bylo povídání! Ale hlavně jsme si odsouhlasili výlet. Je to jednodenní výlet do Čech pod Kosířem u Prostějova. Je zde krásný zámek, muzeum historických kočárů a hasičské muzeum. Průvodce, který je velký nadšenec, nás provedl muzeem kočárů, ve kterém je největší sbírka smutečních kočárů, biskupských kočárů, saní, luceren, livrejí a taky největší smuteční kočár postavený továrnou Brožík. Bylo se na co dívat.

Krásný barokní zámek vznikl ve 2. polovině 17. století. Až do druhé světové války vlastnil objekt portugalský rod Sylva-Taroucca, který často navštěvoval v 19. století malíř Josef Mánes. Za jeho pobytu vznikla řada obrazů jak rodiny, tak z prostředí úrodné Hané. Za prohlídku stál krásný park s cennými dřevinami z celého světa, s vyhlídkovou věží a empírovým altánem, ve kterém Mánes maloval. Ale my jsme park už nestíhali celý projít.

Po velmi dobrém obědě, který jsme měli objednaný v místním penzionu, jsme vyrazili na prohlídku hasičského muzea, které je největší svého druhu na Moravě. Jsou zde nejrůznější hasičská vybavení od stříkaček až po automobily. Velmi zajímavé…

Náš výlet jsme zakončili na Hostýnku. Mírně znavení, ale s mnoha krásnými zážitky…

                                                                                                           Květa Kopečková
foto Věra Dřevěná

foto 25 muzeum kočárů:

26 u hasičského muzea:

Zpravodaj 1/2020: Já se ještě vrátím na konec loňského roku. Na začátku měsíce prosince jsme zasadili u říčky Prušánky stromky – švestky. Sešla se nás dobrá parta asi dvaceti pěti lidí. Tato akce se moc vydařila, a ani déšť nás neodradil.

Jako každý rok jsme si udělaly pěkný mikulášský večer. Samozřejmě nesměl chybět Mikuláš, anděl a čert. Rozdali nám malé dárečky, které jsme si navzájem přichystaly. Zrovna tak nechyběl Mikuláš, anděl i čert při rozsvěcování vánočního stromku u obecního úřadu. A jak se těšily na Mikuláše děti ve školce!

Výstava s názvem „Vánoční výstava s babiččiným porcelánem“ se moc vydařila. Bylo to velmi příjemné překvapení, kolik našich občanů se zapojilo a přineslo na výstavu svoje sklo, porcelán, keramiku. Tímto bych chtěla všem poděkovat za ochotu a pomoc.

V novém roce v lednu jsme se zapsaly do kurzu trénování paměti. Smysl tohoto setkání není jenom namáhání našich hlaviček, ale i společné setkání a popovídání.

Už je to téměř patnáct let, co chodíme cvičit. Nemáme a necvičíme žádné sestavy, jen malé protahovací cviky, hlavně aby nás nebolela záda. Taky jsme se snažily trénovat country tanečky. Na Čundrbále Kapely starých časů jsme naši snahu zúročily.

V měsíci březnu jsme oslavili MDŽ. Bylo to příjemné setkání po zimě.

Měly jsme spousty plánů na každý měsíc. V březnu společné koupání v Dunajské Stredě. Vždycky se na to moc těšíme. Po Velikonocích byla plánovaná dovolená v lázních v Trenčianských Teplicích. Objeví se koronavirus a je po plánu.

Proto vzkazuji všem seniorkám a seniorům, opatrujte se a dávejte na sebe pozor – ono zas bude dobře.

                                                                                                                      Květa Kopečková

Našim ženám

Naše ženy, ty se mají,

života si užívají.

V zimě pletou košíčky,

v dubnu sází kytičky.

Práce mají pořád dosti,

protáhnout si snaží kosti.

Cvičit chodí do školy,

žádná není o holi.

Na kulturu také dbají,

do divadla zavítají.

Operu či muzikály

ujít by si nenechaly.

Aktivitám holdují,

a na kole sportují.

Ze své jízdy radost mají,

na vínku si pochutnají.

Naše ženy, ty se mají,

dnes u Schottlů schůzi mají.

Oslaví zde velký svátek

MDŽ i Svátek matek.

Zdeňka Hromková, prosinec 2019

Rok utekl jako voda, po roce jsme tady znova.
Život rychle utíká, nech na Martina vybaví se nám hezká vzpomínka.
Vzpomeneme doby, jaké bývaly martinské hody:
když listopad už byl tady, husičky sa krmívaly,
husky pěkně oškubané, péříčko po večerách do duchenky bylo drané.
Tihle v nohách a žehličky zhřívaly nám naše nožičky.
Hospodyňka aj přes plot skočila pro pírka, by naplnila sa duchenka.
Dnes jen otočíme kohútkem, nech plynaři sa urvú smíchem.
Teploučko je v celém domě a husičky v obchodě nakoupíme v každé době.
Letos počasí se s náma hrálo, hned pršalo a za patama sluníčko se smálo,
také trošku zima, hned z nás byli pacienti a nastala nám rýma.
Ordinace plná je, tak postojíme na chodbě,
lavička by se tam hodila, od nemocných oddělila,
koho bolá nožičky, hledá jenom lavičky.
Dědinka naša hezky vypadá, jenom – zdá se – zeleň trošku upadá,
stromečky dnes nejsů jisté, kůrovec ví o nich jistě,
když rýč vezme každý z nás, výsadba pak půjde snáz.
S humenkem byl také kříž, myšičky v něm majú skrýš,
nebójá sa ani trošku, třeba kočka číhá v rožku.
Dnes kočičky sú paničky, majú svoje pelíšky
a svačinku jinačí, granulky jim postačí.
Pro nás je to dobrá zpráva, nech sa spolem kamaráďá.
Humenko je samá díra, kočka na myš sa jen dívá,
pro myšičky utratíme, když u Marcelky v drogerii nakúpíme.
Všecko hravě sa dozvíme, když televizní reklamu si pustíme.
Jenom nech je reklam víc, dozvíš sa, co nevíš:
Můžem hned, nám hlásí čertík – připravíme sa v cuku letu,
šak to hlásí celému světu.
Soukup se vším ví si rady, bere všecko od podlahy.
Kuchař Polraich umí vařit, zašpiní talířek dokola a hned je připravená hezká obloha.
Čekárničky hezké máme, když zaprší, schovat sa kde máme,
kostelíček opravený, jistě bude jako nový.
Jen na hřbitově chybí zídka, nech dušičkám sa dobře spinká.
Z Nechor máme skoro město, pro cizince je tam všecko.
Kde koupaliště bylo spíš, parčík by tam seděl víc.
Kdo potřebuje něco vědět, měl by na schůzi zastupitelů sedět.

Za patama Ježiška tu máme, koledy si rádi zazpíváme,
vánoční strom svítí vprostřed dědiny, kouzlo Vánoc nese do každé rodiny.
Očička nám zazáří, když stromeček se rozzáří.

Košt vína je připravený a stůl s koláčkama a zákuskama nachystaný,
chybět nám nic nebude, jak na hody u nás bude,
šak starých časů muzika pro radost nám všem bude.

Zpravodaj 3/2019: Tak už nám skončily prázdniny a my se chystáme na naše další aktivity.

Začali jsme malým výletem do Brna. Jenom připomenu, že Brno je počtem obyvatel a rozlohou druhé největší město České republiky. Sídlí zde Ústavní soud, Nejvyšší soud, střední a vysoké školy, je zde spousta památek. Ale my jsme si vyjeli lodí z Brna – Bystrce po Brněnské přehradě až na hrad Veveří. Bylo to brzy ráno, sluníčko začalo prohřívat vodní hladinu a my jsme se kochali krásnou přírodou. Plavba trvala padesát minut a byli jsme na místě. Malou procházkou s mírným stoupáním jsme přišli k hradu Veveří. Je to nejstarší a nejrozsáhlejší hrad na Moravě, který byl založen v roce 1059 moravským knížetem Konrádem. Hrad velmi často měnil své majitele, v letech 1942 – 1945 byl zabaven pro potřeby wehrmachtu a SS. Od roku 1999 je ve správě Národního památkového ústavu v Brně, který zde od té doby provádí postupnou opravu celého značně zdevastovaného areálu. Hrad byl po dlouhé době znovu trvale otevřen pro veřejnost v létě 2002. Jen pro zajímavost, Veveří na pozvání majitele barona Mořice Arnolda De Forest-Bischoffsheim třikrát navštívil tehdejší britský ministr obchodu Winston Churchill. On a jeho manželka Clementine zde strávili také část své svatební cesty po Evropě v roce 1908.
Po návštěvě hradu jsme se vrátili zpět do města a navštívili jsme Hvězdárnu a planetárium na Kraví hoře. Program, který jsme zhlédli, měl název „Vzhůru na Měsíc“, je to jedno z neúžasnějších 3D představení, byl to pro nás krásný zážitek. Protože jsme měli ještě dost času před odjezdem, šli jsme „vykoupit“ obchodní centrum Galerie Vaňkovka. Z výletu jsme se vraceli spokojení a nadšení.

Na přelomu září a října naše seniorky roznášely pozvánky na tradiční říjnovou besedu se seniory, pekly koláčky. Na listopad připravujeme už čtvrté Martinské posezení, na které vás srdečně zveme. Na prosinec plánujeme výstavu s názvem „Vánoční výstava a babiččin porcelán“ a tímto vás prosíme o spolupráci. O podrobnostech vás budeme informovat rozhlasem, na FB a webových stránkách obce.

Těšíme se na vás.

                                                                                                      Za seniory Květa Kopečková, foto Věra Dřevěná

Na Brněnské přehradě

Za námi hrad Veveří

Před Planetáriem na Kraví hoře

Zpravodaj 2/2019: V dubnu po Velikonocích jsme jeli na společnou dovolenou za hranice do Trienčanských Teplic. Toto městečko je hodně známé díky termálním pramenům. Byli jsme ubytováni v hotelu Flora přímo v centru města. Na recepci jsme dostali ke klíčům od pokojů zrovna rozvrh lázeňských procedur. Měli jsme předplacené dvě masáže, dvě rašeliny a perličkovou koupel na osobu. Měli jsme jenom polopenzi s bohatou snídaní, odpoledne kávu a zákusek a večeři.  Od devíti hodin ráno do večera do devíti jsme měli k dispozici krytý bazén s hydromasážními tryskami a vodopádem. Počasí nám přálo, i když jednou zapršelo. Volný čas jsme trávili procházkami po okolí. Nenechali jsme si ujít ani společné posezení, tentokrát jsme spojili seznamovací večírek s „rozlúčkovým“. Pěkně jsme zavzpomínali na staré časy, zazpívali a vínečko pokoštovali. Mohu říct, že se všem tato klidná dovolená líbila. Příští rok si ji určitě zopakujeme.

V měsíci červnu jezdíme vždycky na jednodenní výlety, letos jsme byli na Vysočině. Navštívili jsme poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, který byl zapsán do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Kostel je opravdu krásný, je hodně vysoký a je postaven ve tvaru pěticípé hvězdy. Má pět vchodů, pět oltářů. Nad hlavním oltářem je pět hvězd a pět andělů. Podle legendy zářilo nad tělem sv. Jana Nepomuckého pět světel – hvězd. Proto všude přítomné číslo pět. V současné době probíhají v kostele velké opravy, které mají trvat až do roku 2021. Pak kostel opět zazáří v celé své kráse. Na zpáteční cestě jsme se zastavili ve sportovním areálu Vysočina Arena u Nového Města na Moravě a bylo na co se dívat! Na konec jsme se stavili na hradě Pernštejn, národní kulturní památce, která patří k největším a nejlépe zachovaným hradům u nás. Býval sídlem mocného rodu pánů z Pernštejna. Majitelé se zde často střídali, posledními majiteli hradu byli od roku 1828 Mitrovští. Celý areál hradu je obehnán hlubokými příkopy. Prostory vnitřních budov spojují křivolaké chodby a točitá schodiště. Po prohlídce jsme si dali dobrý oběd a spokojeni jsme vyrazili na cestu domů.

                                                                                                   Za seniory Květa Kopečková, foto Věra Dřevěná

Zpravodaj 1/2019:

Konečně je tady jaro,
však mu hodně práce dalo
nad zimou převzít už vládu,
ta tu chtěla být snad na parádu.

I my, co už máme svoje léta, chceme,
ať zahrádka naše vzkvétá,
ať nám růže na ní voní
stejně letos jako loni.

Jaro už je opravdu tady. Na zahrádkách nám kvetou sněženky, bledule, krokusy – na vše je radost pohledět. Ale ještě chci napsat o našich aktivitách přes zimu.

Nejdříve chci pochválit naše členky paní Věru Kučerovou a Boženku Maděryčovou. Jsou to velmi šikovná děvčata, která se snaží učit dospělé i děti ručním pracím. Obě spolupracují s Domem dětí a mládeže, s nadací Dobrá srdce, i s naším souborem Nechoránek. Vedly kurzy v Týnci a na ZŠ Očovská v Hodoníně. V poslední době probíhá kurz u nás v kulturním domě. Každý čtvrtek vyučují techniky tvoření z papíru, pletení košíků, malování vajíček voskem, drátkování vajíček a ubrouskovou techniku. Zájemci si toto mohou vyhledat na Facebooku „tvořím, tvoříš, tvoříme“. I my seniorky jsme přispěly do nadace Dobrá srdce malou brigádou.

Další naše aktivity se zaměřily na trénování paměti. Naše knihovnice paní Milena Hromková nám tuto akci domluvila a tak jsme se od ledna do začátku března pravidelně scházely a naše mozečky trénovaly. Pan magistr měl s námi svatou trpělivost. Nejenom, že jsme musely dost zapřemýšlet, ale taky jsme se dobře pobavily. Na další pokračování se těšíme v příštím roce. Dole pod článkem se můžete podívat na některé z úkolů, které jsme musely plnit.

Jako každý rok jsme spolu oslavily svátek žen dobrou večeří.

V březnujsme se zase byli koupat v Dunajské Stredě. Moc se nám zde líbí. Po dobré koupeli vždy pěkně pookřejem. Taky máme v plánu společnou dovolenou. Tentokrát je to léčebný pobyt na Slovensku v lázních Trenčianské Teplice. Ale o tom až příště.

Svátky jara, Velikonoce, jsou už za dveřmi. Proto přejeme všem hodně zdraví, pohody a radosti ve všedních i svátečních dnech.

Za seniory Květa Kopečková