Zlatá sobota: pouť do Žarošic 2019

Zpravodaj 3/2019:

Stejně jako naši předci, naše stařenky, stařečci a rodiče, tak i my každoročně putujeme třicetikilometrovou trasu na Zlatou sobotu do Žarošic. Dříve poutníci chodili po silnici, protože nebyl tak velký provoz a cesta nebyla tolik nebezpečná.  Před několika lety jsme našli velmi krásnou cestu mezi vinohrady, sklepy, z kopečka do kopečka bez aut, za zpěvu ptáků a pod dohledem srnek a zajíců. I letos za velmi krásného počasí jsme se 14. září vydali opět s přáteli poutníky z Moravské Nové Vsi na nejznámější pouť na Slovácku a dalekém okolí. Sraz jsme měli v 7:30 u kapličky, odtud jsme se vydali směr Nechory, Nový Podvorov přes větřák do Čejkovic. V Čejkovicích jsme se stejně jako loni znovu nechali zlákat vůní a chutí dobré kávy a čaje ze Sonnentoru. Občerstveni jsme se vydali směr Čejč, kde jsme se potkali s poutníky z Dolních Bojanovic a jako oni jsme se občerstvili v restauraci Formanka. Z Čejče jsme odcházeli sice občerstveni, ale s těžkýma nohama. Kopeček, který je hned v Čejči mezi vinohrady směrem na Karlín, nám rychle zahřál svaly a zvýšil tep. Zatím to vypadá, že jsme na pouti jenom jedli a pili, ale co by to byla za pouť bez modlitby a zpěvu. Každý z nás měl možnost vyjádřit prosbu či úmysl, pro který chce pouť obětovat a vložit jej do společných modliteb růžence, které jsme se společně cestou modlili. Kolem půl čtvrté odpoledne jsme přišli do Žarošic a nechali jsme odpočinout naším nohám. V 18:00 je vždy slavnostní mše, které se účastní i poutníci ze Slovenska. Po mši svaté následuje průvod soch Panny Marie za doprovodu zpěvů přes část obce. Vloni i předloni i Prušánky měli v průvodu sochu Panny Marie z našeho kostela. Letos jsme Pannu Mariu „nechali doma“, ale modlitbu za farnost jsme neopomněli.

Lenka Tlachová, foto Rostislav Silný