Hody

Tradiční prušánecké hody pod zeleným jsou čtyřdenní a konají se v srpnu. „Pod zeleným“ proto, že nad tanečním místem, tam, kde je postavena „mája“, je střecha ze zelených listnatých větví, které mají tanečníky, muzikanty i hosty chránit před sluníčkem. Hody jsou pravidelně zahájeny sobotní besedou u cimbálu, kterou ve spolupráci s obecním úřadem organizuje místní Slovácký krúžek. Na besedě vystupuje jejich mužský a ženský sbor a pozvaná hosté.

Ostatní hodové dny má na starosti Občanské sdružení Chasa Prušánky a obecní úřad. Hlavním hodovým dnem je neděle. Dopoledne je v místním kostele hodová mše svatá. Ve dvě hodiny odpoledne vychází krojovaná chasa z pod zeleného a ve slavnostním průvodu s dechovou hudbou jde ke starostovi obce, aby požádala o povolení uspořádat hody. Navštíví i místní faru, protože hody jsou v podstatě vzpomínkovou slavností k posvěcení kostela, i když v Prušánkách je termín hodů už více než třicet let přesunut ze studeného listopadu na teplý prázdninový srpen.

Když se chasa vrátí pod zelené, už na ně čekají hodoví hosté, ale hlavně pyšné babičky, které se už nemohou dočkat, až uvidí své vnuky a vnučky na parketu. Většinu nedělního odpoledne hraje dechová hudba pochody, protože se postupně sjíždí přespolní chasa, všichni zazpívají, zaverbují, stárci je přivítají skleničkou vína. Odpoledne pod „májú“ je zakončeno hošijemi a společným verbuňkem. Po večeři zábava pokračuje, často trvá až do rána.

V pondělí odpoledne opět vychází krojovaný průvod, tentokrát pro své stárky. Stárci jsou celkem tři, nejdříve se jde pro třetího, potom pro druhého a nakonec pro prvního – hlavního stárka. Před domem vyhrává dechovka, tancuje se. Rodiče každého stárka mají pro chasu nachystané pohoštění, navíc se roznáší koláčky a zákusky pro přihlížející lidi, nalévá se víno. V Prušánkách máme i dvě stárky, k nim průvod nechodí.

Po návratu pod máju hodové veselí pokračuje. Pondělí tradičně patří mužákům. My tady z Podluží všichni víme, kdo jsou mužáci, ale už se párkrát stalo, že se mě zeptali někteří návštěvnici z daleka, proč jim říkáme tak nepěkně. „Mužáci“ jim znělo jako nadávka. Takže kdyby někdy cizí četl tento článek, mužáci je zcela běžné, nehanlivé označení ženatých mužů, kteří chodili v kroji už jako svobodní mládenci a teď v tom pokračují, jen museli trošku změnit kroj. Místo bohatě vyšívaných molových košil mají plátěné vyšívané košile, nenosí červený lajb (vestu) s malovanými mašlemi, a bohatě vyšívané červené kalhoty nahradily tmavé kalhoty bez zdobení.
Když mužáci napochodují pod zelené, zazpívají a zaverbují. Stárci je uvítají, zavdají skleničku vína a zavedou jim k tanci svobodné děvče. Poté následují dvě sóla – mužácké sólo, které tančí rodiče a prarodiče s dětmi a „košelové“ sólo jako poděkování za vychystání kroje – chlapci si jdou pro maminky, babičky nebo tetičky a mužáci pro své manželky. Před večeří probíhá slavnostní pasování šohajů – ryze chlapská záležitost.

Protože i pondělní hody trvají ranních hodin, je potřeba, aby se hodaři prospali a tak úterní hody začínají až večer. Úterní zábava je velmi specifická, neuvidíte tady žádné krásné krojované páry. Děvčata si oblékají všední chlapecký kroj, „třaslavice“, což jsou bílé plátěné kalhoty, plátěná košile a modrá zástěra. Chlapci se převlékají za děvčata či staré ženy, ale o jejich úboru se dá spíše říct, že jsou za maškary. Stejně jako v neděli přijíždí skupinky chlapců a děvčat z okolí a předvádí vtipné scénky, zpívají veselé, mnohdy výsměšné písničky vlastní tvorby. Tančí se i „košelové“ sólo, při kterém si děvčata převlečená za chlapce chodí pro maminky a babičky a děkují tímto způsobem za to, že se starají o jejich kroj. O půlnoci je pak půlnoční sólo. Ve středu k ránu se hodový kolotoč zastavuje a unavení hodaři dlouho, dlouho vyspávají.

Úřední deska

Kalendář

Mapy

METEOSTANICE

Kontakty

Úřední deska

Kalendář

Mapy

METEO

Hody

Doručovací adresa

Fakturační adresa

Kontakty

Úřední hodiny

Důležité odkazy