Pouť do Žarošic

Zpravodaj 3/2018: Už třetím rokem se nás pár nadšenců vydalo na pěší pouť do Žarošic. Sešli jsme se u kostela a otec Hába nám dal požehnání na cestu. Je zvykem, že námahu, kterou člověk při putování vynaloží, obětuje na nějaký úmysl. Letos jsme toho měli naloženo opravdu hodně. Opět jsme se spojili s poutníky z Moravské Nové Vsi a vyrazili. Počasí bylo ideální. Tentokrát jsme si udělali přestávku v Sonnentoru v Čejkovicích a pak tradičně na Čejči, kde jsme si pochutnali na dobrém obědě. Uhasili jsme žízeň a vydali se na druhou těžší část cesty, protože naše některé údy už začínaly trpět a únava stoupala. Do Žarošic jsme tentokrát dorazili později než autobus, ale alespoň nás mohli přivítat i s transparentem. (viz foto). Pak už následovalo procesí s ozdobenou sochou P. Marie do žarošského kostela. Cestou jsme se prodírali davem mezi stánky a zpívali z plna hrdla mariánské písně. Pak už si prožil pouť každý tak nějak po svém. Tentokrát sloužil hlavní poutní mši kardinál Dominik Duka. V evangeliu se předčítal celý Ježíšův rodokmen a jedna z myšlenek, která při promluvě zazněla, byla, že je důležité, aby člověk věděl, kdo je a kam patří. Po světelném průvodu a závěrečném požehnání ukončeném zazpíváním české a slovenské hymny, protože pouti se tradičně účastní hodně Slováků, jsme se už oddali jízdě autobusem a unavení, ale spokojení se vrátili domů. Těch 30 km někdo cítil v nohách ještě několik dnů.

Za poutníky Jitka Omelková