Nástroje pro usnadnění přístupu

Web Accessibility plugin by DJ-Extensions.com
Skip to main content

K Nechorám do sklepa 2017: ohlédnutí

Zpravodaj 2/2017: Letošní, už 8. ročník letních otevřených sklepů v nechorských uličkách je za námi a my děkujeme všem návštěvníkům za krásnou atmosféru plnou pohody, úsměvů a plných skleniček. A s velkou radostí pro nás, i prázdných lahví. Přestože teploty byly víc než horké, Nechory byly plné svěžích milovníků vína až do pozdních večerních hodin.

Zvýhodněné vstupenky v předprodeji šly letos dobře na odbyt, ubytovaní v Nechorách ocenili otevření pokladny již v pátek večer, a tak fronta v sobotu ráno byla výrazně kratší než v minulých letech. Jak se v průběhu dne zvyšovala teplota vzduchu, vzrůstal zájem o láhev minerální vody, která byla opět součástí vstupenky. Přestože vedro bylo úmorné, dostatek vody a stín ořechů se zasloužily o to, že návštěvníci vydrželi až do pozdních hodin v dobré kondici.  Bylo vidět, že k nám přijeli opravdoví příznivci, kteří si chtěli užít dobré víno a atmosféru Nechor. S mnohými jsme se nesetkali poprvé, jsou pravidelnými hosty v Nechorách, a to nejen na našich akcích.

Večer strávili přátelé vína a vinařů nejen s cimbálkou Verbuňk, která si zejména za svůj odpolední výkon u jednotlivých sklepů zaslouží náš dík. Stejně tak i malé zpěvačky z Nechoránku, které s nimi na závěr odpoledne vystoupily. Hrálo se a zpívalo i u jednotlivých sklepů, nejdéle asi u sklepa starosty naší obce. Navštívit Nechory a ochutnat vína dorazilo letos rekordních 942 návštěvníků.

A první ohlasy?

Dana Tučková z Božejovic na svém anketním lístku napsala: „10:52 – hodnocení nechám na konec akce. 17:52 – tak toto byla zase akce jako blázen!!! Díky za moravská vína, nesnažte se být jako světové. Díky za kamarády a díky za ŽIVOT! Dvakrát jsem tu potkala sousedy z jižních Čech, co doma nepotkám. A o tom by to popíjení vína mělo být! Díky Dana.”

„Ideální poměr počtu návštěvníků a otevřených sklepů.“ Štěpán Trousil, Plzeň.

“Báječně zorganizovaná akce, super akce, nemá chybu, nejlepší otevřené sklepy a další obdobná slova chvály jsme našli prakticky na všech vyplněných anketních lístcích. Co více si můžeme přát?”

Děkujeme všem našim pomocníkům z řad místních občanů u pokladny, u výdeje minerálek a u úklidu centra. Rovněž Martině Nešporové z firmy Pixelhouse Břeclav, která o akci aktuálně informovala fotoreportáží na Facebooku. Ceníme si dlouhodobého vstřícného přístupu naší obce a zejména Sklepů U Jeňoura, kde nám vždy na své náklady zajišťují stravování veškerého obslužného personálu a hudebníků. Zejména malé zpěvačky byly moc spokojené s řízkem i s tvarohovým dezertem.

Otevřené sklepy jsme uskutečnili s podporou Vinařského fondu, Jihomoravského kraje a obce Prušánky. Všem patří náš dík.

              Michaela Hradilová, Spolek Nechorští vinaři, foto: Martina Nešporová Pixelhouse, Břeclav

Z činnosti SDH

Zpravodaj 2/2017: V sobotu 29. dubna 2017 oslavili prušánečtí hasiči 120. výročí založení Sboru dobrovolných hasičů. Sbor dobrovolných hasičů byl v Prušánkách podle Zakládací listiny založen 4. dubna 1897. Zakladatelé byli rolník Antonín Hřebačka, učitel obecné školy Alois Šmolc a obchodník Jan Seják. Nově vytvořený sbor čítal 21 členů. Po krátkém trvání však zanikl, jelikož se nesetkal s ohlasem občanů ani radních. Nově byl obnoven dne 12. května 1901, pak již jeho činnost byla aktivní až doposud. Dnešní Sbor dobrovolných hasičů čítá 30 aktivních členů a z toho je 14 členů v zásahové jednotce.
Oslava založení sboru probíhala ve slavnostním duchu. Zahájení započalo na kulturním domě slavnostní schůzí, kde jsme zhodnotili práci sboru za posledních deset let a byla vyznamenána většina členů jak za věrnost, tak i vybraní členové za příkladnou práci a za zásluhy. Sbor jako organizační jednotka byl vyznamenán medailí Za zásluhy. Medaili mu udělilo Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska okresu Hodonín. Poté starosta obce Lužice předal sboru Čestné uznání za profesionální zajišťování požární ochrany pro obec Lužice. Po této slavnostní chůzi následoval průvod obcí do parku u koupaliště, kde proběhla dvoukolová okrsková soutěž v požárním útoku, ve které se naše soutěžní družstvo umístilo na 1. místě. Dále bylo možno zhlédnout ukázku vyprošťování zraněné osoby z havarovaného vozidla a ukázky lezecké skupiny v součinnosti s novým hasičským automobilovým žebřem, které provedli kolegové HZS ze stanice v Hodoníně. Ukázku hašení předvedli hasiči z Prušánek. Pak následovala volná zábava. Chtěl bych touto cestou poděkovat obzvláště Obecnímu úřadu v Prušánkách za finanční a materiální pomoc při přípravách těchto oslav a za dlouhodobou výbornou spolupráci, dále je mou povinností také poděkovat všem ostatním, kteří jakýmkoli způsobem, byť sebemenším, přispěli ke zdárnému průběhu oslav.
Na závěr všem členům Sboru dobrovolných hasičů přeji v další práci hodně zdaru, ať jejich práce je ku prospěchu všech občanů naší obce.

                                                                                                   Pálka Miroslav, starosta SDH

 

Jednou skautem, navždy skautem.

Zpravodaj 2/2017: Jednou skautem, navždy skautem. Všichni skauti by si toho měli být vědomi, proto si svůj skautský slib snažíme pravidelně připomínat. Stejně jako loni, tak i letos jsme se s celým oddílem vypravili v dubnu na pouť na sv. Hostýn, kterou jsme spojili s patronem skautů sv. Jiřím a obnovou skautských slibů u pomníku Rudolfa Plajnera, významného českého skauta.

Každý skaut by takovou událost měl považovat za významnou a jedinečnou, proto jsem se rozhodl všechny děti seznámit s posledním poselstvím Roberta Baden-Powella, zakladatele celosvětového skautingu. A i když je toto poselství určeno výhradně skautům, myslím, že má co říct každému z nás…

Baden-Powellovo poslední poselství
B-P (Baden Powell) si připravil poslední rozloučení se skauty. Chtěl, aby bylo uveřejněno po jeho smrti. Vzkaz není datován, ale pravděpodobně pochází z doby před rokem 1929, protože byl podepsán „Robert Baden-Powell“ a ne „Baden-Powell of Gilwell“. Lady Baden-Powell řekla, že ten dopis v obálce nadepsané „pro skauty“ nosil společně s dalšími dokumenty vždy s sebou na svých cestách v obálce označené „pro případ mé smrti“.

Drazí skauti, pokud jste viděli hru Petr Pan, budete si pamatovat, jak si hlavní pirát připravoval svůj poslední proslov, protože se bál, že až přijde jeho čas, nebude schopen dostat slova ze své hrudi. Se mnou je to dost podobné, takže přesto, že právě teď neumírám, jednou jistě zemřu a rád bych vám poslal své sbohem.

Pamatujte, že je to naposledy, co ode mě cokoliv uslyšíte, takže o tom, co vám píšu, dobře přemýšlejte.

Měl jsem velice šťastný život a doufám, že vy všichni prožijete podobně šťastný život jako já.

Věřím, že nás Bůh seslal na tento svět, abychom byli šťastni a užívali si života. Radost a štěstí nepřicházejí s bohatstvím, ani s úspěšnou kariérou, ani s vlastní pohodlností. Jedním z kroků ke štěstí je péče o své zdraví a tělesnou sílu v dětství. S tím budete použitelní pro život a můžete si užívat života v dospělosti.

Studium přírody nám ukazuje, jak nádherné a úžasné jsou věci, které Bůh na tomto světě vytvořil pro to, abychom je vychutnávali. Buďte spokojeni s tím, co máte, a udělejte s tím to nejlepší, co můžete. Dívejte se na všechno z té lepší stránky.

Opravdová cesta k docílení štěstí je dělání radosti ostatním lidem. Pokuste se zanechat tento svět o trochu lepším, než jaký byl, když jste na něj přišli. Až se váš čas naplní, zemřete šťastně s pocitem, že jste v žádném případě neprožili svůj život zbytečně. „Buďte připraveni“ v tomto ohledu žít šťastně a šťastně také zemřít. Držte se svého skautského slibu i poté, co z vás vyrostou dospělí lidé – a Bůh vám ve vašem úsilí pomůže.

Váš přítel,

Robert Baden-Powell

Za skautský oddíl Cor Dare Prušánky Libor Sukup

Péče o stvoření

Zpravodaj 1/2017:

Žijeme v době, kdy se máme materiálně dobře jako nikdy v dějinách. Máme kolem sebe plno nabídek, které ale nejsou k životu důležité. Hromadění věcí a požitků nepřináší pokoj a klid v duši. Sociolog J. Urban upozorňuje, že je možné v podstatě kdykoliv cokoliv. Člověk už nežije podle ročních období, nerespektuje vnitřní řád přírody pro to, co se má kdy vykonat. Nerespektuje dokonce už ani den a noc – pracuje se na směny nonstop. Koupit si můžeme cokoliv. Oblíbený film si můžeme pustit třeba desetkrát za sebou. Přesto nejsme šťastnější.

Prožíváme dobu postní, která je přípravou na Velikonoce. Když chceme svátky krásně a s užitkem prožít, musíme se na ně připravit. V postní době si odříkáme, abychom se pak o to víc mohli radovat. A k čemu je půst důležitý pro každého? K sebeovládání. I Ježíš se na poušti postil, aby nám dal příklad. Po čtyřiceti dnech jeho tělo zesláblo, ale jeho duch zesílil, proto mohl vzdorovat pokušením, která symbolizují běžné lidské slabosti: touhu po majetku, požitku a moci. Přesně na tyto slabosti je zaměřena také současná globální ekonomika: nabízí nadbytek zboží všeho druhu, adrenalinové zážitky a cesty k získání moci nad druhými lidmi. Reklama se snaží člověka přesvědčit, že právě toto mu pomůže ke kvalitnějšímu životu. Jsou to však ďábelská pokušení, která se snaží člověka zotročit a odvádět od věcí podstatných, od života.

Půst můžeme prožívat tak, že budeme usilovat o dobrovolnou skromnost. Vždyť lidé jsou strháváni do víru zbytečného nakupování a utrácení. Postní období je vhodným časem, abychom přemýšleli o svém jednání a abychom je začali měnit (třeba podle návodu papeže Františka):

„Je velmi šlechetné přijmout za své péči o stvoření malými každodenními skutky – například méně používat plasty a papír, snížit spotřebu vody, třídit odpad, vařit v množství, které lze rozumně spotřebovat, zacházet pečlivě s ostatními živými tvory, užívat veřejnou dopravu nebo sdílet vlastní automobil spolu s ostatními, sázet stromy, zhasínat zbytečná světla apod. Opětovné použití nějaké věci namísto jejího okamžitého zahození může být na základě hlubokých motivací skutkem lásky, který vyjadřuje naši důstojnost.“ (z encykliky Laudato si, 2006)

Půst je vyjádřením vztahu: k Bohu, lidem tvorům, světu. Půst má napomoci vyjít ze sebe, přenést těžiště života jinam. Postem vyjadřujeme vztah k někomu a solidaritu s někým. V první řadě s Kristem, on pro nás trpěl, a tak chceme dát symbolicky najevo svou vděčnost, svou spoluúčast. Postem vyjadřujeme také solidaritu s lidmi. Ne všichni se mají tak dobře jako my. Na 8 milionů dětí každý rok umírá v důsledku chudoby. Naproti tomu my žijeme v civilizaci nesmyslné nadprodukce a plýtvání. Jen v zemích EU se ročně vyhodí cca 100 milionů tun potravin. To je strašné!

A na závěr ještě slovo pro rodiče: kněz, psycholog a pedagog Amedeo Cencini ve své knize „Máš-li mě rád, nedovol mi všechno,“ píše, že rodiče dnes na jedné straně touží, aby jejich děti vynikly a byly úspěšné, ale na druhé straně na ně nedokážou klást zdravé nároky a vést je k zodpovědnosti. Ti, kteří svým dětem všechno dovolí, vyčerpají veškerou jejich touhu. A takové děti si neumí ničeho vážit, neumí se pro nic nadchnout, nemají opravdové přátele. A přes to všechno se ještě cítí být rodiči přehlížené. Proto mluví o výchově ke zkušenosti z nedostatku. Píše: „Cílem je, aby bylo dítě méně závislé na věcech a vymoženostech. Je zdravé, aby někdy na vlastní kůži zažili nedostatek. Bez toho se nenaučí vděčnosti, cenit si toho, co má, znát hodnotu věcí. Je moudré dát mu vždy o něco méně, než o co žádá, nebo ho navykat či podněcovat, aby samo přemýšlelo, jestli je jeho požadavek za daných podmínek rozumný.“

Jak ten čas letí…. Snažme se ho dobře prožívat ve stálé snaze o změnu k lepšímu!

Radostné Velikonoce!

                                                                                                           Vít Hába, farář

 

Jiu Jitsu

Zpravodaj 1/2017:

Naše škola bojových umění prošla v posledních měsících částečnou změnou ve způsobu tréninku. Principy původních bojových umění se ve své výuce snažíme  přizpůsobovat současné době. Stále více se zaměřujeme na individuální požadavky svých žáků a ve své výuce prosazujeme techniky vhodné pro opravdové využití v reálné sebeobraně. Jiu Jitsu je komplexní bojové umění, které využívá všechny způsoby boje beze zbraně, jako jsou hody, páky, údery, kopy nebo škrcení. Proto si nachází své příznivce i u žáků jiných bojových umění, kteří si chtějí rozšířit své znalosti, nebo třeba jen vyzkoušet něco jiného. Taktéž příznivci moderních bojových stylů jako je Krav Maga, Brazilské Jiu Jitsu, MMA si u nás můžou zacvičit, jelikož všechna tato bojová umění mají v tradičním Jiu Jitsu svůj základ. I když se naše škola více jak tradičnímu Jiu Jitsu spíše přizpůsobuje současnému pojetí boje a taktéž bezpečnostnímu stavu ve světě, přesto v žádném případě nepřestává ctít principy etiky bojového umění. Tudíž zvláště u mladších žáků jsou zde na prvním místě pravidla vzájemné úcty a způsoby slušného chování. Samotné tréninky probíhají na třech žíněnkách, které oddělují dospělé cvičící, dále starší a pokročilejší žáky ZŠ a děti. Těší nás stálý zájem o naše tréninky a jsme rádi, že v posledních měsících se výrazně zvýšil zájem ze strany žen. Snažíme se provádět tréninky tak, aby byly pro žáky přínosné, ale taktéž zábavné. Proto se snažíme co nejvíce uplatňovat různé tréninkové metody a taktéž často zařazovat kruhové tréninky. Kruhové tréninky se zaměřením na bojové sporty si získaly velkou oblibu, kdy zde uplatňujeme veškeré vybavení naší školy. Taktéž vznikla myšlenka tyto kruhové tréninky provádět jako samostatnou tréninkovou jednotu se zaměřením pro širší veřejnost, která s bojovým uměním nemá zkušenosti. Tímto se obracím na čtenáře, že v případě zájmu o kruhové tréninky s využitím boxovacího pytle, úderových panáků, činek a dalších pomůcek mě prosím kontaktujte. Tréninky probíhají stále ve stejnou dobu a to v úterý a pátek, vždy od 16:30 hod. do 18:00 hod. v tělocvičně základní školy v Prušánkách.  V případě dotazů mě neváhejte kontaktovat na e-mail: j.osicka@post.cz, nebo tel. 739443927.

Josef Osička

Dětský karneval 2017

Zpravodaj 1/2017

Letošní dětský karneval, který proběhl 19. března, se nesl v duchu „ledového království“. Na place jsme tak mohli mimo jiné zahlédnout soba Svena, sněhuláka Olafa či princeznu Annu. Na děti čekalo vystoupení žongléra Dominika a dívčí taneční vystoupení irských tanců pod taktovkou paní Hanzlové. Děti si během karnevalu mohly zasoutěžit v několika soutěžích a taky zatančit. Kdo dostal žízeň nebo chuť na nějakou dobrotu, mohl si zakoupit občerstvení v naší cukrárně. Na nejhezčí masky (a že je rok od roku těžší vybrat nejhezčí masku) a nejlepší tanečníky čekaly diplomy a ceny. Příští rok se opět těšíme na dětském karnevale!

                                                   Za skautské středisko Mikulčice, Majka – Barbora Ivičičová

Z naší školičky: Jaro v duši

Zpravodaj 1/2017:

S březnem zelená se vrací,
s březnem přilétají ptáci.
Země probouzí se ze sna,
po špičkách jde krajem vesna.
Jarní vítr větve houpe,
voda v noci měsíc koupe
a celá ta jarní sláva
zelená se jako tráva.

„Děti, proč se těšíte na jaro“, ptám se. Protože: „Začínají kvést kytičky a můžeme konečně chodit na zahradu, budeme upravovat pole, budu jezdit s tatínkem na traktoře, můžeme chodit na písek a hrát si tam, můžeme skákat na trampolíně a budou létat berušky, bude konečně svítit sluníčko a můžeme jezdit na kole a natrháme si fialky“. Následovaly ještě další a další argumenty, proč se těšit na jaro, které je po dlouhé zimě opět cítit ve vzduchu. Je to očista těla i duše a všechno kolem nás jako by se „umylo“ a převléklo do krásných barev. Sněženky a jiné statečné květinky vystrkují hlavičky na svět, aby ulovily první jarní paprsky. Také ptáčci dávají o sobě vědět a zpívají, co hrdélko ráčí. Jsme vděčni za první pupeny na stromech a keřích a doufáme, že je už žádný jarní mrazík nespálí, protože se přece říká „Březen za kamna vlezem“. Ale ať si to paní zima zkouší, jak chce, má odzvoněno. Mizející sníh odkryl u nás na zahradě nejrůznější nepořádky a tak přišel na řadu jarní úklid. Vyrazily jsme tedy s hráběmi, lopatkami, kyblíčky a kolečky a „paní Zimu“ jsme ze zahrady vynesly. Teď už přijdou ke slovu míče, koloběžky, lopatky a bábovičky, zkrátka všechno, na co se už tak dlouho těšíme. Přátelé, jaro přichází a to je moc dobře. Mějme to jarní sluníčko v duších, v očích, v dobrém slovu. Velcí i malí.

Jarní pousmání:
Daneček S. „Paní učitelko tady byli čerti.“ Uč. „A nikoho nesebrali?“ Daneček: „No to by ani nemohli, protože bez souhlasu rodičů nemožů.“
Na Mikuláše, když paní kuchařky přinesly oběd do třídy, tak Zuzanka K. vyjekla: „Já sem sa tak lekla, že sem skoro ani nevydechla.“
Tobiášek M. „Paní učitelko, my sme měli tak velikého kapra, že z teho byl sumec.“
Učitelka: „Kukačka odletěla do teplých krajin.“ Víteček S. „Ale naša neodletěla, my ju máme v hodinách.“
Babička připomíná Vítkovi: „Nezapomeň, že jdeš dneska po obědě.“ Vítek: „No to bude mět paní učitelka radost.“ Babička: „A proč paní učitelka, snad ty, né?“ Vítek: „No, aspoň mňa nebude moset stokrát napomínat.“
Andrejka vstává z lehátka: „Paní učitelko, já jak jsem vstala, tak jsem z toho byla cvok.“ Sonička Š. „Paní učitelko já už sa z teho zbláznim.“ Učitelka: „A z čeho, prosím tě?“ Sonička: „No ráno do školky, po o výtvarka, po výtvarce angličtina, už teho mám plné zuby.“

                                                                                               Radka Šůrková, vedoucí učitelka

Lyžařský kurz

Zpravodaj 1/2017

Náš lyžařský kurz začal v pondělí 13. února. Po naložení všech našich zavazadel, kterých nebylo málo (podle našich maminek jich málo bylo), jsme v půl deváté vyrazili od školy. Cesta uběhla rychle. Jeli jsme do Skiparku Filipov na Javořině. Než jsme se nadáli, vykládali jsme lyže u svahu. Odtud jsme pokračovali k hotelu Filipov, kde jsme byli následující týden ubytovaní. Po prozkoumání pokojů jsme šli na svah, kde jsme se rozdělili do skupin podle toho, jak kdo umí lyžovat. Druhý den chvíli po probuzení proběhla kontrola pokojů a snídaně. Pak jsme se v plném počtu vydali na svah a začal náročný trénink na lyžích. Někteří byli rádi, že dopolední výcvik končí, a těšili se na oběd. Odpoledne jsme ve výcviku pokračovali. Každý večer jsme si navzájem připravovali zábavu formou různých společenských her. Během kurzu někteří z nás onemocněli a pokračovali v tom ještě další týden ve škole. Ale i přes tyto události jsme se všichni naučili lyžovat. Počasí nám opravdu přálo. Bylo slunečno a teplo, sníh na svahu byl také výborný. Odjížděli jsme plní nevšedních dojmů.

                                                                                                              Mgr. Miloslava Kurková

Z naší knihovny 1/2017

Milí čtenáři a návštěvníci knihovny,

pravidelně vás vždy v prvním čísle Zpravodaje seznamuji se statistikou za uplynulý rok.
Nebude tomu jinak ani nyní, takže pojďme rovnou k číslům. Registrovaných čtenářů je 259, z toho 96 dětí (2015 to bylo 224, z toho 70 dětí). Výpůjček 8499 (v roce 2015 to bylo 8213).

Na nákup knih schválilo zastupitelstvo 70 tisíc korun, což je o pět tisíc víc oproti minulému období. Uskutečnilo se celkem 20 besed, z toho 7 pro první stupeň ZŠ a 13 pro obě třídy předškoláků. Na jaře proběhla burza knih, na podzim jste měli možnost na chodbě OÚ shlédnout výstavu dětí ze školy i školky na téma mýty a legendy. Takže to byl uplynulý rok a  byl, jak vidíte na číslech, velmi úspěšný.

A přejděme k letošnímu roku. Do uzávěrky tohoto čísla proběhly besedy s předškoláky a 4. třídou na téma čtyři roční období, masopust a dětští hrdinové. V dubnu si pak budeme povídat o Velikonocích. Všechny besedy i s fotkami máme na stránkách naší knihovny.

Ve čtvrtek 2. 3. se uskutečnila v KD přednáška spisovatelky a lektorky paní Dany Šimkové na téma „Vynálezy v průběhu staletí“. Prvních čtrnáct dní v květnu proběhne opět burza knih. Knihy můžete již nyní nosit do knihovny od pondělí do středy, a to až do konce dubna. Prosím jen, aby knihy byly čisté a nebyly uložené např. ve sklepě, protože pak načichnou vlhkem a plísní. Výtěžek půjde tak jako loni na nákup knih pro prvňáčky, které jim budou předány při jejich slavnostním jmenování čtenáři.

Přeji vám pěkné prožití velikonočních svátků.

Milena Hromková

Slovo starosty 1/2017

Vážení a milí spoluobčané, milí přátelé,

V prvním Zpravodaji stávajícího roku jsem se zatím vždy ohlížel za rokem minulým s výčtem nejvýznamnějších aktivit, které v obci proběhly. Tentokrát najdete tento přehled akcí roku 2016 v jiné části Zpravodaje.

Dovolte mi ale, abych vás informoval o tom, co nás čeká v roce letošním. První velkou stavbou, která již začala, je obnovení rybníčku u koupaliště. Je to velmi významný krok posilující kvalitu životního prostředí a především důležitý prvek pro takzvané zadržení vody v krajině s podporou udržení hladiny podzemní vody (s tímto souvisí téma mého sloupečku „O vodě“ uvnitř dnešního Zpravodaje). Mimochodem, dostal se mi do ruky velmi zajímavý letecký snímek Prušánek z roku 1939. A víte, kolik bylo v Prušánkách tehdy vodních ploch? Neuvěřitelných 5!

Další, již probíhající, stavební akcí je výstavba parkoviště v proluce naproti obecního úřadu. Jedná se o podstatné rozšíření parkovací kapacity v obci o třicet míst, od které očekáváme především odstranění aut parkujících v prostoru návsi a samozřejmě také posílení parkovací kapacity v době konání akcí s vyšším počtem návštěvníků, jako jsou například naše tradiční hody.

V příštích několika týdnech začneme také s opravou cesty od Turba k cyklostezce do Nechor, takže se konečně po mnoha letech bude dát přijít zadem do Nechor tzv. „suchou nohou“.

Dále to bude výstavba slavnostního areálu za kostelem, rekonstrukce chodníků, a další a další akce, o kterých vás budu informovat v dalších Zpravodajích.

Milí spoluobčané, přeji vám do krásných jarních dnů hodně radosti, pohody a nové energie a zároveň vám přeji příjemné prožití velikonočních svátků ve společnosti  vašich blízkých a přátel.

Váš starosta

Lubomír Zahradník