Nástroje pro usnadnění přístupu

Web Accessibility plugin by DJ-Extensions.com
Skip to main content

Největší kolektivní úspěch kuželkářského oddílu

Další historický úspěch jednoho z nejpopulárnějších sportů u nás, A mužstvo hrající 3. kuželkářskou ligu, získalo v soutěži skvělé druhé místo. V sobotním utkání hraným na kuželně v Rosicích proti už sestupujícím domácím, nás jen výhra mohla udržet v boji o druhou příčku. Sice domácí hodili největší nához v sezóně 3331 kuželek, ale na skvěle hrající hosty z Prušánek to nestačilo. Výkon 3387 kuželek a skvělá hra Lukáše Hlavinky 582, Honzy Zálešáka 575, Dominika Fotíka 570 a celého týmu, kdy hlavně Dominik Fojtík na poslední dráze shodil 163 kuželek a porazil soupeře o 45 kuželek, a rozhodl tak o celkovém vítězství hostů a získání pro SK Podlužan Prušánky vynikajícího umístění v soutěži. Momentálně je to jeden z největších kolektivních úspěchů kuželkářského oddílu. Gratulujeme.

Zdeněk Zálešák, kuzelkyprusanky.cz

Foto A tým: Horní řada zleva: Zálešák Stanislav, Esterka Stanislav a Zálešák Zdeněk.
Dolní řada zleva: Fojtík Dominik, Hlavinka Lukáš, Zálešák Jan a Novák Vojta.

A ještě fotka po posledního hodu Dominika Fojtíka, kdy už bylo jasné, že budeme druzí!!

Včasné vyřízení cestovních dokladů před letní sezónou

Odbor dopravních a správních agend Městského úřadu Hodonín nabízí aktuální informace, které se  týkají cestování do zahraničí, výše správních poplatků a lhůt pro vydávání cestovních dokladů k Vašemu využití a informování občanů. Uvedené informace lze nalézt v elektronické podobě na webových stránkách Ministerstva vnitra http://www.mvcr.cz/clanek/osobni-doklady-642319.aspx („Včasné vyřízení dokladů před letní sezónou 2018“).

Vandalismus, aneb “Za Nechory krásnější”

V noci z 9. na 10. března 2018 (mezi 1:00-8:00) došlo k rozbourání čerstvě osazených obrubníků u Nechor v uličce Myslivecká.

Byla způsobena škoda ve výši cca 50 000,- Kč, bude posunuto dokončení akce.

Podle zatím známých skutečností byla akce provedena pravděpodobně skupinou více osob.

Jedná se o “protest” místních vinařů nebo “pouhý” vandalismus?

Prosíme případné svědky, aby jakoukoliv informaci o této události sdělili Policii České republiky, případně na Obecní úřad Prušánky, a doplnili tak důkazy a svědectví, která zatím máme k dispozici.

Doplňuji fotogalerií viz níže. Za jakoukoliv pomoc v pátrání předem děkuji!

Ing. Lubomír Zahradník, starosta obce

Někteří “borci” obětovali kus svého volna na mimořádnou noční směnu:

Makali skutečně velmi důsledně:

Kde to nešlo ukopnout, pomohli si “pajcrem” s maximálním úsilím, aby “nezůstal kámen na kameni”:

Prušánky v nářečí

V neděli 6. května se uskutečnila premiéra dokumentárního filmu Prušánky v nářečí. DVD je k dostání na obecním úřadě a v knihovně.

Hlavním cílem dokumentu bylo zachytit skrze pamětníky původní prušánecké nářečí – tak, jak je pro ně přirozené, v běžném vyprávění o všedním životě. Celkem devět osobností různého věku vzpomíná nejen na své dětství a mládí, ale také na život v zaměstnání, na své zájmy a koníčky. Bonusem navíc je potom záznam z vyprávění Jakuba Pšovského, který byl vynikající vypravěč. Celý dokument provází velké množství fotografií, zachycení všech ročních období a to jak v obci, tak i v Nechorách, a v neposlední řadě vynikající cimbálové melodie Michala Grombiříka.

Ivana Letochová

 

Čteme z prušánecké kroniky

Zpravodaj 4/2017: Vždycky mě potěší, když lidé reagují na texty, které pro vás už několik let přepisuji z prušánecké kroniky do každého čísla Zpravodaje. Někteří zavolají, někteří přijdou osobně rozebrat dané téma, to mě hodně baví, protože se vždycky dozvím něco nového. Někteří to zrovna sepíšou a pošlou.
Posledních pár článků bylo o prušáneckých občanech, kteří zahynuli během války v letech 1914 – 1918. A mně přišel zajímavý mail:

„Ahoj, tvůj článek ve Zpravodaji o obětech 1. světové války mě inspiroval, tak si dovoluji poslat našeho pradědu Jana Kurku *1874. Letos uplynulo 100 let od jeho smrti.“

 Kurka Jan 23. 1. 1874 – 15. 5. 1917

Narukoval na začátku války do Kroměříže k 25. pluku domobrany. Z Kroměříže byl odvelen do Tyrol na italské hranice. Ačkoliv válka s Itálií ještě nebyla, přece tam bylo kvůli zajištění shromažďováno vojsko a tyto hranice opevňovány. Roku 1915 byla Itálii vypovězena válka a utvořena nová fronta. Ve vojenském oddílu byl i Jan Kurka. Dlouho se mu dařilo přežívat bez zranění. Dne 12. května 1917 ve večerní dobu se s osmi kolegy schoval před strašnou kanonádou do asi pět metrů hlubokého zákopu „kaverny“. Dělostřelecký granát je zasáhl a zaživa pohřbil. Nikdo nemohl těmto nešťastníkům pomoci, protože byl o toto místo vedený urputný boj, který trval s malými přestávkami tři týdny. Až konečně bylo toto místo Italům vyrváno a oddíl „Saperů“ vyhrabal těchto nešťastníků. Snad byli udušeni nemohouce dýchat, snad zemřeli hladem, nebo byli potlučeni kamením. Vojín Jan Kurka měl ještě fajfku v hubě. Divnou a strašnou smrtí sešel ze světa. Doma žena a tři malé děti marně očekávají svého tatíčka. Odpočívá daleko od svých rodných Prušánek poblíže Jaderského moře vehnán předčasně do hrobu. Budiž mu země lehkou! (tolik dle Pamětní knihy obce Prušánek, zapsáno kronikářem Petrem Ivičičem).

V rodinném archivu máme fotografii vojína Jana Kurky (sedící), druhý vojín je možná jeho příbuzný Martin Kurka „Karas“ (padl roku 1916 u Terstu) nebo Michal Kurka (zemřel roku 1914 na následky zranění v nemocnici v Budapešti), možná František Kurka (bratr Michala, jeho další osud je neznámý). Jiné dokumenty nemáme, proto další kroky mého pátrání vedly do Vojenského ústředního archivu v Praze. Podle zaslaného opisu karty z kartotéky padlých zemřel „15. 5. 1917 na pozici Prestaň východně od Gorice, Přímoří“. Více informací (jeho kmenový list) nebylo možno dohledat a zaslat, protože množství kmenových listů ročníku 1874 je rozsáhlé několik desítek běžných metrů, není abecedně uspořádané a náhodné sondy do těchto materiálů nebyly úspěšné. A další pátrání. Počeštěný výraz Prestaň byl zavádějící. Až prostudováním válečných vojenských map z 1. světové války byla záhada objasněna. Vesnička Prestaň = Pristava leží v pohoří Kostanjevica na území dnešního Slovinska. Podle dalších pramenů Jan Kurka padl v 10. bitvě na řece Soči. Tato bitva trvala 12. 5. – 8. 6. 1917 a patří mezi nejtěžší na italské frontě. Ofenzíva byla v časných ranních hodinách 12. 5. 1917 zahájena mohutnou dělostřeleckou přípravou v trvání padesáti čtyř hodin a Italové v ní vystříleli milion granátů. Podařilo se jim dobýt pouze jednu vesnici, ale tvrdé boje si vyžádaly obrovské ztráty na lidských životech.

Na fotografii pořízené tatíčkovi do války je Janova manželka Františka Kurková, narozená 1881, rozená Baťková, se synem Františkem nar. 1903 (jeho potomci byli František Kurka a Božena, provdaná Gazdíková), dcerou Marií, nar. 1908 provdanou za Michala Zigáčka (potomek Jan Zigáček, Stanislav Zigáček a Pavel) a dcerou Kristinou, nar. 1906, provdanou Pšovskou (potomek Jan Pšovský). „Válečné“ dítě Jan Zigáček narozený 13. 1. 1917 zemřel 12. 5. 1917 – v den, kdy byla zahájena mohutná italská dělostřelecká palba a ve které padl jeho otec Jan. Poslední místo jeho odpočinku nelze najít.

Prameny:
Pamětní kniha obce Prušánky
Vojenský ústřední archiv Praha
kniha Po zapadlých stopách českých vojáků Z Julských Alp k Jadranu
archiv rodiny Zigáčkovy

                                                                                                             Jindřiška Zigáčková

Divadlo a rozsvícení vánočního stromu

Zpravodaj 4/2017: Na neděli 26. listopadu jsme pro naše děti naplánovali divadlo – pohádku Čarovný bubínek v provedení Divadelního spolku Svatopluk z Hodonína. Z kulturního domu pak všechny děti se svými rodiči přešly k obecnímu úřadu, kde pomohly panu starostovi rozsvítit vánoční stromek. U stromečku pak měly krátká vystoupení děti ze školky a z Nechoránku. A že se jim to letos fakt povedlo! Za to je malou koledou odměnili Mikuláš s andělem, kteří šli zrovna náhodou okolo ☺ Díky všem.

Jana Kamenská

Gulášfest – ohlédnutí

Zpravodaj 4/2017: V sobotu 28. října se na návsi konal další ročník gulášového festivalu, kterého se letos zúčastnilo patnáct družstev. Počasí nebylo úplně ideální, ale i tak přišlo poměrně dost lidí. Vařily se guláše hovězí, zabijačkové, kančí a jiné. A protože Gulášfest je taky soutěž, sestavili jsme odbornou porotu milovníků gulášů, která po ochutnání všech patnácti vzorků vybrala tyto vítěze:
1. místo Pekelníci z Moravské Nové Vsi 291 bodů
2. místo La Banditos z Podluží 274 bodů
3. místo Kanci z Prušánek 273 bodů

Hodnotila se prezentace, vzhled guláše, uvařenost, konzistence a samozřejmě chuť. Podobná kritéria měli zřejmě i návštěvníci, protože se s odbornou porotou v podstatě sešli, což nás potěšilo:

  1. místo Kanci z Prušánek 149 bodů
    místo Myslivci z Beskyd 119 bodů
    3. místo Pekelníci Z Moravské Nové Vsi 104 bodů.

Takže zase příští rok. Budeme se na vás těšit.

                                                      Jana Kamenská, foto Luďka Trechová

Střípky z historie farnosti – stavba kostela

Zpravodaj 4/2017: Stavba kostela byla bohužel založena na nepevném slínovitém podloží. Časem se objevily ve zdivu pukliny a kostel se začal pomalu “rozjíždět”. P. Augustin Pinkalský píše v kronice roku 1861 o stavu kostela toto: „Vstoupiv do zdejšího chrámu Páně, nemálo jsem se zarmutil. Nejednou byli jsme v čas služeb božích kusami z klenutí padající malty pobouřeni a k útěku z chrámu Páně přinuceni. I z hlavního oltáře, kuse dřeva, ruka neb noha cheruba dolů padaly a takto život kněze v nesnáz uvozovaly. “Údajně se chrámové zdi klonily do farské zahrady, což bylo již okem viditelné. Kostel musel být tedy podepřen postupně sedmi pilíři. Každý byl postaven asi ze 7000 cihel. Roku 1880 byla loď kostela stažena železnými táhly a koruna zdiva zpevněna železobetonovým věncem za pomoci cementu, což se později projevilo zavlháním zdiva. Kostel byl mnohokrát opravován. K nejzávažnějším stavebním zásahům došlo po druhé světové válce, kdy byl kostel poškozen dělostřelbou. Poslední velká oprava proběhla v 90. letech. Bohužel nadále zdivo v kostele vlhne a bude se to muset opět řešit.

Brzy ale v kostele zavládne adventní a posléze vánoční atmosféra. Do tohoto období spadají i různé svátky. Kromě Sv. Mikuláše, jehož svátek si připomeneme s dětmi, je to např. svátek prvomučedníka Sv. Štěpána, kdy je tradičně sloužena mše svatá za mládež s doprovodem Štěpánských koledníků. Dále svátek sv. Jana, kdy se žehná víno, sv. Betlémských dětí mučedníků, kdy je mše sloužená za děti a v neposlední řadě je to svátek Svaté Rodiny, kdy si manželé obnovují své manželské sliby. Všichni jste srdečně zváni. Je dobré si občas připomenout, proč vlastně ty Vánoce slavíme. Přeji všem požehnané svátky i další dny.

                                                                                            Za farnost Jitka Omelková

A co senioři – Martinské sousedské posezení

A zas je tu paní zima,
teplé slunce někde dřímá.
A nás trápí vítr, chlad,
a to nemá nikdo rád.

Zpravodaj 4/2017: Druhý ročník Martinského posezení se rychle přiblížil. Jedenáctý listopad – svátek Martina. A jaké to byly tentokrát „hody“? Naše ženy napekly koláčky a zákusky. Děvčata z obecního úřadu nám velmi pěkně vyzdobily sál a stoly. Zahájení se opět ujal pan starosta se Zdeničkou Hromkovou. Již podruhé vystoupila naše šikovná děvčátka z taneční školy s irskými tanci. Velký aplaus sklidily Neonky – mažoretky z Moravské Nové Vsi. Předvedly vítěznou show „Honzíkova cesta“, se kterou získaly I. místo a titul mistra světa juniorů. Taky nám zahrála mladá cimbálová muzika. Věřme, že za pár let to bude slavná kapela. Naši mužáci vystupovali dokonce dvakrát a můžu potvrdit, že jim to opravdu velmi pěkně zpívá. Seniorky z Mikulčic předvedly své pásmo, a i když je několikrát zradila technika, s chutí si zatančily. I my jsme předvedly své pásmo. Tentokrát to byl mažoretkový pochod. Velké díky patří spolku Nechorští vinaři, který přispěl svými víny. Tak byl zase malý košt místních vín. K dobré náladě a k tanci hrála výborná Kapela starých časů. Na naše pozvání přijeli hosté z družební obce Prietržka ze Slovenska. I s panem starostou. Odcházeli od nás velmi nadšeni a spokojeni. Ještě jednou bych chtěla všem moc poděkovat, za ochotu a pomoc obecnímu úřadu, našim členkám a všem vystupujícím.

Tak přeji všem krásné pohodové vánoce a šťastný a spokojený celý příští rok, vždyť i k němu už je to jen skok.

                                                                 Za Klub seniorů Květa Kopečková, foto Věra Dřevěná