Zpravodaj 1/2018:
Otázka by mohla znít: „Co je to život?“ – Možná řeknete: „To ví přece každý!“ Ale definovat ho nedokážeme. A už vůbec ne dát, vyrobit. Pšeničné zrnko můžeme vyrobit, ale neumíme mu dát to podstatné – aby klíčilo a rostlo… – tedy vdechnout mu život, tu úžasnou sílu.
A když život nedokážeme dát, tím spíš ho nemáme právo brát. Příliš se rozšiřuje mentalita, která je zaměřena proti rodině a životu. A to je velmi nebezpečné. Upozorňuje na to i každoroční Národní pochod pro život a rodinu, který se letos koná 7. dubna v Praze.
25. řezen je „Den modliteb za úctu k počatému životu a za nenarozené děti.“
Matka Tereza před prezidentem a dalšími vysoce postavenými lidmi Ameriky ve svém projevu ve Washingtonu v roce 1994 řekla mimo jiné i tato slova:
„Potrat je dnes největším nebezpečím pro mír, protože je to válka vedená proti dítěti – přímá vražda nevinného samotnou matkou. A když dopustíme, že matka může zabít dokonce své vlastní dítě, jak můžeme po jiných lidech chtít, aby se nezabíjeli navzájem? Matku, která uvažuje o potratu, bychom měli přivést k tomu, aby milovala, tzn., aby dávala, i když to ohrozí její plány nebo volný čas. Země, která potraty povoluje, neučí lidi milovat, ale používat násilí k dosažení svých cílů. Proto je potrat úhlavním nepřítelem lásky a míru.“
Jsme v nebezpečí, jsme ohroženi. Ne tolik islámskou imigrací, jak nás straší mnozí populisté, ale především vymíráním. Naše populace stárne a vymírá, podobně jako celá Evropa. A navíc je tu rodině nepřátelská genderová ideologie, která má sebevražedné důsledky. Nedivme se, že do vylidněné Evropy se budou stěhovat národy, především z Afriky, které početně rostou, jsou mladé a hledají lepší životní podmínky. To vše jsou však důsledky sobeckého chování Evropanů. Národ bez zdravé rodiny nemá budoucnost. Jen zaslepení lidé mohou ve velkém zvát cizí pracovníky do našich podniků nebo šířit strach z imigrantů, když současně nepracují na podpoře rodin s více dětmi. Jedině dobré velké rodiny jsou řešením a nadějí do budoucnosti. Každé narozené dítě mění populační vývoj k lepšímu. Chce to chuť a odvahu k životu. Rodina s více dětmi je současně ideálním výchovným prostředím. Všichni podvědomě víme, že fungující rodina je obrovským bohatstvím. Potraty si vyžádaly více obětí než všechny války v historii lidstva. Za dobu platnosti interrupčního zákona (letos je to už 60 let) u nás počet provedených zákroků dosahuje třetinu počtu našich obyvatel! Mohli být mezi nimi géniové, zruční řemeslníci nebo schopní politici, kteří nám teď tolik chybí. Každý rok je to 20 000 dětí, (tj. 55 dětí denně!) které přicházejí o život už před narozením! A pak nám chybí pracovní síly a populace stárne.
Je strašné dívat se na fotografie zmasakrovaných dětí při tzv. umělém potratu. Jaké násilí páchají na bezbranném tvorečkovi, když jeho tělíčko roztrhají na kousky, nebo rozleptají solí. Co je proti nim Herodes se svými pár zabitými dětmi v Betlémě! Potraty jsou navíc v rozporu s Hippokratovou přísahou, kterou skládají všichni lékaři. Nenarozené děti umírají mlčky, nemají žádné hřbitovy ani pomníky. Náš dočasný domov, lůno matky, dárkyně života, se stává popravištěm. Navíc nikdo matku nevaruje před ohrožením jejího zdraví a někdy i života, nebezpečím tělesných komplikací, budoucím problémem otěhotnět a dítě donosit, a zejména před duševními poruchami, depresemi a pocitem viny, které ji čekají. Jistě existují vážné obtíže, které může způsobit nechtěné či nečekané těhotenství. Lze je však řešit jinak než za cenu zabití bezbranného človíčka. Mnoho rodin čeká na vyřízení své žádosti o adopci a rádi by se ho ujali. Všímejme si problémů lidí kolem sebe. Možná se nám naskytne možnost pomoci nastávající mamince v tísni, když ne jinak, alespoň radou a povzbuzením. Pro ty, které čekají nečekané dítě, existuje linka pomoci (800 108 000).
Velikonoce jsou svátky života. A slavíme je na jaře, když se příroda probouzí a rodí se mláďata. Važme si života od začátku až do konce a pomáhejme každému k tomu, aby ho mohl celý hodnotně prožít – jako vzácný dar!
Vít Hába, farář
Letošní rok začal u našeho SDH klasicky, a to výroční schůzí, které se účastnili kromě členů SDH také starosta obce pan Lubomír Zahradník a místostarosta Jan Nosek. V loňském roce jsme oslavili stodvacáté výročí založení našeho sboru, účastnili se výročí v Čejkovicích a pomáhali obci při pořádání nejrůznějších kulturních akcí. Soutěžní družstvo se zúčastňovalo soutěží v Grand Prix Hodonín a výjezdová jednotka zasahovala u devětadvaceti událostí. Své referáty přednesli jednotliví vedoucí a poté se začaly vytyčovat plány na rok letošní. Opět jsme zažádali o krajské dotace na dovybavení jednotky ochrannými prostředky, bylo provedeno přezkoušení odborné přípravy za loňský rok a určeny termíny ke každoročnímu výcviku ve zdravotní způsobilosti, na plynovém polygonu a na stáži u HZS tentokráte na stanici v Břeclavi. Soutěžnímu družstvu se na poslední soutěži loňského ročníku poškodila mašina a tak byla na podzim odvezena do servisu. Pro sezonu letošní je tedy stroj po generální opravě a připraven nám pomáhat na cestě za těmi nejlepšími výsledky. Nakonec nás informoval pan místostarosta o dalších krocích ve výstavbě nové garáže, která by měla stát před zbrojnicí místo vagonu a buňky. Projektová dokumentace je zpracována a čeká se na vyhlášení příslušného dotačního programu, ze kterého by se stavba zainvestovala. Plánů je tedy na letošní rok dostatek, snad se podaří uskutečnit všechny.
