Nástroje pro usnadnění přístupu

Skip to main content

SDH Prušánky 1/2018

Letošní rok začal u našeho SDH klasicky, a to výroční schůzí, které se účastnili kromě členů SDH také starosta obce pan Lubomír Zahradník a místostarosta Jan Nosek. V loňském roce jsme oslavili stodvacáté výročí založení našeho sboru, účastnili se výročí v Čejkovicích a pomáhali obci při pořádání nejrůznějších kulturních akcí. Soutěžní družstvo se zúčastňovalo soutěží v Grand Prix Hodonín a výjezdová jednotka zasahovala u devětadvaceti událostí. Své referáty přednesli jednotliví vedoucí a poté se začaly vytyčovat plány na rok letošní. Opět jsme zažádali o krajské dotace na dovybavení jednotky ochrannými prostředky, bylo provedeno přezkoušení odborné přípravy za loňský rok a určeny termíny ke každoročnímu výcviku ve zdravotní způsobilosti, na plynovém polygonu a na stáži u HZS tentokráte na stanici v Břeclavi. Soutěžnímu družstvu se na poslední soutěži loňského ročníku poškodila mašina a tak byla na podzim odvezena do servisu. Pro sezonu letošní je tedy stroj po generální opravě a připraven nám pomáhat na cestě za těmi nejlepšími výsledky. Nakonec nás informoval pan místostarosta o dalších krocích ve výstavbě nové garáže, která by měla stát před zbrojnicí místo vagonu a buňky. Projektová dokumentace je zpracována a čeká se na vyhlášení příslušného dotačního programu, ze kterého by se stavba zainvestovala. Plánů je tedy na letošní rok dostatek, snad se podaří uskutečnit všechny.

Vaši hasiči

Informace odpadového hospodářství 1/2018

Vážení spoluobčané,

rok s rokem se sešel a opět tady máme jarní měsíce, kdy začínají práce s úklidem dvorků a zahrad po letošní suché zimě.

Po roce se nám konečně povedlo dotáhnout do finále dotaci na nákup kompostérů a v těchto dnech probíhá jejich distribuce do domácností. Protože je mnoho dotazů, jak a co s těmi kompostéry se bude dělat, dovolím si ještě jednou vše popsat. Kompostér je nádoba, která slouží k ukládání biologicky rozložitelného komunálního odpadu (tzv. BRKO). Je to nádoba, která patří někde do rohu zahrady, do které se ukládá posečená tráva, ořezané drobné větvičky z okrasných keřů, slupky z ovoce a zeleniny a jiný zelený odpad. (ke každé nádobě se vydává brožura ke správnému kompostování). Vzniklý kompost si potom každý použije jako hnojivo do své zahrady. Rozhodně to nejsou hnědé popelnice, které bude někdo jednou za čas vyvážet. K tomu slouží velké hnědé popelnice, které už dnes jsou rozvezeny po obci u „hnízd“ se zvony na sklo, papír a plast. Navíc jsou přistaveny velkoobjemové kontejnery na začátku Prušánek od Moravské Nové Vsi, u recyklačního dvora a na sběrném dvoře. Kdybychom chtěli zavést vývoz popelnic na bioodpad z domácností, potom bychom taky museli přistoupit ke zvýšení poplatku za jejich odvoz, a to přece nikdo nechce.

Kompostérů máme dodaných 600 kusů, tj. do každé domácnosti (na číslo popisné) jeden a teprve když se všechny nerozdají, se přistoupí na kolo druhé, kdy si mohou zájemci vzít další kus. Při odběru každý občan podepíše smlouvu o bezplatné výpůjčce s Obcí Prušánky, kdy po dobu 5 let, dle podmínek dotace, je kompostér v majetku obce, a po uplynutí této doby se stává majetkem vlastníka domu.
Myslím, že teď už je kolem kompostérů a bioodpadu vše jasné a tak bych Vás taky rád seznámil i s údaji, kolik jsme vlastně vytřídili v loňském roce i jiných odpadů.

– papír – 56,42 tun

– plast –  29,152 tun

– sklo –   32,2019 tun

– kovy –  108,925 tun

Bohužel, komunálního odpadu na skládku se vyvezlo 484,62 tun, což je ještě pořád hodně, když uvážíte, že za chvíli už nebude kam vyvážet, protože skládky nejsou nafukovací. Ale i tak máme ve třídění hezké výsledky, za což Vám občanům patří velké poděkování a věřím, že s kompostéry toto velké číslo komunálního odpadu podstatně zmenšíme.

Závěrem Vám přeji hezké a prosluněné jarní dny a hodně úspěchů s kompostéry.

                                                                                                          Jan Nosek, místostarosta

Krojový ples 2018

V sobotu 20. ledna 2018 se v kulturním domě konal tradiční, v pořadí už XVIII. krojový ples. Jak již bývá zvykem, za doprovodu DH Mistříňanka proběhlo předtančení Moravské besedy, která se v programu pravidelně střídá s Besedou českou. Domácí chase se podařilo poskládat čtyři taneční kolečka, dále si besedu přijeli zatancovat hosté a kamarádi z Moravského Žižkova, Moravské Nové Vsi, Mikulčic a Rakvic. Nadstandartní vztahy mezi krojovanými z okolních obcí a vzájemné navštěvování krojových plesů přispívá k plným sálům a výborné atmosféře těchto akcí. A nejinak tomu bylo i u nás. Specifickým prvkem našeho plesu bývá volba „miss“ a „šohaja“ plesu. K tomuto titulu se letos protancovali Claudia Kyliánová a Pavel Křiva. Na závěr bych za celou chasu rád poděkoval paní Stávkové za ochotu při nácviku a organizaci besedy, dechové hudbě Mistříňanka, sponzorům a přispěvatelům do tomboly a všem účastníkům plesu.

Další tradiční akcí pod záštitou chasy Prušánky bude velikonoční zábava, která se koná v neděli 1. dubna od 19:00 hodin. K tanci a poslechu hraje DH Liduška a CM Stupava. Všechny srdečně zveme.

Kuželkářský diskoples

V sobotu 3. února 2018 se konal jubilejní 10. kuželkářský diskoples.  K poslechu hrál DJ Tracala z hudební agentury Tarock. Předtančení měly letos obstarat – stejně jako loni – děti z fitness klubu z Lužic, ale pro nemoc většiny dětí tak zbylo zahájení na Emu Pšovskou a Aleca Mátého z tanečního klubu Classic Hodonín. Tam je trénuje Klára Chovančíková a Vašek Masaryk, kterého určitě znáte z účinkování v televizní soutěži Star Dance. A jak bylo vidět, mladí Prušaňáci Ema a Alec tančí opravdu skvěle. I když byly jarní prázdniny, návštěva byla zase dobrá.  Děkuji všem, kteří se přišli pobavit a něco si i vyhrát v naší bohaté tombole. Kuželkářský oddíl tímto moc děkuje všem, kteří přispěli do tomboly jak finančními, tak i věcnými dary, a už teď se těšíme na shledání v příštím roce.

Za kuželkářský oddíl Zdeněk Zálešák

Čteme z prušánecké kroniky 1/2018

Další obětí války 1914 – 1918 byl občan Prokop Seják

Ve světové válce vzrostlo udavačství do nebývalých rozměrů. Obětí tohoto špinavého řemesla se stal občan žijící v Hodoníně – Prokop Seják a jeho žena Františka. Bylo to na jaře roku 1915, když byl dobyt Přemyšl ruskými vojsky, tu byla Františka na návštěvě u své přítelkyně a při tom povídání přišly až na válku. Hostitelka Hedvika Romanová nebyla spokojena s vítězstvím Rusů a počala jim nadávat. Františka, aniž by si to rozmyslela, zastávala se ruských vojínů a pravila Romanové: „Vždyť jsou to lidé jako my a jdou bojovat, aniž by věděli proč a zač, tak jako naši vojíni“. Romanová jí vytkla, že jest špatná vlastenka a potom se rozešly. Doma to Sejáková svěřila svému muži Prokopovi a ten byl nad tím velmi znepokojen a měl strach z následků. Skutečně za několik dní přišel četník vyšetřovat Sejákovou. Tato nezapírala, pověděla vše, neboť se domnívala, že se jí nemůže za to nic stát. Krátce nato dostala předvolání k soudu – založit protokol. Zanedlouho byl soud v Uherském Hradišti. Tam byla Františka Sejáková uznána jako rusofilka a předána diviznímu soudu do Brna. V Brně byla vojenským soudem odsouzena na čtyři měsíce těžkého vězení s postem jednou měsíčně. Tento trest nastoupila dne 2. ledna roku 1916 na Cejlu v Brně. Její muž byl sice povinen vojenskou službou, ale byl vyreklamován. Avšak mezi vyšetřováním jeho ženy musel 21. června narukovat. Dne 15. října 1915 odejel s 21. „marškompanijí „ do pole na ruskou frontu. Tam se silně nachladil a dostal tuberkulózu. Načež byl poslán z fronty do nemocnice a pak domů. Avšak už se neuzdravil a v roce 1918 v letní dobu zemřel a jest pochován na prušánském hřbitově.

                                                       Z prušánecké kroniky vypsala a upravila Jana Kamenská

Zprávičky z farnosti 1/2018

Součástí naší krajiny bývají různé kříže podél cest a silnic, které nám tu zanechali naši předkové. Většinou už to ani nevnímáme. V naší farnosti se mohly děti v postní době zúčastnit hry, která spočívala v putování po křížích v Prušánkách nebo okolí. Každý týden byl určen jeden kříž (např. směrem na Josefov, v Nové ulici, u myslivny atd.), kde byl ukrytý „poklad“ v podobě obrázku s úryvkem evangelia na daný týden a úkol, který musely děti splnit na místě. Obrázek pak děti přinesly v neděli na katechezi a mohly otisknout svůj prst na symbolický obrázek k danému evangeliu, který byl připevněný na velký kříž. Tento kříž pak děti společně nesly v obětním průvodu při mši svaté. Kdo to nezvládl sám, musel se zapojit někdo z rodiny a udělat si výlet ke kříži. Nebylo to úplně jednoduché, protože některý týden docela mrzlo a nebylo zrovna příznivé počasí pro vycházky, ale kdo chtěl úkol splnit, tak to překonal.  V sobotu 10. března 2018 se uskutečnilo v Moravské Nové Vsi setkání ministrantů a dětí z farností na Podluží. Z naší farnosti bylo na této akci šest dětí, které se mohly utkat s ostatními ve fotbale, ping pongu nebo v deskových hrách.

Postní doba je přípravou na největší křesťanské svátky Velikonoce. Židé dali tomuto pohanskému svátku jara nový význam svým svátkem Pesach – oslavou vyvedení a osvobození židovského národa z egyptského otroctví. Křesťanský význam Velikonoc je oslava Kristova vzkříšení a nadějí pro celé lidstvo. Tentokrát střípky z historie naší farnosti doplním pouze historickou fotografií z období Velikonoc v 50. letech minulého století.
Všem přeji požehnané Velikonoce.

                                                                                                                  Jitka Omelková

Tříkrálová sbírka 2018

V sobotu 6. 1. 2018 proběhla v naší obci tradiční Tříkrálová sbírka. Počasí nám oproti minulému roku přálo, bylo jak na jaře. Celkem chodilo po dědině dvacet jedna skupin a vybralo se 68.163,- Kč. Co je trochu problém – a potýkáme se s tím rok co rok – je nedostatek dětí. Někde chodili jen dva králové, někde dokonce jeden. Uvažujeme proto o určité spolupráci se školou. Sbírky se může zúčastnit kdokoliv, jakékoliv dítě, nemusí zrovna chodit do kostela. Primárně je Tříkrálová sbírka celorepubliková charitativní akce pro dobrou věc, podporujme proto v dětech vědomí určitého soucitu pro potřebné. Už jenom to, že budu muset v sobotu ráno vstát, někam jít a chodit hodinu po přidělené ulici, a to všechno dobrovolně o své vůli a ve svém volném čase, jim může dát pocit dospělosti, uspokojení a důležitosti, že něco udělali SAMI. Odměnou jim budou plné igelitky cukroví, které téměř v každém baráku dostanou.

Na závěr chci poděkovat všem, kteří přispěli penězi, samozřejmě koledníkům, a také obecnímu úřadu za zajištěné občerstvení a konečnou fázi celé sbírky, což je spočítání peněz.

                                                                                                                    Milena Hromková

Život je dar

Zpravodaj 1/2018:

 Otázka by mohla znít: „Co je to život?“ – Možná řeknete: „To ví přece každý!“ Ale definovat ho nedokážeme. A už vůbec ne dát, vyrobit. Pšeničné zrnko můžeme vyrobit, ale neumíme mu dát to podstatné – aby klíčilo a rostlo… – tedy vdechnout mu život, tu úžasnou sílu.

A když život nedokážeme dát, tím spíš ho nemáme právo brát. Příliš se rozšiřuje mentalita, která je zaměřena proti rodině a životu. A to je velmi nebezpečné. Upozorňuje na to i každoroční Národní pochod pro život a rodinu, který se letos koná 7. dubna v Praze.

25. řezen je „Den modliteb za úctu k počatému životu a za nenarozené děti.“

Matka Tereza před prezidentem a dalšími vysoce postavenými lidmi Ameriky ve svém projevu ve Washingtonu v roce 1994 řekla mimo jiné i tato slova:

„Potrat je dnes největším nebezpečím pro mír, protože je to válka vedená proti dítěti – přímá vražda nevinného samotnou matkou. A když dopustíme, že matka může zabít dokonce své vlastní dítě, jak můžeme po jiných lidech chtít, aby se nezabíjeli navzájem? Matku, která uvažuje o potratu, bychom měli přivést k tomu, aby milovala, tzn., aby dávala, i když to ohrozí její plány nebo volný čas. Země, která potraty povoluje, neučí lidi milovat, ale používat násilí k dosažení svých cílů. Proto je potrat úhlavním nepřítelem lásky a míru.“

Jsme v nebezpečí, jsme ohroženi. Ne tolik islámskou imigrací, jak nás straší mnozí populisté, ale především vymíráním. Naše populace stárne a vymírá, podobně jako celá Evropa. A navíc je tu rodině nepřátelská genderová ideologie, která má sebevražedné důsledky. Nedivme se, že do vylidněné Evropy se budou stěhovat národy, především z Afriky, které početně rostou, jsou mladé a hledají lepší životní podmínky. To vše jsou však důsledky sobeckého chování Evropanů. Národ bez zdravé rodiny nemá budoucnost. Jen zaslepení lidé mohou ve velkém zvát cizí pracovníky do našich podniků nebo šířit strach z imigrantů, když současně nepracují na podpoře rodin s více dětmi. Jedině dobré velké rodiny jsou řešením a nadějí do budoucnosti. Každé narozené dítě mění populační vývoj k lepšímu.  Chce to chuť a odvahu k životu. Rodina s více dětmi je současně ideálním výchovným prostředím. Všichni podvědomě víme, že fungující rodina je obrovským bohatstvím. Potraty si vyžádaly více obětí než všechny války v historii lidstva. Za dobu platnosti interrupčního zákona (letos je to už 60 let) u nás počet provedených zákroků dosahuje třetinu počtu našich obyvatel! Mohli být mezi nimi géniové, zruční řemeslníci nebo schopní politici, kteří nám teď tolik chybí. Každý rok je to 20 000 dětí, (tj. 55 dětí denně!) které přicházejí o život už před narozením! A pak nám chybí pracovní síly a populace stárne.

Je strašné dívat se na fotografie zmasakrovaných dětí při tzv. umělém potratu. Jaké násilí páchají na bezbranném tvorečkovi, když jeho tělíčko roztrhají na kousky, nebo rozleptají solí. Co je proti nim Herodes se svými pár zabitými dětmi v Betlémě! Potraty jsou navíc v rozporu s Hippokratovou přísahou, kterou skládají všichni lékaři. Nenarozené děti umírají mlčky, nemají žádné hřbitovy ani pomníky. Náš dočasný domov, lůno matky, dárkyně života, se stává popravištěm. Navíc nikdo matku nevaruje před ohrožením jejího zdraví a někdy i života, nebezpečím tělesných komplikací, budoucím problémem otěhotnět a dítě donosit, a zejména před duševními poruchami, depresemi a pocitem viny, které ji čekají. Jistě existují vážné obtíže, které může způsobit nechtěné či nečekané těhotenství. Lze je však řešit jinak než za cenu zabití bezbranného človíčka. Mnoho rodin čeká na vyřízení své žádosti o adopci a rádi by se ho ujali. Všímejme si problémů lidí kolem sebe. Možná se nám naskytne možnost pomoci nastávající mamince v tísni, když ne jinak, alespoň radou a povzbuzením. Pro ty, které čekají nečekané dítě, existuje linka pomoci (800 108 000).

Velikonoce jsou svátky života. A slavíme je na jaře, když se příroda probouzí a rodí se mláďata. Važme si života od začátku až do konce a pomáhejme každému k tomu, aby ho mohl celý hodnotně prožít – jako vzácný dar!

                                                                                                           Vít Hába, farář

Co jsme dělali v zimě

Zpravodaj 1/2018: Vrátím se ještě do loňského roku. Začátkem prosince jsme měli společenskou akci „Mikulášskou“. Je to pro nás téměř tradice. Jsme moc rádi, že se spolu sejdeme. Zazpíváme si, popovídáme a obdarujeme se malými dárečky. Ještě jeden velký úkol jsme měli před sebou. Byla to naše výstava – vánoční výstava s panenkami. Chtěla bych touto cestou poděkovat všem, kteří se na výstavě podíleli. Ať už to byly panenky, pečivo, dekorace, to vše dalo výstavě krásný vánoční ráz. A že se všechno moc líbilo, potvrdila velká návštěvnost lidí místních i přespolních. Část peněžitého výtěžku jsme dali dětem do mateřské školky na hračky a část na opravu kostela.

Na pozvání seniorů z družební slovenské obce Prietržka jsme spolu s mužákama jeli na jejich krojový ples. Dobře jsme se pobavili a taky zatančili náš mažoretkový pochod. Ten jsme si zopakovali na našem Čundrbále. Vždyť se na tento bál vždy moc těšíme.

Chtěla bych poděkovat našemu panu starostovi, který po domluvě s ředitelem školy sjednal počítačový kurz pro seniory – začátečníky. Kurz úspěšně probíhá. Zároveň děkujeme panu učiteli, který má s námi svatou trpělivost a snaží se nás zasvětit do tajů techniky. Ještě v měsíci březnu jsme oslavili MDŽ. Ke konci března jsme načerpali nové síly v lázních v Gyoeru. Budeme je potřebovat, protože zima konečně končí a jaro už klepe na dveře a s ním nás čeká pořádná hromada práce.

Za seniory Květa Kopečková

Foto Věra Dřevěná