Zpravodaj 2/2020: Školní rok nám skončil, kdy druhé pololetí bylo opravdu velmi nestandartní, a to pro všechny zúčastněné jak žáky, učitele, tak i rodiče. Chtěla bych touto cestou poděkovat jménem všech důvěrníků tříd za zvládnutí této situace jak ze strany výuky, tak i organizace. Chvilku trvalo, než se doladily nějaké postupy, organizační a technické problémy, ale pak ve všech třídách vše fungovalo. Oceňuji i odvahu těch učitelů, kteří počítač nemají jako svůj pracovní nástroj, a zapojili se do online výuky a posunuli své hranice v této oblasti, stejně jako i my rodiče. První stupeň byl průkopníkem v online výuce a pak se přidali i z druhého stupně. Pro nás rodiče to byla velká pomoc hlavně v motivaci při výuce, kdy měli žáci možnost aspoň touto cestou se pozdravit s vyučujícími a svými kamarády, ale nebylo to jen o tom. Online hodiny byly připravené, a tak se většinou žáci těšili. Pro některé děti to byla určitě nová zkušenost, že počítač není jen na hry, ale dá se skrze něj i vzdělávat. V předmětech, kde nefungovala online výuka, dostávali žáci úkoly přes stránky školy. Některé úkoly byly opravdu moc hezky zpracované a připravené tak, aby nebyla nuda. Deváťáci určitě ocení pomoc při přípravě na příjímací zkoušky, kterou pak mohli dokončit ve škole. Nástup 1. stupně do školy proběhl taky z pohledu nás rodičů bez jakýchkoliv problémů, a když pak i druhý stupeň mohl občas přijít na třídní hodinu, bylo to veselejší. Určitě za tím vším je mnoho organizačních starostí, aby byla dodržena všechna nařízení a opatření a za ně patří díky všem, kteří se na organizaci a výuce jakýmkoliv způsobem podíleli.
Užijme si všichni pěkné prázdniny a dovolenou.

                                                                            Za třídní důvěrníky Lenka Tlachová

Zpravodaj 2/2020

Učitelka: „Tak co jste, děti, dělaly o víkendu?“
Kristiánek: „Špekáčkovali sme špekáčky.“ Po chvilce ukazuje svaly. „Paní učitelko, dívej, jaké mám svaly. No, ty sem získal, když sem spal u tatínka, taťka má pořádné, tak mě trošku dal.“
Klárinka Ř.: „Paní učitelko, my chceme zas sbírat ty višinky (třešně), ale potřebujeme lupu, aby sme je najdely.“
Eliášek K. si nechal pitíčko na sluníčku na zahradě. Přiběhl, napil se a říká: „No už je to pěkně suché.“
Filípek V.: „Paní učitelko, náš taťka vaří doma žížalí a hadí polévku, je moc dobrá a ta hadí je ze škrtiče, toho nám přivezl děda. A tohle je nový dinosaurus, jmenuje se Helosaurus. Je žravý, má krátké nohy a lidi ho zaházeli meteoritama, protože nevěděli, že dinosauři jsou vzácní tvorové.“ (To je fantazie, co?)
Učitelka: „Hani, jak tě mám podepsat, Hana, nebo Hanička?“
Odpověď: „Hana Mráková – dcera.“
Učitelka: „Alešku, ty jsi přece levák, proč máš nůžky v pravé?“
Alešek H.: „Ale jó, sem levák, ale nejsem moc chytrej na ruky, já sem chytrej na poznávání zvířat.“
Natálka M.“ „Paní učitelko, když sme byli tak dlůho doma, tak sme pořádali korona párty. Zatopili sme si ve vířivce a grilovali sme.“
A ještě jedna poslední Filípkova: „Paní učitelko, mě tekla krev z nosa a ty šušně, jak se tam naskládaly, tak to krvácení zastavily.“

Tak doufám, že ten úsměv, který teď máte ve tváři, vám vydrží hodně, hodně dlouho.
Krásné prázdniny.
Radka Šůrková

A teď na konci školního roku ještě malou učitelskou perličku. Naše šéfová Lucie, když jedno pondělí ráno zjistila, že nám vykáceli pět stromů na zahradě, že ve sklepě je po kotníky vody a dealerovi knížek se dvě ztratily, šla kolem Rozálky která si kreslila a říká: „Rózi, proč tak rveš na tu tlačenku?“
No nic, je vidět, že ty prázdniny už opravdu potřebuje ☺
Radka Šůrková