Zpravodaj 3/2015:

Byl to den jako každý jiný. Počasí bylo slunečné, čtyřhodinová cesta ubíhala rychle a bez komplikací, a kluci byli v rámci svých raubířských mezí hodní. Těšili jsme se všichni na deset společně strávených dní v přírodě mezi kamarády se spoustou her a zábavy a jen jsme si přáli, aby nám vydrželo počasí. Nikdo z nás netušil, že se to má všechno brzy změnit.

Po cestě na tábořiště jsme si utahovali z plakátu na sloupu, že se hledají svědci nějakého zvláštního světelného jevu na obloze nebo nálezci podezřelých předmětů. Náhodou jsme po cestě našli disk od pneumatiky a kovovou kliku, takže o „podezřelé předměty“ nebyla nouze. Všichni jsme se tomu smáli a vymýšleli jsme různé nesmyslné teorie a vtipy. Při tom se během pár následujících hodin mělo všechno obrátit.

Blížili jsme se k táboru, z louky už jsme viděli pomalu se přibližující tábořiště, když se najednou ozvalo neklidné pokřikování jmen vedoucích. Přiběhli jsme všichni k místu, odkud volání vycházelo. Jeden z chlapců stál pod dřevěným posedem ve vysoké trávě mezi velkými kameny a na něco ukazoval. Bylo to opravdu „něco“, protože pro něco takového nemáme název. Vypadalo to jako kus nějakého elektronického zařízení, který měl spoustu kontaktů, drátků, spojů. Starší kluci prohlásili, že to vypadá jako základová deska, ale že je velmi zvláštní a nejspíš to bude prototyp. Celá tato deska byla totiž ze tří kovů – ze zlata, stříbra a mědi. Ale tím její zvláštnost nekončila. Na jedné straně měla tato deska zabudovanou kulovitou součástku, což byl podle nás radar se spoustou malých antének. A na druhé straně desky bylo něco, co vypadalo jako stříbrný měchýř s plynem. Celá tato věc vypadala velice zvláštně a nikdo z nás nikdy nic podobného neviděl. Bylo jasné, že je to jen část něčeho většího a že je to krajně podezřelé. Rozhodli jsme se, že to raději vezmeme s sebou do tábora, aby to nenašel někdo, kdo by to mohl zneužít. A jak se později ukázalo, stalo se nám toto rozhodnutí osudným. Celý tábor, který se měl nést v duchu her, zábavy a klidného života v přírodě, se nám tímto krokem obrátil o sto osmdesát stupňů.

Všechno to propuklo ještě v tentýž den na večerním nástupu. Měli jsme první táborový nástup, kde se měly řešit všechny důležité táborové věci, jako jsou pravidla, řád, harmonogram dne. Najednou se objevil na tábořišti neznámý muž v uniformě a skutečnost se změnila.

Naše tábořiště se přes noc změnilo ve vojenskou základnu, kluci se po splnění náročného výcviku stali tajnými agenty a získali první informace. Celá operace nesla název Batelovský rozbřesk. Vznik operace byl nevyhnutelný, protože se na vesmírné stanici stala tragédie, která přímo ovlivnila Českou republiku.

NASA vyslala do vesmíru dvoučlennou posádku. Posádka plnila velmi těžkou misi na oběžné dráze, kde spravovala Hubbleův teleskop. Zbývalo jim pět dnů do návratu zpátky na Zem, před sebou měli už jen závěrečné drobné opravy. Z ničeho nic NASA v neděli 19. 7. 2015 zachytila přes satelity velkou explozi vesmírné stanice, kde astronauti přebývali a ztratila s nimi jakýkoli kontakt. Pár hodin po výbuchu radary NASA zachytily v atmosféře neznámé těleso. Nebylo podobné žádnému letadlu, žádné stíhačce ani bezpilotnímu letounovi. Po detailních snímcích bylo jasné, že jde o vesmírnou loď mimozemského původu. NASA se snažila navázat s mimozemskou lodí kontakt, ale marně, žádná odpověď. Pojala tedy podezření, že výbuch vesmírné stanice má na svědomí tato mimozemská loď. NASA byla nucena vyslat bojové letouny, aby mimozemskou loď zneškodnily, protože Země se ocitla v bezprostředním nebezpečí. Vyloučit se nemohla ani invaze. Bojové letouny letěly podle navigace na radarech, ale i když radary ukazovaly vzdálenost od objektu sotva pár desítek metrů, piloti neviděli vůbec nic. Na rozkaz velitele začali tedy střílet do prázdného prostoru. Vystříleli mnoho nábojů, ale cíl byl zasažen až posledním výstřelem. Najednou se v prázdném prostoru na obloze objevila obrovská vesmírná loď, kterou žádný smrtelník neviděl ani ve filmu. Střela, která loď zasáhla, poškodila maskovací štít lodi a kus lodi odstřelila. Jak rychle se ale loď objevila, tak rychle taky zmizela.

Celý tento konflikt se stal ve vzdušném prostoru ČR. A jelikož jsme to byli my, kdo našel ten kus odstřelené lodi, stali jsme se vojenskou základnou pro tajné agenty. Celá operace Batelovský rozbřesk ale nespadala pod vedení NASA, nýbrž pod organizaci nesoucí název S.O.U.L.307 s hlavním sídlem v Bostonu, která se specializuje na mapování výskytu UFO a navázání mimozemské komunikace. Našim úkolem bylo najít vesmírnou loď i s mimozemskou posádkou, jejíž sledování nás zavedlo do států jako Německo, Anglie, Vatikán, USA, Rusko a Čína. Instrukce k misím jsme během celé operace dostávali každý večer od S.O.U.L.307.

Během misí jsme si sáhli na dno svých fyzických i psychických sil. Museli jsme překonat svůj strach a stále posouvat hranice svých možností, protože bychom jinak na misích neuspěli. Čekala nás spousta šoků a nepříjemných zjištění, ale jedno zjištění bylo přeci jen nejděsivější. A to hlavně kvůli tomu, že jsme důkaz o tomto zjištění viděli na vlastní oči. Pokud si myslíte, že jsme ve vesmíru sami a že po naší planetě chodili vždycky jen lidé, budete vyvedeni z omylu stejně jako my – viz. foto tajné laboratoře ve vojenském bunkru ukrytém v neprostupném lese.

Celá operace Batelovský rozbřesk byla nakonec úspěšná, ale její rozuzlení bylo překvapující. Objevili jsme vesmírnou loď ukrytou v lese a tváří v tvář jsme se setkali s mimozemšťanem. Na palubě lodi, ale byli ještě další dvě bytosti… Nic nebylo tak, jak se na první pohled zdálo…

Pokud vás zajímá, jak konkrétně celá operace dopadla, zeptejte se některého z kluků, který se stal na deset dní tajným agentem a řešil vesmírné záhady. Počítejte ale i s možností, že se nic nedozvíte, protože všichni agenti podepsali mlčenlivost.

A vlastně možná ještě lépe – zažijte takové dobrodružství na vlastní kůži a přidejte se k těm několika odvážným chlapcům příště i vy!

                                                                                                                    Libor Sukup