Zpravodaj 2/2018: Další školní rok za námi

Pro děcka se školní rok vleče, ale pro nás rodiče to utíká jako voda. Je tady zase konec jednoho školního roku a hurá na prázdniny. Za celé SRPDŠ – a tím i za všechny třídní důvěrníky – děkuji všem rodičům, učitelům a vedení školy za spolupráci. V tomto školním roce jsme se snažili každou třídu z fondu SRPDŠ podpořit při některé akci, kterou škola pořádala, převážně to byla úhrada dopravy na výlet nebo divadlo, ale i nějaké aktivity, podrobnější rozpis je na webu školy. Z fondu SRPDŠ jsme každému žákovi uhradili sadu sešitů, které si musí jinak pořizovat za své, stejně by to mělo být i v příštím školním roce, takže jste ušetření shánění sešitů nebo jejich placení, pro ty, kdo si je objednával ve škole. Z fondu pak byly zakoupeny nové knížky do školní knihovny. Na podzim vedení školy vyhlásilo soutěž o nové logo školy. Tuto soutěž jsme podpořili příspěvkem pro výherce, kterými se stali žáci 8. a 9. třídy, kteří za odměnu měli možnost absolvovat poznávací zájezd do Vídně. Přeji všem, aby měli i během prázdnin možnost také poznat i nějaká nová místa či místečka, a hlavně si užili prázdniny s dětmi a celou rodinou, a přitom nezáleží, jestli je to u moře, u rybníka nebo i doma, ale to, že máte nějaký čas, který můžete strávit společně. Krásné a pohodové prázdniny za všechny ze SRPDŠ přeje
Lenka Tlachová.

Zpravodaj 2/2018: Trkmanka – květen 2018

Ve středu 2. května se šestá třída vydala na cestu do Velkých Pavlovic na pobytový výukový program. Program probíhal na Centru ekologické výchovy Trkmanka. Zde jsme byli i ubytovaní. Letos jsme vybrali program o netopýrech, o ptácích a dověděli jsme se hodně zajímavého o životě v rybníce. Prošli jsme celou naučnou stezku po Pavlovicích. Moc se nám líbily „opilé sklepy“. Večer jsme si vyzkoušeli svoji statečnost na stezce odvahy. Pobyt se nám líbil, některým se ani nechtělo domů.

Text a foto Mila Kurková

Sportovat se dá i v zimě…

O tom ví své i naše děti ve školičce, když jsme po dohodě s ředitelem fotbalového klubu FK Hodonín panem Mariánem Vasilkem – za což mu patří velký dík – začali s projektem „Školka v pohybu“. Pohyb nepochybně podporuje vývoj a rozvoj osobnosti dítěte v oblasti nejen tělesné, ale zcela zásadně i v oblasti psychické, vede k pohybové aktivitě, tvořivosti a samostatnosti. Při dobrém vedení, které naše děti mají, u nich posiluje pocit vlastní úspěšnosti, protože je to činnost, která je pro děti zábavná, radostná, spontánní a svobodná. Je to něco, co se dítě nemusí příliš učit, ale co už umí. Umožňuje tedy klukům a holkám předškolního věku zapojit se do tréninku pod vedením kvalifikovaných trenérů z FK Hodonín. Cvičení dětí trvá 45 minut a probíhá jednou týdně formou pohybových her v tělocvičně ZŠ. Pro děti jsou tyto tréninky zdarma díky společnosti MND Hodonín, která je generálním partnerem FK Hodonín a celý projekt financuje. Poděkováním za to jsou jim viditelná zlepšení dětí v pohybu a obratnosti a rozzářené úsměvy po každém cvičení.

                                                                                         Alena Maršálková, Radka Šůrková

Jarní úsměvy

Když jsme si vyprávěli o lidském těle na téma úrazy, Anička K. „Paní učitelko, já nemám zlomenou ruku, ale zato mám ekzém.“
Děti se připravovaly na spánek a skákaly po lehátkách. Paní učitelka: „Tak dobře, já si teď zapíšu, kdo skáče po lehátku a volám panu řediteli.“ Anička K.: „Paní učitelko, já doma taky skáču po posteli a maminka mňa nenapisuje.“
Víteček S.: „Tondo, víš kdo je to puberťák?“ Toník: „No to teda nevím.“ Vítek: „No to je člověk, který už je úplně bláznivej.“

foto Alena Maršálková

Zpravodaj 1/2018: Pokud máte někteří z vás pocit, že čas neskutečným způsobem letí, tak jste na tom podobně jako my tady ve škole. Zdá se nám to jako včera, kdy se rozjížděl nový školní rok a v tuto dobu už jsme dalece za jeho polovinou, s vidinou posledních vedlejších prázdnin ve školním roce, znamenající nejvýznamnější křesťanský svátek a také příchod jara. Pokud se na něj těšíte i přesto, že jste si ve výprodeji nekoupili novou sekačku, tak je to v pořádku.

Na tu je ale možná ještě chvíli čas, protože zima se letos velmi pomalu vzdává. Když už mluvíme o zimě, vzpomeňme plesovou sezónu. Do ní se bezesporu úspěšně zapsal i ples školy,  o jehož vysokou kulturní i organizační úroveň se postaral spolek rodičů a našich deváťáků. Palec nahoru!

Kdy se podíváme směrem dopředu, nám tady ve škole zbývá ještě dost času, a tudíž můžeme  ledacos stihnout. Třeba uvést do provozu nové webové stránky, které budou moderní, přehledné a měly by rodiče i děti lépe informovat o dění ve škole. Ta by měla vytvořit prostředí, kde se hlavně děti budou cítit dobře, a protože je vždycky co vylepšovat, zkoušíme letos první ročník akce „Běh pro školu“. Při ní mohou děti a potažmo rodiče i prarodiče v tomto směru pomoci. Tímto moc děkujeme všem osloveným sponzorům a samozřejmě obci Prušánky a Josefov, kteří nám pomáhají tvořit školní prostředí alespoň malinko podle představ dětí.

Tradiční akcí, která má za cíl podpořit čtenářskou gramotnost a ukázat dětem cestu ke knize, je Noc s Andersenem. Velkým lákadlem pro děti, kterých se akce letos zúčastní opravdu hodně, je v neposlední řadě samozřejmě možnost strávit noc ve škole. Věřím, že si to všichni náležitě užijí.

Jaro je v rámci přírody velmi produktivní a tak se jím snažíme aspoň malinko inspirovat a v měsíci dubnu si zkusíme výuku trošku netradičním způsobem. „Škola jinak“, to je jednoduchý a výmluvný název projektového dne, jehož podstatou bude nabídka seminářů různých témat, ze kterých budou moct děti vybírat a dozvědět se něco zajímavého. Děkujeme rodičům, kteří se do této akce s námi zapojili.

No a na závěr ještě to hlavní – doučit se násobilku, sčítat a odčítat do 20, vypilovat vyjmenovaná slova, naučit se chemický vzorec vody a je to. Tedy skoro…

Přejeme všem slunné jarní dny.

Vaše prušánecká škola

www.rtvj.cz: Víte, co se skrývá za zkratkou SRPDŠ? Je to Sdružení rodičů a přátel školy. No a teď už taky vím, že toto sdružení se mimo jiné umí postarat o vydařený společenský ples, kde nechybí polonéza, tombola ani očekávané překvapení.

Videoreportáž: Školní ples ve velkém stylu

Školní ples ve velkém stylu

 Z naší školičky – Zpravodaj 4/2017:

Co patří k těm pravým tajuplným Vánocům? Ozdobený stromeček, světla svíček, čerstvě napadaný sníh, pohádky, vůně cukroví a jmelí. A také trochu zamyšlení.
Robert Fulghum: „Všechno, co opravdu potřebuju znát o tom, jak žít, co dělat a jak vůbec být, jsem se naučil v mateřské školce. Moudrost mě nečekala na vrcholu hory zvané postgraduál, ale na pískovišti ve školce. Tohle jsem se tam naučil. O všechno se rozděl. Hraj fér. Nikoho nebij. Vracej věci tam, kde jsi je našel. Uklízej po sobě. Neber si nic, co ti nepatří. Když někomu ublížíš, řekni promiň. Před jídlem si umyj ruce. Teplé koláčky a studené mléko ti udělají dobře. Žij vyrovnaně – trochu se uč a trochu přemýšlej a každý den trochu maluj a kresli a zpívej a hraj si a pracuj. Každý den odpoledne si zdřímni. Když vyrazíš do světa, dávej pozor na auta, chytni někoho za ruku a drž se s ostatními pohromadě. Nepřestávej žasnout. Vzpomeň si na semínko v plastikovém kelímku – kořínky míří dolů a rostlinka stoupá vzhůru a nikdo vlastně neví, jak a proč, ale my všichni jsme takoví. A nikdy nezapomeň na dětské obrázkové knížky a první slovo, které ses naučil – největší slovo ze všech – dívej se. Všechno, co potřebujete znát, tam někde je. Slušnost, láska a základy hygieny, ekologie, politika, rovnost a rozumný život. Představte si, oč lepší by byl svět, kdybychom si všichni – na celém světě – každý den ve tři odpoledne dali koláček a mléko a pak si zdřímli s polštářkem pod hlavou. A stále ještě platí – bez ohledu na to, kolik vám je let, že když vyrazíte do světa, nejlepší je chytit někoho za ruku a držet se pohromadě.“

Slavnostní zvonečky zvoní,
z kuchyně cukroví voní,
všechno se leskne a třpytí,
na stromku světýlka svítí.
Na kamnech purpura
a v ruce part Tiché noci,
takovou pohodu přejeme všem o vánocích.
Ať s každou spadlou vločkou se rozhostí v srdci mír,
ať s každým rampouchem se rozezní štěstí,
ať všem vůně jehličí přinese do duše klid.

Krásné vánoce plné pohody, radosti a toužebného očekávání a v novém roce 2018 pevné zdraví, štěstí, spokojenost a lásku se sluníčkem v duši i srdíčku přejí děti a zaměstnanci mateřské školy.

                                                                                           Radka Šůrková, vedoucí učitelka

Něco pro váš úsměv.

Lucinka K. „Paní učitelko, já sa těším na sobotu celý rok.“
Andrejka Z. „Paní učitelko, já pojedu s maminkou k paní doktorce na rýmu, na ucho a trhat plíce.“
Děti hrály čichací hru. Víteček S. „Děcka, nedávajte mně už čuchat tů trávu, nebo sa mně zvyšuje aktivita mozku.“
Dominiček Z. „Paní učitelko, já tě mám rád až do Kyjova.“ A druhá paní učitelka: „A mě jak?“ „Tebe až do Břeclavi.“
Paní učitelka volá na Matyáška K. „Pojď sem, ty můj trpaslíčku.“ Matynek: „Já nejsu trpaslíček, já su opica.“ Učitelka: „A proč?“ Matynek: „No já nevím, ale říká to Elenka.“ (sestřička)
Alešek H. „Paní učitelko, my pradávno a pradávno sme byli ve cirkuse, ale nebyl tam ten klaun s červeným nosem, ale byl celý bílý a eště slon, ale žirafa tam nebyla a tů sem chtěl právě vidět.“

Při pečení perníčků se každý cukrář umaže.

foto: Alena Maršálková

Zpravodaj 4/2017: Je středa 25. října, naše třída se shromáždila před školou. Čeká nás výlet do Kovosteelu. Spolu s námi jedou i deváťáci. Cesta trvala asi hodinu, ale dočkali jsme se. Vyšli jsme z autobusu a šli se podívat do kovozoo. Mně se osobně líbil mrož. Po kovozvířátkách nás čekala prohlídka pracoviště na rozebírání elektrospotřebičů. Přebrala si nás šikovná paní průvodkyně a šli jsme. Vyšlapali jsme spoustu železných schodů. Čekal nás nezapomenutelný výhled na hromady a hromady kovů. Viděli jsme celý provoz z výšky. Zbytek Kovosteelu jsme viděli při jízdě vláčkem, kde nám pan řidič povídal o všem, co vidíme. Naše cesta skončila pozdravením příšerky Agáty. Moc jsme si to užili.

                                                                                  Karolína Salajková, 6. tř., foto: Mila Kurková

Z činnosti ZŠ – Zpravodaj 4/2017:

Ano! Asi v málokteré škole se adventní čas obejde bez tohoto extra otřepaného hesla napsaného bezprašnou křídou na ušmudlané tabuli. Pod tlakem tohoto (a jiného) citového vydírání pak většina kantorů odloží písemku na povánoční čas a se shovívavým úsměvem pověsí poslední baňku na třídní vánoční stromek, který den před tím přinesl žák Jiroušek, aby si vylepšil svoji pošramocenou reputaci.

Proč taky ne, vždyť Vánoce a adventní čas jsou k tomu přece jako stvořené. Nebo ne?

Tak jako tak, čas letí jako bláznivý (jak se zpívá v jedné písni) a naše škola má za sebou větší část prvního pololetí. A myslím, že se v rámci svých možností činí. Prvňáčci už si přečtou vánoční přání od babičky, někteří deváťáci mají ještě větší nejasno ve výběru svého dalšího studijního působiště, šesťáci utužovali vztahy na Týmečkách, děti ve školce si užily Dýňobraní, rodiče jsme pozvali na Den otevřených dveří a samozřejmě na tradiční Adventní odpoledne nabité dílničkami. Učebna fyziky dostala k Vánocům novou projekční techniku a rozbíháme bezhotovostní platby za obědy s možností objednávání a odhlašování přes internet.

Každopádně i v následujícím kalendářním roce nenecháme naši školu zahálet. Nebudu prozrazovat vše, ale chystáme třeba sportovní akci na podporu některé z učeben nebo zajímavý projektový den. Rodiče bychom pak rádi přivítali na závěr školní roku na školní letní slavnosti, na jejíž přípravě začínáme pomalu pracovat. Něco málo si necháme i jako překvapení.

Ať i váš vánoční čas se nese v duchu překvapení, tedy těch příjemných, samozřejmě…

Klidné svátky a úspěšný nový rok všem.

                                                                                                   Jakub Horňák, ředitel školy