Škola je úžasné místo, kde žádný den není úplně stejný jako ten předchozí, přestože do ní chodí pořád ti stejní lidé a dějí se v ní v podstatě stále ty stejné věci. A v tom je její kouzlo. Kouzlo, které v tomto školním roce trvalo zhruba do poloviny října. Pak znovu přišlo to, čím jsme si všichni prošli na jaře a s čím asi většina z nás vnitřně počítala.

Lokdaun (angl. lockdown), nové vyjmenované slovo po L, nevítaný alergen a synonymum  prokletí v podobě procházek v přírodě… Tedy jak pro koho, samozřejmě:-)

A tak žhavíme notebooky, laptopy, tablety a další IT zbraně a vydáváme se do souboje s distanční výukou ve druhém dějství. Je jasné, že tentokrát poteče krev. Ale my se nehodláme  vzdát jen tak. Ze zálohy nás jistí kámoš Google se svoji platformou G-Suite, která zasadila našemu protivníkovi tvrdou ranou do týla v podobě aplikací Google Classroom a Google Meet, které si kolem prstu omotaly děti z druhého stupně. Super trefa!  Když je nejhůř, přispěchá na pomoc i náš starý známý  Zoom, zkrocen již na jaře našimi nejmladšími žáky i rodiči – přímý zásah, skvělá práce! Zvláštní palec nahoru prvňáčkům, jejich paním učitelkám a rodičům, protože učit se číst a psát online fakt není prča.

Souboj s distanční výukou ale přece jen to jediné o co tu běží. Během něj vychází na světlo světa vyhlášení výsledků výtvarné soutěže Čarovné barvy země, které potvrzuje to, co už dávno víme. Tedy, že prušánecká základka je líheň výtvarných (a jiných) talentů. Všechny zúčastněné malířky ze 7. – 9. ročníku totiž skončily “na bedně”, tedy na všech třech prvních místech!  Obrázek „Krása v rukou Slovanů“ autorek Anežky Blechové, Dominiky Křiváková,  Karolíny Salajkové a  Kateřiny Váňové obsadil 3. místo,  obraz „Poklad“ autorů Natálie Bílíkové,  Lei Sadovské a Samuela Tomana  se umístil na místě druhém a konečně práce „Lest na Živěnu a perly bohů“, který namalovaly malířky  Tereza Bušková,  Jana Görlichová,  Anna Letochová a Nikola Mrlíková, skončil na báječném 1. místě. Gratulujeme a děkujeme!

U webových kamer jsme nezapomněli ani na děti ze školní družiny, která fungovala i v online podobě, seznámili jsme se s novým rodilým mluvčím z USA Julianem, vyzkoušeli fyzikální pokusy v němčině, měli možnost “šprechtit” online s rodilou mluvčí z Bavorska a vznikl nový školní časopis nazvaném Prušánecký plesk.

Ať si kdo chce co chce říká, tento způsob výuky je naprosto specifický a velmi náročný pro všechny zúčastněné, pro učitele, děti i rodiče a bez vzájemné podpory by to nemohlo fungovat. A ta je podle mě v Prušánkách taková, jaká by měla být. A já si jí jako ředitel školy velmi vážím.

A tak dál bojujeme a dál vyhlížíme světlo na konci tunelu…

Přeji všem psychickou výdrž a ve zdraví prožitý nadcházející adventní čas v kruhu nejbližších s vírou, že bude brzy zase líp…

Jakub Horňák

Zpravodaj 4/2020:

Ve školce je svět ještě v pořádku a děti nás o tom přesvědčují každým dnem. Snažíme se u dětí probudit aktivní zájem objevovat okolní svět, učit se a ukázat všechno, co umí. Děti pracují v centrech aktivit, individuálně i skupinově. Učily se poznávat podzim ve všech jeho podobách formou didaktických a námětových her, hraní rolí a dramatiky. Nezapomněli jsme ani na hudbu a pohyb. Ten jsme rozvíjeli i v tělocvičně formou her a překážek. Poprvé se ve školce v době Dušiček sešly všechny strašidelné bytosti a školka se stala s nadsázkou strašidelným hradem. Potkat jste tam mohli upíry, čaroděje, kostlivce, netopýry, duchy a jiné bytosti. A jestli jsme se báli? Trošku. Děkujeme rodičům za spolupráci při výrobě masek. A protože Vánoce bez Mikuláše nemohou začít, děti potěšil svou návštěvou sv. Mikuláš, anděl i čertík Bertík. A jestli přinese Ježíšek dárečky i do školky? Na to se těšíme ze všeho nejvíc… Přejeme vám za kolektiv MŠ ten největší dar – zdraví a radostné prožití Vánoc.

Lucie Drejčková, zástupce ředitele pro předškolní vzdělávání

Lidské tělo:

Strašidelný rej:

Boudo, budko, kdo v tobě bydlí?

Pohádka O veliké řepě

Zastavte se na chvíli

v tom vánočním shonu a zlepšete si náladu výroky našich nejmenších.
*Dominiček M.: „Paní učitelko, já sa nemožu oblékat sám, já su starý a malý.“
*Valinka M.: „Paní učitelko, já strašně miluju Aleška.“ Uč.: „Jó a on tebe taky?“ Vali: „Né, ale jemu to nevadí.“
*Dominiček M.: „Tá naša mamka je úplně bláznivá. Ví, že su ve školce a nejde si pro mňa.“ *Učitelka: „Miry, proč nejíš to maso?“ Mireček M. „Já mám rád jiné maso, třeba koblihy a donuty.“
*Dominiček M.: „Paní učitelko, já když si dám triko naopak, tak je máma trochu agresivní.“ Uč.: „A co, dostaneš na zadek?“ Dom.: „Né, moja máma je hodná.“
*Jeníček V. při strašidelném karnevalu převlečený za netopýra: „Paní učitelko, netopýr když je zpocený z tance, tak omdlívá.“
*Učitelka se ptá: „Děti co jedí netopýři?“ Dominiček M.: „My jich máme na houře a pijů moju vodu z bazénu.“
*Mireček M. při vyprávění pohádky O budce: „Když naserete teho medvěda, tak vás može klidně aj zežrat.“

Tak si prosím dávejte na toho medvěda pozor, protože jsou tu vánoční svátky, tak ať nejste sežraní. Všem do nového roku přeju moc a moc zdraví.

Radka Šůrková

Milí čtenáři, nové číslo zpravodaje opět přilétlo jako účetní uzávěrka dalšího kvartální období – rychle a nemilosrdně a bez možnosti odkladu. Ale nevadí, na mě si nepřijde a i s tímto příspěvkem se opět (ne)důstojně poperu a seznámím vás s tím, co napsal čas do tváře naší školy. Nebylo toho mnoho, ale něco přece.

Už samotný začátek letních prázdnin začal pro školu nemilosrdně. Musela dát sbohem starým záchodovým mísám, pisoárům, umyvadlům, WC kabinkám a výlevkám. Nebylo to pro ni jednoduché, přece jen 40 let je 40 let. Převedeno do manželství, škola a záchodky spolu oslavily rubínovou svatbu. Vy, kteří jste ji zažili, chápete, jak silné pouto to muselo být. Nicméně něco končí, aby něco nového mohlo začít. Děti tráví na toaletách mnohem více času (u některých už to zavání záškoláctvím) a rády se na ně vrací. Někdy prostě jen tak – popovídat s kamarády, prohlédnout se v novém zrcadle, pokochat se novým obkladem nebo si nechat profouknout své kučery elektrickým vysoušečem rukou. Nové záchody jsou prostě super! A to není všechno! Bezcitné sbohem dala škola i 140 původním starým světlům, které byly umístěny ve třídách a odborných učebnách. Ta nahradila moderní nová LED světla. Malou vstupenkou do 21. století je pro školu i fungl nová učebna informatiky, vybavená výkonným a hlavně energeticky úsporným počítačem, který  řídí všechny žákovské stanice určené pro výuku. IT techniku doplnila také instalace nového školního rozhlasu. A to pořád není všechno! To nejlepší jsou totiž lidé, kteří v naší škole pracují a kteří jsou tím, co vlastně dělá naší školu takovou, jakou je.

No a pokud máte rádi čísla (když už jsem v úvodu zmínil účetní), tak tady na závěr nějaká jsou: celkový počet žáků: 223 (z toho 110 dívek), naši milí prvňáčci: 26, počet učitelů: 19 (nové posily – paní učitelky Yveta Řiháková, Lenka Martinková, Tereza Kotlánová), počet asistentů: 5 (nové posily – paní asistentky Veronika Korčáková, Iveta Krejčí, Milada Janotová), provozní zaměstnanci: 14, jednorázové roušky: 5 897. Takový je tedy start nového školního roku 2020/2021.

Přeji všem pevné zdraví a optimismus do nadcházejících podzimních dnů a našemu zřizovateli plnou pokladničku, ze které nám bude pravidelně sypat, jako to dělá doteď. Děkujeme!

Jakub Horňák

Pasování na čtenáře

Uplynulý školní rok byl nejen pro nás, bývalé prvňáčky, poněkud ,,zvláštní“, ale my jsme všechno zvládli a dnes už dokážeme přečíst svoji první knížku. Tradiční pasování na čtenáře se uskutečnilo se zpožděním až na začátku nového školního roku. Děkujeme za milé přijetí  v knihovně i na obecním úřadě, za dárky v podobě čtenářského pasu a knížky pro začínající čtenáře. My za to slibujeme, že se budeme dále ve čtení zdokonalovat a knížky se stanou našimi novými kamarády. A teď už honem do knihovny – knížky tam na nás čekají…

                                                                                                    Mirka Konečná a žáci 2. třídy

Zpravodaj 3/2020: Jarní realita, kdy jsme ze sebe viděli často jen oči a kus čela, se postupně vrací, naštěstí ale ne ve třídách. To ale samozřejmě není to hlavní, co s 1. zářím přišlo. Děti jsou zpátky v mateřských školách a s nimi smích, zábava, radost ze společné hry a také z poznávání. Co na tom, že občas i v rouškách. Pro děti je hlavní, že se potkaly s učitelkami a kamarády, které mají rády. Nové děti se seznámily s  prostředím školky a získávají úplně nové zážitky.

A co se změnilo u nás ve školce s příchodem školního roku? V první řadě je to nové obsazení pedagogického sboru. Odešla nám Eva Florusová, jejíž místo obsadila Anna Buchtová a Anetu Hudkovou, kterou nyní můžete potkávat v družině ZŠ, vystřídala Bronislava Michalicová. V druhé řadě jsme se více zaměřili na logopedickou prevenci, která je v současné době velmi důležitá pro rozvoj řeči ve všech jazykových rovinách. Ve školce je nově zřízen logopedický koutek, kde s dětmi pracují učitelky, proškolené logopedické preventistky Bronislava Michalicová a Radka Riedlová. Logopedická péče tak probíhá denně v dopoledních hodinách s menší skupinkou dětí a individuálně podle potřeby dětí. Součástí je také úzká spolupráce s rodiči.

Bohužel z důvodu současné pandemické situace bylo zrušeno plavání a školky v pohybu s trenéry FK Hodonín, ale protože pohyb dětí je nejdůležitější pro celkový rozvoj dítěte, školky v pohybu stále pokračují! Pod vedením Aleny Maršálkové se předškoláci zdokonalují každý týden v tělocvičně ZŠ takřka ve všech pohybových aktivitách, ať už je to běh, skok, lezení, orientace v prostoru nebo cviky na nářadích. Procvičují si postřeh, hbitost, pohotové reakce, zkrátka všechno, co děti předškolního věku potřebují. A aby mladší děti nebyly pozadu, budou tělocvičnu alespoň dvakrát do měsíce navštěvovat také.

Předškoláci i v tomto školním roce navštěvují jednou měsíčně knihovnu, která v dětech rozvíjí čtenářskou pregramotnost pomocí předem připravených besed s paní knihovnicí.

Pěkným gestem od fotbalistů v čele s panem Váňou je příslib výsadby nových stromků v naší zahradě. Je to kompenzace za stromy, které bylo nutno vykácet. Vysazeny budou nové listnaté a ovocné stromy, aby z nich měly užitek i děti.

Na závěr vám přejeme, ať vás smích a radost neopouští tak jako nás a naše děti ve školce.

Lucie Drejčková, zástupce ředitele pro předškolní a zájmové vzdělávání

foto archív MŠ

Perličky ze školičky

S příchodem nových dětí do školky přibývá i krásných perliček.
* Zkuste si rozluštit třeba výrok Honzíčka H.: „Keki kaku.“ Nebudu vás trápit, je to jednoduché: „Nechci kašu.“

* Učitelka se ptá: „Tak co Matýsku, co říkala paní doktorka na logopedii?“
Matýsek K.: „Říkala, že už sem opravený a když se pokazím, tak mě zase opraví.“

* Paní učitelka: „Dominičku, co si představíš, když se řekne podzim?“
Dominiček M.: „Podzimní bůček.“

* Kubík O. při společné hře: „Mě už to skoro nebaví.“

* Učitelka: „Děti, zítra přineste nějaké ovoce, nebo zeleninu.“
Honzík Š. „No dobře, já donesu rohlík.“ A při ochutnávce ovoce a zeleniny ukázal na tácek a říká: „Toto všecko nemám ráda.“

* Učitelka: „Mirečku, kdo tě tak poškrábal?“ Mireček M. „No Viviena.“ Učitelka: „A kdo to je, kočka, nebo pes?“ M:„Ale né, ty nevíš, to je holka, my sa tak nekdy škrábeme.“

* Mireček seděl vedle paní učitelky, která si kýchla a říká jí: „Pani ucitelko, ten kolonavilus je ale hlozný.“

No a má pravdu. Tak přeji všem hodně zdravíčka do dalších dnů.

Radka Šůrková