Nástroje pro usnadnění přístupu

Skip to main content

Slovo starosty k podpoře postiženým obcím

Vážení spoluobčané,

několik našich blízkých obcí v těsném sousedství bylo zasaženo mimořádnou živelní pohromou nevídaného rozsahu. Tornádo jich několik zcela zdevastovalo. Následkem jsou zmařené lidské životy, stovky zraněných a obrovské materiální škody.

V prvních hodinách a dnech po řádění živlů se na odstraňování vzniklých škod podílely a stále podílejí především složky Integrovaného záchranného systému, tedy hasičské sbory, zdravotní záchranná služba, policie a také armáda. Všem patří obrovské poděkování. Významně mezi nimi pracují i naši prušánečtí hasiči. Děkujeme!

Zcela spontánně se také rozběhla pomoc dobrovolnická. Jak finanční, tak i fyzická účast na pomoci jednotlivým postiženým obcím. Děkujeme za to. Ale právě díky spontánnosti a často nijak neřízeným příjezdům skupin dobrovolníků dochází někdy ke zbytečným komplikacím. Proto prosíme všechny, kteří chtějí přiložit ruku k dílu, aby to dělali buď ve spolupráci přímo s krizovými štáby jednotlivých postižených obcí, a nebo zprostředkovaně s obcemi okolními, které postiženy nebyly. Další možností je samozřejmě také přímá pomoc po dohodě s jednotlivými postiženými rodinami či jednotlivci. U nás v Prušánkách prosíme všechny dobrovolníky, aby se vždy alespoň jeden den předem přihlásili na Obecním úřadě, kde dostanou pokyny, kam bude jejich pomoc nasměrována. Dopravu na místo a zpět zajistí obec, stejně jako občerstvení.

Pro usnadnění rozdělování materiální pomoci zřizuje obec Prušánky řízený mezisklad na našem kulturním domě, odkud bude materiál rozvážen do postižených obcí. Seznam potřebných materiálů a také materiálů, které potřeba již nejsou, je zveřejněn na informačních kanálech obce.

Stejně tak jsou zveřejněny transparentní účty pro finanční pomoc postiženým obcím včetně možnosti příspěvků v hotovosti.

Obec Prušánky dále nabízí pomoc s péčí o děti z postižených obcí ve spolupráci s naší školou, školkou a Klubem dětí a mládeže Prušánky. Chceme také nabídnout volné kapacity naší školní kuchyně.

Průběžně a operativně pracujeme na dalších možnostech podpory postiženým obcím. Zvláště pak chci požádat všechny, kteří chtějí a umí jakkoli pomoci, aby tuto pomoc nesoustředili jen na dny nejbližší, ale zejména na následující měsíce, kdy začnou práce na obnově zničených obcí a pomoc bude stále třeba.

Ještě jednou chci z celého srdce poděkovat všem, kteří se jakýmkoliv způsobem podílejí na pomoci potřebným.

Všem přeji hodně sil, psychické odolnosti, zdraví a tolik potřebného optimismu.

Váš starosta

Jarní slovo starosty

Vážení spoluobčané,

před rokem, kdy jsem psal příspěvek do Zpravodaje 1/2020 a děkoval všem za úžasnou solidaritu, jsem v závěru uvedl: „Přeji nám všem co nejklidnější a hlavně co nejzdravější nadcházející týdny a měsíce“. Ani v nejhorším snu by mě tenkrát nenapadlo, že téměř přesně za rok bude situace ještě mnohem horší, a co více, stále bez větší šance na brzký „normální život“.

Všichni už toho máme takzvaně plné zuby, všude je cítit nezdravé napětí, stres, podrážděnost. Není se čemu divit, lze to i chápat. Chci nás ale všechny poprosit, abychom se nedali zlomit. Abychom to ještě vydrželi. A hlavně, abychom v tom napětí a stresu neubližovali lidem kolem sebe a také sami sobě. Mám na mysli především ubližování psychické. Ubližování neuváženými slovními útoky, které pak vyvolávají jen další eskalaci už tak vysoké míry neklidu. Buďme k sobě tolerantní a nedejme se vytočit. A taky velmi uvážlivě filtrujme všechny informace, které se k nám dostávají zvenčí, protože množství lží, polopravd, pomluv a vyslovených nesmyslů je až neuvěřitelně vysoké. Myslím, že to by mohl být recept na to, jak se z toho všeho nezbláznit. A vzpomeňme také všechny ty, kteří se těchto dnů nedočkali, kteří nás kvůli koronaviru anebo za jeho přispění předčasně opustili. V této souvislosti se pak všechny „obrovské problémy“ běžného života jeví jako nepodstatné a banální.

Pamatujme na to, až nás příště zase něco nebo někdo pořádně nadzvedne 🙂

Z celého srdce přeji nám všem, abychom se v příštích týdnech konečně dočkali výrazné změny k lepšímu a abychom byli zdraví. Jsem hluboce přesvědčen, že jedinou šancí a cestou k normálnímu životu je očkování, díky kterému se snad brzy dočkáme lepších zítřků. Samozřejmě za podmínky, že bude zajištěno dostatečné množství vakcín.

Přeji krásné a zdravé Velikonoce 🙂

Váš starosta

Slovo starosty 4/2020

Vážení spoluobčané,

když jsem letos v březnu psal do našeho letošního prvního čísla Zpravodaje na téma Covid- 19, tak by mě ani v nejhorším snu nenapadlo, že ještě na konci roku nebude vyhráno, ba co více, že bude situace ještě mnohem horší, než na jaře. Tato záležitost nás všechny těžce zasáhla a její důsledky budeme cítit ještě velmi dlouho.

Teď ale jiné téma. Prosinec se chýlí ke svému konci, blíží se nejkrásnější svátky v roce. Znamená to, že za pár dní opět usedneme ke svátečně prostřenému stolu. Celý dům se naplní vůní jehličí a sladkého cukroví. Ozdobený stromeček se rozzáří stejně jako oči našich dětí, které budou s napětím očekávat dárky od Ježíška. Blíží se Vánoce. Nastává čas bilancování a také čas přemýšlení o budoucnosti. Věřme, že rok 2021 bude mnohem, mnohem příznivější než ten letošní. Je tedy dobré se do budoucna dívat s optimismem a doufat v lepší časy. Doufat v to, že následujících dvanáct měsíců budeme trávit se svými blízkými ve zdraví a v prostředí útulného domova, kde se cítíme bezpečně. Nenechme se vykolejit strachem a nervozitou z neznámého. Nenechme se ani ovlivňovat mnohdy protichůdnými názory a informacemi politických představitelů či médií, řiďme se zdravým rozumem a dodržujme veškerá nutná opatření. Využijme síly a hloubky vánoční doby k oprášení našeho lidství. Zdravý rozum, ohleduplnost a lidskou slušnost budeme potřebovat i po celý příští rok. Vánoce nám tyto vlastnosti nepřičarují, ale mohou nám pomoci najít tu správnou cestu k nim. Dělejme vše proto, abychom si mohli na konci roku 2021 říci, že jsme jej prožili o hodně lépe než ten rok letošní. Pojďme si uvnitř slíbit, že nadcházející dny Vánoc se pokusíme trávit příjemně a pokusíme se když ne úplně vypnout, tak alespoň omezit naše myšlenky na stres a práci a budeme více myslet na lidi kolem nás. A pokud si dáváme předsevzetí, měla by obsahovat především úctu k našim bližním, velkou toleranci a pochopení pro názory druhých a oproštění se od všech malicherností, které nám znepříjemňují život. Věřím, že i v roce 2021 s plným nasazením, s vervou a pevným zdravím uskutečníme naše společné i osobní cíle.

Vážení spoluobčané, dámy a pánové, milé děti, přeji vám a vašim blízkým jménem svým i jménem zastupitelstva obce z celého srdce krásné prožití Vánoc, splnění vašich přání a vše dobré v roce 2021.

Váš starosta Lubomír Zahradník

Slovo starosty 3/2020

Vážení a milí spoluobčané,

prožíváme zvláštní dobu. Dobu koronavirovou. Rok 2020 se jistě nesmazatelně zapíše do naší paměti a pravděpodobně i do paměti příštích generací. Ale jako byly překonány všechny krize v historii lidstva, bude určitě brzy překonána i tato. Bohužel ale právě teď, v těchto dnech, jsme se naplno ocitli v epicentru tzv. druhé vlny, která nám naplno ukazuje, jak si jakýsi virus vůbec, ale vůbec nic nedělá z toho, co si o něm kdo myslí. Po falešném pocitu z jeho porážky na konci první vlny, a i s požehnáním vlády, jsme se začali chovat jako by už nic nehrozilo, jako bychom už vyhráli, věřili jsme tomu, co jsme na Facebooku slyšet chtěli a co jsme si slyšet přáli. Že je to zbytečné strašení, zbytečný humbuk pro nic… Okřídlenou se stala otázka: „Znáš někoho, kdo to má? Neznáš. No vidíš, zbytečné strachy“. Jenže přírodní zákony jsou neúprosné. Virus nám ukazuje, jak zbytečně a možná trochu hloupě jsme se nechali ukolébat. Teď už všichni známe někoho, kdo to má. A z blízkého okolí. A je úplně jedno, jestli jsme zastánci roušek a opatrného, konzervativního přístupu, nebo naopak popírači covidu s názorem, že je to jen obyčejná chřipečka. Tomu viru je skutečně šumafuk na jaké skupiny jsme rozděleni, co si o něm myslíme a o co se tak zuřivě a mnohdy agresivně handrkujeme. A přitom stačí jen tak málo. Být zodpovědní sami k sobě, být zodpovědní ke svému okolí. Dodržovat chronicky známá opatření. Velmi blízká jsou mi doporučení českého vědce Jana Kulveita, experta na globální rizika z Oxfordské univerzity. Dovoluji si zde se s vámi o ně podělit:

– Stejně jako na jaře doporučuji ke koronaviru nečíst poslední zpravodajství a ignorovat naprostou většinu diskuzí na sociálních sítích.

– Základní doporučení dávají pořád smysl a ve skutečnosti se od jara moc nezměnila, jen se mírně změnily jejich váhy.

– Předejděte kontaktu s lidmi, kteří mají teplotu, kašel, bolesti hlavy, ztrátu čichu nebo jiné příznaky.

– S příznaky prosím nechoďte mezi lidi.

– Dobře si myjte ruce.

– Udržujte odstup například ve frontách.

– Vyhýbejte se nejrizikovějším situacím: mnoho lidí pohromadě, lidé, kteří mluví, nebo zpívají či křičí…

– Roušky snižují pravděpodobnost nákazy a chrání vás i ostatní.

– Necestujte do rizikových oblastí, pokud nemusíte.

Důležitá věc k rouškám: Dnes jsou snadno dostupné respirátory FFP2 i chirurgické roušky. Prosím nakupte si je a nakupte je třeba i příbuzným. „Samo-domo“ ušité roušky byly geniální řešení v březnu, ale není důvod zůstávat u bavlny.

Je zjevné, že nosit ve vnitřních prostorách roušky je otrava, ale je to menší otrava než třeba přijít o práci, nebo umřít. Jediný „problém“ na tom je, že svým nošením roušky často spíš chráníte ostatní.

Je to asi to nejmenší, co můžeme my všichni v boji proti nákaze udělat. Co myslíte?

Ale abych nezůstal jen u koronaviru. I přes všechna omezení se v Prušánkách v poslední době odehrálo mnoho nového. Začala se stavět nová kuželna, probíhá další etapa výstavby chodníků spolu s pokládáním optické sítě, staví se nové zázemí v parku, ve Vrbičkách přibylo nové dětské hřiště. Byla ukončena oprava kanalizace na ulici Hlavní a Hodonínská tzv. bezvýkopovou metodou, takže to vlastně ani nebylo vidět. Proběhla demolice bytovky u školy a začne výstavba nové. Za několik týdnů začne výsadba biokoridoru (větrolamu) za ulicí Moravská a také výsadba několika stovek stromů kolem poldrů, o které budeme včas informovat, neboť budeme potřebovat vaši pomoc.

Začal svoji činnost náš nový Klub dětí a mládeže Prušánky, o kterém se dočtete více podrobností v samostatném článku tohoto Zpravodaje.

Přes všechny trable fungujeme dál. Dělejme maximum pro to, aby nás druhá vlna nákazy omezila, či  ohrozila co nejméně. Buďme k sobě vzájemně slušní, ohleduplní a tolerantní, bez zbytečné zášti a nenávisti, která nám jen ubírá síly. A jak jsem psal na začátku, každá krize má svůj konec. Věřím, že konec této už není daleko.

Přeji nám všem krásné a především zdravé podzimní dny.

Váš starosta Lubomír Zahradník

Starostův sloupek: Zrušené hody? Vinobraní?

Zpravodaj 3/2020: Zrušené hody? Vinobraní? Kulturní akce?

v tomto mém sloupečku bych rád vysvětlil postoj obce a také můj osobní k opatřením proti obcí pořádaným, či spolupořádaným akcím. Rozhodli jsme je letos do konce roku nepořádat. Z jasných a známých důvodů. Asi největší „rozruch“ se udál kvůli „zakázaným“ hodům, později také kvůli tradičnímu Vinobraní.

Věřte mi, není to ani jednoduché, ani lehké rozhodování. Vždy je ale třeba vzít v úvahu tak zvanou „míru rizika“ spolu s „mírou zodpovědnosti“. Jsou-li oba tyto parametry vysoké, přichází přísné, nelehké, negativní rozhodnutí, byť s vědomím, že to řada lidí vidí jinak. Třeba proto, že žádné riziko nevnímají a ani žádnou zodpovědnost nemají. Každý ať si do této „rovnice“ dosadí svůj vlastní postoj a zachová se podle toho, jaký má výsledek. Nejde ale jenom o riziko nákazy. Jde také o to, že kdyby se na akci našel byť jenom jeden pozitivně testovaný člověk, třeba úplně bez příznaků, tak to významně zasáhne desítky až stovky dalších „vytrasovaných“ lidí (kontaktů), kterým se na čtrnáct dní zastaví život kvůli povinné karanténě. Někomu je to možná jedno, někomu omezování kohokoliv jiného než sebe nevadí. Mně ano. Tak jednoduché to je.

Komentáře na Facebooku hlásali, mimo jiné lži, i toto: „Obec účtuje chase poplatek za pronájem místa“. Nebo: „Alibisticky nechali všechno na chase“.

Podívejte se tedy, jak je to doopravdy.

Takže co tedy obec na hody podporuje a zajišťuje?

  1. Zajišťuje kvalitní, bezpečnou a certifikovanou konstrukci zeleného.
  2. Zajišťuje přípravu plochy a postavení konstrukce zeleného (s pomocí chasy).
  3. Propůjčuje prostory návsi.
  4. Propůjčuje a chystá prostory kulturního domu pro případ deště. (V letošním roce nebylo třeba).
  5. Zajišťuje mobilní WC.
  6. Zapůjčuje a transportuje 50 sad stolů a lavic.
  7. Zapůjčuje, instaluje a na konci demontuje 3 kusy stanů.
  8. Zajišťuje kolotoče.
  9. Zajišťuje návoz zeleného traktorem.
  10. Zajišťuje odvoz a likvidaci zeleného (s pomocí chasy).
  11. Každý hodový den ráno v 7:00 zajišťuje kompletní úklid všech ploch. (V letošním roce v menší míře, většinou to letos zajistila chasa)
  12. Zajišťuje odklonění dopravy a dopravní značení.
  13. Každoročně hradí několikatisícové škody způsobené zničením a rozkradením dopravního značení veselými návštěvníky po úterní zábavě (v letošním roce 3 kusy).
  14. Zajišťuje rozebrání a uložení konstrukce zeleného (s pomocí chasy).
  15. Podporuje organizátory ve všech neplánovaných událostech.
  16. Zajišťuje kompletní úklid po hodech a návrat návsi do původního stavu.
  17. Zajišťuje přívody energie a vody.
  18. …a další drobnosti.

Takto tedy vypadá „alibismus obce“ a „zákaz hodů“ v očích „fejsbúkových“ rozumbradů a zuřivých kritiků, z nichž většina se na hodech ani neukáže! Všechny tyto služby včetně finančních příspěvků představují poměrně vysokou částku peněz a hodně věnovaného času. K tomu obec nabízí a zajišťuje veškerou pomoc s organizací, o kterou pořadatelé požádají. A dělá to ráda. Váží si a děkuje všem krojovaným a jejich rodinám za to, že udržují tradice a dělají skvělou propagaci obce Prušánky. V letošním roce ale, ze známých důvodů, pořádání hodů rada nedoporučila. Ne z rozmaru, ne se snahou něco kazit, jen z prosté zodpovědnosti ke zdraví všech a k riziku omezení desítek až stovek  lidí díky případné karanténě. Chasa hody uspořádala. Na vlastní zodpovědnost, na vlastní riziko. A fungovala skvěle, jako nikdy předtím. Díky za to. Ale také s veškerou výše uvedenou podporou obce. Jsem rád, že si toho jsou vědomi. A mimochodem, žádné poplatky pořadatelé hodů obci neplatí a nikdy neplatili.

Všem přeji krásný podzim, méně závisti a nenávisti a o hodně více tolerance!

Lubomír Zahradník, starosta

Slovo starosty 2/2020

Zpravodaj 2/2020: Vážení a milí spoluobčané, milí přátelé,

v uplynulém čtvrtletí jsme zažili výjimečnou krizovou situaci světového rozsahu, jakou nepamatuje několik generací a s následky, které si zatím ani zcela neumíme představit, ale které zcela jistě zasáhnou do všech oblastí našich životů. A možná to bude trvat i několik let, než se z toho zcela vzpamatujeme a vrátíme se ke standardům, na které jsme byli zvyklí. Ale jak se říká, na všem zlém bývá i něco dobrého. Tím dobrým je to, jak jsme se dokázali v té nejtěžší fázi epidemie vzájemně semknout, podporovat se a pomáhat těm, kteří to nejvíce potřebovali. Nejvíce se to projevilo spontánní domácí výrobou roušek, se kterou jsme začali dříve, než začaly přicházet jakékoliv příkazy či doporučení zvenčí. Ať už to byly maminky na mateřské, naše seniorky a vlastně všichni, co oprášili roky nepoužívané „mašiny“ a začali šít. Jiní přispěli vhodnými látkami, gumičkami, šňůrkami… Prostě všemožnými materiály, kterých bylo třeba. Tato vlna solidarity mě velmi potěšila a všem za tuto pomoc děkuji. Chci poděkovat také našim lékařům, zdravotníkům, prodavačkám, pečovatelům, hasičům, policii, všem, kteří „stáli v první linii“ a nehleděli na čas a své osobní pohodlí a pomáhali ze všech sil. Poděkování zaslouží také všichni učitelé, kteří okamžitě začali s výukou našich dětí „na dálku“ s maximálním nasazením a snahou o to, aby proces vzdělávání utrpěl nepřítomností dětí ve školách co nejméně. A samozřejmě velký dík patří také rodičům, kteří roli „domácích učitelů“ naplňovali dle svých nejlepších schopností a dovedností. A děkuji úplně všem za to, že jsme to zvládli.

Pomalu se vracíme do normálního stavu a dosud platná omezení se postupně uvolňují. S tím také souvisí návrat ke kulturním akcím. Častá otázka je, zda letos budou hody. Ano, hody budou. Bude „zelené“, budou kolotoče. Samozřejmě za dodržení těch podmínek, které budou v tu dobu platné a o kterých budeme včas informovat, stejně jako o případných drobných změnách, budou-li třeba.

Koncem srpna uspořádáme také naše tradiční rozloučení s prázdninami v parku u koupaliště se zajímavým programem pro děti a mládež a s letním kinem.

Přeji vám krásné letní dny, hezkou dovolenou a hlavně ať jsme zdraví a ať se ten zlý virus už nikdy nevrátíJ

                                                                           Váš starosta Lubomír Zahradník

Prázdninové slovo starosty

Vážení a milí spoluobčané, milí přátelé,

v uplynulém čtvrtletí jsme zažili výjimečnou krizovou situaci světového rozsahu, jakou nepamatuje několik generací a s následky, které si zatím ani zcela neumíme představit, ale které zcela jistě zasáhnou do všech oblastí našich životů. A možná to bude trvat i několik let, než se z toho zcela vzpamatujeme a vrátíme se ke standardům, na které jsme byli zvyklí. Ale jak se říká, na všem zlém bývá i něco dobrého. Tím dobrým je to, jak jsme se dokázali v té nejtěžší fázi epidemie vzájemně semknout, podporovat se a pomáhat těm, kteří to nejvíce potřebovali. Nejvíce se to projevilo spontánní domácí výrobou roušek, se kterou jsme začali dříve, než začaly přicházet jakékoliv příkazy či doporučení zvenčí. Ať už to byly maminky na mateřské, naše seniorky a vlastně všichni, co oprášili roky nepoužívané „mašiny“ a začali šít. Jiní přispěli vhodnými látkami, gumičkami, šňůrkami… Prostě všemožnými materiály, kterých bylo třeba. Tato vlna solidarity mě velmi potěšila a všem za tuto pomoc děkuji. Chci poděkovat také našim lékařům, zdravotníkům, prodavačkám, pečovatelům, hasičům, policii, všem, kteří „stáli v první linii“ a nehleděli na čas a své osobní pohodlí a pomáhali ze všech sil. Poděkování zaslouží také všichni učitelé, kteří okamžitě začali s výukou našich dětí „na dálku“ s maximálním nasazením a snahou o to, aby proces vzdělávání utrpěl nepřítomností dětí ve školách co nejméně. A samozřejmě velký dík patří také rodičům, kteří roli „domácích učitelů“ naplňovali dle svých nejlepších schopností a dovedností. A děkuji úplně všem za to, že jsme to zvládli.

Pomalu se vracíme do normálního stavu a dosud platná omezení se postupně uvolňují. S tím také souvisí návrat ke kulturním akcím. Častá otázka je, zda letos budou hody. Ano, hody budou. Bude „zelené“, budou kolotoče. Samozřejmě za dodržení těch podmínek, které budou v tu dobu platné a o kterých budeme včas informovat, stejně jako o případných drobných změnách, budou-li třeba.

Koncem srpna uspořádáme také naše tradiční rozloučení s prázdninami v parku u koupaliště se zajímavým programem pro děti a mládež a s letním kinem.

Přeji vám krásné letní dny, hezkou dovolenou, a hlavně ať jsme zdraví a ať se ten zlý virus už nikdy nevrátí 🙂

Váš starosta Lubomír Zahradník

Budou letos hody v Prušánkách?

Poslechněte si rozhovor s Lubomírem Zahradníkem, starostou obce Prušánky o tom, jak zpětně hodnotí období epidemie koronavirem, zapojení místních, organizaci školní výuky a další. Prozradí také, jestli letos hody v Prušánkách budou nebo ne 🙂 zdroj: https://www.rtvj.cz/budou-letos-hody-v-prusankach/

Výzva k omezení spotřeby pitné vody

Vážení spoluobčané,

ve stínu všeobecného vzepětí proti Coronaviru poněkud zapomínáme na mnoho problémů, které nás ohrožují ještě mnohem více. Jedním z nich je katastrofální sucho a nelepšící se úbytek vody. A především pitné vody. Zatím nám z kohoutků teče. Zatím. Hladiny zdrojů se ale rychle snižují. Deště nám, dle názoru meteorologů, v nejbližších měsících příliš nepomohou. Jediná šance, jak oddálit hrozící nedostatek, je omezení spotřeby, tedy šetření všude, kde to jde. Obrovské množství vody lze zachránit tím, že se nebude pitná voda „z kohoutku“ používat na zavlažování trávníků a zahrad. Žádám Vás proto, abyste nepoužívali na zavlažování pitnou vodu z vodovodního řadu. Chápu, že na suchý trávník není hezký pohled. Na suchý vodovodní kohoutek bude ale pohled mnohem smutnější. Udělejme maximum pro to, abychom nikdy nemuseli chodit pro pitnou vodu na příděl k cisterně na ulici, jako se to už v mnoha obcích České republiky děje.

Děkuji za pochopení.

Ing. Lubomír Zahradník

Starosta obce Prušánky

Tel: 724 055 318

Naši zastupitelé (2): Mgr. Alena Kristová

Alena Kristová (61) žije v Prušánkách od narození. Vystudovala střední zemědělskou školu a poté pokračovala ve studiu tělesné a občanské výchovy v Brně. Dříve působila jako ředitelka naší základní školy, nyní vyučuje biologii, tělocvik a náboženství. V zastupitelstvu obce působí v kontrolním výboru.

Jak jste se dostala k pedagogice?

Od mala jsem hodně tíhla k dětem. Už coby dvanáctiletá jsem dělala chůvu v naší ulici. V sedmnácti letech jsem si udělala cvičitelský kurz a zjistila jsem, že bych chtěla učit tělocvik. Po vysoké škole jsem začala učit v Hodoníně u Červených domků, což je škola zaměřená na atletiku. Vzhledem k tomu, že jsem závodila za univerzitu v Brně, v Hodoníně mě poprosili, zda bych u nich nemohla hledat atletické talenty a vést přípravky. Zde jsem působila šest let. Poté se uvolnilo místo učitele tělocviku v Prušánkách. Mému synovi byl v té době rok. Pamatuju si, jak na konci vyučování za mnou jezdila má maminka s kočárkem.

Jak dlouho se sportu věnujete?

Sport mě provází celý život. Už jako malá jsem stála na hlavě i u večeře.

Chodila jsem zde na kulturní dům do gymnastiky, kde jsme měli různá vystoupení. Na střední škole jsem závodila za Jiskru Kyjov a poté i v Hodoníně. Běhání mě začalo bavit. V Hodoníně jsem zaběhla pár rekordů a na vysoké škole se dostala několikrát na mistrovství republiky. Můj poslední dobrý závod byl krátce před svatbou, kdy jsem běžela s Jarmilou Kratochvílovou. Dokonce jsme prohodily i pár slov při rozběhu.

Nyní hraju profesionálně kuželky. Letos pojedu po sedmé na mistroství republiky v seniorkách. Do toho ještě pár děcek trénuju. Celkově se snažím děti motivovat ke sportu. Díky tomu, že znám prostředí, z jakého žáci pochází, vím, k čemu mohou mít předpoklady.

Proč jste kandidovala do zastupitelstva?

Ke kandidatuře do zastupitelstva mě vedlo jedno moje motto, a to být užitečná. Teď jsem v zastupitelstvu po dlouhé době. Posledně jsem skončila, když se bývalý pan starosta obával střetu zájmů. To bylo v době, kdy jsem byla ředitelka školy.

Jak by podle vás měl vypadat dobrý zastupitel?

Myslím, že je dobré, když má člověk dlouholeté zkušenosti v nějakém oboru. Měla by být zastoupena část podnikajících, kteří ví, jak hospodařit a část, která je empatická, citlivá a stará se o úřední věci. V rozmanitosti zastupitelů vidím právě ten půvab. Díky tomu se můžeme vzájemně doplňovat a objektivně rozhodovat.

Mluví s Vámi někdo jakožto se zastupitelem?

Díky tomu, že je náš pan starosta otevřený, je směřována spousta otázek přímo k němu, ale občas slýchávám dotazy ohledně areálu za kostelem. Spoustě lidí vrtá hlavou, co s tím. Odpovídám, že to chce čas, musíme si zvyknout. Postupně se najde spousta příležitostí, jak toto místo využívat – například při posledním rozloučení. Myslím, že až areál zaroste zelení, stoupne více do povědomí.

Přijala byste funkci starostky nebo místostarostky?

Kdyby se tato příležitost naskytla před deseti lety, tak bych o tom vážně uvažovala. Teď už ne. Nyní jsem ráda, že už nemám ředitelskou funkci, kterou jsem vykonávala dvacet let. Je to velká zodpovědnost, člověk musí neustále nad něčím přemýšlet a řešit spoustu záležitostí. Jsem ráda, že nyní mohu sledovat novou energii svého nástupce.

Jaké místo máte v Prušánkách nejraději?

Mám místo, které mě vždy uklidní a nabije. Tím je náš kostel. Starám se v něm o květinovou výzdobu, a tak často přicházím, když je úplně prázdný. I když je teď v rámci oprav osekaný na cihly, přijde mi ještě původnější. V Prušánkách je ale řada jiných míst, které vnímám jako krásné. Například poldry, kde se můžete posadit u vody a chvilku rozjímat. Nebo nová cyklostezka do Nechor, která vybízí k procházce.

Je nějaká akce, na kterou se celoročně těšíte?

Je to náročné, ale jsou to hody. Cítím hrdost na všechny ty děcka, co chodí v kroji a že jich je tolik. Vnímám nadšení a obdiv přespolních, kteří za davem krojovaných cupitají s foťáky a kamerami. Jsem ráda, že tady tuto tradici máme.

Je něco, co vám v Prušánkách chybí?

Kdysi mi scházel bankomat. Ale vzhledem k tomu, že si můžu vybrat hotovost v samoobsluze a dá se na spoustě místech platit kartou, tak už mě tato skutečnost tolik nebolí.

Na druhou stranu si všímám jedné smutné věci. Lidé se zde přestávají zdravit. Dřív bylo zvykem, že se každý zdravil s každým, byť se neznali. Myslím, že lidi, kteří jsou z jednoho místa, by kolem sebe neměli chodit jako bubáci. Pozdravem totiž dáváme najevo že člověka vnímáme, přijímáme.

Co byste vzkázala čtenářům?

Buďme hrdí na naši obec a snažme se řešit problémy v samém počátku, ať se tu máme dobře.

Za rozhovor děkuje Markéta Husková