Jsou prázdniny a dovolené a není co psát. Stačí trochu zavzpomínat a pero už letí po papíře. Začínám perfektní akcí nazvanou „Běh pro Barču“. Pomohli jsme finančně, užili jsme si pěkný den a navíc jsme se s našimi jednotnými tričky, kvůli kterým nás starosta nazval „modré tsunami“, moc líbili. Zároveň bych chtěla pochválit všechny, kteří se na akci podíleli. Bylo to moc fajn.

Taky jsme se jeli koupat do Dunajské Stredy. V termálparku je termální voda s vysokou koncentrací minerálních látek. Jsou zde čtyři vnitřní bazény a šest venkovních. Bylo moc pěkné počasí a všichni jsme odjížděli nadšeni. Takže naše koupání jsme si ještě v září zopakovali.

Některé seniorky vypomohly na hodech, když večer prodávaly vstupenky. A taky pomáhaly v pokladnách na slavnosti vinobraní.

Co máme ještě v plánu? Chystáme spolu s obecním úřadem setkání seniorů a zavzpomínáme na naše Martinské hody. Toto se uskuteční 11. 11. 2022. Věříme, že podpoříte naši snahu a všichni pozvaní se zúčastníte. Pozvánky všem včas rozneseme. A vy si prožijete příjemné odpoledne, kde se setkáte se svými známými, spolužáky a přáteli.

Taky připravujeme vánoční výstavu ve spolupráci s našimi vinaři. Ale zatím je vše v jednání. Tuto výstavu plánujeme na začátek prosince, budeme vás včas informovat. Věřím, že nám opět pomůžete a budete ochotni nám zapůjčit věci, které k vinaření patří. Ať jsou to skleničky, koštýře, starší pres a podobně. Taky bychom chtěli, aby se i mladé hospodyňky pochlubily svými výrobky. Zároveň se jako vždy zapojí i děti a ukáží nám své výtvory.

Přeji všem pěkné dny a těším se na spolupráci s vámi.

Vedoucí seniorů Květa Kopečková, foto: Věra Dřevěná

…a trochu poezie

(EV)ROPA

Proč se nedaří

v polarizovaném světě

nalézti příměří?

V té spoustě slov

a spoustě jmen

uslyší někdo její sten?

Snad, že málo lásky v ní

a málo citu v něm

jak vzbudit se ráno ve světě kryptoměn?

Zpravodaj 2/2022: Po Velikonočních svátcích jeli senioři na společnou dovolenou do lázní Trenčanské Teplice do hotelu Flora. Na recepci jsme ke klíčům dostali i rozepsané procedury. Byly to pro každého dvě masáže, dvě rašeliny a perličková koupel. Krytý bazén jsme měli k dispozici od rána devíti hodin do devíti do večera. Tak jsme toho všeho jak se patří využili. Spokojení a odpočatí jsme jeli po pěti dnech domů.

V měsíci květnu jsme si naplánovali jednodenní výlet do Brna na Špilberk na prohlídku proslulých kasemat. Bylo to nejtěžší vězení v habsburské monarchii pro nejhorší zločince. Průvodce nás prováděl klenutými cihlovými chodbami, v některých místnostech to na nás působilo až depresivně. Věznici zrušil až císař František Josef I. Objekt byl pak využíván jako  kasárna a vojenský sklad.

Po skončení prohlídky jsme zamířili do Moravského Krumlova. Zašli jsme si na oběd do pěkné hospůdky „U Matěje“ na náměstí nás, která nás přivítala příjemnou atmosférou a ochotným personálem. Po dobrém obědě, kávě, pivečku a malém odpočinku jsme šli do místního zámku na výstavu obrazů Alfonse Muchy. Dvacet nádherných obrazů Slovanské epopeje o rozměrech 8 x 6 metrů vznikalo od roku 1910 – 1928. Na těchto obrazech Mucha pracoval na zámku Zbiroh, kde také se svou rodinou pobýval. Na Slovanské epopeji začal pracovat až ve svých padesáti letech. Hodně toho přečetl, procestoval a radil se s tehdejšími odborníky. Z cest si přivezl nákresy a fotografie, které při práci používal. Hotové dílo předal českému národu jako dar. Odjeli jsme domů plni krásných dojmů.

Jednou za měsíc chodíme hrát kuželky. Je to pro nás krásný relax, zasportujeme si a pobavíme se.
Začínají prázdniny a dovolené, a tak přejeme všem pohodu a krásné zážitky.

Za klub seniorů. Květa Kopečková
foto Věra Dřevěná

Zpravodaj 3/2021: Předpověď nám hlásila pěkné slunečné počasí, a tak po roce a půl jsme konečně vyjeli na výlet. Abychom na místo přijeli včas, vyjeli jsme z Prušánek brzy ráno. Naším cílem byly lázně Teplice nad Bečvou a Zbrašovské aragonitové jeskyně. Jde o jedinečný jeskynní systém evropského významu vzniklý současným působením atmosférických vod a teplých minerálních vod vystupujících z velkých hloubek ve vápencích. Jsou nejteplejšími jeskyněmi v celé České republice s celoroční stálou teplotou 14,5 °C. Průvodkyně nás vedla úžasnými chodbami s unikátní výzdobou, jakou dokáže jenom příroda. Klimatické podmínky umožnily vznik krystalů minerálu aragonitu, dále raftové stalagmity a kulovité sintrové povlaky připomínající koblihy. Nejnižší úrovně jeskyní jsou trvale zaplněny oxidem uhličitým. Byly objeveny na přelomu let 1912-1913 a pro veřejnost jsou zpřístupněny od roku 1926. Odnesli jsme si odtud opravdu pěkné zážitky.
Nedaleko jeskyně je také nejhlubší zatopená propast světa a nejhlubší propast ČR – Hranická propast. Bohužel jsme ji už nestihli navštívit. Ale stihli jsme se projít po lázních a taky se společně vyfotit, ať máme hezké vzpomínky. V lázních je hlavním léčebným prostředkem kyselka, která se používá k vanovým koupelím. Ale je to také velmi osvěžující stolní voda, kterou jsme rovněž ochutnali.

Čas byl ale neúprosný. Autobus jsme odjeli do malé obce Týn nad Bečvou, kde jsme poobědvali a trochu si odpočinuli.
Potom jsme odjeli na hrad Helfštýn, jeden z nejrozsáhlejších hradů ve střední Evropě. V současné době jsou zde zpřístupněna čtyři nádvoří, po velké rekonstrukci má hrad krásnou vyhlídkovou plošinu s výhledem po celé krajině. Průvodce nám poskytl rozsáhlý výklad o historii hradu, prohlédli jsme si expozici uměleckého kovářství a historické mincovní nástroje. V posledních letech je hlavní náplní hradu prezentace uměleckého kovářství, kterého se účastní až 600 odborníků z celého světa.

Notně unavení, ale s krásnými zážitky jsme se navečer vrátili domů.

Za seniory Květa Kopečková, foto Věra Dřevěná

V Teplicích nad Bečvou

Na hradě Helfštýně

Zpravodaj 2/2021: V předešlých číslech Zpravodaje jsme vzpomínali na naše společně prožité dovolené, výlety a koupání. Toto všechno jsme si museli kvůli covidu odříct. Už jsme se začínali cítit jako pacienti, kteří potřebují rekonvalescenci. Proto jsme neváhali ani chvilku a hned, jak to bylo možné, jsme vyrazili na dovolenou, kterou jsme měli objednanou už rok. Hodlali jsme dobít baterky v krásné přírodě Horní Bečvy v hotelu Cherry. Odjezd byl stanoven na neděli, abychom hned od pondělí mohli začít užívat náš bohatý program.
V pondělí jsme navštívili Valašské Meziříčí a prohlédli jsme si Moravskou gobelínovou manufakturu. Při plném provozu jsme viděli, jak se váže kobercový uzel a jak vlastně vznikají gobelíny. Viděli jsme také historické stroje, které jsou již historickými technickými památkami. Gobelínka se proslavila tvorbou podle návrhů předních výtvarníků a restaurováním historických gobelínů. Exkurze byla moc zajímavá.
Odpoledne jsme měli volno, které mnozí využili k procházkám. A večer samozřejmě následoval „seznamovací“ večírek.
Na úterý jsme měli naplánovanou návštěvu Pusteven. Přijeli jsme do Trojanovic a chtěli jsme se tam svézt sedačkovou lanovkou. Ta ovšem měla poruchu a nejela. Nikde ani cedule s upozorněním, co se děje, kdy a jestli vůbec pojede. Nezbylo nám, než se vrátit do Rožnova pod Radhoštěm a dát si rozchod. Někteří navštívili Svět kamenů a minerálů, někteří Valašské muzeum v přírodě a také dřevěnou Jurkovičovu rozhlednu. Společný večer jsme strávili u táboráku, opekli jsme si špekáčky, ochutnali vínko a zazpívali jsme si.
Ve středu jsme si vyjeli na Pustevny. Rozhledna a visutí stezka Valaška nám dala pěkně zabrat. Ale byl to nádherný zážitek! Součástí stezky je 150 metrů dlouhý lanový závěsný Himalájský chodník a jednoramenná skleněná lávka zvaná Skywalk, a z ní krásný pohled do tří zemí a taky třicet metrů pod sebe až na zem. Zážitek to byl úžasný!
Navštívili jsme chatu Libušín, jejímž autorem je rovněž Dušan Jurkovič. Chata v roce 2014 vyhořela a vloni byla po celkové rekonstrukci znovu slavnostně otevřena. Někteří fyzicky zdatnější jedinci si vyšlápli až k Radegastu.
Večer jsme se opět sešli u táboráku – díky provoznímu hotelu jsme vždycky měli nachystané dříví na oheň.
Ve čtvrtek jsme jeli do Velkých Karlovic, kde jsme se snažili najít dům, ve kterém měl ordinaci doktor Martin ze stejnojmenného seriálu. Zastavili jsme se také u dřevěného kostela Panny Marie Sněžné, který je postaven ve tvaru kříže. Za Karlovicemi jsme viděli dřevěné sochy, vyřezávané místními řezbáři. Byli tu sochy řemeslníků, hospodyně, poslední večeře Páně nebo krásný betlém. Samozřejmě jsme navštívili místní hospůdku a večer jsme zase strávili u táboráku.
V pátek jsme se odhlásili z hotelu a vydali se směrem k Prušánkám. Protože z každého výletu se musí něco dovézt, zastavili jsme se pro tradiční valašské frgály. Ještě oběd v Luhačovicích a pak jsme už jeli přímo domů.
Moc pěkná dovolená to byla…

za Seniory Květa Kopečková, foto Věra Dřevěná