První čtvrtletí roku třiadvacátého je pomalu za námi, a tak tu máme další Zpravodaj a s ním i naše již tradiční okénko…

Pro některé z vás je méně populární činností naší OP orientační měření rychlosti. Po zimních měsících, kdy asi i z obav z náledí jezdili všichni jako z partesu, se nám rozjařilo a nejenom s výskytem jednostopých vozidel vzrostl i počet krásných snímků našich motorových miláčků. Pozor na to, a nezapomínejme že se měří i od značky Dolní Bojanovice!

Situace s energiemi se nám sice již uklidňuje, přesto se setkáváme s pokračujícím jevem, kdy by si někteří rádi zatopili cizím dřívím. Ne že by brali sousedovi z pečlivě vyskládaných polínek, ale ony i ty naše větrolamy nejsou „všech a ničí“ a pro těžbu v nich, ač jste i třeba vlastníkem, potřebujete povolení. No a pokud váš není a nemáte povolení, tak za těžkou práci místo vozíku otopu čeká vás pokutový bloček. Pokud si poctivě nabytou kulatinu nemáte kde složit a naznáte, že na obecním to nevadí… Můžeme mít pro to pochopení, ale jedná se o zábor veřejného prostranství. A je jedno, jestli hromadou dříví, nepojízdným autem, paletou cihel anebo stavební buňkou. Je opravdu vhodné zvednout telefon, zavolat na Obec anebo nám a plán takového umístění oznámit a domluvit si kdo, kde, kdy a na jak dlouho. Pokud totiž ta rok se nepohybujícíreznoucí rachotina začne vadit spoluobčanovi natolik, že to ohlásí, dočkáte se obsílky dřív, než váš youngtimer začne zase nabývat na ceně…

Co jeden našel, druhý ztratil… třeba cestou z Nechor. To je nejčastější zdroj ztrát a nálezů. Dokud jde o doklady, je dohledání majitele hračka. Klíčky – například od auta, ty už si musí u nás počkat, jestli třeba majitele napadne se po nich shánět. Ale když vám v neděli ráno zavolají, že mezi řádky vinohradu je téměř kompletní sada zimního oblečení, nedopitá láhev, doklady a telefon, jeden krapet znejistí, zda při těch ranních mrazících nebude ve vedlejším řádku novodobý Ötzi. Naštěstí v tomto případě alkohol asi opravdu nositele zahřál a my jej našli o pár hodin později už odpočatého při práci na zahrádce.

A na závěr ještě jedno odlehčení. Dobré nechorské vínečko chutná nejenom lidem. A tak se nedivte, když ve sklípku náhodou potkáte… třeba ovečku!

Veselé Velikonoce přejí strážníci OP Prušánky

Zpravodaj 4/2022   Konec roku se blíží a s ním i doba, kdy budeme s rozsvěcujícími svíčkami na adventním věnci odpočítávat neděle do Vánoc. A jak po celý rok, tak i v tuto dobu využívá nejeden z nás k přesunu v rámci obce jízdního kola. Jenomže dny se krátí, rána jsou mlhavá a riziko úrazu s mokrými cestami je vyšší. Proto, pokud ráno usedáme za volant či bereme do rukou řídítka, podívejme se, zda máme zapnuto povinné osvětlení. Nejenom vpředu, ale i zadní. Ano, i na kole musíme být osvětleni vzadu červeným a vpředu bílým světlem. To, že vidíme dobře my, neznamená, že bez světel uvidí někdo druhý dobře nás. Stojí to pár korun, lze sehnat i v několika prodejnách přímo u nás v obci, a nejenže učiníme něco navíc pro vlastní bezpečnost, ale také se vyhneme i riziku možné pokuty za porušení této povinností. A když jsme u těch povinností a výbavy. Víte, že do 18 let věku je povinnou součástí výbavy cyklisty také přilba? A že před dovršením 10 let věku má být cyklista doprovázen cyklistou starším 15 let, který za něj zodpovídá? Tím bych chtěl apelovat na rodiče naší budoucnosti, žáků naší ZŠ. Už od začátku tohoto školního roku jsme na tento problém zaměřili naši pozornost. Zatím pozitivní motivací těch, co přilbu mají, ale s důsledností budeme postupně více naléhat na zvýšení bezpečnosti našich mladých cyklistů. To jen tak na odlehčení závěrem, že pořízení přilby je jistě rozumnější a trvalejší využití financí než úhrada pokutového bloku za její nenošení.

Krásné prožití doby adventní ve zdraví a pokoji za OP přeje Adam Hellinger

Zpravodaj 2/2021: Otočili jsme pár stránek v kalendáři a co nového na nás v COOPu u pokladny září? No přece nové číslo našeho obecního Zpravodaje!
Jistě nemálo z nás toužebně vyhlíží, kdy už pominou veškerá omezení, kdy si zajedeme vykoupat do Laa či termálů v Maďarsku, anebo prostě jen v klidu na wellnes s restaurací bez té všudypřítomné škrabošky. Z toho pohledu toužebně očekávaná vakcína přicházela postupně, nelehce. A najednou tu byla. V pondělí jsme obdrželi sdělení o možnosti zaočkování starších občanů přímo v Prušánkách. Rozkaz zněl: do středy zajistit lidi, souhlasy a podpisy. A začalo nám kolečko, jehož cílem bylo pro první vlnu očkování 80+ zajistit v naší obci požadovaný počet občanů. Musím říct, že ač jsme nikoho aktivně nepřesvědčovali, přístup našich babiček a dědečků byl příkladný. S nezájmem a odmítáním jsem se nesetkal, maximálně se zvídavostí, zda ten či onen kamarád a známý tam bude taky a budou se moci aspoň pozdravit, protože už se moc dlouho neviděli. Čas plynul a dnes se mohou registrovat k očkování už od 16+.
Dítka oprášila prach školních lavic a aby ten nástup byl pozvolný a připomnělo se jim bezpečné cestování na kole do škol, proběhl společně s naší MŠ cyklistický den.
Snaha o odreagování nás vyvedla do přírody a k zvířecím miláčkům. A tak se opět rozjel kolotoč nejen psích útěkářů, bohužel i ztracenců, občas nalezenců a občas i nějakých těch méně příjemných konfliktů, kdy se dva poštěkali. Naštěstí tentokrát bez újmy na zdraví, spíš s lehkým šokem, že ten jejich pejsek umí takto vyjet. Však se odněkud toto přirovnání muselo vžít. A právě proto, i když je ten váš Punťa hodný a nikdy nikomu nic, i přesto máme mít vodítko či náhubek, nejlépe oboje. Vždyť i my jsme hodní a klidní, ale občas máme každý horší chvilku a pak můžou nervy snadno přetéct. A to jsme taková dobračiska!

Tak ať nápady vzniklé z horkých hlav nezásobují naši přestupkovou komisi a přežijeme ta vedra ve zdraví ideálně někde ve stínu.

Za OP Prušánky Adam Hellinger

Zpravodaj 1/2021: Sníh roztál, voda ve struze vynesla zimu i z naší obce – již druhou, co píšu sloupek za Obecní policii. Člověk by mohl říct, že za tu dobu se činnost ustálila a přesně víme, co a jak. Mnohokrát už bylo psáno o tom, co nás provází poslední rok. A týká se to i naší činnosti. Nejedno dříve na jihu Moravy běžné chování je dnes dle krizových opatření protiprávní. Ač mohou tato opatření mnohým připadat nepříjemná a obtěžující, tak protesty a urážky s gestikulací do kamery či nám na očích, doprovázené dalším protiprávním jednáními, k ničemu nevedou. My, jako Obecní policie, jsme povinni tato opatření vymáhat. A tak naši knihu hlášení a záznamů obohatilo „shlukování bez ochranných pomůcek“, „porušování nočního vycházení“, a již dříve třeba protitabákovým zákonem postihované kouření na autobusové zastávce či konzumace alkoholu na veřejnosti. V drtivé většině případů řešíme vše domluvou. Narazíme-li ale na jedince, který si nechce nechat říci, pak bohužel musí následovat postih. Dobrá zpráva je, že se jedná skutečně o minimum případů a většina lidí zákonná opatření dodržuje a chápe.

V dnešním sloupku bych se rád zmínil o velmi citlivém tématu. A tím jsou naše děti, těžce zkoušené současnou situací.

Někdy se může stát, že díky stresu, shonu a tlaku všedních dní zapomínám na to, že i my jsme byli děti. Nedokážeme se dostatečně vcítit a rozumět té malé, citlivé duši, která je v těchto časech nesmírně stresovaná a mnohem hůř než my dospělí snáší vytržení z normálního života, ze školního režimu. V každém z nás občas mohou „bouchnout saze“. Snažme se, abychom těchto výbuchů naše děti ušetřili. Hledejme cesty, jak jim pomoci aktivně vyplnit čas. Někdy, ve špatnou chvíli, stačí špatně zvolené slovo, dítě zareaguje zkratovitě, nepředvídaně a rázem je z toho noční tříhodinová vyhledávací akce policie, obecní policie, hasičů a obecního úřadu. Naštěstí s dobrým koncem a vše je v pořádku. My dospělí jsme tak zavalení povinnostmi, že si někdy tu vzácnou chvíli „nudy“ užíváme. Co ale ty naše děti, které jsou vlastně pořád jen doma? Chápu obavy o jejich bezpečí a snahu je mít co nejblíž domu. Ale poškozovat cizí majetek čmáráním po fasádě nově opravené kapličky, rozebrat sousedův plaňkový plot na stavbu bunkru, vnikat bez dovolení na cizí pozemky, to jistě není optimální „bojová hra“ a děti by měly vědět, že tohle je takzvaně „přes čáru“.  A jak by tomu šlo pomoci? Kudy z nudy? Třeba tím, že si sousedé navzájem vypomohou a vystřídají se v zabavení dětí. Vyrazit na procházku bychom možná nemuseli jen s tím naším jedním „špuntem“ a můžeme přibrat i toho sousedovic. A na oplátku zase zítra může soused vzít toho našeho se svými ratolestmi. Dítka se zabaví, rodič má chvilku klidu s vědomím, že má dítě pod dozorem a sousedské vztahy se utužují. Neberte prosím toto doporučení jako mentorování či poučování. Navíc od člověka, který zatím sám děti nemá. Je to prostě jen nápad, že by to možná i takto šlo a bylo by to prima.

Prosím buďme ohleduplní, vydržme to a nebuďme na sebe zlí!

Za OP Prušánky Adam Hellinger

Zpravodaj 2/2020: Vážení spoluobčané,
máme za sebou velmi nezvyklé a turbulentní období, které si vskutku zasluhuje označení výjimečné. Nemám v úmyslu zde opakovat vše, co jsme si v naší společnosti uplynulé měsíce zažili, ale právě tato omezení a nenadálá nařízení se dotýkala i naší činnosti, a tak je nelze zcela opomenout. Dotýkala se již základního fungování, kdy jsme se s kolegou střídali tak, abychom se v kanceláři potkávali zcela minimálně a vyslyšeli tak vydaná doporučení o krizovém fungování nejen úřadů. Uzavření škol omezilo naši ranní činnost s dozorováním u základní a mateřské školy, stejně jako první týdny mimořádných opatření velmi výrazně omezily provoz na komunikacích a zvýšily ukázněnost samotných řidičů. Odměnou tak bylo minimalizování počtu měření, ke kterému nebyl příliš důvod. Až ve chvíli, kdy se zvýšil počet těch, co nejedou svižně, ale letí nízko, jsme se do ulic s radarem opět vrátili. Prázdnějších ulic se využilo k částečnému řešení dopravní situace na ulici Školní umístěním vodorovného dopravního značení (jistě jste si oněch žlutých čar povšimli).

Po nějaké době již nejeden z nás potřeboval zažít nějakou změnu. A lidé si COVID zpestřili různě. Například ubytováním v Nechorách. Ač bytem z Čech. A tak došlo k výraznému nárůstu řešených vozidel v této lokalitě, a to vskutku rekordně. Asi pod heslem „nízký provoz, netřeba dodržovat předpisy“. Pochopitelně se nezapomnělo ani na naše čtyřnohé kamarády, několik nálezů peněženek s úspěšným navrácením dokladů majiteli. Od našeho založení poskytujeme na žádost příslušných orgánů součinnost. Ať již šlo o Odbor životního prostředí, hygienu či OSPOD v tomto čtvrtletí. Ač plně nespadá přímo do našeho řešení, jsme nejblíž a nejrychleji dostupní, a tak jsme byli u trojího nahlášení vloupání a krádeže, kterým si možná někdo chtěl přilepšit v době nejistých příjmů. Obojí si následně převzala 158.

Skrz vydatné deště poslední doby nejen v našem katastru došlo k několika dopravním nehodám. Občas se našly pouze stopy či poškozené vozidlo v příkopě – asi nehoda nejen vinou deště při cestě z Nechor, a to vedlo také v některých místech nejen ke znečištění, ale přímo k neprůjezdnosti komunikace. U jedné z dopravních nehod byl položen základní kámen této události také v Nechorských sklípcích. Poté, co cyklisté poškodili několik osobních vozidel, měli velmi napilno z místa odjet, ač byl poškozený přítomen. K jeho štěstí byla celá událost zadokumentována na nově zbudovaném kamerovém systému. Takže ve chvíli, kdy PČR přijela na místo jsem jim předával nejen dvojici ztotožněných podezřelých, ale rovnou i důkazní materiály.

Závěrem nám všem přeji příjemné prožití letních měsíců snad již v době poCOVIDové.

Za OPP Adam Hellinger