Nástroje pro usnadnění přístupu

Web Accessibility plugin by DJ-Extensions.com
Skip to main content

Ať žije Španělsko!

Zpravodaj 3/2018: Již patnáctým rokem pořádá naše základní škola pro žáky šestého a osmého ročníku adaptační kurzy Týmečky. Ty slouží k sebepoznání, navázání sociálních vazeb a poznávání se s  novými učiteli. Děje se to prostřednictvím her, aktivit, soutěží. Letos strávili naši šesťáci tři krásné, téměř letní dny, na turistické základně Littner. Libretem kurzu bylo Španělsko. Děti nejdříve zjišťovaly znalosti o Španělsku – samozřejmě za běhu. Malovaly jako Salvator Dalí a Pablo Picasso – ale různými částmi těla. Využili jsme plnými doušky bazén – Kolumbovy  plachetnice Santa Maria a Pinta tu bojovaly, kdo jako první dosáhne břehů Ameriky. Vyráběli jsme španělské vějíře a mužné kníry, z modelovací hmoty přívěšky inspirované Gaudího stavbami. Děti nacvičily úžasný španělský tanec. Cestovní kanceláře svými prospekty zvaly do Španělska, děti se učily španělská slovíčka, která pak vkomponovaly do jimi vytvořených příběhů. Užili jsme si španělskou loterii El Gordo .Utvořili jsme stínové divadlo. Po vzoru Španělů jsme stavěli živé lidské pyramidy. Her a činností bylo neskutečné množství, rozhodně si děti neužily mobily či tablety, zato přírodu, les, noc, legraci, možná i trochu strachu v nočním lese, odpovědnost za sebe i druhé ve skupině, navázání kontaktu s novou třídní učitelkou a ostatními učiteli. V závěru jsme si užili bubble bally – velké průsvitné míče, s nimiž je velká legrace a pravou španělskou rajčatovou bitvu La Tomatinu. Pomáhali nám dva instruktoři Nicolas Netík a Denis Kovačič, odvoz materiálu zajistil pracovník pana Petra Zálešáka, za což moc děkujeme. Třemi španělskými dny je provázela p. uč. Hubová, nová třídní učitelka L. Frídlová a já.

                                                                                                                            Vanda Bušková

Skauti Mikulčice

Zpravodaj 3/2018: I letošní prázdniny se nemohly obejít bez největší skautské akce a tou je letní skautský tábor  nedaleko vesnice Polničky na Vysočině. Na tomto táboře nedaleko Žďáru nad Sázavou se rozhodlo strávit červenec okolo sedmdesáti skautů, skautek, vedoucích, vlčat a světlušek z Prušánek, Mikulčic a Lužic. Jen na pro představu, co všechno obsahoval program letošního tábora a s čím vším se musely děti na táboře tzv. poprat:
na začátku postavit stany, hangár, záchody, sprchy…, udržovat si pořádek ve stanu (úklid se každý den boduje), naučit se hrát špačka nebo se v něm zdokonalit, zvládnout tábor bez mobilu, bez elektřiny (a bez rodičů ☺), vybojovat zpátky žirafě její skvrny (celotáborovka s názvem Madagaskar), zdokonalit se v morseovce, ve stolních hrách, plavání, loupání brambor pro celý tábor, v praní prádla v lavoru…, přestat se tolik bát na noční hlídce, naučit se nevyhazovat tolik jídla po obědě, na konci tábora zbourat stany, záchody, sprchy.., ale hlavně užít si spoustu legrace s kamarády a zažít něco nového. Pomohlo nám k tomu i pěkné počasí. Takže příští rok znovu na tábor!

Za skauty – středisko Mikulčice

Barbora Ivičičová – Majka, foto Josef Kobeda a Karolína Matlovičová

Cesta kolem světa

Zpravodaj 3/2018: Skautský tábor oddílu Cor dare se letos uskutečnil klasicky v podsadových stanech ve Vřesovicích nedaleko Kyjova. Nesl se v duchu knihy „Cesta kolem světa“, jejímž autorem je Jules Verne.

Kluci si jako vždy užili spoustu společných her více čí méně pohybově zaměřených, učili se dovednostem jak přežít v přírodě a zásadám skautingu. Na začátku byli rozděleni do tří skupinek, které nesoupeřili proti sobě, ale společně bojovali proti nástrahám jednotlivých zemí, přes které museli cestovat. Na cestu kolem světa měli kluci přesně devět dnů. Tuto omezenou lhůtu jim stanovila vybraná společnost gentlemanů zvaná „Diogenes club“, která se s chlapci jako zástupci OSN vsadila o tento počin.

Každý den se tak kluci probudili v jiné zemi dle předem stanoveného plánu, který jim dal možnost procestovat svět za dohodnutou dobu a vyhrát tak sázku.

Po požehnání na cestu od samotného papeže Františka ve Vatikánu jsme se vydali do suché egyptské pouště, kde bylo našim úkolem vypořádat se s nedostatkem vody, naučit se šetřit s pitnou vodou a závěrem pohřbít právě zemřelého faraona, který byl před našimi zraky mumifikován a uložen do hrobky.

Z Egypta jsme museli cestovat přes Írán, kde zuřil válečný konflikt, a kluci museli na noční záchrannou misi. Z Íránu se kluci dostali do Ruska. Tady dlouhou dobu strávili cestováním Transsibiřskou magistrálou napříč celým Ruskem, přičemž poslední úsek nabízel jediné cestovatelské řešení, a to slanit skalní převis Himalájí, kde se ti nejstarší kluci orientovali pouze pomocí azimutu.

Jak kilometry přibývaly, dorazili cestovatelé k čínskému pobřeží, kde narazili na jeden z nejpalčivějších problémů dnešní doby. Bez přehánění lze říci, že se museli vypořádat s mořem plastů, které zne

příjemňuje žití jak mořské fauny, tak lidské populace, a pro kluky to znamenalo nemalé zdržení.

Další ráno jsme se vylodili v Austrálii a čekala nás zřejmě nejnáročnější část cesty, když naší jedinou možností transportu byla pěší chůze ve výhni australských savan, ozdobena přespáním na místní zřícenině (Cimburk), skýtajíce překrásný výhled na hvězdy, který je možný zažít pouze u protinožců v australských končinách. Nocleh na tomto krásném místě si pak ale kluci museli následující den náležitě odpracovat.

Tento dvoudenní výlet byl završen až na pobřeží Pacifického oceánu, kde si kluci za rekordně krátkou dobu postavili vory, na kterých se přeplavili přes celý Atlantský oceán. Najednou se kluci ocitli mezi indiány, kde je čekala zrada. Během odpočinku po náročné cestě byly klukům odcizeny veškeré peníze z kreditní karty, které byly nezbytné pro včasné dokončení cesty. Nebyla tak jiná možnost než peníze nějakým způsobem získat zpět, proto jsme se vypravili pokoušet štěstí do kasin v Las Vegas. Naštěstí se podařilo – peníze na zpáteční cestu kluci zvládli získat zpět, tak nasedli na nejrychlejší přímou linku do Evropy.

Ráno už se probudili na starém kontinentu, konkrétně v Londýně, a v časové tísni přesedli na spoj do Německa, kde už chyběl jen kousíček k návratu domů. Poslední část kluci však zase museli absolvovat téměř po svých. Nejprve museli zdolat část alpského pohoří na lyžích spolu se střelbou na vyznačené cíle, což byla parafráze na v Německu nesmírně oblíbený sport biatlon. K samotným českým hranicím byli kluci přiblíženi osobními auty a vysazeni v noci v hlubokém lese, takže bylo rozumné na místě přespat a až se svítáním pokračovat. Závěrečné metry ukrajovali kluci úplně sami nebo s pomocí integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Do pravého poledne se kluci museli vrátit do tábořiště, aby vyhráli sázku. Nepovedlo se to všem, avšak dvě skupiny to zvládli a tím dokázali, že v devíti dnech je možné procestovat svět a tím za celé OSN sázku vyhráli.

Z toho si kluci i čtenáři mohou odnést jednoduché poselství – nevzdávejte žádnou výzvu před tím, než se o ni pokusíte.

Vojtěch Bůšek

Letní taneční soustředění s N.C.O.D.

Zpravodaj 3/2018: Taneční studio N.C.O.D. vyjelo na soustředění, tentokráte poslední týden v srpnu. Přes obavy vedoucích ohledně termínu bylo opět plno – sto patnáct tanečníků tančilo, tančilo a tančilo. Od těch úplně nejmenších, kteří mívali denně „jen“ dva tréninky, až po ty nejstarší, jenž „trpěli“ až šest hodin denně. Taneční lektoři se střídali s herními vedoucími a děti si užily kromě tance také spoustu legrace jak při hrách, tak i soutěžích a nezanedbali jsme ani tvořivou stránku našich tanečníků, například u malování triček či výrobě náramků. Večer je čekal další program, kde buďto bojovali za tým, nebo soutěžili jako jednotlivci o poháry a medaile. Doufáme, že si odvezli spoustu zážitků, získali nové kamarády a tak jako my, si to pořádně užili. Počasí nám také přálo, i když první noci nám trochu přituhlo. Stačilo však vyměnit pyžámko od maminky za tepláky a hned nám bylo pod duchnou tepleji J

Snad jsme se celý týden připravovali dostatečně pilně na novou taneční sezónu a půjde nám to jako po másle.
Pokud budete mít zájem o otevření lekcí STREET DANCE PŘÍMO V PRUŠÁNKÁCH, hlaste se na tel: 723 665 935 a jakmile se nám kapacita naplní, otevřeme lekce v pondělí od 17:00 do 18:00 na KD. Za taneční studio N.C.O.D. Lenka Žůrková

Léto a Klub maminek

Zpravodaj 3/2018: Léto v Klubu maminek se tentokrát neslo v duchu výletů. Jak už jsem psala v minulém zpravodaji, začátkem července jsme naplánovaly výlet do Zoo v Hodoníně. Někteří jeli linkovým autobusem, jiní dorazili na místo autem, ale všichni si to náležitě užili. Koncem srpna jsme se pak vypravili do lanového parku v Poštorné, kde se mohly vyřádit děti každého věku a přestože je nejmenší dráha, nazvaná „Lanáček“, určena dětem od tří let, s přehledem ji zvládli i naši dvouleťáci. Výlety se tedy vydařily a jediné, co nás mrzí je, že se k nám nepřidá více místních maminek, přestože si myslíme, že propagace je dostatečná a že motivací by mohlo být to, že vstupné, a v případě jízdy autobusem i dopravné, hradil Klub maminek. Myslím si, že je to velká škoda a můžu jenom doufat, že v budoucnu nás na výlety bude jezdit víc.

Kromě výletů jsme se i o letních prázdninách scházeli poměrně pravidelně vždy ve čtvrtek dopoledne na hřišti za kostelem, kde je pro děti postavena nová průlezka a kde se dá alespoň trošku schovat před pálícím sluncem, kterého jsme si letos opravdu užili. Na hřišti se k nám několikrát připojily i maminky s menšími dětmi, třeba i takovými, které ještě nechodí ani nelezou. Z toho máme velkou radost a vidíme potenciál do dalších let fungování našeho Klubu. Některé maminky se objevily také na domku č.p. 183 na ulici Úzká, kde se od září opět scházíme každý čtvrtek od 9:00 hodin.

Na stejném místě i letos probíhá angličtina pro nejmenší, a to vždy v pondělí od 16:00 do 16:30. potom se obvykle zdržíme cca do 18:00, takže pokud si chcete s dětmi přijít pohrát i v pondělí odpoledne, klidně se stavte. A samozřejmě můžete přijít i na angličtinu, aktuálně nám chodí cca šest dětí ve věku od dvou do šesti let. Vše probíhá formou písniček, básniček, poznávání a pojmenování barev apod.

V minulém čísle zpravodaje jsem Vám také slíbila, že na podzim zorganizujeme kromě tradiční burzy nějaké další akce. Srdečně Vás tedy tímto zveme na Drakiádu, která se uskuteční 13. 10. 2018 od 15:00 hodin, místo ještě upřesníme na Facebooku a stránkách obce. Přijďte se pobavit, pustit s dětmi draka, ať už koupeného nebo doma vyrobeného. Pro děti i rodiče bude připraveno drobné občerstvení a každý si určitě odnese nějaké to ocenění.

Další akcí, kterou letos zorganizuje Klub maminek, je listopadový lampionový průvod, který se tentokrát uskuteční v pátek 16. 11. 2018 od 17:00 hodin, vycházet se bude nově od „tancplacu“ a na konci průvodu bude opět na všechny čekat drobné občerstvení. Na obou akcích se na Vás budeme těšit a doufáme, že účast bude hojná.

Nakonec bych ráda zmínila už tradiční podzimní burzu, která letos proběhla ve dnech
21. – 22. 9. 2018. V první řadě bych chtěla poděkovat zaměstnancům obecního úřadu za pomoc při přípravě burzy a samozřejmě taky maminkám, které nám přišly pomoci třídit přijaté oblečení. Ráda bych také poprosila všechny maminky, které mají zájem prodávat na kterékoliv naší burze, ozývejte se mi dřív než tři dny před burzou. Naše burza už je poměrně vyhlášená i v okolních obcích a na prodej se hlásí spousta „cizích“ maminek. My bychom velmi rády daly přednost Vám, maminkám z Prušánek, ale také chceme zajistit určitou rozmanitost a musíme si být jisté, že prodávajících bude dostatek. Nemůžeme tedy spoléhat na to, že Vy chcete prodávat. Proto vždy avizujeme, že je registrace NUTNÁ, a to i pro ty, které prodávají pravidelně. Stačí zavolat nebo napsat zprávu, že chcete opět prodávat a není problém. Když se ale ozvete těsně před burzou, je pravděpodobné, že kapacita prodávajících je již zaplněna a já Vás musím odmítnout, protože kulturní dům není nafukovací… Přitom tato burza by měla být největším přínosem pro místní maminky, aby měly možnost jak nakoupit, tak prodat. Proto Vás ještě jednou prosím, ozývejte se dřív. Termín jarní burzy dáme vědět s dostatečným předstihem a budu věřit, že na Vás všechny, které máte zájem prodávat, zbyde místo.

                                                                                  Za Klub maminek Martina Vašíčková, foto Jana Mrkvová

Maminky na síti

Zpravodaj 3/2018: Ať chceme nebo ne, lidé dnes spoustu času tráví na internetu a sociálních sítích. Tam se setkávají, diskutují, předávají si informace. Už více než tři roky funguje na Facebooku stránka Maminky Prušánky, která funguje na základě “maminky sobě”. Předáváme si informace ze školy a školky, upozorňujeme na zajímavé akce pro maminky v obci i v širším okolí. Maminky si na toto místo zvykly chodit. Myslím, že je dobrá příležitost pro přistěhované maminky najít to, co potřebují.

Hned při vzniku stránky Maminky Prušánky bylo uvedeno, že půjde o prostor informativní. Přesto se ukázala stále větší potřeba a poptávka po místě, kde by se dalo inzerovat. Samozřejmě, že na internetu existuje nespočet bazarů a bazárků, ale někdy je jednodušší prodat určitou věc “přes plot” než přes pět dědin   Místo, kde je možné inzerovat, prodávat, kupovat, nabízet brigády je zcela otevřené a není určené pouze maminkám. Adresa je jednoduchá: Inzerce Prušánky: koupím, prodám, daruji, nabízím.

A to ještě není všechno. Mezi maminkami je stále ve větší oblibě společné sportování a různé aktivity. Proto vznikla facebooková stránka Sportík Prušánky. Zatím ji využívají maminky spíše menších dětí a zvou na společné výlety, na kolo nebo na procházky. Věříme, že se skupina postupně rozroste a budeme se potkávat na kolech, bruslích nebo při jiném sportu. Skupina je veřejná.

                                                                                                 Helena Hájková

Co nového u našich seniorů

Zpravodaj 3/2018: Ještě než nám – jako našim školákům – začaly prázdniny, jeli jsme se opět koupat do Dunajské Stredy. Říkáme tomu letní koupání. Je velmi příjemné, když sluníčko hřeje a my střídáme bazény, procházíme se v plavkách mezi stánky, ve kterých nabízí spoustu dobrot a různého zboží. Domů jedeme vždycky pozdě odpoledne a vždycky se zpěvem.
Již popáté jsme měli společné setkání s našimi kamarády z Mikulčic, tentokrát to na jejich přání bylo ve Vinných sklepech U Jeňoura. Z Mikulčic přijelo dvacet tři mužů a žen, domácích se sešlo dvacet sedm. Bylo to velmi příjemné setkání, kdy jsme si nejen popovídali, ale i zazpívali.
Co nás ještě čeká? V měsíci září budeme obcházet naše seniory starší sedmdesáti let s pozvánkou na tradiční  „Setkání seniorů“, které připravujeme ve spolupráci s obecním úřadem. Na tuto akci pak pomůžeme péct koláčky ve školní kuchyni a na samotném setkání se pak budeme o naše seniory starat.
V listopadu připravujeme „Martinské posezení“ v kulturním domě, na které vás tímto všechny srdečně zveme.

                                                                                   Za seniory Květa Kopečková, foto Věra Dřevěná

Z činnosti SDH a výjezdové jednotky

Zpravodaj 3/2018: Výjezdová jednotka v letošním roce moc zásahů neměla. Zasahovali jsme celkem u šesti událostí, z toho byl čtyřikrát požár a dvakrát technická pomoc. V březnu jsme absolvovali výcvik v plynovém polygonu v Tišnově a totéž nás bude čekat ještě koncem roku v Brně. Také nás letos přišli zkontrolovat z Hasičského Záchranného Sboru, jestli má jednotka všechny prostředky v pořádku a vše je dle zákona. Nějaké chyby nalezeny byly, ale jinak byla jednotka vyhodnocena jako velmi kvalitní. Nedílnou součástí jednotky je také školení a výcvik. Bohužel nám byla zamítnuta dotace na stavbu garáže pro Avii a další technické prostředky, ale příští rok to zkusíme zase znovu.

Soutěžní družstvo v letošním roce startovalo ve složení: na koši Dan Koliba, na savicích se střídali Vojta Hefka a Martin Salajka, strojník, vedoucí družstva a nenahraditelný člen Pepa Polách. Začátek sezony na „béčkách“ běhal Vašek Šůrek, na konci sezony se ovšem zranil a tak zaskakoval Michal Pálka. Rozdělovač Jakub Valuch, na proudech se střídali Pavel Bravenec, Radim Polách a Martin Ondráček. Celý tento cirkus pak trénoval a držel na uzdě Jožka Polách st. Jako vždy jsme se zúčastnili Grand Prix okresu Hodonín. Začátek byl na soutěži ve Vlkoši, ale z důvodu zranění jsme museli sestavu upravit, a tak se vyskytly chyby a útok jsme nedokončili. Následovala Blatnice pod sv. Antonínkem, kde jsme brali pět bodů za šesté místo. Dále Ratíškovice třetí místo, Čeložnice třetí místo, Petrov sedmé místo, Rohatec třetí místo, na domácí soutěži jsme brali druhé místo, ale po problémech s časomírou rada Grand Prix rozhodla, že se naše soutěž nebude bodovat. Po tomto jako by se od nás štěstí odvrátilo a do konce sezony jsme ze zbylých čtyř soutěží brali pouze sedm bodů. S celkovým počtem čtyřicet devět bodů jsme tedy skončili na nelichotivém sedmém místě. Sezonu jsme jeli zakončit na Blanensko do Sudic. Kluci jezdí na soutěž k nám a tak jim jedeme účast oplatit. Jako kolektiv se také zúčastňujeme závodu dračích lodí v Břeclavi, kde jsme letos obsadili na dvě stě metrů jedenáctou pozici a na kilometru čtrnáctou. Letošní sezona je tedy za námi a tak budeme vyhlížet další.

                                                                                                                                                                                                                 Jakub Valuch

SK Podlužan Prušánky oddíl fotbalu 3/2018

Zpravodaj 3/2018

Starosti a radosti sportovního klubu

Začínám tím, co mě nejvíce trápí a to je A mužstvo oddílu fotbalu.
Po rezignaci předsedy fotbalového oddílu Marka Vajdíka byla svolána členská schůze, na které byl odvolán stávající výkonný výbor (VV) a zvolen nový. Členové VV se mezi sebou nedohodli na zvolení svého předsedy oddílu. VV pracuje jako funkční celek a zajišťuje bezproblémový chod mládežnických družstev ve všech soutěžích. Hráči dorosteneckého věku nám hrají okresní přebor za TJ Starý Poddvorov a to: Matěj Polášek, Nikolas Netík, Petr Řehánek, Tadeáš Rataj, Tomáš Osička, Jan Zálešák a Denis Kovačič.
Další dorostenci Vít Ostřížek a David Kunis hrají I. třídu dorostu  za FK Dolní Bojanovice.
Martin Rybár šel hrát do TJ Velké Bílovice.
Kateřina Hosajová přestoupila do FK Nesyt Hodonín.

A mužstvo do soutěžního ročníku 2018/2019 přihlášeno nebylo z důvodu nízkého počtu hráčů. Nicméně jsme hráče, kteří měli zájem ve fotbalové kariéře pokračovat, uvolnili do
30. 6. 2019 do jiných týmů (po tomto datu začíná příprava na novou sezónu).

  1. A třída Lednice David Nosek
  2. A třída Rakvice Marek Budín

OP                  Hrušky                        Tomáš Hrubý, David Herka, Stanislav Horváth

OP                   Mor. Žižkov               Zdeněk Forman, Libor Krátký

OS                   FC Nesyt Hodonín     Aleš Štyglic

VV oddílu fotbalu i VV SK Podlužan Prušánky vyvíjí veškeré úsilí, aby se naše A mužstvo do dalšího ročníku přihlásilo a reprezentovalo naši obec. Tímto se na Vás na příznivce fotbalu obracím se žádostí, zda by se mezi Vámi našel nadšenec, který by nám s tímto nelehkým úkolem dokázal pomoci. Jakékoliv náměty a nápady jsou vítány.

Určitě si nikdo z nás nepřeje, aby se i u nás začal psát smutný příběh.

https://seznamzpravy.seznamnative.cz/amatersky-fotbal-skomira/?utm_source=Seznam&utm_medium=HPnativ

https://www.stream.cz/stream-extra/10027417-jakub-kohak-konec-fotbalu-v-dolnich-zalupech

Byl jsem se s kamarády podívat na fotbalový zápas OP v blízké vesnici. Kabiny ve velmi neutěšeném stavu, na tribuně visela cedule „vstup na vlastní nebezpečí“, dřevěné desky již mají svá nejlepší léta za sebou, provizorní výčep s pivem nevalné chuti. Celou situaci dokreslila hláška místního fanouška: „Konečně někoho napadlo, aby se tady čepovalo pivo a nealko“. Poslední a nejdůležitější skutečnost byla, že na hřišti proti sobě hrálo šest Prušaňáků. Tak se zamýšlím, kde je problém a jak tuto situaci vyřešit? Můžu zodpovědně říct, že zázemí a podmínky, jaké dnes hráči ve fotbalovém oddíle mají, tady nikdy nebyly a v okolí je jen těžko najdete. Za tím vším je nadšení našich trenérů, hospodáře a ostatních členů VV a v neposlední řadě podpora OÚ Prušánky.

Co mě naopak velmi těší je, že oddíly šachu a kuželek naši obec skvěle reprezentují a do svých řad přijímají stále větší množství dětí a mládeže. Zde máme taktéž nadšené a kvalifikované trenéry, díky kterým tyto sporty u nás vzkvétají.

VV SK Podlužan Prušánky ve spolupráci s naší obcí pracuje na realizaci přípravy nového sportoviště. Naší prioritou je jeho část S2. To je realizace nové kuželny, kterou si družstvo oddílu jednoznačně zaslouží. Reprezentace obce je tady na výborné úrovni. Pokud přihlédnu i k amatérské lize, tak se jedná o nejvíce zastoupenou sportovní aktivitu v naší obci.

Všem přeji mnoho zdraví a sportovních úspěchů.

                                                                          Jan Váňa, předseda VV SK Podlužan Prušánky

Mladší žáci a přípravky

Nová fotbalová sezóna 2018/2019 se nám již pomaličku rozjíždí a SK Podlužan Prušánky do této sezóny vstupuje v juniorských kategoriích opět s týmy mini-přípravky, mladší přípravky, starší přípravky a mladších žáků. Tým mladší přípravky se v tomto ročníků účastní soutěže okresního přeboru tak jako i tým starší přípravky. Mladší žáci budou hrát tuto sezónu v okresní soutěži. Ve všech těchto juniorských kategoriích aktuálně sdružujeme více jak čtyřicet aktivních členů. Příprava pro novou sezónu je sice již v plném proudu, ale i tak bychom rádi rozšířili naše řady o nové členy a to jak kluky, tak i dívky, kteří by si rádi přišli zasportovat. Na všech trénincích se snažíme rozvíjet především pohybové dovednosti dětí a tak na hřišti velice rádi uvítáme všechny děti, které chtějí sportovat.

Fotbalový kemp

Všichni naši mladí fotbalisté měli možnosti připravit se do nové sezóny na fotbalovém kempu, který se uskutečnil poslední srpnový týden na hřišti SK Podlužan Prušánky. Této přípravy se zúčastnilo celkem dvacet osm dětí a to jak kluků, tak i dívek. Příprava probíhala pod dohledem kvalifikovaných trenérů a to nejen fotbalových. Děti měli možnost rozvíjet své dovednosti pod dohledem profesionálů, kterým bychom touto cestou chtěli jménem celého SK Podlužan Prušánky jmenovitě poděkovat: Natálie Bílíková, Lenka Humplíková, Petr Tlach, Stanislav Schwarz (FAČR). Zároveň bychom chtěli poděkovat i našim sponzorům, bez kterých by se tento kemp nemohl uskutečnit:  OÚ Prušánky, ZŠ Prušánky, tým kuchařek ZŠ Prušánky, Vinařství Košut, SK Podlužan Prušánky.

Do nové sezóny našim fotbalovým nadějím přejeme hodně sportovních úspěch. Rodičům a trenérům přejeme hodně trpělivosti J

                                                                                                                            Marek Čupr, foto: Jan Váňa

Dorost

Jelikož jsme kvůli nedostatku hráčů nebyli schopni v rámci SK Podlužan Prušánky z.s. sami sestavit mužstvo dorostu, byl zahájen projekt společného týmu s TJ Starý Poddvorov, kterého se účastní šest borců z Prušánek, z toho pět odchovanců SK. I když bylo původně v plánu, že naši borci budou pozvolna sbírat zkušenosti v pro ně náročnější věkové kategorii, tak opak je pravdou. Kluci jsou nominování do základní sestavy a sbírají zkušenosti naplno a svým nasazením a výkonem rozhodně nedělají ostudu prušáneckému fotbalu.

Josef Polášek, trenér dorostu

Sedm statečných

Dne 30. 6. 2018 jsme se zúčastnili mezinárodního fotbalového turnaje v Prietržke – Memoriálu Vladimíra Hatalu. Turnaj zahájil starosta Prietržky Peter Flamík a starosta Prušánek Lubomír Zahradník. Hrálo se na víceúčelovém hřišti za účasti dvou domácích týmů a dalších mužstev ze Slovenska. Hrací systém byl 5 + 1, hrálo se 2 x 10 minut, střídalo se hokejovým způsobem.

Hřiště bylo opatřeno mantinely, které byly součástí hry. To byla pro nás nová věc, kdo je na takové podmínky zvyklý, využívá mantinel jako dalšího hráče. Nám toto určitě nebylo výhodou zejména v prvním zápase, který jsme sehráli s domácím týmem ŠK Prietržka a remizovali 5:5.

Organizátoři turnaje se postarali o vynikající občerstvení, každý hráč měl možnost volby mezi gulášem nebo cigánskou pečienkou, taktéž organizace celého fotbalového odpoledne byla na vysoké úrovni.

Soupeři přijeli na turnaj v počtu deset až dvanáct hráčů, takový počet umožní průběžné střídání a rozložení sil až do konce turnaje. Bohužel, Prušánky přijelo reprezentovat pouze sedm hráčů, kteří takové přesile nedokázali dlouho odolávat. Poslední zápas, ve kterém jsme ještě mohli zamíchat s konečným pořadím, jsme sehráli s mužstvem Bellay Boys. Po celou dobu zápasu nám fandili místní i přespolní fanoušci, kteří ocenili náš handicap. Dlouho byl stav zápasu nerozhodný, ale bohužel jsme v poslední minutě dostali gól a tak prohráli 2:1. Na prvním místě se umístil právě náš poslední soupeř. Naše mužstvo, které mohlo střídat pouze jednoho hráče, se umístilo na pátém místě.

Děkuji všem sedmi statečným za neskutečné nasazení v zápasech a reprezentaci naší obce. Byli to: Michal Váňa, Pavel Přikryl, Zdeněk Štěpanovský, Zdeněk Forman, Rudolf Bílek, Michal Šimek, Jan Váňa.

Autor: Jan Váňa, Foto: Jan Nosek

Škola bojových umění Prušánky 3/2018

Zpravodaj 3/2018: Dobrý den. Chtěli bychom prostřednictvím tohoto zpravodaje nabídnout spoluobčanům možnost zacvičit si v naší škole. Přestože zde v Prušánkách trénujeme již více jak deset let, tak zájem z řad dospělých je spíše z okolních měst a obcí. Byli bychom velmi rádi, kdybyste právě Vy, muži a ženy z Prušánek, přišli na naše tréninky. V naší škole si každý cvičí podle svého vlastního tempa a možností. Nejsme žádný soutěžní oddíl, ale chceme se přiblížit co nejvíce běžným a slušným lidem. Jsme si vědomi toho, že ne všichni se věnují sportovním aktivitám. Skutečností ale je, že v současné době agresivita lidí stále roste a možnost fyzického napadení je poměrně velká. Každý den jsme obklopeni zprávami a informacemi o agresivním chování lidí v naší společnosti. Nejde přeci jen o obranu vlastní osoby, ale taky o to, umět bránit své blízké. Agresivní člověk ve svém jednání nepřemýšlí. Neuvědomuje si ve svém afektu právní dopad svého jednání, ani jak moc může druhému člověku ublížit fyzicky. Proto velmi často ve zprávách slyšíme a čteme, jak někdo někomu ublížil tak, že skončil na mnoho dní v péči lékařů. Ve většině případů lidé z okolí jen přihlíží nebo dělají, že to vůbec nevidí. V mnoha případech nejsou schopni ani zavolat policii. Proto je na každém člověku ke zvážení, jestli chce být potencionální obětí a kolem konfliktů chodit s hlavou sklopenou, nebo se připraví takové situaci sebevědomě čelit.

V naší škole Vás naučíme techniky, které se samostatně nacházejí v karate, judu, aikidu nebo kickboxu.  Není naším cílem pouze výuka technik určených pro sebeobranu, ale naše škola se snaží mít taktéž určitý výchovný charakter. Snažíme se žáky vést k morálním zásadám etiky bojového umění, slušnosti, k vzájemné úctě a dodržování právních zásad nutné obrany.

Důležité je taktéž poděkovat vedení ZŠ Prušánky a taktéž zástupcům obce za dobrou spolupráci. V tomto roce byly z dotací obce dokoupeny další kusy žíněnek, boxovací pytel a další tréninkové nářadí, které bude aktivně využité v tréninku.

Pokud hledáte sportovní aktivitu, která by pro Vás byla i prakticky užitečná, tak neváhejte a přijďte se za námi podívat. Jsme si vědomi okolních konkurenčních oddílů, jejichž trenéři se snaží přilákat žáky na nové moderní styly. U nás Vás lákat na nic nového nebudeme, nejsme žádní nováčci ve svém oboru. Cvičíme bojové umění jiu jitsu, které má svou historii, je účinné a prověřené staletími.  Hlavním trenérem oddílu je Bc. Josef Osička. Jako bývalý příslušník výsadkových jednotek brigády rychlého nasazení, dále příslušník jednotek SFOR v pozici válečného veterána a taktéž bývalý příslušník Policie ČR včetně zásahové skupiny má dvacetiletou praxi z mnoha konfliktů. Proto samotný trénink prokládá zkušenostmi z praxe se zaměřením na současné reálné prostředí, ve kterém všichni žijeme. Bojovému umění se věnuje více jak 35 let, má 4. Dan Jiu Jitsu, je absolventem Musado MCS 2. stupně a trenérem licence 2. tř. UK FTVS. Pomocným trenérem je v naší škole pan Pavel Blecha s mnohaletými soutěžními zkušenostmi v Judu, dále držitel 1. Danu Jiu Jitsu a trenér 3. třídy. Tréninky probíhají v tělocvičně Základní školy v Prušánkách dvakrát týdně, a to v úterý a pátek vždy od 16:30 hod. do 18:00 hod.

 

Techniky a informace, které se vyučují na naší škole, jsou zpracované i ve dvou samostatných knihách JIU JITSU (1. a 2. díl).

za oddíl Josef Osička