Zpravodaj 1/2022: V roce 1923 byl poprvé zřízen sklad řepy v Prušánkách. Na začátku řepné kampaně se vozila řepa do Nové Vsi, avšak když nastalo deštivé počasí, tak byl zařízen sklad pro hodonské cukrovary poblíže státního dvora na Drahách. Řepa se vážila ve státním dvoře. Jelikož byla v tom roce veliká poptávka po řepě, tak zřídila správa Kuffnerových cukrovarů rovněž svůj sklad hned za dvorem na trávníku. Ačkoli hodonské cukrovary platily tutéž cenu jak břeclavský, přece se našlo dosti řepařů, kteří raději odevzdali řepu židům než do rolnického cukrovaru do Hodonína.

V listopadu roku 1923 byl porolničen Kuffnerův cukrovar v Břeclavi, kamž také patřil Kuffnerův dvůr v Prušánkách. Porolničením tohoto cukrovaru zasvitla u mnohých naděje, že přece se s něčím pohne a že bude vyplněné přání domovinářů, aby nám byla vrácena půda, kterou naši předkové ztratili. Pravím jenom domovinářů, neboť jiné politické strany neměly na parcelaci žádného zájmu a také nevěřily nikdy, že může k nějaké parcelaci přijít.

Na jaře roku 1924 bylo uvolněno akcionářům přes šedesát mír pole z Kuffnerového dvora do prozatímního nájmu. Jedna měřice přes 90 kč ročně, což bylo na tehdejší dobu až moc laciné. Půdu dostali, až na malou výjimku, jen domovináři. Avšak lidé nebyli spokojeni. Příčinou nespokojenosti bylo to, že toho bylo moc málo pro tak mnoho lidí. V druhé řadě, i kdyby toho bylo i tisíce měřic, tak zase by nebyl žádný spokojen, protože nespokojenost jest jedna nejošklivější vlastnost člověka.

Dne 29. dubna roku 1924 bylo započato sázení mateční vinice „Pod Nechory“. Bylo zasazeno asi 2 000 kořenáčů americké révy různých odrůd. Založení tohoto vinohradu už bylo zapotřebí, neboť révokaz velice zle řádil v našich starých vinohradech. Kupovali se sice zaočkované sazeničky ze státní školky v Mutěnicích, avšak tímto způsobem přišlo zbudování vinohradu velice draho, neboť jedna sazenička stála až 3 kč.

Dne 30. dubna roku 1924 v 9 hodin večer vyhořela na Žižkovské ulici „Villa Malvy“. Příčina požáru jest neznámá, vzniklá škoda jest kryta pojištěním.
Dne 1. května roku 1924 jeli poprvé domovináři z Prušánek na májovou manifestaci do Hodonína.
Dne 24. června zemřel v Prušánkách nejstarší občan a dobrý pamětník roboty Tomáš Mikulica. Narodil se v Kobylí dne 29. prosince 1828, bylo mu 96 let. Zaměstnán byl v bývalém císařském dvoře jako dozorce a teď žil jako penzista.

V červnu roku 1924 byl učiněn pokus, zda by nebylo možno pustit vodu, která vytékala drenážemi z odvodněných pozemků „Díly za kostelem“. Inženýr Zaoral z Břeclavi provedl zaměření projektu. Od provedeného projektu však bylo upuštěno, protože nebylo docíleno většiny v obecním zastupitelstvu pro tuto věc.

Z prušánecké kroniky vybrala a upravila Jana Kamenská