Nástroje pro usnadnění přístupu

Web Accessibility plugin by DJ-Extensions.com
Skip to main content

Autor: Admin Pixelhouse

Největší potřebou dnešní doby je Boží pokoj

Zpravodaj 4/2018:

Kam ten náš svět spěje? Když sledujeme zprávy, je to samá katastrofa. Války, konflikty, teroristické útoky, živelné pohromy…Neslušnost, bezohlednost, nezájem… To všechno jsou věci, které vyvolávají strach a nepokoj. Ale člověk přece ve svém nitru touží po pokoji. Kde ho najít?

Psal se rok 1870 a francouzsko-pruská válka byla v plném proudu. Těsně před vánocemi se obě armády setkaly na bojové linii u Arden a stály proti sobě, odhodlány vybojovat rozhodující bitvu. Na obou stranách se konaly horečné přípravy – vojáci budovali zákopy, připravovali zbraně i střelivo a na Štědrý den konečně nastal „klid před bouří“. Náhle se na francouzské linii něco hnulo – ze zákopu se vynořil osamělý voják a pomalu kráčel směrem k nepříteli. „Co to tam ten pitomec dělá?“, lámali si hlavu muži na obou stranách a s napětím sledovali, jak se vyhrocená situace vyvine. Už už se zdálo, že padnou první výstřely, když se ten muž konečně zastavil – a co to – začal zpívat. Nejprve slabě a bojácně, ale s každou notou jeho hlas sílil a do mrazivé noci znělo vítězné „Narodil se Kristus Pán, veselme se!“ Po chvíli píseň dozněla a nastalo opět ticho – neozval se ani hlásek, nepadl ani výstřel, ale přece jen se stalo něco úžasného: Pohnula se ztvrdlá lidská srdce a v takovém případě na sebe další události nedají dlouho čekat. Vzápětí se z německého zákopu ozvala stejná píseň v němčině a ke zpěvu se pozvolna přidávali muži na obou stranách, až celá bitevní linie zněla mocným, slavnostním chorálem. Bitva se zlem a smrtí byla odstartována – nebylo však vítězů ani poražených – všichni cítili, že zde zvítězil Pán Ježíš! Ten, který se narodil pro všechny lidi, tedy i pro vojáky obou válčících stran a který je aspoň na pár hodin dokázal zbavit jejich zloby a nenávisti.

Někdo musí začít – tak jako ten francouzský voják – a potom se mohou věci dát do pohybu. Nemůžeme jen pasivně čekat, ale máme nechat roztát svá ztvrdlá srdce, usilovat o to mít pokoj v sobě, vylézt ze „zákopu“ a šířit ho pak kolem sebe (v rodině, ve škole, v práci). Pak bude na jednom místě světa o něco krásněji a bude se nám lépe žít.

Vánoce (a nejen Vánoce) prožité ve vzájemné lásce a pokoji přeje

                                                                                                                                                          Vít Hába, farář

 

Střípky z historie farnosti: fara

Zpravodaj 4/2018:

Tentokrát něco málo z historie fary. Původní fara byla postavena kolem roku 1770 vedle kostela. Byla to po kostele nejstarší budova v Prušánkách. Pouhých osm kroků od kostela stály stáje kryté slámou, což bylo nebezpečné kvůli požáru. Tehdy ještě nebyly na kostele hromosvody. Roku 1882 nechal statkář Kuffner na farním dvoře vykopat studnu. Tehdejší pan farář Jan Holub byl za to vděčný, protože prý čeládka při donášení vody od studní mařila čas, kazila se klepy a odnášela v putýnkách všelicos z fary. Stará farní budova sloužila téměř 160 let. Nová farní budova byla postavena v roce 1930 za velmi dramatických okolností. Podle tehdejšího faráře Sedláka byla fara již k obývání nezpůsobilá a opravit se nedala. Už v r. 1861 si P. Pinkalský stěžuje na špatný stav fary. Popisuje, jak na něj padala malta ze stropu, dírami smetí z hůry a jak se musel vystěhovat do chléva.  Starosta Michal Seják byl názoru, že se dá fara ještě opravit. Bylo to v době sociální a hospodářské krize a v obecní pokladně nebyly peníze. Farář Sedlák se nemínil spokojit se stanoviskem starosty a intervenoval u vyšších míst. Stavba byla nakonec i přes velký odpor některých občanů rozhodnuta. Spor fara versus radnice, respektive farář versus starosta, zcela ovládl celou obec. Obecní kronikář tuto událost uzavírá slovy: „Narazili na sebe tvrdohlavci, kteří byli jeden vůči druhému neústupní, a kteří neznali zlaté střední cesty dorozuměti se.“ Fara prošla od té doby už mnohými opravami. Farní stáje byly přebudovány na garáž, bylo zavedeno ústřední topení, plyn, vodovod. Poslední opravou bylo zateplení fary a nová fasáda. Co je ale nejdůležitější, aby měla fara do budoucna komu sloužit.

(zdroj farní a obecní kronika)                                                                   Jitka Omelková

Setkání Seniorů 2018

Zpravodaj 4/2018:

V pátek 12. října bylo každoroční setkání s našimi seniory v kulturním domě. Tuto akci organizují společnými silami obecní úřad a naše mladé seniorky. Stejně jako v předchozích letech čekalo na naše spoluobčany občerstvení, výborné koláčky napekla „koláčová četa“ ve školní jídelně, kde nám také paní kuchařky pomohly s přípravou občerstvení. Nechyběl kulturní program v podání dětí ze školky a Nechoránku, kytička pro ženy, tombola, ochutnávka vín… K tanci a poslechu zahrály harmonikářky Jarabinky z Podivína.

Jana Kamenská, foto: Lucie Přikrylová

Gulášfest 2018

Zpravodaj 4/2018:

V sobotu 27. října  se konal už VII. ročník! Zúčastnilo se jedenáct družstev, guláše byly výborné, přesto museli být vybráni ti nejlepší. Odborná porota nejvíce body ocenila tato tři družstva:

  1. místo: Myslivci Prušánky
  2. místo: Kanci (Prušánky)
  3. místo: Pekelníci (Moravská Nová ves)

A chuťové buňky návštěvníků, kteří hlasovali pro nejlepší guláš vhozením lístku do sklenic na pódiu, byly skoro stejné, protože podle nich byly nejlepší guláše těchto družstev:

  1. Kanci
  2. Myslivci Prušánky
  3. Myslivci z Beskyd

Všechna vítězná družstva dostala dárkový balíček a velkou dřevěnou cenu, kterou vyřezal Honza Rohr. K tanci a poslechu hrál Nechorbend. A přestože začalo po jedné hodině odpolední pršet, návštěvníkům Gulášfestu to nevadilo a zpívali a tančili i v dešti☺

Foto: Jana Hunkařová

myslivci Prušánky:

Kanci Prušánky:

Pekelníci Moravská Nová Ves:

Myslivci z Beskyd:

Sbírka ke dni válečných veteránů

Zpravodaj 4/2018: Prušánky se letos poprvé zapojily do veřejné sbírky ke Dni válečných veteránů, který se slaví na celém světě 11. listopadu. Sbírku pořádala společnost Post Bellum, která spravuje Paměť národa, největší veřejnosti přístupná pamětnickou sbírku v Evropě. Prvních deset listopadových dnů jste si mohli koupit vlčí mák v pokladničce v knihovně nebo na obecním úřadu. Naše pokladnička byla jedna ze tří stovek, které byly po celé republice. Zájem byl velký a do Prahy jsme vraceli plnou pokladnu. Koupí vlčího máku jste přispěli Paměti národa na další nahrávání vzpomínek válečných veteránů a účastníků druhého a třetího odboje.

Ve veřejné sbírce ke „Dni válečných veteránů v roce 2018“ se vybralo 1 290 406 Kč. V obci Prušánky se vybralo 2 455 Kč. Tým Post Bellum děkuje všem, kteří se zapojili do letošní sbírky.

Do sbírky Paměti národa přibyly v posledních měsících také vzpomínky z Prušánek a blízkého okolí. Pokud byste věděli o zajímavém pamětníkovi ve vašem okolí, můžete napsat na helena.hajkova@postbellum.cz.                                                                                                                     Helena Hájková

 

Zasazení lípy a film “28. říjen 1918 na Moravě”

Zpravodaj 4/2018:

Sté výročí vzniku samostatné Československé republiky prolínalo celým rokem 2018. V Prušánkách jsme si toto výročí připomněli přesně 28. října, kdy jsme se nejdříve sešli ve Slavnostním areálu za kostelem, kde za poměrně velké účasti našich občanů byla zasazena lípa, která bude toto výročí připomínat. Českou a slovenskou hymnu, a poté i „moravskou hymnu“ Jsem Moravan zazpíval mužský a ženský sbor Slováckého krúžku, vyslechli jsme krátké proslovy vedení obce a ředitele ZŠ. Milým překvapením byla aktivita skautského oddílu Cor Dare, kteří připravili trikolórové stužky a připínali je návštěvníkům akce.
Poté začalo v kulturním domě promítání filmu „28. říjen na Moravě“, který vznikl na námět historika Doc. PhDr. Jiří Pernese, Ph.D. Tento dokumentární film rekonstruuje historické události, spojené s rozpadem rakousko-uherské monarchie na Moravě. Věnuje se podrobně konkrétním událostem kolem vzniku Československé republiky na území Moravy. Přínos filmu spočíval především v tom, že doposud žádný dokument tohoto druhu vytvořen nebyl.
Film s pomocí dobových filmových záběrů a současných rekonstrukcí tehdejších událostí dnešnímu divákovi přiblížil poslední dny existence habsburské monarchie a průběh jejího rozpadu na Moravě. Seznámil diváka se vznikem Moravského národního výboru, který 29. října 1918 vyhlásil připojení Moravy k nově vznikajícímu Československu, jeho činností a představil hlavní aktéry tohoto dějinného pohybu, jako byli Adolf a Jaroslav Stránský, Jaroslav Budínský či Jan Černý. S pomocí historiků a využitím archivních dokumentů, stejně jako muzejních exponátů, přiblížil dnešnímu divákovi pohnutou dobu před 100 lety na Moravě a boj o převzetí správy moravských měst do českých rukou.
Během promítání filmu nám k některým událostem podal bližší vysvětlení producent filmu a režisér Martin Mišík, stejně jako nám odpovídal na otázky po skončení filmu.

Myslím, že pro nás diváky to byl film velmi zajímavý a poučný, protože většinou o roku 1918 víme jenom to málo, co jsme se kdysi učili ve škole. Reakce diváků byly veskrze pozitivní a určitě to mnohé z nich inspirovalo k tomu, aby se o dobu před sto lety začali zajímat ještě podrobněji.

                                                                                                                                         Jana Kamenská

Zdroj: http://1918morava.cz/  foto: Jana Hunkařová

Divadlo a rozsvícení vánočního stromku 2018

Zpravodaj 4/2018:

Tentokrát jsme si pozvali Dětské kočovné divadlo z Kyjova a měli jsme při výběru šťastnou ruku, protože ta děcka byla skvělá. Já osobně jsem se tak dlouho nepobavila a zatím veškeré ohlasy zúčastněných diváků byly stejně nadšené. Dětští herci nám zahráli a zazpívali tři pohádky: Perníkovou chaloupku, P(r)opletenou pohádku a Ubrousku, prostři se. Bylo to veselé, nápadité, vtipné, děti byly spontánní, uvolněné, pohodové, stejně jako celé představení. Super bylo také to, že je doprovázela živá hudba. Jejich principál Pavel Růžička nám vyprávěl o tom, jak v létě jezdí „se zpěvem a rámusem na dvou koňských povozech“, aby lidem zahráli a zazpívali. No, myslím, že si je zase pozveme, co říkáte?

Po skončení představení jsme všichni společně přešli k vánočnímu stromu u obecního úřadu, kde už na rozsvícení stromu čekala další skupinka lidí. Nejprve děti za hlasitého pokřiku pomohly strom rozsvítit, potom malí koledníci ze školky povyprávěli o tom, jak se pečou perníčky a Nechoránek zahrál a zazpíval několik vánočních písní. Bylo to moc milé. A jako překvapení přišel Mikuláš s čertem a andělem (naše seniorky), měli krásné nové oblečení, které ušila paní Kopečková a porozdávali všem dětem malé sladkosti.
Jana Kamenská

Pochlubte se, máte čím: Natálie Bílíková, mistryně ČR ve fitness

Zpravodaj 4/2018:

Natálie Bílíková – mistryně České republiky ve fitness

Již v roce 2015 jsem se vám tady představila jako  nadějná sportovkyně. Ráda bych vám teď představila mou závodní sezónu 2018, která je plná dřiny. Čtyřikrát týdně trénink, gymnastika, akrobacie, vytrvalost, posilování, choreografie a složení speciálního jídelníčku, tímto mě provází dva trenéři. Na závodech se prezentuji jako jednotlivec s volnou sestavou a  porovnáváním těla.
První závody v letošním roce se konaly v Rosicích a byly nominací na mistrovství České republiky, postupovalo celkem šest závodnic z dané kategorie a já jsem obsadila 2. místo. Mistrovství České republiky se konalo v Rakovníku a tam se mi podařilo porazit všechny mé soupeřky a stát se tak Mistryní České republiky pro rok 2018. Následně po těchto závodech jsem byla vybrána Svazem fitness a kulturistiky ČR do reprezentačního týmu České republiky.
Mé první mezinárodní závody se konaly na Slovensku v Bratislavě a bylo to Mistrovství světa, kterého se zúčastnilo třináct zemí a já se umístila na 15. místě. Za dva měsíce na to jsem již cestovala do Srbska, kde se konalo v Novém Sadu Mistrovství Evropy. Tady bylo celkem šest zemí a já se umístila na 7. místě. Za čtrnáct dní na to jsem se zúčastnila v Maďarsku v Budapešti Světového šampionátu, kde bylo zastoupeno sedm zemí a tam jsem obsadila 12. místo. Bohužel jsem na těchto závodech svou sezónu musela ukončit z důvodu zranění. A tak už musím myslet na rok 2019 a připravovat – alespoň v hlavě – novou sestavu.

Tímto bych ráda poděkovala svým rodičům, protože můj sport je velmi náročný jak časově tak finančně a bez nich bych sportu, který mě naplňuje, nemohla věnovat. Dále bych ráda poděkovala trenérům Zdence Veselé a Milanu Jakešovi, kteří mě celou letošní sezónu připravovali a neměli to se mnou úplně jednoduché.

                                                                                                                         Natálie Bílíková

Soutěž v Maďarsku:

Mistrovství České republiky 2018:

Čteme z prušánecké kroniky 4/2018

Zpravodaj 4/2018:

Dne 22. prosince 2018 byl s náležitou úctou oslavován příjezd našeho prvního prezidenta T. G. Masaryka do osvobozené vlasti. Vánoční svátky roku 1917 byly velmi hlučně oslavovány. Muzika hrála, chasa, vojíni na dovolené a bývalí zajatci se všichni radovali, že tak šťastně přetrpěli světovou válku. Avšak rekvizice nepřestaly. Ještě čas od času přicházely průvody vojáků a sbíraly živobytí pro hladová města a pro vojsko.

Rok 1919

Koncem ledna roku 1919 uspořádal znovu sestavený místní hasičský sbor ples. Byl to nejradostnější ples ze všech plesů, které byly pořádány. Vyzdobený sál, nádherně ustrojená mládež, to vše svědčilo o bezmezné radosti nad vítězným koncem světové války. Ples byl zahájen zahráním všeslovanské hymny „Hej, Slované“.
Vzhledem k válečným událostem, které se staly roku 1919 v bojích proti Maďarům při obsazování Slovenska, byly fašaňkové muziky okresními politickými úřady zakázány. Pouze v neděli byly taneční zábavy dovoleny.

Poznámka k boji proti Maďarům při obsazování Slovenska: „28. října 1918 byl vyhlášen samostatný československý stát. Součástí Československa mělo být území Slovenska (tehdy Horních Uher), které dosud náleželo Maďarsku. Počátkem listopadu 1918 začalo docházet ke střetům mezi Maďary a československými vojenskými jednotkami. 2. prosince však francouzský podplukovník Vyx, který byl přednostou vojenské mise Dohody v Budapešti, upozornil Maďarsko, že československá armáda byla uznána za součást dohodového vojska. Též upozornil na to, že Slovensko je součástí Československé republiky, která má právo vojensky obsadit území Slovenska a Maďarsko má povinnost odtud svá vojska stáhnout. Tím však maďarsko-československé spory neskončily. V dubnu 1919 proběhl v Maďarsku bolševický převrat, po němž se maďarská armáda pokusila dobýt Slovensko a Sedmihradsko, čímž vyvolala válku s Československem a Rumunskem. Ve finální fázi války na obou stranách stálo více než 120 tisíc vojáků. Porážka Maďarské republiky rad a rumunská okupace Budapešti v srpnu 1919 ukončila válku. Rumunská vojska se stáhla z okupovaného území v březnu 1920. V této válce Československo získalo kontrolu nad územím Slovenska, které před válkou bylo součástí Uherska.“ Zdroj Wikipedie.

Sotva se lid vzpamatoval z útrap válečných, už přicházeli do vesnic různí agitátoři, lákajíce lid do svých starých i nově založených stran. Všichni toho moc namluvili, každý sliboval všechno možné, jenom aby získal co nejvíc stoupenců. Mnozí sami nevěděli, kam se mají naklonit a přisvědčovali každému, kdo přišel. Pomalu se chystalo k obecním volbám. V Prušánkách byly založeny dvě strany: Domovina a Strana národních socialistů. Domovina měla program parcelace velkostatků, čímž docílila dosti vysokého počtu členů. Když to nebylo hned, jak si všichni přáli, tak zase počet členů v této straně velmi poklesl. Národní socialisté slibovali zase něco jiného a tak někteří přecházeli od jedné strany k druhé. Mnoho jich však zůstalo neutrálními.

Na jaře 1919 bylo v celé republice všeobecné kolkování peněz. Peníze byly okolkovány a jen polovička jich byla vrácena majiteli zpět. Menší obnosy byly zanedlouho úplně vráceny. Větší částky byly vráceny později, avšak s nějakou srážkou. Zanedlouho byl po celé republice proveden soupis veškerého majetku, živého i mrtvého inventáře, hotových peněz i dluhů. Z toho pak byla předepsána dávka z majetku, která však nebyla všude stejná. Kdo měl více vkladů nebo koupil po čas války nějaký pozemek, ten platil hodně. Kdo měl majetek zadlužený a měl početnou rodinu, ten platil o moc méně.

                                                        Z prušánecké kronika vybrala a upravila Jana Kamenská