Nástroje pro usnadnění přístupu
Zpravodaj z Prušánek 1/2014:
Ohňostroj. Ten byl jedním slovem nádherný! Snad všichni se shodli na tom, že to byl jeden z nejkrásnějších prušáneckých ohňostrojů, který pro nás pan Krkavec z firmy Cipytex nachystal. Těší nás také, že se u novoročního ohňostroje schází každý rok víc a víc lidí. Díky určitě patří manželům Schottlovým z Hostince U Schottlů, kteří pro vás každoročně připravují výborný svařák a také všem vinařům, kteří na něj přispívají.
Jana Kamenská
Prušánský Zpravodaj 1/2014:
Vánoce jsou již minulostí… jaro je tady, ale jak bývá zvykem, vracíme se vždy ve Zpravodaji zpět do časů, kdy ještě vládla paní Zima.
Stalo se již tradicí, že na konci každého roku se v našem kulturním domě pořádá vánoční koncert. Ani minulý rok nebyl výjimkou. Po několika letech opět Slovácký krúžek Prušánky připravil pro naše občany pořad, v němž jsme si připomněli tradici Vánoc, tentokrát duchu křesťanském. Celý program byl zasazen do Štědrého dne a vše se odehrávalo pouze v rodině. Byly zde vzpomenuty staré zvyky, zrození Ježíška a nechyběly ani známé koledy, které jsou symbolem Vánoc. Celý večer byl zakončen „půlnočními zpěvy“.
Do programu se zapojila MŠ, děti ze ZŠ, soubor Nechoránek a mužský a ženský sbor. Účinkující doprovázela CM sourozenců Osičkových z Velkých Bílovic. Hostem programu byla KAPELA STARÝCH ČASŮ, která se představila se svým vlastním vánočním programem.
Přestože byl velký počet účinkujících, zkoušky jsme zvládli velmi dobře. Náročná byla pouze příprava jeviště. Protože jsme neměli k dispozici žádné kulisy a chtěli jsme vytvořit prostředí zapadající do programu, museli se zapojit i účinkující. Každý velmi rád přispěl čímkoliv, aby jeviště vypadalo věrohodně. Věříme, že ti, kteří přišli, ocenili úsilí účinkujících, kteří snažili vytvořit sváteční atmosféru.
Slovácký krúžek děkuje prostřednictvím zpravodaje všem, kteří věnovali přípravě pořadu svůj volný čas a rádi se zapojili. Poděkování patří také pracovníkům obecního úřadu, kteří nám také hodně pomohli a připravili příjemné prostředí v našem „novém“ kulturním domě.
za Slovácký krúžek Vlasta Trechová, foto: Petr Omelka
Prušánský Zpravodaj 1/2014:
A družstvo hraje prvním rokem 3. ligu na kuželně ve Valticích. Po podzimní části jsme byli na předposledním sestupovém 11. místě s počtem 7 bodů. Asi nováčkovská daň, anebo to, že hrajeme na nedomácí kuželně. V právě probíhající jarní části nastal pro nás příjemný obrat a to ten, že jsme ještě nepoznali hořkost porážky, získali 14 bodů a posun na skvělé 5. místo. Snad je to příslib do nové sezóny. Za A družstvo nastupují Hosaja Zdeněk, Horák Radek, Zálešák Zdeněk, Klečka Zdeněk, Zálešák Stanislav, Esterka Stanislav ml., Šerák Tomáš a Zálešák Jan. Hlavně bych chtěl poděkovat našim věrným fanouškům, kteří za námi jezdí na naše domácí zápasy do Valtic, i když je to od nás docela daleko. Za to jim patří velký dík.
B a C družstvo v Krajském přeboru jih hrají střed tabulky. B družstvo se oproti loňsku zlepšilo, když po dvou letech nehraje o záchranu v soutěži, ale velmi kvalitními výkony na domácí kuželně dělá radost hlavně sobě. Jak z pěkných čísel, tak i z klidného 7. místa v tabulce. C družstvo se oproti loňské sezóně trochu pohoršilo a je z toho 9. místo. Hlavně škoda domácích zápasů, kdy loni dokázali více těžit z domácího prostředí a získat větší počet bodů. Ještě mají do konce odehrát pět zápasů, z toho tři doma, tak doufám, že domácího prostředí využijí na 100%. B družstvo hraje ve složení Kristová Alena, Zvědělíková Alena, Flamík Pavel, Vališ Laďa, Lauko Jiří, Zálešáková Sára a Pálka Michal. Za družstvo C hraje Esterka Stanislav st., Polách Václav, Polách Jara, Šimek Milan, Koliba Petr, Novotný Jiří, Šimková Jitka, Tesařík Martin a Šimek Michal.
Dorost hraje již tento rok v novém složení, a to Šimková Jitka, Slavíková Svaťka a Vavřínková Hanka. Poslední dvě se zatím seznamují s nástrahami cizích kuželen a jde jim to moc dobře. Uvidíme příští rok, jak jim to půjde bez Jitky a s novým členem v družstvu, který se určitě dá vybrat z děcek, co se pravidelně každé úterý v týdnu v počtu okolo deseti tento zajímavý sport učí hrát.
Za oddíl kuželek Zdeněk Zálešák
Foto: A družstvo – Centropen Dačice
Další informace o oddílu najdete na stránkách www.kuzelkyprusanky.cz
Prušánský Zpravodaj 1/2014:
Celkem bylo v Prušánkách vybráno 48.980,- Kč. Letošní Tříkrálová sbírka byla pro Oblastní charitu Hodonín rekordní. Více než 1600 koledníků přineslo v 560 kasičkách rekordních 2 348 182 Kč. Oblastní charita Hodonín děkuje všem, kdo se jakýmkoliv způsobem do této sbírky zapojili.
Slovo půst nezní našim uším příjemně. Protože jsme příliš zpohodlněli a těžko se něčeho zříkáme. Přesto má své nezastupitelné místo v životě každého člověka. Ježíš nám ho doporučil slovem i příkladem. Své veřejné působení zahájil čtyřicetidenním postem. A už v rané církvi se křesťané postili ve středu, v pátek a v sobotu – jako přípravu na neděli.
Ke každé oslavě patří příprava. Svátek za svátkem a oslava za oslavou dokážou plodit jen nudu a člověka nenaplní. Církev vyzývá každoročně před oslavou Velikonoc k intenzivní přípravě – k pokání, obrácení, změně smýšlení. Doba postní trvá od Popeleční středy do Zeleného čtvrtka. Postní praxe vždy byla, je a bude pro člověka velmi důležitou. Půst je nenahraditelným a nejlevnějším lékem proti nemocem. A to nejen nemocem těla, ale i nemocem ducha a duše. Známe tu lidovou moudrost: „V zdravém těle zdravý duch.“ Všechno se vším souvisí. Když člověk nemá čisté svědomí, trpí tím i tělo a může vážně onemocnět.
V předjaří, které se kryje s postní dobou, cítili lidé už odpradávna potřebu vyčistit své tělo od nahromaděných škodlivin za zimní období. A také docházely zásoby, proto bylo třeba šetřit. Delší bezmasé období zbavuje tělo mnoha škodlivin. Jak rozšířené jsou dnes nejrůznější odtučňovací diety – tedy půst pro štíhlý vzhled a krásu těla. Píše se dnes také mnoho o postech ze zdravotních důvodů. Je to návrat ke zkušenostem našich předků. Mnoho nemocí se takto dá vyléčit. Zkušenost předků také říká: „Jez do polosyta, pij do polopita, vyjdou ti naplno léta.“
Půst kromě toho vede člověka k posilování vůle a k nezávislosti na materiálních věcech, činí člověka svobodnějším, radostnějším a otevřenějším jak pro setkání s Bohem, tak pro své bližní. Stává se vnímavějším k potřebám druhých lidí. Nejde o to, abychom měli hlad, ale abychom vedli prostý, chudý život. Kdo je chudý, je otevřený vůči Bohu i lidem. Modlitba a půst jsou také nenahraditelné prostředky k získání míru. Zkušenost, kterou získáme postem je, že ve skutečnosti potřebujeme k životu málo věcí. Máme se postit především od toho, kde se cítíme otroky (od zbytečného mluvení, sladkostí, kouření, alkoholu, televize, počítače…). Mnoho lidí ve světě hladoví a umírá hlady. Co ušetřím postem, mohu jim dát k dispozici – rozdělit se s potřebnými – a to způsobí velkou radost na obou stranách. V postní době klademe důraz především na vnitřní obrácení, na proměnu člověka k lepšímu.
Doba postní je dobou duchovní obnovy, dobou radostné práce na sobě. Jak se to může projevit v konkrétním životě? Být skromnější, trochu přívětivější a laskavější, otevřít se pro druhého a naslouchat jeho těžkostem, i když mám teď sám plnou hlavu starostí, snažit se o důvěru k těm, ve kterých jsem se zklamal, pochválit, nevidět na druhém jen chyby, ale hledat, co nás s druhými spojuje, usmát se na druhého, i když je mi těžko, navštívit někoho, povzbudit, zatelefonovat, udělat radost, udělat si denně čas na hraní s dětmi, na rozhovor s partnerem, věřící na společnou modlitbu, udělat si čas i na sebe, učit se přijmout svou bezmocnost, své hranice, chyby…
Využívejme tedy vzácného času svého života k dobrému, k tomu, k čemu je nám darován.
Vít Hába, farář
Prušánský Zpravodaj 1/2014
Kdo se zajímá trochu o dění v církvi, ví, že loňský rok byl vyhlášen Českou biskupskou konferencí „rokem víry“, což souviselo také s oslavami výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Letošní rok byl vyhlášen „rokem rodiny“. Každá rodina je takovou „malou církví“, kde se víra předává a uchovává. Není to však vždy jednoduché. Dnešní společnost se staví vůči církvi často negativně. Pokud se obraz církve u někoho zakládá na vědomostech, že upálila Jana Husa a jakýsi farář ztrestal kdysi jejich dědečka rákoskou, nikdy nemůže pochopit pozitivní rozměr a duchovní bohatství církve.
Příležitostí, jak se aktivně zapojit ve farnosti do roku rodiny je, že budou probíhat každou neděli katecheze pro děti. Vytvořili jsme tým katechetů, většinou z řad rodičů, kteří se budou v této činnosti střídat. Děti tak budou odcházet během mše na určitou dobu do kapličky, kde bude připravený „program“ jenom pro ně. Chceme tak dětem zpestřit nedělní liturgii a předávat jim evangelium pro ně přijatelným způsobem. Naštěstí se můžeme inspirovat jinými farnostmi, kde tyto katecheze běžně probíhají. Na závěr bych chtěla popřát všem naději tryskající z velikonočního poselství.
Za farnost Jitka Omelková
Prušánský Zpravodaj 1/2014
Letošní rok začal u našeho SDH klasicky, a to výroční schůzí které, se zúčastnili kromě členů SDH také starosta obce a zastupitel Václav Polách. Hodnotil se uplynulý rok a vytyčovaly se úkoly na rok letošní. Bohužel se zde s námi rozloučil náš dlouholetý starosta pan Miroslav Beránek, který ze zdravotních důvodů ukončil svou bohatou činnost v našem sboru. Určitě mu patří náš obdiv a veliký dík za vše, co pro sbor a pro samotnou obec svou činností dokázal. Na jeho místo byl zvolen náš další dlouholetý člen Miroslav Pálka. Na letošní rok jsme opět žádali krajský úřad o dotace, ze kterých bychom rádi pořídili novější cisternu. Stará tatra, kterou máme, již nevyhovuje jak jízdním komfortem, tak hlavně po technické stránce. Má sice nový kabát, ale neustálé drobné či větší opravy jsou na denním pořádku.
V loňském roce naše jednotka zasahovala celkem u jednadvaceti událostí, z toho bylo sedm v Lužicích, zbytek jak v okolních obcích, tak i v naší. Jednalo se zejména o požáry polních porostů, které byly v letních měsících velmi časté. Dokonce jsme o prázdninách vyjížděli za jeden den ke dvěma událostem, a to tři dny po sobě. Dále tu byly i požáry nízkých budov. Výbuch s následným požárem v Lužicích nebo chatka v Týnci. Dále to byly výjezdy zahrnující technickou pomoc, většinou při silném větru, kdy jsme odstraňovali popadané větve či stromy. Na konci roku jsme od krajského úřadu obdrželi žádané dotace na dovybavení dýchací techniky, ale také zvláštní dotaci, ze které jsme zakoupili bezkontaktní teploměr, vysílačky, multifunkční detektor nebezpečných plynů a pláštěnky.
Také jsme vypomáhali obci s organizací akce Pochod slováckými vinohrady a dalšími. Ve školce na tradičním dýňobraní jsme dětem předvedli techniku. Nedílnou součástí našich společenských akcí je noční soutěž O pohár starosty obce. Soutěžnímu družstvu se dařilo střídavě, a proto obsadilo v konečném pořadí jedenácté místo s celkovým počtem jednatřiceti bodů. Poslední akcí, kterou jsme pořádali, byl již klasický turnaj ve stolním tenise. Hrálo se ve čtyřech skupinách po pěti hráčích a následné osmičlenné finále. Vítězem se stal J Grznárik, z Prušánek na bedně se ještě umístili M. Sůkal z Nového Poddvorova a třetí skončil tradiční účastník Kořínek Pavel z Hodonína. Všem gratulujeme a letos znova na Štěpána v tělocvičně.
Za SDH Jakub Valuch
Zpravodaj z Prušánek 1/2014:
10. března 2014 vysílal Český rozhlas Brno o Prušánkách. Kabelová televize měla ten den přeladěno na jejich frekvenci, aby všichni občané mohli v pohodě poslouchat. Po šesté hodině ranní v pořadu Dobré ráno, Moravo se posluchači dozvěděli ty nejdůležitější informace o naší obci, dopoledne jim paní Květa Kalužíková prozradila recept své maminky na tvarohové koblížky – škaredky – které se dělávaly na Fašaňk, po obědě se v pořadu Morava, krásná zem paní Jindra Ostrá poptala Jany Kamenské na společenský život v obci a nechaly spolu zahrát všem maminkám, babičkám a tetičkám za jejich péči o kroje dětí a vnuků moc pěknou písničku, po páté hodině starosta obce Jan Prčík pozval posluchače do Prušánek a doporučil jim několik míst, které by určitě měli navštívit. Na závěr nechal zahrát všem spoluobčanům.
Jana Kamenská
Zpravodaj z Prušánek 1/2014:
3. února 2014 se konal již třetí maškarní ples,který měl letos jistě největší účast, a proto na něj dorazili významné a světoznámé osobnosti – například Morticia a Gomez Addamsovi, arabský šejk, členové olympijského týmu, také dorazili příslušníci mnoha národností, např.ze Skotska, Tyrolska, Japonska atd…
Zvířecí říši zastupovali například králíci, myši, luční hmyz, berušky apod. Nejvíce ale zaujala skupina zombie děvčat, pralidé i s velkým mamutem, kukuřice s hráškem a kovbojové i s koňmi, kteří také právem vyhráli a získali cenu Baru U Sávy – dort!
Ples zpestřilo taneční představení dětí ze zdejší ZŠ pod vedením paní učitelky Ammerové. Půlnočním vyhlášením ples ovšem neskončil, maskovaní účastníci se bavili až do ranních hodin a některé masky to měly obzvlášt náročné.
Příští ročník se na Vás opět těší pořadatelé (foto: Jakub Kanta)
Klub maminek? Pod tímto názvem si asi mnozí představí maminky nad hrnkem kafe, jak žvaní o dětech, módě, partnerech a řeší blbosti ze života kolem. Ano, kluby maminek opravdu vznikají z potřeby maminek setkávat se s dalšími. Ale to není všechno.
Každá doba má svoje přednosti a omezení. Velkou nevýhodou našich maminek a babiček byla velmi skromná doba, po kterou mohly jako maminky být se svými dětmi. Mateřská bývala krátká. Maminky se brzy vracely do práce a děti odcházely do jeslí. Současná doba nabízí poměrně velkorysou tří až čtyřletou dobu, po kterou spolu mohou maminky s dětmi být. Je to velká výhoda, která má ale samozřejmě svoji obrácenou stranu. Dnes jsou maminky hodně samy. Na muže jsou kladeny zvýšené nároky na finanční zabezpečení rodin a maminky ve velké míře přebírají i jejich výchovné povinnosti. Současné maminky bojují i s dalším problémem, který generace před námi neznala. Je to stále se zvyšující věk odchodu do důchodu. Babičky, které dřív pomáhaly, chodí do práce, po práci jsou unavené a chtějí zasloužený klid. Maminky zůstávají většinu dne samy. A samy jsou i jejich děti. Ani procházky s dětmi venku neskýtají tolik kontaktů, jako to bývalo dřív. Dětská hřiště a prolézačky často zejí prázdnotou, protože spousta rodin má vlastní houpačky a skluzavky a nemá potřebu vyjít ven. Izolace je často zásadním pojmem v životech současných maminek, i když se to tak nemusí na první pohled zdát.
Taky občas přemýšlíte, jak z toho ven? Pojďte založit Klub maminek – místo, kde se můžeme setkávat, povídat si, sdílet zkušenosti s výchovou, získávat informace o novinkách ve výživě a zdravotní péči. Dopřejme i našim dětem, ať se už odmalička dostanou do dětského kolektivu. Pojďme je společně učit básničky a písničky, naučme je něco drobného vyrobit. Umožněme jim získávat první zkušenosti s vrstevníky.
Fungování klubů maminek je založeno na principu svépomoci a vzájemné službě. Není to organizace, do které přijdete a na stříbrném podnose dostanete kvalitní program a zadarmo hlídání dětí. Klub maminek může fungovat jen tehdy, pokud se maminky domluví, takové společenství založí a budou se o něj starat. Jak to vypadá konkrétně v okolních obcích? Kluby maminek fungují někde pouze jako dopolední setkání s hernou pro děti. Někde mají programy zaměřené na cvičení, výtvarné tvoření, zpívání atd. Nabídka je pestrá.
Milé maminky, pokud jste dočetly až sem a myšlenka vás zaujala, pak mám pro vás výbornou zprávu. Vedení obce myšlenku vzniku Klubu maminek podporuje a navrhuje zajímavé prostory pro setkávání. Tak co s tím? Zaprvé se ozvěte. Napište mi na hajkova@proglas.cz. Domluvíme si sraz a začneme podnikat první kroky. Bude potřeba najít prostory, upravit, uklidit, opatřit vybavením a hračkami. Je to dost práce, ale věřím, že nám v začátcích pomohou i starší děti a tatínci.
Chcete pomoci i vy ostatní? Především nám držte palce, ať se podaří klub rozběhnout. V určitém čase vás poprosíme o pomoc se sběrem hraček do herny, případně dalším vybavením. Pokud byste uvažovali o nějakém finančním daru, tak nám taky pomůžete. Pokud se to celé podaří, tak vás pak rádi přivítáme na kávě nebo čaji.
Klub maminek v Prušánkách bude takový, jaký si ho uděláme. Věřím, že se najdou maminky, které věnují kus svého volného času na rozjezd takové aktivity. Věřím, že odměnou nám budou rozesmáté a radostné tváře našich malých a dobrý pocit nad dobrým kafem pro nás velké. Věřím, že prožitá a sdílená radost přinese kousek sluníčka i do celých našich rodin.
Co vy na to? Nápady a chuť nepostrádám. Ale sama si na to netroufám. Jdete do toho se mnou? Těším se na vaše ohlasy a hlavně se těším na první klubové maminkovské setkání.
Helena Hájková, Prušánský Zpravodaj 1/2015
Prušánský Zpravodaj 1/2014
Tradiční dětský karneval
Na začátku března se konal v kulturním domě tradiční dětský karneval, jaký už jsme dlouho, co se týče počtu dětí, nepamatovali. Kolem stovky dětí v originálních a překrásných maskách si „daly dostaveníčko“ se svými rodiči a prarodiči. Mohli jsme tu zahlédnout princezny, víly, čerty, vodníky, policajty nebo také originální „čaj Teekanne“…
Program karnevalu byl jako vždy velmi nabitý – přijeli nám zatancovat děti z fitness a baletního kroužku z Lužic, nechyběly hry, jako jsou „balónková“ nebo „židličková“ a spousta písniček od našeho DJ. Kdo měl chuť nebo žízeň, mohl se občerstvit v naší cukrárně, do které jsme napekli domácí buchty a koláče. Odměnou pro nejlepší tanečníky a nejkrásnější masky byl diplom a dárek. Příští rok se na Vás opět těšíme na karnevalu!
Za skauty ze střediska Mikulčice Barbora Ivičičová
foto: Petr Omelka
