Nástroje pro usnadnění přístupu

Skip to main content

Zprávičky z farnosti

2016_trikralovka_1Prušánský Zpravodaj 1/2014:

Tříkrálová sbírka 2014

Celkem bylo v Prušánkách vybráno 48.980,- Kč. Letošní Tříkrálová sbírka byla pro Oblastní charitu Hodonín rekordní. Více než 1600 koledníků přineslo v 560 kasičkách rekordních 2 348 182 Kč. Oblastní charita Hodonín děkuje všem, kdo se jakýmkoliv způsobem do této sbírky zapojili.

Půst stále moderní

Slovo půst nezní našim uším příjemně. Protože jsme příliš zpohodlněli a těžko se něčeho zříkáme. Přesto má své nezastupitelné místo v životě každého člověka. Ježíš nám ho doporučil slovem i příkladem. Své veřejné působení zahájil čtyřicetidenním postem. A už v rané církvi se křesťané postili ve středu, v pátek a v sobotu – jako přípravu na neděli.

Ke každé oslavě patří příprava. Svátek za svátkem a oslava za oslavou dokážou plodit jen nudu a člověka nenaplní. Církev vyzývá každoročně před oslavou Velikonoc k intenzivní přípravě – k pokání, obrácení, změně smýšlení. Doba postní trvá od Popeleční středy do Zeleného čtvrtka. Postní praxe vždy byla, je a bude pro člověka velmi důležitou. Půst je nenahraditelným a nejlevnějším lékem proti nemocem. A to nejen nemocem těla, ale i nemocem ducha a duše. Známe tu lidovou moudrost: „V zdravém těle zdravý duch.“ Všechno se vším souvisí. Když člověk nemá čisté svědomí, trpí tím i tělo a může vážně onemocnět.

V předjaří, které se kryje s postní dobou, cítili lidé už odpradávna potřebu vyčistit své tělo od nahromaděných škodlivin za zimní období. A také docházely zásoby, proto bylo třeba šetřit. Delší bezmasé období zbavuje tělo mnoha škodlivin. Jak rozšířené jsou dnes nejrůznější odtučňovací diety – tedy půst pro štíhlý vzhled a krásu těla. Píše se dnes také mnoho o postech ze zdravotních důvodů. Je to návrat ke zkušenostem našich předků. Mnoho nemocí se takto dá vyléčit. Zkušenost předků také říká: „Jez do polosyta, pij do polopita, vyjdou ti naplno léta.“

Půst kromě toho vede člověka k posilování vůle a k nezávislosti na materiálních věcech, činí člověka svobodnějším, radostnějším a otevřenějším jak pro setkání s Bohem, tak pro své bližní. Stává se vnímavějším k potřebám druhých lidí. Nejde o to, abychom měli hlad, ale abychom vedli prostý, chudý život. Kdo je chudý, je otevřený vůči Bohu i lidem. Modlitba a půst jsou také nenahraditelné prostředky k získání míru. Zkušenost, kterou získáme postem je, že ve skutečnosti potřebujeme k životu málo věcí. Máme se postit především od toho, kde se cítíme otroky (od zbytečného mluvení, sladkostí, kouření, alkoholu, televize, počítače…). Mnoho lidí ve světě hladoví a umírá hlady. Co ušetřím postem, mohu jim dát k dispozici – rozdělit se s potřebnými – a to způsobí velkou radost na obou stranách. V postní době klademe důraz především na vnitřní obrácení, na proměnu člověka k lepšímu.

Doba postní je dobou duchovní obnovy, dobou radostné práce na sobě. Jak se to může projevit v konkrétním životě? Být skromnější, trochu přívětivější a laskavější, otevřít se pro druhého a naslouchat jeho těžkostem, i když mám teď sám plnou hlavu starostí, snažit se o důvěru k těm, ve kterých jsem se zklamal, pochválit, nevidět na druhém jen chyby, ale hledat, co nás s druhými spojuje, usmát se na druhého, i když je mi těžko, navštívit někoho, povzbudit, zatelefonovat, udělat radost, udělat si denně čas na hraní s dětmi, na rozhovor s partnerem, věřící na společnou modlitbu, udělat si čas i na sebe, učit se přijmout svou bezmocnost, své hranice, chyby…

Využívejme tedy vzácného času svého života k dobrému, k tomu, k čemu je nám darován.

                                                                                                                          Vít Hába, farář