Nástroje pro usnadnění přístupu

Skip to main content

Žízeň

Zpravodaj 2/2022

Každý z vás jistě zná pocit žízně. Tělo se hlásí o to, co nutně potřebuje k životu. Lékaři dokonce doporučují, kolik tekutin by měl dospělý člověk za den vypít, aby nevznikly zdravotní problémy. Voda je pro nás životně důležitá. Její nedostatek nejvíc pociťují v zemích, kde je pitná voda vzácností, třeba v pouštních oblastech. Tam jde skutečně o život.
Prázdné přehrady, prázdné studny, prázdné zásobníky na vodu. Tohle v posledních letech slýcháváme stále častěji. Procházíme obdobím sucha. I letos na jaře je velké sucho. Nedostatek vody je problém. Když je něco prázdné, znamená to většinou, že něco není v pořádku.
Je tady však ještě jiná prázdnota. Ta niterní, ta, která je v naší duši. Člověk může mít pocit, že je prázdný, něco mu chybí. Nebo někdy ten pocit nemusí mít a přesto prázdný může být. Prázdnota je problém. Mnoho lidí hledí jen k zemi a jsou stále nespokojení. A přece Bůh stvořil člověka se vzpřímenou chůzí, aby mohl hledět vzhůru ke hvězdám. Apoštol Petr píše křesťanům, že kdysi byli také takto prázdní, ale potom přišla změna. Jak se z prázdných lidí stali ti naplnění? V Bibli čteme: „Víte přece, že jste z prázdnoty svého způsobu života, jak jste jej přejali od otců, nebyli vykoupeni pomíjitelnými věcmi, stříbrem nebo zlatem, nýbrž převzácnou krví Kristovou.“ (1.Petr 1,18-19)

To jsou Velikonoce. Petr nám připomíná, že Kristova smrt neslouží pouze k našemu odpuštění, ale i k tomu, abychom nalezli svoji hodnotu. Vždyť jsme Bohu stáli za to, aby za nás zemřel. Vědomí toho, že Bůh nás vidí jako hodnotné, a že dává našemu životu smysl, to je to, co činí život naplněný. Máme hodnotu a máme cíl. Náš život nemusí být prázdný.
Svět potřebuje Boha tím víc, čím častěji opakuje, že ho nepotřebuje. Zdravá religiozita vede do svobody a k životnímu štěstí. Člověk si musí uvědomit, že není absolutní pán, ani tvůrce svého vlastního bytí. Se základními hodnotami se nedá libovolně zacházet. Náš svět a člověk je stvořen Bohem. Z toho musíme vycházet. A vše má své zákony. Pokud se nedodržují, je zle – ničí se mezilidské vztahy, ničí se životní prostředí, vznikají války. Zachrání nás jenom návrat k Bohu, našemu Stvořiteli. To prázdné místo v nás může naplnit jenom Bůh. Jen On utiší naši žízeň po štěstí.
Přeji nám všem, aby měla naše společnost zítřka ještě hodnoty a byla určována dobrem. Postoje jako píle, vytrvalost a houževnatost jsou důležité. Avšak jde i o další hodnoty, ještě důležitější: věrnost, milosrdenství, trpělivost, odpuštění. A především láska. Jen tak budeme moct přežít vše těžké a náročné, s čím se v životě setkáme.

Radostné Velikonoce! Vít Hába, farář z Prušánek