Ze školičky

Zpravodaj z Prušánek 1/2015:

Jarní psaní
Už nám na zelené stráni
píše jaro první psaní.
Slova skládá z pampelišek,
podbělů a sasanek,
sluníčko mu z modrých dálek
nakukuje do stránek.
Usmívá se, vidí v nich
háčky z křídel motýlích,
čárky žížal, tečky včel,
na kterých se třpytí pel.

Tak už to vypadá, že jaro je opravdu tady. Příroda se začíná probouzet, rozkvétají první květinky, ptáčci zpívají a sluníčko stále více svítí. A my ve školce posíláme jaru po vodě dopis. V dopise byly obrázky dětí, ze kterých si jaro může přečíst, na co se nejvíc těšíme. Děti kreslily, jak jezdí na kole, hrají si v písku, rozkvetlé květinky a rozesmátá sluníčka. Snad si jaro náš dopis přečte a přijde rychleji. Už se totiž nemůžeme dočkat. Od září jsme ve školce shlédli několik divadelních představení a hudebních vystoupení. Děti vystupovaly na setkání s důchodci, pro rodiče jsme připravili mikulášskou besídku, která byla v duchu „čertování“ a na vánoční besídku jsme tradičně pozvali naše důchodce a ukázali jsme jim vánoční zvyky a tradice. V novém roce jsme navštívili kostel, kde jsme si prohlédli krásné jesličky a vánoční výzdobu a ve školce jsme si udělali „tříkrálový pochod“. Předškoláci navštívili ekocentrum v Hodoníně s vánočním vyráběním, a ekocentrum Trkmanka ve Velkých Pavlovicích s programem „Jarní probouzení“. Hrozně rádi také chodí pravidelně do místní knihovny, kde si pro ně p. Hromková připraví krátkou přednášku na určité téma, vymění si knížky, které si čtou a prohlíží ve školce. Na tyto návštěvy knihovny se děti vždycky moc těší, tak snad jim to dlouho vydrží. V únoru vrtalo všem předškoláčkům v hlavičkách: „K zápisu já musím jít, co tam asi budou chtít?“ A tak ve škole ukázali, všechno co umí a teď už se pomalu začínají se školkou loučit. Do konce školního roku nás však ještě čeká spousta akcí, jako je třeba velikonoční výstava, rej čarodějnic, návštěva divadla „Radost“ v Brně, besídka ke Dni matek a oslava MDD. Navštívíme také 1. třídu a družinu v ZŠ, no a už jenom výlet a začínají prázdniny.

Teď ale vdechujeme plnými doušky krásnou jarní atmosféru, pozorujeme hmyz, posloucháme ptačí zpěvy a sledujeme, jak se k nám vrací tažní ptáci. Při vycházkách se rozhlížíme po naší vesnici, pozorujeme krásnou výzdobu a upravené zahrádky a říkáme dětem: „Tady jsme doma. K nám se jaro co jaro vracejí vlaštovičky, protože se jim tady líbí, tady jsou doma tak jako my.“

„Já mám jaro nejraději s veselými písněmi,

ptáci nebe roznášejí po lidech i po zemi…“

*

Něco pro jarní úsměv.

Sárinka: „Paní Hefková, my sme byly dneska tak strašně daleko na vycházce!“

P.Hefková: „Jo, a kde ste byli?“

Sárinka: „No, až v cizině.“

Když si šel Martínek K. potřetí přidat na oběd, říká mu paní kuchařka: „Marti, už stačí, bylo by ti špatně.“ Martínek na to: „Čověče, přidaj mě, já si to aj sám nařežu:“

Terezka šeptá paní učitelce: „Paní učitelko, je to tajné, ale vám to řeknu, babička naučila Kačenku s Barunkou říkat „hovno“.“

(Poznámka pisatelky: no, a potom že se taková slova naučí děti až ve školce)

                                                                                                                           Radka Šůrková

Foto: jak se slaví ve školce narozeniny