Z naší školičky
Veselé rolničky koníčků zvoní,
ze strání slyšet je veselý smích,
zářící stromečky v domovech voní,
jak u nás krásně je o Vánocích.
Mámy a tátové zpívejte s námi,
nastává opět ten kouzelný čas,
Ježíška přivítat chceme spolu s vámi,
po roce štědrý den už je tu zas.
Jakmile se nám končící rok ohlásí přibývající tmou a podmanivou hrou blikajících barevných světel, jakmile vstoupí do našeho života vůně jehličí a čerstvě napečeného cukroví, znamená to jediné – Vánoce jsou za dveřmi. Blíží se doba předvánočního shonu a příprav, zavládne atmosféra očekávání, co nám letos Ježíšek nadělí. Předvánoční čas se pozná i u nás v mateřské školce. Začínáme tradičně svatým Martinem, kdy si s dětmi vyprávíme a čteme pověst „O svatém Martinovi“, vyrábíme si koníky, nacvičujeme písně a básně. Celý týden pak zakončíme svatomartinským průvodem a dramatizací této pověsti. Po tomto období se pomalu připravujeme na mikulášskou a vánoční besídku. Zdobíme společně s dětmi třídy a ostatní prostory školky, vyrábíme dárečky pro své nejbližší, děti připravují pro své rodiče překvapení v podobě zimních a vánočních písní, veršů, koled a tanečků, připomínáme si zvyky a tradice, abychom si co nejvíce přiblížili radostné chvíle vánoc. A zároveň si přejeme, aby tato čarovná atmosféra a chvíle štěstí a spokojenosti předstihly roky minulé.
Co to cinká, co to zvoní, kouzlo vánoc jako v loni. Tichá chvíle k zastavení, závan štěstí, nad nějž není. Kouzelné Vánoce a šťastný nový rok Vám přejí děti a zaměstnanci MŠ.
Úsměvné výroky čtyřletého Vítečka S. Zpívali jsme písničku „Pec nám spadla“
V: „Ale paní učitelko, ten kominík přeci nemože strčit štětku do komína, když je ta pec rozbořená. První mosí dědeček tu pec postavit a potom može kominík strčit štětku do komína.“
V: „Paní učitelko, já mám v břichu foukací mrak. P. uč.: „A kde se ti tam vzal?“ V: „No vletěl mě do pusy a potom do břicha, když sem si říkal tu básničku – foukej, foukej větříčku, shoď mi jednu hruštičku.“
V: „Paní učitelko, ten pudink bude odpoledne ke svačince?“ P. uč: „No jasně, paní kuchařka vám ho uvaří.“ V: „Jé tak to já budu rychle spat, abych si na něm mohl pochutnat.“
Uč: „Děti, jezte mrkvičku, ať máte zdravé očička.“ V: „Já nemosim, já už jich mam modré.“
Na závěr bych ještě chtěla poděkovat našim sponzorům, kteří přispěli k tomu, aby dětské oči zářily po celý rok jako hvězdičky na obloze, a to nejen o Vánocích: Obecnímu úřadu Prušánky, Sboru dobrovolných hasičů Prušánky, paní Jitce Čuprové, paní Bohunce Penčákové, panu Patriku Šiprovi.
Radka Šůrková