Z činnosti ZŠ 3/2022

Zpravodaj 3/2022: Letošní školní rok nezačal úplně standardně. Problémy se statikou budovy a s nimi spojené neočekávané práce uvnitř školy způsobily, že fyzicky mohly děti přijít do školy ne 1. září, ale až 5. září.

Život uvnitř budovy školy se tedy nakonec rozzářil až společně s dětmi, provozními zaměstnanci a učiteli. Mezi těmi má škola nové tváře v podobě speciálního pedagoga paní Sabiny Ilčíkové, školní poradenské pracoviště tak může mnohem intenzivněji pracovat na zlepšování školního klimatu a pomoci dětem s jejich výukovými i jinými potížemi. Rozšiřování výuky angličtiny můžeme realizovat s rodilou mluvčí paní Sarah Fronek, která se věnuje i těm nejmenším v naší mateřské škole a Julianu Bajkovi. Oba učitele škola nově zaměstnává na plný úvazek. O zbrusu nový provoz školního klubu se stará pan učitel Martin Hub. Díky školnímu klubu, což je taková družina pro starší děti, se podařila rozšířit nabídka kroužků i pro děti z 2. stupně. Vybírat si děti mohly např. ze španělštiny, vaření nebo kroužků zaměřených na sport, jako basketbal nebo florbal. Příroda bude zase doména paní učitelky Marie Ošlejškové, která je také posilou našeho týmu, stejně jako paní učitelka Dana Tučková, která se stará o jednu ze dvou tříd prvňáčků. Těch nastoupilo do nového školního roku celkem třicet.

Z pohledu výuky bychom se i v tomto školním roce rádi věnovali projektovým dnům, jako je např. Škola jinak, Den vody, Den Země, Badatelský den. Co se týče dalšího výhledu, obvykle mám ve zvyku mluvit o materiálním rozvoji školy. Ten se bohužel v tuto chvíli úplně zastavil. Vzhledem ke stavu budovy a nejistému výhledu dalších let není možné plánovat jakékoliv úpravy, rekonstrukce, zkrátka budovu dětem zvelebovat tak, jak jsme se o to snažili doposud. Škola je v současné době monitorována statikem, který bude průběžně vyhodnocovat další pohyby konstrukce školy. Vzhledem k nejistému výhledu je nutno říct, že na nové vedení obce čeká nelehký úkol a rozhodování o dalším bytí či nebytí budovy školy. Tak či onak, další fází musí jednoznačně být vyřešení krizového plánu, tedy co s dětmi, pokud by se budova stala neprovozuschopnou. Ať to může být jakkoliv nepříjemné, je potřeba si přiznat, že z pohledu budoucnosti vzdělávání stojí Prušánky po padesáti letech na pomyslném rozcestí.

I přes aktuální nepříznivou situaci zůstávám optimistou a věřím, že se vše vyřeší tím nejlepším možným způsobem, především s důrazem na potřeby dětí.

Přeji všem klidné podzimní dny. Jakub Horňák, ředitel školy