Vakcinační a vzdělávací čtvrtletí

Zpravodaj 2/2021: Otočili jsme pár stránek v kalendáři a co nového na nás v COOPu u pokladny září? No přece nové číslo našeho obecního Zpravodaje!
Jistě nemálo z nás toužebně vyhlíží, kdy už pominou veškerá omezení, kdy si zajedeme vykoupat do Laa či termálů v Maďarsku, anebo prostě jen v klidu na wellnes s restaurací bez té všudypřítomné škrabošky. Z toho pohledu toužebně očekávaná vakcína přicházela postupně, nelehce. A najednou tu byla. V pondělí jsme obdrželi sdělení o možnosti zaočkování starších občanů přímo v Prušánkách. Rozkaz zněl: do středy zajistit lidi, souhlasy a podpisy. A začalo nám kolečko, jehož cílem bylo pro první vlnu očkování 80+ zajistit v naší obci požadovaný počet občanů. Musím říct, že ač jsme nikoho aktivně nepřesvědčovali, přístup našich babiček a dědečků byl příkladný. S nezájmem a odmítáním jsem se nesetkal, maximálně se zvídavostí, zda ten či onen kamarád a známý tam bude taky a budou se moci aspoň pozdravit, protože už se moc dlouho neviděli. Čas plynul a dnes se mohou registrovat k očkování už od 16+.
Dítka oprášila prach školních lavic a aby ten nástup byl pozvolný a připomnělo se jim bezpečné cestování na kole do škol, proběhl společně s naší MŠ cyklistický den.
Snaha o odreagování nás vyvedla do přírody a k zvířecím miláčkům. A tak se opět rozjel kolotoč nejen psích útěkářů, bohužel i ztracenců, občas nalezenců a občas i nějakých těch méně příjemných konfliktů, kdy se dva poštěkali. Naštěstí tentokrát bez újmy na zdraví, spíš s lehkým šokem, že ten jejich pejsek umí takto vyjet. Však se odněkud toto přirovnání muselo vžít. A právě proto, i když je ten váš Punťa hodný a nikdy nikomu nic, i přesto máme mít vodítko či náhubek, nejlépe oboje. Vždyť i my jsme hodní a klidní, ale občas máme každý horší chvilku a pak můžou nervy snadno přetéct. A to jsme taková dobračiska!

Tak ať nápady vzniklé z horkých hlav nezásobují naši přestupkovou komisi a přežijeme ta vedra ve zdraví ideálně někde ve stínu.

Za OP Prušánky Adam Hellinger