Týmečky – tentokrát s legendou o krysaři

Zpravodaj 3/2016: Původně německá legenda o krysaři, kterou v našem literárním prostředí zachytil spisovatel Viktor Dyk a jež nečekaně po stránce historické má pravděpodobně vztah k českému prostředí, se stala námětem šesťáckých Týmečků. Lepší počasí jsme si nemohli přát, když jsme 14. září odjížděli. Na již téměř domovské základně Littner jsme měli k dispozici bazén, asfaltové i pískové hřiště na volejbal, tzv. Konírnu – místnost, kde shromažďujeme techniku i veškeré pomůcky, převleky, tyčky, lana a vůbec vše, co potřebujeme k tomu, aby si děti tři dny užily  a mohly prožít krásné i poučné hry a aktivity. To píšu zejména proto, že si plně uvědomuji, že takovýto “luxus“ dokonalého zázemí a zároveň komornosti bychom málokde měli. To samé se týká dovozu materiálu na Littner. Jsem velmi vděčná – děti by měly být také, že tento servis nám již tradičně zajišťuje pan P. Zálešák. Nic není jen tak samozřejmé a spousta věcí záleží na dobré vůli druhých lidí a měli bychom to i dětem říkat.

Prožili jsme krásné letní dny, ve kterých děti prožily příběh dětí, které se záhadných okolností ztratily ze středověkého města, musely se o sebe postarat, obstarat si oheň, postavit most přes bažinu, po kterém převážely písek. Holky a kluci se setkali s postavou krysaře, který dle pověstí vyháněl z města krysy. Krysu si ušili z látky. S krysařovou píšťalou se setkali ještě na stezce v noci v lese, kde na ni pískali. Melodie z muzikálu Krysař jim byla námětem k tanci. Vytvořili dva klipy, ve kterých každá skupina po svém dotvářela příběh, co se asi stalo se ztracenými dětmi. Měli za úkol předstoupit v příslušném oblečení před konšele města a přesvědčit je, proč by právě oni měli získat povolení, aby se jim brány města otevřely. Užili jsme si krásné chvíle v prosluněném vonícím borovém lese, u Žilkova dubu, kde jsme leželi a, světe div se, děcka dokázala poslouchat šumění lesa. Byly to pěkné tři dny a byly o námaze, o legraci, o vztahu k přírodě, o vztahu člověka k sobě i druhým. Velké poděkování dobrým lidem, kteří pomohli, a p. uč. Kurkové i super instruktorkám K. Svobodové, B. Svobodové a V. Poláchové.

                                                                                                           Za Týmečky Vanda Bušková