Střípky z historie farnosti: Varhany a varhaníci
Zpravodaj 2/2018: Neodmyslitelnou součástí liturgických obřadů je hudba. Již dlouhá staletí zdobí největší katedrály světa stejně jako malý venkovský kostelík varhany, kterým se také říká „královský nástroj“. Patří mezi největší a mechanicky nejsložitější hudební nástroj. V našem kostele byly varhany pořízeny v roce 1862. V kronice je první zmínka o varhaníkovi z roku 1887, kdy tuto službu zastával 22 let pan učitel Josef Dufek. Podle kroniky byl však zbaven varhanictví pro stálé rozpory s farářem. Po něm se stal varhaníkem slepec Matěj Pochylý. Tehdy musel varhaník podepsat s duchovním a zástupcem obce protokol, kdy se zavazuje k povinnosti zastávat tuto službu při všech bohoslužbách bez výjimky. Za to má od obce byt zdarma, 100 zlatých v hotovosti a 3 míry pole k užívání. Další zmínka o varhanících je z roku 1907, kdy byl vypsán konkurz na post varhaníka. Byl přijat pan Vincenc Fajkus, varhaník a skladatel z Metelovic u Místku (na fotografii). Roku 1930 nastoupil za varhaníka svobodný 25 letý Ludvík Ostřížek. Dříve nebyly varhany elektrické, ale měchy se musely rozpohybovat šlapáním, což byla funkce, kterou nechtěl nikdo dělat. Dnes bychom to možná uvítali jako posilovnu zdarma. V roce 1940 byly pořízeny nové varhany už s elektrickým ventilátorem. Pana Ostřížka po dlouholeté službě vystřídala jeho neteř paní Marie Poláchová. Po paní Poláchové se stal varhaníkem pan učitel Josef Zigáček. Oba se naučili na varhany hrát sami. V současné době se střídají ve hře na varhany čtyři varhanící – Martin Novák, Václav Pecůch, Ján Faragula a Tomáš Polách. Všem patří velký dík za jejich obětavou službu. Ještě bych chtěla na závěr dodat, že duchovní hudba a společný zpěv, tak jak jsem se dočetla ve wikipedii, je prostředkem k dosažení pocitu sounáležitosti s Bohem. Má mít harmonizační a sjednocující vliv na přítomné a je také odrazem vnitřního stavu věřících. Chce se mně položit otázka. V jakém stavu je naše farnost? Je na svobodě každého, jakým způsobem prožívá a zapojuje se do společné liturgie. Liturgická hudba je předepsaná jednotně pro celou českomoravskou církev. Uchovávejme staré písně, ale hleďme také kupředu.
Za farnost Jitka Omelková
