Starostův sloupek: anonym

Nová rubrika o tom, co potěšilo, překvapilo, nadchlo, mrzelo, naštvalo…  Dnes poprvé.

ANONYM.
Přežitek minulosti, či znovuzrozená forma chování?
ANONYM je tvor zbabělý a zákeřný. Nemám ho rád. Přesto je! Co sleduje? Jeho cíl je jediný: uškodit, ublížit a to za každou cenu. Neovládá férovou hru, bojí se. Čeho? To vskutku nevím.
Proč píši tento sloupeček? Je to proto, že v Prušánkách tento tvor žije. Umí psát, a proto píše. Píše stížnosti a udání na „vyšší inštance“. Opakovaně. Skrývá se, útočí oklikou, prostřednictvím cizích „vojáků“. Podepisuje se jako „neskutečně nas….´ občan Prušánek“ a uvádí, že své jméno skrývá „z pochopitelných důvodů“ (???)… Nezavolá, nenapíše, nepřijde, neřeší. Rovnou žaluje, žene to „vejš“! Zaměstnává spoustu lidí, dělá rozruch, škodí. Je v roli žháře, který fascinovaně hledí na hořící stoh, který sám zapálil, a občas mocným hlasem zvolá: „Hoří!!!“

ANONYM je soutěživý a ctižádostivý…jenom mu asi musí být hrozně líto, že se nikdy nedočká své chvilky slávy, svého ocenění. Prostě není komu! Zbabělost a strach je silnější. Ach jo. Jak sžíravý to musí být pocit… Ale stojí mu to za to! Sám pro sebe je hrdina.

A je tedy ANONYM přežitek minulosti, anebo nastává jeho znovuzrození? Pevně věřím a doufám, že minulost je správně a že všechny ANONYMY čeká osud dinosaurů. A je na nás na všech, abychom tento proces urychlili, nebo zpomalili. Bude to ale závod na hodně dlouhou trať, možná závod generací. V současnosti je naše společnost, bohužel, spíše ve fázi zpomalování a ANONYMŮM prostor více dopřává, než ubírá…

Takže (ne)vážený a (ne)milý ANONYME, zkusíš-li se vrátit mezi slušné lidi s férovou, otevřenou komunikací, se snahou najít řešení a pod svojí pravou identitou, jsi vítán. A věř, že se ti bude lépe spát 🙂

                                                                                                               Lubomír Zahradník