Prázdninové úsměvy

Zpravodaj 2/2020

Učitelka: „Tak co jste, děti, dělaly o víkendu?“
Kristiánek: „Špekáčkovali sme špekáčky.“ Po chvilce ukazuje svaly. „Paní učitelko, dívej, jaké mám svaly. No, ty sem získal, když sem spal u tatínka, taťka má pořádné, tak mě trošku dal.“
Klárinka Ř.: „Paní učitelko, my chceme zas sbírat ty višinky (třešně), ale potřebujeme lupu, aby sme je najdely.“
Eliášek K. si nechal pitíčko na sluníčku na zahradě. Přiběhl, napil se a říká: „No už je to pěkně suché.“
Filípek V.: „Paní učitelko, náš taťka vaří doma žížalí a hadí polévku, je moc dobrá a ta hadí je ze škrtiče, toho nám přivezl děda. A tohle je nový dinosaurus, jmenuje se Helosaurus. Je žravý, má krátké nohy a lidi ho zaházeli meteoritama, protože nevěděli, že dinosauři jsou vzácní tvorové.“ (To je fantazie, co?)
Učitelka: „Hani, jak tě mám podepsat, Hana, nebo Hanička?“
Odpověď: „Hana Mráková – dcera.“
Učitelka: „Alešku, ty jsi přece levák, proč máš nůžky v pravé?“
Alešek H.: „Ale jó, sem levák, ale nejsem moc chytrej na ruky, já sem chytrej na poznávání zvířat.“
Natálka M.“ „Paní učitelko, když sme byli tak dlůho doma, tak sme pořádali korona párty. Zatopili sme si ve vířivce a grilovali sme.“
A ještě jedna poslední Filípkova: „Paní učitelko, mě tekla krev z nosa a ty šušně, jak se tam naskládaly, tak to krvácení zastavily.“

Tak doufám, že ten úsměv, který teď máte ve tváři, vám vydrží hodně, hodně dlouho.
Krásné prázdniny.
Radka Šůrková

A teď na konci školního roku ještě malou učitelskou perličku. Naše šéfová Lucie, když jedno pondělí ráno zjistila, že nám vykáceli pět stromů na zahradě, že ve sklepě je po kotníky vody a dealerovi knížek se dvě ztratily, šla kolem Rozálky která si kreslila a říká: „Rózi, proč tak rveš na tu tlačenku?“
No nic, je vidět, že ty prázdniny už opravdu potřebuje ☺
Radka Šůrková