Nástroje pro usnadnění přístupu

Skip to main content

Vakcinační a vzdělávací čtvrtletí

Zpravodaj 2/2021: Otočili jsme pár stránek v kalendáři a co nového na nás v COOPu u pokladny září? No přece nové číslo našeho obecního Zpravodaje!
Jistě nemálo z nás toužebně vyhlíží, kdy už pominou veškerá omezení, kdy si zajedeme vykoupat do Laa či termálů v Maďarsku, anebo prostě jen v klidu na wellnes s restaurací bez té všudypřítomné škrabošky. Z toho pohledu toužebně očekávaná vakcína přicházela postupně, nelehce. A najednou tu byla. V pondělí jsme obdrželi sdělení o možnosti zaočkování starších občanů přímo v Prušánkách. Rozkaz zněl: do středy zajistit lidi, souhlasy a podpisy. A začalo nám kolečko, jehož cílem bylo pro první vlnu očkování 80+ zajistit v naší obci požadovaný počet občanů. Musím říct, že ač jsme nikoho aktivně nepřesvědčovali, přístup našich babiček a dědečků byl příkladný. S nezájmem a odmítáním jsem se nesetkal, maximálně se zvídavostí, zda ten či onen kamarád a známý tam bude taky a budou se moci aspoň pozdravit, protože už se moc dlouho neviděli. Čas plynul a dnes se mohou registrovat k očkování už od 16+.
Dítka oprášila prach školních lavic a aby ten nástup byl pozvolný a připomnělo se jim bezpečné cestování na kole do škol, proběhl společně s naší MŠ cyklistický den.
Snaha o odreagování nás vyvedla do přírody a k zvířecím miláčkům. A tak se opět rozjel kolotoč nejen psích útěkářů, bohužel i ztracenců, občas nalezenců a občas i nějakých těch méně příjemných konfliktů, kdy se dva poštěkali. Naštěstí tentokrát bez újmy na zdraví, spíš s lehkým šokem, že ten jejich pejsek umí takto vyjet. Však se odněkud toto přirovnání muselo vžít. A právě proto, i když je ten váš Punťa hodný a nikdy nikomu nic, i přesto máme mít vodítko či náhubek, nejlépe oboje. Vždyť i my jsme hodní a klidní, ale občas máme každý horší chvilku a pak můžou nervy snadno přetéct. A to jsme taková dobračiska!

Tak ať nápady vzniklé z horkých hlav nezásobují naši přestupkovou komisi a přežijeme ta vedra ve zdraví ideálně někde ve stínu.

Za OP Prušánky Adam Hellinger

Z naší knihovny 2/2021

Zpravodaj 2/2021: Milí čtenáři, tak se nám konečně všechno uvolňuje, knihovna je otevřená, rozbíhají se besedy s předškoláky, nevlídné počasí v květnu přálo četbě, červnová horka taky, lehnout si přece do stínu s knihou nemá chybu. Do knihovny stále proudí nové knihy a nové výměnné fondy, covid necovid. Pokud se zmiňuji o předškolácích, besedy probíhají nyní v MŠ, kvůli omezenému počtu lidí v uzavřených prostorách se děti nemohly nahrnout do knihovny. I tak jsme stihli aspoň udělat téma masopust, jaro a nyní v červnu prázdniny – dovolená, moře. V úterý 8. 6. byli naši prvňáci jmenováni čtenáři. Vše proběhlo slavnostně v obřadní síni, děti vcházely za zvuků hudby, kde na ně již čekal pan starosta. Měl k nim proslov, děti odpovídaly na otázky, pak dostaly knihu, tentokrát to byla „Veronika zlobidlo“, průkazku do knihovny a čtenářský pas.

Přeji všem příjemné prožití léta, dovolených a načerpání nových sil.

Milena Hromková

Klub dětí a mládeže Prušánky 2/2021

Milí spoluobčané a čtenáři prušáneckého zpravodaje,

po čtvrt roce vás opět spolu se všemi dětmi zdravíme z „našeho klubíčku“, který provozujeme na ,,Žlutém domečku“ v ulici Úzká. Jsem moc ráda, že vás mohu informovat o naší další činnosti a aktivitách, které jsme po dlouhé on-line době mohli konečně začít všichni spolu fyzicky na plno užívat!

Duben jsme zahájili výrobou velikonočních kraslic a pomlázek, kterými jsme vyzdobili u OÚ Prušánky nádherný ,,pomlázkový strom“. Připomněli jsme si také velikonoční tradice, zvyky a nezapomněli jsme ani na pečení velikonočního beránka. Zapojili se také děti ze ZŠ a MŠ Prušánky, pod vedením paní učitelky Luďky Trechové. Tím ale naše spolupráce neskončila.  Po Velikonocích jsme se společně vrhli na hledání kamínků, na které jsme malovali a při procházkách po našich krásných Prušánkách je ukrývaly pro šikovné nálezce. Podařilo se nám také pár krásně nazdobených kamínků při hledání najít.

To už se nám ale přehoupl duben do druhé poloviny a my se společně začali připravovat na velký den pro všechny čarodějky a čaroděje. ,,Vytváříme mocná kouzla, jen aby z hůlky nevyklouzla. Třicátého přilétáme, málo času na to máme. Patří nám jen jedna noc, ale stihnem toho moc!“ Ano, hádáte správně… Pomalu se nám blížila ,,čarodějnická stezka“, která byla plná úkolů, soutěží a her.

Čarodějky, čarodějové, je náš den!

oprašte košťata a pojďte ven!

V pátek odpoledne se u nás v Prušánkách v areálu za kostelem, kde naše stezka začínala, sešly všechny kouzelné bytosti, a že jich bylo!

Na prvním ,,pavoučím stanovišti“ držela stráž čarodějka Elvíra, která vzorně dohlížela na plnění všech úkolů. Červené praporky nás přivedli k druhému stanovišti u pumpy, kde už netrpělivě čekala čarodějka Boženka s nádhernými krepovými růžemi, které sama po nocích místo létání chystala. Děti měli za úkol růže a stuhy zavěsit a u obecního úřadu tak vznikl krásně barevný ,,Májový strom“.  Pro děti byly také připraveny další úkoly s razítky.

Pomocí hádanky jsme se přesunuli k dalšímu – už třetímu stanovišti, kde v areálu bývalého koupaliště čekali čarodějky a čarodějové ze 4. třídy ZŠ a MŠ Prušánky, které pod vedením paní učitelky Luďky Trechové měli připraveny spoustu báječných soutěží a her. Milé děti (kolegyňky, kolegové) a paní učitelko Trechová, děkujeme. Na kouzelném koštěti se přišel proletět a zkontrolovat kvalitu letu také náš pan starosta. Na čtvrtém, posledním stanovišti již čekala velmi nešťastná čarodějka Agátka, která cestou poztrácela suroviny k výrobě ,,elixíru mládí“. Jelikož měla velmi šikovné asistenty a asistentky, kteří ji pomohli suroviny najít a elixír mládí namíchat, měla pro ně za odměnu připravené diplomy a sladkou odměnu.

Velké poděkování patří právě jim a nás moc a moc těší, že se opět propojili všechny věkové kategorie jak dětí tak i mládeže od nás z Prušánek. Myslím, že se první ročník vyvedl na výbornou.

Květen patřil našim maminkám, babičkám a tetičkám. Vyrobili jsme jim z lásky nejenom přáníčka ale také si pro všechny maminky, babičky a tetičky nacvičili písničku, při které jsme se v Nechorách při tónech cimbálu krásně do rytmu zatočili.

,,Den matek je tu, tak ukážem světu, jak moc vás rádi máme, srdečné přání posíláme!“

Celým červnem se z ,,našeho klubíčku“ linula vůně nejenom z pečení ale také z vaření samých dobrot. Vůně muffinků k nám do klubíčku dokonce přivolala našeho obecního strážníka, který od dětí dostal sladkou výslužku. Také pilně tvoříme a procvičujeme jemnou motoriku.

Kdo že slaví 1. 6. svátek?? No přeci my, děti! Výrobou motýlků jsme rozveselili stromeček u obecního úřadu, který jsme při procházce obcí vyzdobili. Jelikož nám po cestě vyhládlo, čekalo na nás občerstvení v podobě slavnostního menu. Chutnalo nám moc! Oblizovali jsme se až za ušima.

Sluníčko, sluníčko, popojdi maličko… Začínající léto jsme si přivolali vyrobeným sluníčkem, které, aby bylo tematické, dostalo paprsky z našich malých paciček. Dohlíží na nás v ,,klubíčkové zahradě“, kde nám dělá velkou radost! Tvořili jsme také z jablíček berušky a mnoho dalšího tvořeníčka. Tvoření na nás přes celé léto ještě čeká. Tak neseď doma a přijď za námi!

V červenci nás čeká společný výlet, na který se také moc těšíme! Více informací se dozvíte na FB stránkách Klubu dětí a mládeže Prušánky.

Za celý Klub děti a mládeže Prušánky vám všem přejeme krásný letní čas, spousty zážitků a prosluněných dnů!

Za Klub dětí a mládeže Lubka Čulenová

Ze života HTVŠ 2/2021

Zpravodaj 2/2021: Hudební, taneční a výtvarná škola zakončila školní rok 2020/2021 Promenádním koncertem, který se konal v neděli 20. června v altánu za kostelem. Navzdory velmi slunnému a teplému počasí byla hojná účast jak ze strany účinkujících, tak publika, za což bych chtěl i touto cestou všem poděkovat. Velký hold vzdávám účinkujícím a jejich pedagogům, kteří se ve velmi ztížených podmínkách výuky v tomto roce dokázali připravit na vystoupení před lidmi, kterému za poslední rok úplně odvykli.

V odeznívajícím pandemickém školním roce se již připravujeme na rok následující, kdy opět proběhne několik pedagogických změn na postech učitelů na housle, klavír, flétnu a hudební nauku, tanec a zpěv. Všem pedagogům, kteří odcházejí, moc děkuji za všechno, co pro naši školu udělali a přeji jim jen to nejlepší při dalším působení na jiných školách.

V příštím školním roce bychom rádi ponechali stejný rozsah vyučovaných oborů a zaměřili se na obnovu kolektivních výuk, které nejvíce doplatily na omezení a opatření kvůli koronaviru.

Pro příští školní rok lze podávat přihlášky již elektronicky a to na odkazu, který naleznete na webu htvsprusanky.cz. Prosím všechny, kdo mají zájem o výuku v HTVŠ, aby podali přihlášky co nejdříve, protože kapacita výuky se vždy přizpůsobuje zájmu, a tudíž se může stát, že v září už nebude v některých oborech místo.

Našim žákům i všem jejich rodičům a blízkým přeji kvalitní odpočinek v prázdninovém období. Společně s celým pedagogickým sborem se na vás budeme těšit v novém, snad již trochu normálním, školním roce.

Vít Němeček, hlavní koordinátor HTVŠ

Z činnosti ZŠ 2/2021

Zpravodaj 2/2021: Horký žár posledních dní jako by předznamenal příchod léta.  Málokdo z nás se vidí v práci nebo ve škole, tahle doba zkrátka svádí k úplně jiným aktivitám. Všichni už vyhlíží zasloužený restart po nelehkém roce v podobě letní dovolené. Nikdo z nás se nechce příliš ohlížet zpátky, já to ale v případě školy alespoň částečně udělám, i když se toho, vzhledem k době, od posledního vydání zpravodaje mnoho neudálo. Děti se od dubna postupně vracely z dlouhé distanční výuky zpátky do školy, což bylo v posledních třech měsících asi to nejzásadnější. Naším hlavním úkolem bylo najít zase společný rytmus, užít si to, že máme kolem sebe zase kamarády a hlavně to, že jsme se mohli konečně odlepit od počítačů. Tyhle tři věci já osobně považuji za nejdůležitější. Kromě toho se samozřejmě těšíme na nové prvňáčky, v příštím školním roce by jich mělo být 26. Loučíme se s deváťáky, v letošním roce malinko netradičně, ale přesto slavnostně v areálu za kostelem. V areálu školy vyrostlo nové workoutové hřiště, které mohou využívat všichni včetně veřejnosti, třídy ve škole se dočkají rekuperačních jednotek, které budou fajn hlavně v letních měsících. Opatrně s nadějí se tedy díváme také dopředu. Chtěl bych moc poděkovat všem, kteří mají se školou něco společného, ať už jsou to učitelé, provozní zaměstnanci, děti a v neposlední řadě rodiče, za energii, díky které zůstala naše škola „naživu“.

Přeji vám pohodové léto plné odpočinku a hlavně to, co si určitě přejeme všichni…
Na shledanou v září.
Jakub Horňák, ředitel ZŠ a MŠ

Pasování prvňáčků na čtenáře

Zpravodaj 2/2021: Tak i letos se naši prvňáčci po celoročním úsilí dočkali okamžiku, kdy byli slavnostně pasováni na čtenáře. Dokázali tak, že se dá naučit číst i v době distanční výuky, pokud se opravdu snaží a pomáhají jim rodiče. A právě jim patří poděkování za podporu a ohromné nasazení, se kterým k domácí výuce svých dětí přistoupili.

Aby děti dokázaly, že jim čtení opravdu jde, věnovaly celé pondělní dopoledne pilné práci v čtenářských dílnách, kde plnily různé úkoly a čtenářské hádanky. Pracovaly individuálně, ve dvojicích, ale také ve skupinkách a provázeli je přitom pohádkoví hrdinové a příběhy z dětských knih.

Odměnou jim pak následující den byla návštěva místní knihovny, kde jim po předvedení čtenářského umění paní knihovnice předala čtenářský průkaz. Ještě slavnostnější chvíle nastala v krásném prostředí obřadní síně, kde je do velkého společenství čtenářů uvedl a na čtenáře pasoval sám pan starosta.

Z darované knížky měly děti upřímnou radost, o čemž svědčí i to, že po návratu do školy si mnozí knížku začali hned číst. Tak doufejme, že je knihy budou provázet po celý život a naplní se slova Jiřího Žáčka: „ Chcete zmoudřet? Můj ty světe – otevřete knížku – čtěte!“

Za žáky prvních tříd třídní učitelky Jarmila Nesvadbová a Yveta Řiháková

Z naší školičky 2/2021

Zpravodaj 2/2021: Školní rok je u konce, a i když byl velmi náročný, máme velkou radost, že se děti vrátily zpět mezi nás a my je mohly opět ve školce přivítat s otevřenou náručí. Jako první se vrátili předškoláci, pro které jsme připravily na zahradě „Den země“ a „Dopravní den“. Děti přijely do školky na kolech nebo koloběžkách a čekala je spousta úkolů včetně jízdy podle dopravních značek a především obecní policista s policejním autem, který dětem ukázal veškerou výbavu i s praktickou ukázkou. Na závěr dostaly od pana policisty za splněné úkoly řidičský průkaz a hurááá na cesty. A protože hasiči jsou nedílnou součástí záchranného systému, nechyběla ani návštěva  ve zbrojnici, kde mohly děti obdivovat tentokrát hasičské auto. Tímto děkujeme za spolupráci záchranným složkám a to Adamu Hellingerovi a Jakubu Valuchovi. Po návratu všech dětí proběhl v jednotlivých třídách projektový den a Den dětí jsme oslavili v Nechorách. Cestou jsme si dali pořádnou točenou zmrzlinu a paní Poláškové děkujeme za sponzorský dar.
Ale ta nejdůležitější událost na konci každého školního roku je pasování předškoláků na školáky! Tentokrát proběhla na zahradě za účasti rodičů, kde je pasoval samotný „král školy“ – pan ředitel. A když už jsme na samém závěru, musíme myslet i na ten nový rok, který nás teprve čeká. A v něm nás čekají především nové děti, které měly možnost se přijít seznámit s prostředím školky na „Dnu otevřených dveří“.

Děkuji všem rodičům za spolupráci a kolegyním za jejich práci a nasazení.

Přeji všem prázdniny plné slunce a letní pohody.

Lucie Drejčková

zástupce ředitele pro předškolní vzdělávání

 

Den Země

Dopravní den v MŠ

Návštěva hasičské zbrojnice

Beseda s knihovnicí

Pasování předškoláků na školáky

 

Když přijdou děti po delší odmlce do školky, tak se to z nich jenom sype.

* Dopravní den ve školce a policista zkouší, jestli děti znají dopravní značky: „Děti, jak se jmenuje tato značka?“
Přemeček M.: „Krčičinec na silnici.“

* Policista: „Na měření rychlosti používáme radar, ale ten sem radši nevzal, protože je moc drahý.
Terezka V.: „Já vím co je to radar, to je pivo.“ (ratar).

* Martínek Š: „Paní učitelko, já sem se počůral, ale to nevadí, to vypije sluníčko.“

* Laurinka Š.: „Paní učitelko, já budu zítra spinkat.“
Uč.: „Jak to?“
Laurinka: „Ále, nech si mamka trochu odpočine.“

* Rozálka H.: „Paní učitelko, my jsme se s Danečkem tajně líbali na záchodě a vůbec nám nevadí, že je corona.“

* Adámek P.: „Paní učitelko, my budeme mět dneska pizzu.“
Uč.: „Jé, a můžu přijít?“
Adámek: „Né, to nejde, dyť je covid.“

* Dominik M.: „Já když kašlam, tak mám covid. Děda mě to říká, protože on má také v hlavě covid.“

* Dan B.: „Paní učitelko, občas, když se mě jídlo zasekne mezi zuby, tak mám bolestivý dech.“

* Dominik M.: „Paní učitelko, já su zpomalený, mamka mě totiž dala málo mléka, tak já sem sa zpomalil.“

* Uč.: „Ten králík je nějaký chlupatý.“
Honzíček H.: „On si myslí, že je sněhulák.“

* Honzík Š.: „U babičky máme novů tevizezu.“

* Vašík M.: „Víte, koho si vezne Terka za muže? Toma, on jí dal prstýnek a půl hodiny sa hádali.“

Tak přeju všem krásné, sluncem zalité prázdniny a hlavně buďte všichni zdraví. A pokud by něco skřípalo, použijte kopřivu, ta je moc zdravá. „Paní učitelko, já sem sa poprlil na prdeli a na vajcách a teď mám zdravé vajca.“ (z důvodu GDPR neuvádím jméno dítěte). J

Radka Šůrková

Příprava tábora v době kovidové aneb Máte slovo s Vojtou

Zpravodaj 2/2021: V minulém čísle jste se mohli dozvědět, že chystáme tradiční letní skautský tábor v novém kabátě. Poprvé v historii oddílu se připravuje společný tábor pro holky a kluky z oddílu. V běžných časech se vedoucí schází většinou od prosince v klubovně a na společných poradách kousek po kousku skládají táborový program a řeší organizační zajištění. Jak ale probíhá příprava takové akce v době, kdy se vše točí kolem koronaviru?

Odpověď možná tušíte – přípravu tábora jsme přenesli do online prostoru. Pojďte nahlédnout pod pokličku těchto příprav a odhalte specifika skautských porad skautů a skautek z Prušánek.

Při počtu asi deseti lidí je začátek online porady vždy trochu zdlouhavý. Vždy se najde někdo, kdo na poradu zapomene a místo u počítače je s kamarádem na poldru. Velice častým problémem je rychlost internetu nebo nefungující přenos zvuku či obrazu. A také jsme zažili, že bylo potřeba čekat na vedoucího porady, protože si v přímém přenosu griloval večeři.

Když se nám ale po pár dlouhých minutách podařilo sejít v plném počtu, tak bylo potřeba řešit další problém vyplývající z online prostředí – kdo bude mluvit a jak si budeme předávat slovo. Kdybychom si tuto věc nenastavili, tak se budeme překřikovat jak na tržnici a z porady nemá nikdo nic. A nebyl to nikdo jiný, než kreativec a vtipálek Vojta Sukup, který do online porad přenesl princip z našich klasických osobních porad. Na těch jsme si předávali mluvící předmět – lasturku. Kdo ji měl u sebe, mohl mluvit a ostatní naslouchali. Lasturka je ale skutečný fyzický předmět, který do online prostředí nelze přenést. Proto slovo „lasturka“ dostal jiný význam – dostat „lasturku“ na online poradě znamená, že mě vedoucí porady vyvolal, dal mi slovo a já jsem mohl mluvit. Používání slova „vyvolat“ v nás ale často vyvolá vzpomínky na školu, proto jsme si i na online poradách dál předávali lasturku.

Neradi bychom Vás ale ochudili o nějaké podrobnosti, v jakém stavu se naše plánování tábora nachází, proto připíšu malou ochutnávku.

Zpovzdálí jsou slyšet bubny, jejichž zvuk stále více sílí. Chystáme se na další a zase o trochu náročnější den v džungli plné divokých zvířat, kladných hrdinů i nebezpečných zloduchů vládnoucích nadpřirozenými schopnostmi. Úkol je všem jasný – dopravit drahokam na místo, odkud byl ukradnut. Zvládneme to a podaří se nám tak zachránit Jumanji?

Martin Hlaváček

Naši senioři 2/2021

Zpravodaj 2/2021: V předešlých číslech Zpravodaje jsme vzpomínali na naše společně prožité dovolené, výlety a koupání. Toto všechno jsme si museli kvůli covidu odříct. Už jsme se začínali cítit jako pacienti, kteří potřebují rekonvalescenci. Proto jsme neváhali ani chvilku a hned, jak to bylo možné, jsme vyrazili na dovolenou, kterou jsme měli objednanou už rok. Hodlali jsme dobít baterky v krásné přírodě Horní Bečvy v hotelu Cherry. Odjezd byl stanoven na neděli, abychom hned od pondělí mohli začít užívat náš bohatý program.
V pondělí jsme navštívili Valašské Meziříčí a prohlédli jsme si Moravskou gobelínovou manufakturu. Při plném provozu jsme viděli, jak se váže kobercový uzel a jak vlastně vznikají gobelíny. Viděli jsme také historické stroje, které jsou již historickými technickými památkami. Gobelínka se proslavila tvorbou podle návrhů předních výtvarníků a restaurováním historických gobelínů. Exkurze byla moc zajímavá.
Odpoledne jsme měli volno, které mnozí využili k procházkám. A večer samozřejmě následoval „seznamovací“ večírek.
Na úterý jsme měli naplánovanou návštěvu Pusteven. Přijeli jsme do Trojanovic a chtěli jsme se tam svézt sedačkovou lanovkou. Ta ovšem měla poruchu a nejela. Nikde ani cedule s upozorněním, co se děje, kdy a jestli vůbec pojede. Nezbylo nám, než se vrátit do Rožnova pod Radhoštěm a dát si rozchod. Někteří navštívili Svět kamenů a minerálů, někteří Valašské muzeum v přírodě a také dřevěnou Jurkovičovu rozhlednu. Společný večer jsme strávili u táboráku, opekli jsme si špekáčky, ochutnali vínko a zazpívali jsme si.
Ve středu jsme si vyjeli na Pustevny. Rozhledna a visutí stezka Valaška nám dala pěkně zabrat. Ale byl to nádherný zážitek! Součástí stezky je 150 metrů dlouhý lanový závěsný Himalájský chodník a jednoramenná skleněná lávka zvaná Skywalk, a z ní krásný pohled do tří zemí a taky třicet metrů pod sebe až na zem. Zážitek to byl úžasný!
Navštívili jsme chatu Libušín, jejímž autorem je rovněž Dušan Jurkovič. Chata v roce 2014 vyhořela a vloni byla po celkové rekonstrukci znovu slavnostně otevřena. Někteří fyzicky zdatnější jedinci si vyšlápli až k Radegastu.
Večer jsme se opět sešli u táboráku – díky provoznímu hotelu jsme vždycky měli nachystané dříví na oheň.
Ve čtvrtek jsme jeli do Velkých Karlovic, kde jsme se snažili najít dům, ve kterém měl ordinaci doktor Martin ze stejnojmenného seriálu. Zastavili jsme se také u dřevěného kostela Panny Marie Sněžné, který je postaven ve tvaru kříže. Za Karlovicemi jsme viděli dřevěné sochy, vyřezávané místními řezbáři. Byli tu sochy řemeslníků, hospodyně, poslední večeře Páně nebo krásný betlém. Samozřejmě jsme navštívili místní hospůdku a večer jsme zase strávili u táboráku.
V pátek jsme se odhlásili z hotelu a vydali se směrem k Prušánkám. Protože z každého výletu se musí něco dovézt, zastavili jsme se pro tradiční valašské frgály. Ještě oběd v Luhačovicích a pak jsme už jeli přímo domů.
Moc pěkná dovolená to byla…

za Seniory Květa Kopečková, foto Věra Dřevěná

Spolek Nechorší vinaři se zapojil do charitativní pomoci

Zpravodaj 2/2021: Noc z 24. na 25. června nečekaně ovlivnila letošní akci K Nechorám do sklepa. Páteční ráno, kdy v Prušánkách nešel elektrický proud ani internet, sousední obce ležely v troskách, nebylo pro pořadatele akce jednoduché. Otázka zněla, zda sklepy v této situaci pořádat nebo ne.  Nakonec jsme se přiklonili k tomu, že odvoláním sklepů bychom nikomu neprospěli. Peníze za všech 911 prodaných vstupenek bychom museli vrátit, vynaložené náklady by šly k tíži spolku, místní ubytovatelé by přišli o svoje příjmy a lidé z postižených obcí by z takovéto naší solidarity neměli žádný užitek. Proto se výbor spolu rozhodl otevřené sklepy uspořádat a dát jim charitativní rámec.

Již v pátek odpoledne jsme založili transparentní účet a na akci jsme nachystali sbírkové kasičky. Návštěvníci dostali tuto informaci:

POMOC POSTIŽENÝM TORNÁDEM!

PŘISPĚT MŮŽETE:

  1. vhozením jednoho či více kupónů na víno z průvodce
  2. vhozením finanční hotovosti
  3. převodem na transparentní účet

DĚKUJEME ZA VAŠI SOLIDARITU!

Návštěvníci se po celou dobu trvání akce chovali maximálně slušně a solidárně, projevovali zájem o osudy lidí v postižených obcích a jejich dlaň byla štědrá. Do sbírkových kasiček vhodili XY kupónů z Průvodce akcí v hodnotě XY Kč. V hotovosti přispěli XY Kč.

Po provedení inventury jsme zjistili, že zbylo 117 nevyzvednutých vstupenek. V neděli ráno jsme mailem oslovili všechny a dali jim na výběr, zda chtějí vrátit peníze na svoje účty nebo zda souhlasí s jejich převodem na transparentní účet. V době, kdy píšeme tento příspěvek, ještě nemáme přesné číslo, ale předběžně 85%  lidí souhlasí s podporou potřebných v postižených obcích a peníze vrátit nechce.

Rovněž vinaři přispějí ze spolkové pokladny částkou XY z výnosu akce. Dále své příspěvky zašlou i jednotliví vinaři. Někteří na tento účet, jiní na další sbírkové účty.

V září vám přineseme informace o tom, jakou částkou Spolek Nechorští vinaři oběti této živelné pohromy podpořil.

O prázdninách vás všechny rádi uvítáme po dobu deseti týdnů, na setkání S vinařem u Nechor. O případných dalších akcích budeme informovat průběžně na našem webu a FB.

Tak snad se všichni na dalších setkáních u vína v Nechorách zdrávi sejdeme a i nálada bude veselejší.

Přejeme všem krásné letní dny a našim sousedům mnoho sil.

Michaela Hradilová, Spolek Nechorští vinaři