Nástroje pro usnadnění přístupu

Web Accessibility plugin by DJ-Extensions.com
Skip to main content

Čteme z prušánecké kroniky 4/2022

Rok 1925

Dne 1. února 1925 odejelo několik mladých mužů do Argentiny. Dne 11. února shořel stoh slámy Janu Redkovi v Cacardově. 5. února v neděli zuřila veliká vichřice, která nadělala dosti škody. Bylo roztlučeno mnoho tašek, rozházených stohů slámy a porvaných doškových střech.
Dne 20. února roku 1925 bylo kontrahováno na sázení cukrovky pro rolnické cukrovary Hodonín. Břeclav. Cena řepy byla 18 kč za 1 q. Záloha byla dávána na jednu měřici 100 kč. Celkově bylo kontrahováno přes 30 měřic řepy.
Dne 13. února roku 1925 vystěhoval se do Podkarpatské Rusi občan Karel Hromek, bývalý italský legionář. Dotyčný se usadil na kolonii na bývalém velkostatku, který byl v roce 1924 rozparcelován a legionářům rozdělen.
Dne 8. března přednášel pan Matoušek, zahradník z hospodářské školy v Podivíně o stromoví. Přednáška se odbývala ve školní místnosti za účasti 110 posluchačů. Pan Matoušek stručně vysvětloval a poučoval občany o ovocném stromoví v našem kraji rostoucím. O škůdcích stromů a jejich potírání a o hnojení. Po probrání těchto důležitých bodů byla přednáška ukončena.
Dne 12. března v hostinci u paní Vránkové byly vyplaceny příplatky na řepu za odevzdanou řepu hodonským cukrovarům za kampaň 1924-1925. Byly vypláceny 2 kč na 1 q odevzdané řepy, avšak pouze akcionářům.
V březnu 1925 byla naše obec postižena nemocí „chřipkou“, která řádila ponejvíc mezi malými dětmi a školáky. Též bylo dosti případů i dospělých. Celkem onemocnělo 182 dětí školou povinných, ostatních onemocnělých nebyl počet zjištěn. Vzhledem k tomu, že to byla nemoc nakažlivá, bylo vyučování zastaveno a škola od 17. do 23. března zavřena. Příznaky nemoci byly bolení hlavy a krku, rýma a chrapot, dávení, krvácení nosem, vysoká horečka a píchání pod žebry. Nemoc trvala u některých dva až sedm dní.
V březnu a dubnu odvodňovaly se tyto pozemky: Díly nad Vsiskem, Malé Vsisko, Velké Vsisko a veškeré Ostudy u Cacardova, část Padělků, Padělíčky, Díly nad kostelem a Přední Podsedky. Tyto pozemky byly postižené mokrem tak, až že doposud nebyly obdělávané.

Z prušánecké kroniky přepsala a upravila Jana Kamenská

Český červený kříž ocenil dárce krve

Zpravodaj 4/2022:   Jednou z nejdůležitějších tekutin v životě je krev. Nedá se namíchat, vyrobit…, můžeme ji však darovat. Darovat s vědomím, že třeba jednou někomu zrovna ta naše kapka krve zachrání život.
S tímto vědomím se někteří z nás rozhodli stát pravidelnými dárci krve. Těmto pravidelným dárcům pak uděluje Český červený kříž po dosažení určitého množství odběrů (10x bronzová, 20x stříbrná, 40x zlatá medaile) medaili Prof. MUDr. Jana Jánského, mj. objevitele krevních skupin, podle něhož dodnes používáme jejich označení A/B//AB/0.

Letos na podzim se to sešlo tak, že náš strážník Adam Hellinger si převzal v Břeclavi, do níž dojíždí krev darovat, bronzovou medaili a starosta Zbyněk Němeček převzal od zástupců Červeného kříže Anny Jurkovičové a starosty Hodonína Libora Střechy medaili stříbrnou na slavnostním udělování v Hodoníně.
Krev je nenahraditelnou tekutinou jak při záchraně lidských životů, tak i při léčbě některých závažných onemocnění. Její potřeba navíc přichází mnohdy bez varování. Dárcovství krve tak stále zůstává nezastupitelné a důležité. Ne každý může darovat a nejde to kdykoliv, maximálně však čtyřikrát ročně. Pokud chcete nezištně pomáhat těm, kteří třeba ani neví, že to budou potřebovat, přidejte se mezi dárce i vy.

Králíci z Prušánek uspěli v Americe!

4/2022:   Málokdo to asi ví, ale tak jako jsou výstavy psů, mají svou více než stoletou tradici také výstavy čistokrevných plemen králíků. Nejedno z plemen pak označujeme jako naše národní. Jistě by vás napadl třeba notoricky známý český strakáč. No, dalším do party by byli čeští černopesíkatí, které chovám od dětství. A právě u tohoto našeho plemene se mi podařilo nevídané. Před několika lety ke mně opakovaně zavítali chovatelé z USA a Kanady, abych následně letecky vyslal několik skupin těchto bílých králíků s tmavě hnědým okem do Ameriky. A Bob s Bobkem se za velkou louží neztratili! Právě začátkem listopadu se nedaleko Las Vegas uskutečnila celoamerická výstava s více než 30 tisíci králíků, a poté, co jsem do Angličtiny přeložil i český standard plemene, úspěšně naši čeští černopesíkatí prošli uznávacím řízením v USA! Význam tohoto počinu umocňuje fakt, že jde o vůbec první plemeno s USA vzorníku plemen králíků s názvem i označením původu v naší zemi.

Adam Hellinger, mezinárodní posuzovatel králíků ČSCH

 

S popiskem Český černopesíkatý králík


Hodnocení


Obrovská hala s hodnocenými králiky z celého světa

Už po desáté jsme na návsi vařili guláše

Zpravodaj 4/2022: 28. října se uskutečnil už desátý ročník prušáneckého Gulášfestu. Jeho organizování převzal OÚ v roce 2016 od zakladatelů této akce manželů Šimkových. Letos se přihlásilo a vařilo 13 družstev: z Prušánek Novinkáři, Kanci, Gurmáni, Gulášmajstři, A je to!, Hasiči a Myslivci, napůl z Prušánek Lašská parta a z blízka i daleka SMRK, Profíci, Sliváci, Parta z kraje chudých podhorských tkalců a soukeníků a Seveřani. Odpoledne nám k poslechu i tanci hrála Kapela starých časů a Nechorbend. Letos poprvé nebylo vaření gulášů soutěžní, ale ukázalo se, že člověk kuchař je tvor soutěživý a chce vědět, jestli uvařil lépe než všichni ostatní a taky, že návštěvníci chtějí někoho za ten nejlepší guláš prostě odměnit aspoň tím, že mu dají svůj hlas. Pro příští ročník o tom popřemýšlíme…

Prušánečtí senioři se po dvou letech opět setkali

Zpravodaj 4/2022: 1. října 1991 se poprvé slavil Mezinárodní den seniorů, vyhlášený rok předtím Valným shromážděním OSN. Prvotním cílem bylo zvýšení povědomí o starostech a problémech seniorů, jako je osamění, nemoci stárnutí, ale také problém zneužívání seniorů. Zároveň měl tento den všem lidem připomenout přínos seniorů pro společnost. O třicet let později v roce 2021 vyhlásil papež František Světový den prarodičů a seniorů, který se v celé církvi bude připomínat každou čtvrtou neděli v červenci, v blízkosti liturgické památky sv. Jáchyma a Anny, Ježíšových prarodičů. Impulsem k vyhlášení tohoto světového dne byla pandemie covidu, která, jak řekl papež, přišla jako nečekaná a zuřivá bouře a dopadla nejtvrdším způsobem právě na staré lidi, ať už v podobě nemoci samé, odchodu nejbližších nebo formou dlouhé izolace a osamělosti. Připomněl také, že stáří je darem a prarodiče jsou spojujícím článkem mezi různými generacemi, aby mladým lidem předávali zkušenosti života i víry. Na staré lidi se mnohdy zapomíná, opomíjíme toto bohatství předávaných a uchovávaných kořenů. Je proto důležité, aby se prarodiče setkávali s vnuky a naopak, protože prarodiče čerpají ze svých vnuků sílu žít a vnuci čerpají jejich životní moudrost a zkušenosti.
V Prušánkách se Den seniorů až do covidové pandemie slavil každý rok. V uplynulých dvou letech se ze známých důvodů tradiční setkání se seniory v Prušánkách bohužel nekonalo. Letos byla situace mnohem příznivější a tak se v místním kulturním domě sešlo kolem 140 seniorů starších sedmdesáti let. Nejdříve je přivítal nový starosta obce Prušánky Zbyněk Němeček a nová místostarostka Jana Šupová. K seniorům promluvila také vedoucí místního Klubu seniorů Květa Kopečková.
Kromě občerstvení a dobrého vína od Nechorských vinařů a navíc kytičky pro každou ženu byl nachystán také kulturní program, o který se postaraly šikovné tanečnice z místní ZŠ, zatančily také děti z Nechoránku doprovázené cimbálovou muzikou, zazpívaly jejich sólistky, vystoupil místní mužský a ženský sbor Slováckého krúžku, které na cimbál doprovázel skvělý cimbalista Božik Balga. Ten potom ještě předvedl část svého umění při sólovém vystoupení. S několika důležitými informacemi pro seniory vystoupil místní policista a pracovník firmy DONERA. Po bohaté tombole skončila oficiální část programu a začala volná zábava.
Kouzlo neplánovaného se naplno projevilo, když na pódiu začala na housle hrát lidové písničky vedoucí dětské CM paní Dana Vašíková, ke které se s cimbálem přidal Božik Balga. Hráli na přání obecenstva, všichni zpívali – a že se tam našlo hodně dobrých zpěváků!
Byla to moc vydařená akce, všichni zúčastnění si ji pochvalovali. Věříme, že se příští rok zase všichni spolu ve zdraví sejdeme.

JK

Netradiční oslava svátku svobody a demokracie

Zpravodaj 4/2022: Oslavy začaly den předem již zmíněným lampiónovým průvodem a pokračovaly ve čtvrtek 17. listopadu komunitní výsadbou stromů u prvního poldru, něco málo stromů se zasadilo také u druhého. Ten den bylo ideální počasí a k našemu překvapení se sešlo opravdu hodně lidí – hasiči, senioři, kuželkáři a další aktivní lidé, kterým není příroda lhostejná. Všichni odvedli pořádný kus práce, vždyť se vysadilo 152 stromů! Šlo hlavně o stromy ovocné – hrušně, slivoně, třešně, ale zasadili jsme i pár dubů. Na výsledek si budeme muset chvíli počkat, ale měl by z toho být krásný zatravněný park, kde se budou lidé moci procházet, natrhat ovoce, odpočinout…
Každý, kdo zasadil strom, si mohl k jeho dřevěným oporám přidělat dřevěnou cedulku se svým jménem (za ty moc děkujeme firmě Dřevoprodej Valenta), všichni také dostali dřevěné brože jako poděkování, ale i památku na tento den. Samozřejmě nechybělo občerstvení a horké nápoje.
Výsadba byla financována z Ministerstva životního prostředí, stromy dodala a výsadbu s námi prováděla provedla firma ASHPA z Mikulova.
Všem, kteří na této povedené akci mají zásluhu, moc děkujeme.

Stromečku, prosím, rozsviť se!

Zpravodaj 4/2022:  Neděle 27. 11. byla první adventní a tak jsme na návsi rozsvěcovali vánoční stromek. Sešlo se hodně dětí, které se opravdu moc snažily, aby se stromeček rozsvítil. Bylo to napínavé – ostatně jako každý rok, ale napotřetí po velice hlasitém PROSÍM se stromeček rozsvítil. Slyšel to i Mikuláš s andělem a čertem, kteří se zřejmě vyskytovali nedaleko a přišli se podívat, co se to v Prušánkách děje. Přinesli s sebou i koše sladkostí, které rozdali nejen dětem z mateřské školy a z Nechoránku, které u stromečku vystoupily, ale všem dětem, které se svými rodiči a prarodiči přišly.

Zveřejňování osobních údajů

Zpravodaj 2/2022

V souvislosti s přijetím nové legislativy EU – tzv. GDPR, která je účinná od 25. 5. 2018 – je výrazně vyšší povinnost ochrany osobních dat občanů, a je povinností institucí a firem tato data chránit. Proto není možné bez souhlasu zainteresovaných osob zveřejňovat žádná jejich osobní data. Takže jedinou možností, jak zveřejnit osobní data v místním zpravodaji, rozhlase nebo v KT je souhlas osoby, které se bude zveřejnění údajů týkat. V praxi to bude znamenat, že jubilanti si požádají o zveřejnění osobně, za nově narozené děti jejich rodiče. A my jejich jubilea (narozeniny, výročí svatby) a nově narozené děti rádi zveřejníme, ať už půjde o hlášení v místním rozhlase,  na kabelové televizi nebo v Prušáneckém zpravodaji rádi zveřejníme.

Kdo je v Prušánkách nejstarší?

Zpravodaj 4/2022:

11. listopadu 1922 se narodila v současné době nejstarší občanka obce Prušánky paní Antonie Hromková. Oslava takové jubilea – to už je něco, co se nestává každý den, dokonce ani každý rok. Na velkou oslavu jejích narozenin se sešlo mnoho gratulantů a na slavnostní oběd přijali pozvání i zástupci z obecního úřadu starosta obce Zbyněk Němeček a místostarostka Jana Šupová, kteří oslavenkyni předali kytici a opravdu velký dárkový balík plný dobrot. Za všechny občany Prušánek popřáli paní Antonii hlavně hodně zdraví, pohody a spokojenosti.

paní Antonie Hromková


Malí gratulanti z MŠ