Obecní studny v Prušánkách
Zpravodaj z Prušánek 3/2015:
V toulkách historií naší obce si dnes připomeneme obecní studny.
Z dochovaných fotografií a písemností o starých studnách byly v naší obci studny Anča, Blkta, Cebelka, Dolnica, Jordánka, Libuša, Kúťanka, Obecnica, Ořeška, Vísnerka a další beze jména.
Při probíhající úpravě návsi je nyní nejvíce sledovanou studna Libuše. Úplnou náhodou byla ke své rekonstrukci otevřena přesně v den, kdy bylo před devadesáti lety započato s její výstavbou. Stavbu prováděl Isidor Zálešák (*1883) z domu č. 476.
V její blízkosti je stará studna, možná nejstarší v obci, z roku 1800 či ještě dříve. Původně kamenná, za první světové války byla přestavěna z cementových trub. Byla však úzká a nedostatečná. Při stavbě Libuše se jen zakryla.
Nejvíce známou a využitou byla Jordánka naproti domu Mrákových – Janečkových č. 442. Pochází z roku 1890. Původní studna, až do přestavby, byla s vahadlem a velkým žlabem na napájení dobytka. Ve žních tam stávaly mlátičky. V padesátých letech ji JZD přestavělo, zavedlo čerpadlo a potrubí, které vyúsťovalo ve tři kohoutky – první pod Kopečkem u domu Poláchových č. 331, druhý naproti kina u domu Blahůškových č. 133 a třetí před Ivičičovým č. 96. Je z betonových skruží průměru 3,20 m a sloupec vody býval 7,60 m.
V roce 1925 se začaly na bývalém rybníku na Novinkách stavět domy. Obecní studna tam nebyla, jezdilo se k Jordánce.
Anča – je dodnes zachována, před domem Josefa Osičky ml., Hlavní ulice č. 279. Název dostala podle jména stařenky Anny Trechové (*1870) z vedlejšího domu č. 278. K Anči se chodívalo pro vodu na vaření fazole.
Blkta – dnes je ukrytá v zahradě na rohu Hlavní a Dlážděné ulice, za bývalým stánkem s ovocem a zeleninou paní Boženy Maděryčové. Je zakrytá. Název dostala podle malé vydatnosti – jen „blktala“.
Cebelka – v Mlýnské ulici u domu č. 322. V této ulici obecní studna nebyla a tak stařeček František Vyrubalík (*1893) obešel sousedy, vybraly se peníze a postavila studna. Vznikla po roce 1930. Je z betonových skruží, později se ještě prohloubila a je velmi hluboká. Původně byla opatřená rumpálem. Podle vyprávění je v ní utopeno mnoho nádob na vodu.
Dodnes zachovaná Dolnica je v Cacardově, pod Ševčíkovým č. 38. Zděná, původně opatřená srubem, později byly na povrch dány skruže. Voda se tahala hákem. Dle vyprávění je stará, existovala již při požáru stodol v Cacardově. Voda z ní byla dobrá a nikdy nikdo z ní neonemocněl, přestože byla v blízkosti močálu a Kaluže, která bývala plná husí a kačen a v létě se v ní praly krávy i s vozy.
Farské studny Po levé straně hlavního vchodu do kostela stávala dříve stará fara a chlév pro dobytek. Dnes už toto hospodářství připomíná jen stará studna. Patří mezi nejstarší v obci. Její vznik lze datovat s výstavbou kostela a fary a zejména trvalým obsazením farnosti. Je ukrytá pod smrky ve farské zahradě a z chodníku přes plot ještě můžeme vidět její betonové krytí. Druhá farská studna vznikla při výstavbě nové fary kolem roku 1930 a je dodnes na farském dvoře.
Komínka před Tesaříkovým v Hodonínské ulici č. 120 byla původně rumpál s velkým napajedlem. Studna byla vydatná a sloužila pro celou ulici. Je dodnes zachovaná, krytá altánkem.
Kúťanka – název byl odvozen od jejího umístění – v koutě za stodolou v bývalé proluce v Hodonínské ulici mezi domy Habáňových č. 12 a Malhockých. Dnes je ukrytá na dvoře Josefa Čecha č. 219. Je zděná, původně s vahadlem, kdysi sloužila jako napajedlo. Do roku 1953 pak byla s okovem, dnes opatřená pumpou a doposud funkční. Je asi 200 let stará, voda je velmi tvrdá, vápenitá.
Obecnica byla naproti dnešního obchodu Hruška, před domem Hromků č. 225. Dnes ji připomíná altánek a napodobenina rumpálu. První foto je z konce 19. století, druhé kolem roku 1945. Budova v pozadí je obecní váha (v Prušánkách býval na Drahách sklad řepy pro cukrovary v Břeclavě a Hodoníně).
Ořeška byla v uličce před Janečkových domem č. 82. Dnes je zrušená. Z oslovených pamětníků si na ni nikdo nevzpomíná.
Víznerka byla v Cacardově vedle obchodu Žida Aloise Wiesnera, dnes dům Martina Budína č. 330. Byla zděná, nahoře opatřená srubem. K tahání vody musel mít každý svůj „štranek“, na který nádobu zavěsil a tak tahal vodu. Hákem to nešlo, protože hladina byla hluboká 10 metrů.
Drábkova a Stojanova V březnu a dubnu 1925 se začalo s odvodňováním pozemků Padělky a Díly nad kostelem, v dalším odvodňování se pokračovalo na jaře roku 1926. Voda stékala pod povrchem a naplňovala studny s velkou vydatností: první před Drábkovým, Nová ulice č. 461. Studna je zděná, při povrchu jsou skruže. S budováním chodníků byla zakryta a zavezena hlínou. Druhá je před Stojanovým, Nová ulice č. 438. Hloubka je šest metrů, dříve se tahalo hákem. Dnes je opatřená pumpou a je stále funkční.
Od Drábkových stékala voda humny dolů až na pozemky Díly od Těšicka a Ostudy, kde je v blízkosti kapličky Sv. Antonína další studna. Odtud voda tekla dolů ke Konci směrem k Prušánce. Z tohoto zdroje byla další mělká studna před Imrichových domem v Hodonínské ulici č. 498. A voda tekla dál… přes „Kanálek“ (což byla betonová roura) k domu Petrášových v Nechorské ulici č. 128 do mělké tůňky. Tam se voda nabírala do konvičky, prala se zelenina, kačeny … a voda tekla ještě dál přes „škarpu“ a pak járkem přes dnešní Bůškových a Kašparových humna stékala do rybníčka a s konečnou platností do Prušánky. Zrušeno při výstavbě kanalizace.
Na začátku Školní ulice před domem Čechových a Šťavíkových je kamenná studna stará více než osmdesát let. U vrchu jsou dvě skruže. Je pořád plná vody, nabírá se hákem, dříve se používala jako pitná, dnes je však pouze užitková. Odtud žídlo stéká po slínových vrstvách do studny před Gazdíkových domem ve Školní ulici č. 735. Je velmi hluboká, vyzděná, u povrchu jsou skruže. Dnes je zakrytá betonovým poklopem.
Příště se můžete těšit na pokračování „Studny v Nechorách“.
Jindřiška Zigáčková
Prameny:
Pamětní kniha obce Prušánky I., Okresní archiv Hodonín
Pamětní kniha obce Prušánky II., Okresní archiv Hodonín
Vyprávění pamětníků
Rodinný archiv
foto: archív Obce Prušánky a autorky textu