Nejkrásnější vánoční píseň

Zpravodaj 4/2019:

V malé rakouské vesničce Oberndorf žil kněz, otec Moor. Právě uděloval dětem z farního sboru ponaučení, jak mají o Štědrém večeru zpívat. Pod klenbou se šířilo veselé štěbetní a chichotání. „Klid, buďte zticha. Začínáme!“ Ale jak otec Moor zmáčkl klávesy, z varhan vyšly podivné zvuky. „To je divné,“ kroutil hlavou mladý kněz. Otevřel dvířka a z varhan vyběhlo několik myší, jako když střelí, a za nimi kočka. Chudák otec Moor. Co teď? Varhanní měch byl na několika místech prohryzaný.

„No nic, obejdeme se bez varhan,“ pomyslel si. Jenomže děti se vrhly za myší rodinou a kočkou a v kostele nezůstala ani noha. Otec Moor byl smutný a bezradný. Náhle si vzpomněl na svého přítele Franze Grubera, který učil v místní škole. Nejenže byl slušný varhaník, ale uměl dobře hrát i na kytaru.

Když otec Moor zaklepal na dveře, Franz Gruber opravoval školní práce v chabém světle lucerny. „Musím vymyslet něco nového na půlnoční mši, nějakou jednoduchou písničku, při které bys mě doprovázel na kytaru. Už jsem dal dohromady text. Teď potřebuji, abys k němu složil hudbu… Ale rychle, prosím tě, spěchá to!“

Jakmile za otcem Moorem zapadly dveře, vzal Gruber do ruky kytaru, prohlédl si text a začal hledat vhodnou melodii. Byla tichá noc a sněhové vločky jako by se zastavily u jeho oken, aby si tu píseň mohly lépe poslechnout.

Přesně o půlnoci 24. prosince 1818 byl farní kostel plný lidí. Hlavní oltář zářil do tmy ve světle lampiček a svíček. Otec Moor sloužil mši. Když slovy Lukášova evangelia oznámil narození Spasitele, zamířil s mistrem Gruberem k jesličkám a rozechvělým hlasem zanotovali: „Stille Nacht, Heilige Nacht!“ (Tichá noc, svatá noc). Píseň dozněla a v kostele zavládlo ticho. Ale vzápětí ji s nimi opakovala ke slávě Ježíšově celá vesnice jako zástup andělů, o kterém se píše v evangeliu podle Lukáše. A od té doby se tato píseň zpívá nejen v Oberndorfu, ale po celém světě.

„Jen Boží láska, ta bdí…“ zpíváme. Boží láska nad námi bdí i ve chvílích, kdy je v našem životě všechno zahaleno tmou, když vše spí. V jistotě Boží láskyplné přítomnosti můžeme jásat i uprostřed všech temnot, můžeme se hřát, i když je „stín a mráz vůkol nás.“

Boží láska bdí nad každým z nás. Radujme se!

                                                                                  Požehnané Vánoce přeje Vít Hába, farář