Nejkrásnější svátky
Zpravodaj z Prušánek 4/2014:
Pro většinu lidí jsou Vánoce nejkrásnějšími svátky v roce. Jsou to dny, na které se těšíme. Vánoční dny mají zvláštní atmosféru štěstí a rodinné pohody. Jsou spojeny s mnoha tradicemi a zvyky. Doprovází je dobré jídlo a radost z dárků, betlém, koledy, ozdobený vánoční stromek.
Štědrý den nám dává znovu prožít to, že Bůh byl tak štědrý k nám lidem a poslal nám svého Syna, který se stal člověkem a narodil se v Betlémě na začátku našeho letopočtu, aby nás zachránil. Tuto Boží štědrost symbolicky prožíváme vánočními dárky, které mají skutečně původ od Ježíška, protože bez něj by nebyly. Zvyk dávat dárky je starý jako lidstvo samo. Je to projev přátelství, lásky nebo úcty. Ještě v 19. století však nadílka nebyla tak bohatá a dárky měly spíš symbolický význam. Děti dostávaly jablíčka, ořechy, drobnou hračku, výjimečně něco na sebe.
Dárky nacházíme pod vánočním stromkem. To je však poměrně nová záležitost. První stromky se objevily v Německu v 16. století a říkalo se jim zimní máje. Do naší vlasti pronikl tento zvyk až během 19. století. Zdobily se původně jablíčky, ořechy, svíčkami, perníčky. V křesťanství je strom znamením stromu v ráji a také stromu kříže.
Než se jde ke stromečku, napřed společně povečeříme. Slavnostní večeře začínala, když na obloze vyšla první hvězda. Před večeří se všichni společně pomodlili, poděkovali za všechno dobré a prosili o požehnání do příštího roku. Často bylo součástí modlitby i přání, aby se všichni zase ve zdraví sešli o příštích Vánocích a modlitba za ty, kteří z rodiny zemřeli a už tu s námi nejsou. Na stůl neodmyslitelně patří kapr. Původně to bylo postní jídlo, protože v jižních krajích to bylo jídlo nejchudších lidí a protože na velké svátky se křesťané vždy připravovali postem, aby je s užitkem prožili.
Po večeři a rozbalení dárků se chodí na „půlnoční“. Atmosféru Vánoc podbarvují i typické písně této doby – koledy. Možná vás překvapí, že nejznámější koleda „Narodil se Kristus Pán“ má původ už ve 13. století a „Nesem vám noviny“ nebo „Půjdem spolu do Betléma“ je z 16. století.
A kdy se začaly stavět doma betlémy? V roce 1223 slavil sv. František z Assisi v Grecciu bohoslužbu u jeslí se živými lidmi i zvířaty. Dodnes se na některých místech 25. prosince dělá tzv. „živý betlém.“ Od 16. století se rozšířil zvyk vystavovat jesle v kostelích. A protože Josef II. tento zvyk zakázal, přesunulo se jeho užívání do rodin a lidé si začali stavět betlémy doma. Betlém připomíná události Kristova narození názorným způsobem, často zasazeným do našeho prostředí, aby bylo zřejmé, že i pro nás, žijící v tomto kraji a v této době, se Kristus narodil. Lidové betlémy představují často celá města nebo vesnice s množstvím figurek, které znázorňují lidi z doby, kdy betlém vznikl, v dobových oděvech a s věcmi, které používali (řemeslníci, ponocný, hudebníci, zvířata…) Můžeme se setkat s betlémy různých velikostí, od maličkých ve skořápce oříšku až po velké – náš největší, slavný pohyblivý betlém je Třebechovický, který měří 7x3x2 metry, má 373 figur, 2 000 ručně vyřezávaných částí. Figurky bývají z různých materiálů – nejčastěji dřevěné nebo papírové, ale také keramické, skleněné, látkové, z kukuřičného šustí, vizovického pečiva, perníku atd. V centru je umístěn chlév s jesličkami, Marií a Josefem, v pozadí stojí osel a vůl. Obvykle vlevo jsou figurky klanících se pastýřů přinášejících dary a zprava přicházejí tři králové. Nad chlévem visí betlémská hvězda a vznáší se anděl. Bývá zde i nápis: „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle.“
Dnešní svět je plný neklidu a nepokoje. Toužíme po pokoji. Když se dovedeme ztišit, pozorně se dívat a naslouchat, objevíme jiný svět, otevřou se před námi nové obzory. Přeji nám všem, abychom byli lidmi dobré vůle, lidmi pokoje – a to po celý rok.
Vít Hába, farář