Naši zastupitelé (3): Jan Váňa
Jan Váňa (49) se v Prušánkách narodil. Spolu se svou manželkou Dagmar mají dvě děti, Kateřinu (14) a Michala (27). Vystudoval Střední průmyslovou školu v Hodoníně. Momentálně pracuje jako manažer obchodního oddělení. Jeho největší vášní je zdravý pohyb. Věnuje se fotbalu, cyklistice, střelbě a dalším sportům. Působí jako předseda Sportovního klubu Podlužan Prušánky.
Byl jste vždy součástí místního sportu?
Od malička jsem hrál fotbal. Když můj syn měl deset let, začal jsem trénovat jeho tým a to po celý juniorský věk. Fotbalu se stále věnuju, hraju za Staré pány a každoročně si zahraju pár zápasů. Jsou to čtyři roky, co dělám předsedu sportovního klubu. Vystřídal jsem tak pana Stance, který tuto funkci vykonával několik let. Dá se říct, že jsem přeskočil předsedu fotbalového oddílu, toho jsem nikdy nedělal, i když k tomuto sportu mám nejblíže.
Co obnáší být předsedou SK Podlužan Prušánky?
Hlavní náplní je snažit se s předsedy jednotlivých oddílů děti motivovat a rozvíjet nejen ze sportovního hlediska, ale i toho lidského. Zkrátka vytáhnout děti od počítačů a podat jim sport formou, která je bude bavit a být jim dobrými vzory.
Být předsedou obnáší především spoustu starostí a času. Pod sportovní klub patří oddíl fotbalu, kuželek a šachů. Člověk musí navštěvovat schůzky, výkonné výbory sportovního klubu a jednotlivých oddílů. Také je potřeba komunikovat s předsedy, pokladníky a zpracovávat různou dokumentaci.
Hlavně bych chtěl zmínit, že tohle všechno by nešlo dělat bez toho, kdybych v tom neviděl smysl. Jakmile vidím, jak to ty děti baví a že to funguje, vůbec nelituju, že do toho vkládám tolik času. Chtěl bych touto cestou poděkovat mé rodině, která mi tohle všechno toleruje a podporuje mě. Bez toho by to nešlo.
Jaké máte cíle/plány v SK?
Co se týče fotbalového oddílu, tam se nám daří práce s mládeží. Bohužel jsme teď měli dvouletý výpadek v A-mužstvu. A-mužstvo je hlavním reprezentantem obce a mladí fotbalisté k tomuto týmu vzhlíží. V současné době je to jeden z větších projektů, protože jsme se rozhodli A- mužstvo přihlásit. Dali jsme dohromady dvacet hráčů a máme nového trenéra. Fotbalová utkání jsou příležitostí, kde se lidé setkávají a komunikují spolu, proto v tom vidím důležitost.
V šachovém klubu se nám podařilo prohloubit spolupráci a vznikl dětský šachový kroužek, který nám tu dlouho chyběl. Dnes jej navštěvuje zhruba deset dětí, které jsou velmi šikovné, jde jim to a my je v tom maximálně podporujeme.
U kuželek je z naší strany výzva největší. Už několik let naše A-mužstvo hraje třetí kuželkářskou ligu a nemůže hrát na naší domácí dvoudráhové kuželně. Bohužel tak není šance, aby při soutěži zažili podporu domácího publika. Z toho důvodu máme v současné době podanou žádost o investiční dotaci. Nedávno se nám v datové schránce objevil dokument, díky kterému jsme zjistili, že náš projekt je předběžně schválen k financování. Na konci dubna už budeme vědět, zda nám dotace bude přidělena. Pevně věřím, že se nám podaří tento plán realizovat.
Je o sport v Prušánkách zájem?
Sportovní klub sdružuje 160 členů. Skvělým příkladem jsou kuželky. Většinou jsou kuželky záležitostí měst. U nás v Prušánkách máme obrovskou amatérskou ligu, které se účastní přes pětadvacet týmů.
Co se týče fotbalu, byl někdy problém sehnat trenéry?
Dalo by se říct, že z devadesáti procent je trenérem rodič. Když má syna v mladší přípravce, je jejím trenérem a poté spolu se synem posune do starší přípravky. Na hřišti takhle společně tráví čtyři dny v týdnu. Zbylých deset procent jsou lidi, kteří mají fotbal jako koníček.
Všichni naši trenéři mají licenci, kterou vyžadujeme. Jde nám hlavně o to, aby se sportovní činnost mohla dál posouvat.
Co Vám působení v zastupitelstvu přineslo?
Rozhodně mám nyní větší všeobecný přehled o činnosti obce. Mohu se díky zastupitelstvu podílet na různých řešeních podnětů od spoluobčanů. Samozřejmě mé působení v zastupitelstvu je i o komunikaci s lidmi a umění si vyargumentovat své pohledy a cíle. Tyhle zkušenosti pak využiju i v jiných sférách života. Jsem v týmu zastupitelů, který si vždycky stanoví priority, a jdou si za nimi. Takhle mě to baví.
Chodí za Vámi občané s poznatky ohledně vedení obce?
S tímhle jsem se zatím nesetkal. Lidé přichází, mají různé podněty a dotazy, ale nikdy nesměřovali přímou otázku na vedení obce.
Myslíte, že je o politiku v Prušánkách zájem?
Na zasedání zastupitelstva se přijde podívat v průměru tak deset lidí, což opravdu není moc. Nyní jsem v zastupitelstvu první období, a co mě zarazilo, je volební účast, která byla nízká.
Na jakou místní akci během roku se nejvíce těšíte?
Těch akcí je spousta. Ale moje nejoblíbenější je Gulášfest, který se koná na podzim, kdy už je taková ta časová pohoda. Na tuhle akci se sjíždí nejrůznější lidi z okolí a hlavně se sem vrací lidé, kteří v Prušánkách už nebydlí.
Je něco, co Vám v Prušánkách chybí?
Chybí mi tady startovací byty, kde by mohli bydlet mladí lidi nebo senioři.
Takový projekt už se připravuje, a je mi velmi sympatický. Je v plánu bytový dům postavit ve Vrbičkách a byly by v něm byty o velikosti 1+1 nebo 2+1.
Chtěl byste něco doplnit nebo vzkázat občanům?
Jsem velkým příznivcem Tomáši Bati, tak bych chtěl citovat jeho dvě velké myšlenky: „Neříkej, že to nejde, raději řekni, že to zatím neumíš“
„Každé ráno každý dostaneme tisíc čtyři sta čtyřicet minut a záleží jenom na nás, jak s tímto časem naložíme“.
ptala se Markéta Husková
