K zamyšlení (3/2016)
Zpravodaj 3/2016: Jsou často objektem filmových dokumentů, čteme o nich, učíme se o nich ve škole. Koho mám na mysli? Velké lidi, kteří se přičinili o to, že dnes jako lidstvo můžeme používat přívlastek „vyspělí.“ Jejich vliv a přínos pro umění a vědu byl obrovský. Dodnes tvoří základ dalšího lidského pokroku ve všech oblastech.
Méně často se však už dozvídáme o duchovním zázemí těchto lidí. Mnozí z velkých géniů byli lidé, kteří vyznávali živou víru v Boha. Hvězdář Mikoláš Koperník po jedné přednášce pokorně odmítl chválu posluchačů slovy: „Ne můj systém, ale Boží pořádek chvalte!“
Anglický fyzik, matematik a hvězdář Isaac Newton, objevitel tří zákonů termodynamiky, řekl: „Zázračné vytvoření slunce, hvězd a komet se mohlo uskutečnit jen podle plánu vševědoucí a všemohoucí bytosti a je jejím řízením. Z toho vyplývá, že Bůh je skutečně živým, všemohoucím a vševědoucím Bohem, že je nekonečně dokonalou bytostí, která stojí vysoko nad vesmírem…to, co známe, je jen kapka; toho, co nevíme, je celý oceán.“
Jan Maedler, německý hvězdář, známý svým výzkumem měsíce, řekl: „Skutečný vědec nemůže být nevěřícím člověkem, protože kdo se dívá do Boží dílny a má příležitost obdivovat věčnou moudrost, ten si musí před všemohoucí nejvyšší bytostí pokorně kleknout.“
Fyzik a matematik, Francouz Andre Ampére, známý objevitel zákonů elektrodynamiky, po kterém se jmenuje jednotka elektrického proudu „ampér,“ se i při práci modlil.
Německý badatel a fyzik Max Planck řekl, že věda a náboženství mají stejný cíl. Náboženství od Boha začíná a věda k Bohu směřuje.
Vynálezce a badatel Thomas A. Edison, vynálezce fonografu, gramofonu, elektrické žárovky a celé řady dalších zařízení, napsal do zlaté knihy v Paříži slova: „Panu Eifelovi, inženýrovi, slavnému staviteli tohoto ohromného a zvláštního uměleckého díla, věnuje tato slova muž, který má velkou úctu ke všem inženýrům na světě a který je obdivuje, ale nejvíc „nejvyššího inženýra“ – Boha.
Objevitel rentgenových paprsků Wilhelm Roentgen byl člověkem hluboké víry a zbožnosti.
Švédský badatel, zakladatel botaniky Carl von Linné ve všech svých pracích obdivuje Stvořitele.
Kdybyste si přečetli zápisky některých velkých vědců, jakými byli například Newton, Kepler, Koperník či Pascal, našli byste v nich stopy hluboké víry v Boha a úžasnou pokoru před Stvořitelem.
A co umělci? Jen málo lidí ví, že Vincent Van Gogh, nejznámější holandský malíř, se původně chtěl stát kazatelem. Také další holandský malíř, Rembrandt, byl hluboce věřící. Německý básník J. W. Goethe, řekl: „Víru v Boží lásku, která před několika staletími putovala na kousku země pod jménem Ježíš, považuji za jediný důvod své blaženosti.“
O skladatelích G. F. Handlovi (autorovi překrásného oratoria Mesiáš) a J. S. Bachovi (tvůrci stovek skladeb chrámové hudby) je všeobecně známo, že byli hluboce věřícími lidmi. Není už tak známo, že i Vivaldi byl velice zbožný. Rakouský hudební skladatel Joseph Haydn při jedné příležitosti vyznal: „Když myslím na Boha, v srdci mám takovou radost, že mi noty z pera samy vyskakují.“
Co může být krásnějším svědectvím o našem Bohu a pobídkou k následování, než odvolávání se na víru těch, kteří se nesmazatelné zapsali svým přínosem do lidských dějin?
Vít Hába, farář