Dárky, kterých se nemůžete dočkat…
Z činnosti skautu – 4/2017
„Už se jen jednou vyspím a je to tady. Těším se na to celý rok a zítra to konečně začne. Jupííí!“ lítá Vaškovi v hlavě jedna myšlenka za druhou.
Je čtvrtek 30. listopadu a Vašek jde domů ze školy. Odpoledne má jako každý čtvrtek skautskou schůzku se svými kamarády a po ní jde domů dodělat si školní úkoly, protože ve čtvrté třídě už mají úkolů opravdu hodně.
Když pak leží večer v posteli, nemůže spustit oči ze svého psacího stolu pod oknem. O lampičku je na něm totiž opřený…adventní kalendář. Ano! Zítra konečně otevře první okýnko s čokoládovým bonbónem. Aaach, jak se jen Vašek těší na Vánoce. Už aby byly tady!
Ráno se Vašek probudil, vyskočil z postele jako atlet a přiběhl ke stolu. Otevřel první okýnko a čokoládu hned slupnul. Usmíval se a vychutnával si po ránu sladkou chuť na jazyku. Najednou mu ale úsměv zamrznul a pomalu se změnil ve smutný výraz. Vašek totiž očima z prvního okýnka sjel až na okýnko s číslem 24. V ten moment si uvědomil, že do Vánoc zbývá ještě nespočet předlouhých dní a že se Vánoc asi ani nedočká. Dal by všechny své hračky za to, aby už byl Štědrý den… Ale takhle jednoduché to bohužel není. Vaškovi začalo 24 dní dlouhé trápení plné nekonečného čekání.
Přes rok si Vašek hrál skoro se všemi svými hračkami, ale teď se jeho jedinou hračkou stala malá gumová kulička. Vašek měl teď často dlouhou chvíli, tak si ji začal krátit tím, že se několikrát za den posadil na zem, opřel se o svůj noční stolek a jen tak si házel kuličku o zeď v domnění, že mu čas poskočí dopředu rychleji. Když házení gumovou kuličkou po několika dnech rychlosti času nepomohlo, vyzkoušel Vašek jinou taktiku.
Každé odpoledne šel za dům na zahradu a začal se houpat na houpačce. Začínal vždy opatrně malým houpáním, ale postupně houpání stále zrychloval. Byl si jist, že když kolem něj všechno tak rychle sviští, že i čas určitě plyne mnohem rychleji. Po několika pokusech zjistil, že se tak nestalo. Nepotěšil ho ani první sníh, který na něj při jednom houpacím pokusu začal padat. Čekání Vaška užíralo. Ať zkusil cokoli, hodinové ručičky se stále ne a ne začít točit rychleji.
Dokonce došlo i na kouzelný kufřík, který dostal Vašek minulý rok na narozeniny. Vytáhl kouzelnou hůlku, oblékl si plášť a nasadil si kouzelnický klobouk. S veškerým soustředěním, kterého byl schopný, namířil kouzelnou hůlkou na hodiny a pod nosem si mumlal kouzelná slovíčka. Pak na chvíli zavřel oči, a když je otevřel…tak se ručička ani o milimetr nepohnula.
Bylo to opravdu utrpení. Vašek se nemohl na nic soustředit, jak moc se těšil na Vánoce. Na skautských schůzkách mu čas ubíhal trochu rychleji, ale to bylo jen jednou za týden a pouze dvě hodiny odpoledne. Po schůzce pak přišel domů a čas se mu začal zase nesmírně pomalu vléct. Když psal po schůzce domácí úkoly, začal se znuděně točit na židli. A protože věděl, že mu úkoly nikam neutečou, točil se tak dlouho, že když se dotočil, tak čas poskočil o neuvěřitelnou… jednu minutu vpřed. Vašek začal být zoufalý.
Kalendář měl pořád na očích. Věděl přesně, že do Štědrého dne zbývá už jen 5 dní, ale i tak se mu tato doba zdála delší než věčnost. Na těchto posledních pár dní Vašek vyzkoušel něco úplně jiného.
Každý večer, když maminka zavolala tatínka a jeho k večeři, Vašek rychle seběhnul do jídelny. Večeře už byla jako vždy krásně nachystána na talíři, takže Vašek jen ledabyle usedl na židli a večeři do sebe naházel rychleji, než bys řekl švec. Pak opět rychlostí blesku vyběhl do pokoje, oblékl si pyžamo, zhasnul, přikryl se peřinou a…nemohl usnout. Tak moc chtěl zaspat to nekonečné čekání, že se mu nakonec čekání přesunulo i do noci.
Ráno ještě ani nezvonil budík a Vašek už byl vzhůru. Chvíli ležel v posteli s otevřenýma očima a přemýšlel. Pak vystřelil jako raketa z postele k adventnímu kalendáři! Ano! Sláva! Je 24. prosince! Je Štědrý den! Vašek tryskem seběhl dolů do obývacího pokoje, kde stál krásný vánoční stromek a pod ním plno dárků. Vašek vyrazil ke stromku. Prohnal se kolem něj a zamířil do pokoje, kde měl všechny své hračky. Odklopil víko z krabice od Lega a vytáhl z ní zabalený vánoční dárek.
Vaškovi zářily oči jako dvě hvězdičky. Popadl dárek a rychle jej běžel dát mamince a tatínkovi, kteří ještě spali…
Ať jsou pro Vás Vánoce časem plným radosti nejen z dárků, které dostanete, ale také z dárků, které se nemůžete dočkat dát.
Příjemné prožití vánoční doby se svými blízkými vám přeje skautský oddíl Cor Dare Prušánky
