Čteme z prušánecké kroniky

Zpravodaj 2/2017: V minulém čísle jsme začali vzpomínat na statečné mladé muže z Prušánek, kteří museli bojovat v I. světové válce za císaře pána a za něho také položili své mladé životy.

Patřil mezi ně i mládenec Jan Hlaváč. Narukoval na podzim roku 2013 a sloužil v činné službě u 3. pěšího pluku v Derventě v Bosně. Když nastala válka, ihned byl tento prapor třeťáků posunut proti Srbům, kdež bojoval i vojín Jan Hlaváč. Na srbské frontě si pobyl asi sedm měsíců, a když byla vypovězena válka Itálii, byl převezen tento prapor na frontu italskou.
Málo zpráv bylo o tomto jinochu, jenom tu a tam, co některý kamarád o něm přinesl. Dle výpovědi jiných byl tento nešťastný mládenec dne 21. července 1915 na řece Izonco (dnešní Soča, protékající Slovinskem a Itálií, ústící do Jaderského moře) při útoku proti italským opevněním těžce zraněn a zajat. (Možné to je, neboť poslední dopis psal svým rodičům dne 15. července roku 2015). Ale tady jakoby spadla opona za tímto šohajem a více zpráv o jeho osudu nepřišlo. Dlouho se těšili staří rodiče, že jejich miláček jest snad někde, odkud se najednou ozve anebo se vrátí. Mnoho žádostí a dotazů udělali k různým vojenským ústavům, aby měli jasno a aby měli myšlenky spokojené, ale všecko marno. Jejich syn zapadl do neznáma a jest stále menší a menší naděje, že se kdy vrátí.
Hrozné to bylo v jiných rodinách, když dostali zprávu o smrti jejich nejmilejších, avšak mnohem hroznější jest to u stařečka a stařenky Hlaváčových, když nedostali o svém synu vůbec žádných zpráv. Snad jest pochován v mořské tůni anebo jinde, kam nedosáhlo oko úřadů, aby o tom mohly podat zprávu dále…?

Později (není datováno) dopsal kronikář jiným inkoustem poznámku: Jan Balga z Tvrdonic byl svědkem jeho smrti. Jan Hlaváč byl roztrhán granátem…
Nechť odpočívá v pokoji!

                                                          Z prušánecké kroniky vypsala a upravila Jana Kamenská