Čteme z prušánecké kroniky 4/2018

Zpravodaj 4/2018:

Dne 22. prosince 2018 byl s náležitou úctou oslavován příjezd našeho prvního prezidenta T. G. Masaryka do osvobozené vlasti. Vánoční svátky roku 1917 byly velmi hlučně oslavovány. Muzika hrála, chasa, vojíni na dovolené a bývalí zajatci se všichni radovali, že tak šťastně přetrpěli světovou válku. Avšak rekvizice nepřestaly. Ještě čas od času přicházely průvody vojáků a sbíraly živobytí pro hladová města a pro vojsko.

Rok 1919

Koncem ledna roku 1919 uspořádal znovu sestavený místní hasičský sbor ples. Byl to nejradostnější ples ze všech plesů, které byly pořádány. Vyzdobený sál, nádherně ustrojená mládež, to vše svědčilo o bezmezné radosti nad vítězným koncem světové války. Ples byl zahájen zahráním všeslovanské hymny „Hej, Slované“.
Vzhledem k válečným událostem, které se staly roku 1919 v bojích proti Maďarům při obsazování Slovenska, byly fašaňkové muziky okresními politickými úřady zakázány. Pouze v neděli byly taneční zábavy dovoleny.

Poznámka k boji proti Maďarům při obsazování Slovenska: „28. října 1918 byl vyhlášen samostatný československý stát. Součástí Československa mělo být území Slovenska (tehdy Horních Uher), které dosud náleželo Maďarsku. Počátkem listopadu 1918 začalo docházet ke střetům mezi Maďary a československými vojenskými jednotkami. 2. prosince však francouzský podplukovník Vyx, který byl přednostou vojenské mise Dohody v Budapešti, upozornil Maďarsko, že československá armáda byla uznána za součást dohodového vojska. Též upozornil na to, že Slovensko je součástí Československé republiky, která má právo vojensky obsadit území Slovenska a Maďarsko má povinnost odtud svá vojska stáhnout. Tím však maďarsko-československé spory neskončily. V dubnu 1919 proběhl v Maďarsku bolševický převrat, po němž se maďarská armáda pokusila dobýt Slovensko a Sedmihradsko, čímž vyvolala válku s Československem a Rumunskem. Ve finální fázi války na obou stranách stálo více než 120 tisíc vojáků. Porážka Maďarské republiky rad a rumunská okupace Budapešti v srpnu 1919 ukončila válku. Rumunská vojska se stáhla z okupovaného území v březnu 1920. V této válce Československo získalo kontrolu nad územím Slovenska, které před válkou bylo součástí Uherska.“ Zdroj Wikipedie.

Sotva se lid vzpamatoval z útrap válečných, už přicházeli do vesnic různí agitátoři, lákajíce lid do svých starých i nově založených stran. Všichni toho moc namluvili, každý sliboval všechno možné, jenom aby získal co nejvíc stoupenců. Mnozí sami nevěděli, kam se mají naklonit a přisvědčovali každému, kdo přišel. Pomalu se chystalo k obecním volbám. V Prušánkách byly založeny dvě strany: Domovina a Strana národních socialistů. Domovina měla program parcelace velkostatků, čímž docílila dosti vysokého počtu členů. Když to nebylo hned, jak si všichni přáli, tak zase počet členů v této straně velmi poklesl. Národní socialisté slibovali zase něco jiného a tak někteří přecházeli od jedné strany k druhé. Mnoho jich však zůstalo neutrálními.

Na jaře 1919 bylo v celé republice všeobecné kolkování peněz. Peníze byly okolkovány a jen polovička jich byla vrácena majiteli zpět. Menší obnosy byly zanedlouho úplně vráceny. Větší částky byly vráceny později, avšak s nějakou srážkou. Zanedlouho byl po celé republice proveden soupis veškerého majetku, živého i mrtvého inventáře, hotových peněz i dluhů. Z toho pak byla předepsána dávka z majetku, která však nebyla všude stejná. Kdo měl více vkladů nebo koupil po čas války nějaký pozemek, ten platil hodně. Kdo měl majetek zadlužený a měl početnou rodinu, ten platil o moc méně.

                                                        Z prušánecké kronika vybrala a upravila Jana Kamenská