Čteme z prušánecké kroniky 1/2018

Další obětí války 1914 – 1918 byl občan Prokop Seják

Ve světové válce vzrostlo udavačství do nebývalých rozměrů. Obětí tohoto špinavého řemesla se stal občan žijící v Hodoníně – Prokop Seják a jeho žena Františka. Bylo to na jaře roku 1915, když byl dobyt Přemyšl ruskými vojsky, tu byla Františka na návštěvě u své přítelkyně a při tom povídání přišly až na válku. Hostitelka Hedvika Romanová nebyla spokojena s vítězstvím Rusů a počala jim nadávat. Františka, aniž by si to rozmyslela, zastávala se ruských vojínů a pravila Romanové: „Vždyť jsou to lidé jako my a jdou bojovat, aniž by věděli proč a zač, tak jako naši vojíni“. Romanová jí vytkla, že jest špatná vlastenka a potom se rozešly. Doma to Sejáková svěřila svému muži Prokopovi a ten byl nad tím velmi znepokojen a měl strach z následků. Skutečně za několik dní přišel četník vyšetřovat Sejákovou. Tato nezapírala, pověděla vše, neboť se domnívala, že se jí nemůže za to nic stát. Krátce nato dostala předvolání k soudu – založit protokol. Zanedlouho byl soud v Uherském Hradišti. Tam byla Františka Sejáková uznána jako rusofilka a předána diviznímu soudu do Brna. V Brně byla vojenským soudem odsouzena na čtyři měsíce těžkého vězení s postem jednou měsíčně. Tento trest nastoupila dne 2. ledna roku 1916 na Cejlu v Brně. Její muž byl sice povinen vojenskou službou, ale byl vyreklamován. Avšak mezi vyšetřováním jeho ženy musel 21. června narukovat. Dne 15. října 1915 odejel s 21. „marškompanijí „ do pole na ruskou frontu. Tam se silně nachladil a dostal tuberkulózu. Načež byl poslán z fronty do nemocnice a pak domů. Avšak už se neuzdravil a v roce 1918 v letní dobu zemřel a jest pochován na prušánském hřbitově.

                                                       Z prušánecké kroniky vypsala a upravila Jana Kamenská