Přešla zima, zmizel mráz,
jaro přišlo mezi nás.
Zas kytici květů máme,
jaru za ni zazpíváme (Zpravodaj 1/2016).

Toto nádherné roční období nepřichází naráz a s jistotou. Hraje si na schovávanou. Sluníčko má sice ještě chladné paprsky, ale my cítíme, že jaro už je ve vzduchu. A když potom nastane, je den ze dne krásnější. Jaro je kouzelník, který čaruje teplem a pestrostí barev. Na jaře můžeme sledovat zázraky, které se v přírodě dějí. Jarní slunce budí všechno ze zimního spánku svým polibkem jako princ Šípkovou Růženku. Začínají se zelenat pole a louky, ze země vyráží nové kvítí, na stromech a keřích se objevují nové lístky. Slyšíme první bzukot včel a much, milé švitoření vlaštovek, jiřiček a veselé melodie skřivánků. V trávě se objevují první brouci, ptáci si staví hnízda a společně se zvířátky se chystají na rodičovské povinnosti.

Jen mít oči k vidění, uvidět, co jiní lidé nevidí a neuvidí. Vidět, jak si zlatohlávek češe zlatý vlas, vidět že má sedmikráska vskutku sedm krás.

A tohle všechno učíme děti z naší školky vidět. Péče o tvorbu a ochranu životního prostředí má z hlediska pedagogického velký výchovný význam. Vedeme děti k pochopení vztahu mezi člověkem a jeho životním prostředím. Vzhledem k tomu, že v určitých situacích nejsou děti ještě schopny rozlišovat skutečnost od myšlenky, je citlivé a správné vedení dospělých a hlavně dobrý přiklad to nejdůležitější. Do přírody chodíme co nejvíce od prvních jarních dnů. Seznamujeme děti se změnou přírody tak, abychom zaručili prožitek a jejich aktivity. Všechna roční období nám poskytují mnoho podnětů pro pozorování, ale největší zájem vzbuzuje právě jaro.

Kde se vzali, tu se vzali motýlkové, včeličky, přiletěli, zulíbali všem kytičkám hlavičky. Tak přejeme všem krásné jarní dny plné sluníčka.

Úsměvy jara. Převlékáme se na vycházku.
Uč. „Vítku, s takovou tady budeš ještě zítra.“ Víteček: „No tak to pěkně děkuju.“
Zuzanka: „Paní učitelko, že nevíš, co jsem nakreslila.“ Uč: „No to nevím, co?“ Zuzanka: „Nic.“
Majdalenka: „Paní učitelko, my se s Martínkem milujeme a dali jsme si pusu.“ Uč. „Tak to jste jak ženich a nevěsta, že?“ Martínek: „Já nejsu ženich, já su machr.“ Majdalenka: „To neva Marti, já su normální.“
Sonička: „Paní učitelko, oni mě pichali do ruky a já to mám teď změklé jak kámen.“ Viktorka: „Paní učitelko, naše babička má nemocné bříško a v nemocnici jí z teho bříška vytahovali stehna.“

                                                                                                       Text a foto Radka Šůrková

Zpravodaj 1/2016: Na počátku druhé březnové dekády se uskutečnilo v Brně krajské kolo dějepisné olympiády. Po úspěšném absolvování okresního kola, kdy se naši žáci umístili v rámci okresu na prvním, třetím a čtvrtém místě, jeli hájit prestiž okresu Hodonín v krajském kole. Tématem byla doba Lucemburků. Žáci museli pročíst notnou dávku studijního materiálu a snaha a příprava se vyplatila. Michal Turek se mezi žáky gymnázií i základních škol umístil v krajském kole na druhém místě, Vojta Pospíšil obsadil třetí a Míša Tučková šesté místo. Zřejmě alespoň jeden z nich postoupí do celostátního kola, které se uskuteční v květnu. Žákům ke skvělému umístění moc blahopřejeme!

                                                                                                                              Vanda Bušková

Zpravodaj z Prušánek 1/2016: SAKO a VIDA

Den 26. 1. 2016 začal tím, že se sešla 9. a 6. třída už za pět minut půl osmé u školy. Jeli totiž společně na exkurzi do spalovny odpadů a do VIDA centra v Brně. Doprovod jim dělala p. uč. Kurková, Juráňová a jako výpomoc David a Radek. Během cesty se nám stala nehoda. I přes zákaz paní učitelky se jednomu šesťákovi udělalo nevolno. Ale zvládli jsme to. Nikdo další se nepřidal.

Když jsme přijeli do Brna do spalovny odpadů, přivítala nás paní průvodkyně a pustila nám docela naučný film o brněnské spalovně a třídění odpadů. Víte, že každý z vás vyprodukuje za rok půl tuny odpadu? Po teoretické části jsme se rozdělili na dvě skupiny a vydali se do provozu spalovny. Aby nás něco nepřejelo, vybavili nás reflexními vestami. A abychom nedostali ránu do hlavy, vyfasovali jsme každý ochrannou přilbu. Připadali jsme si blbě, ale byli jsme určitě krásní. Seznámili jsme se s celým procesem svážení, třídění, zpracováním a následně spalováním odpadů. A také proběhlo zcela důvěrné seznámení s pachem odpadu a popela po spálení. Ke konci jsme si v SAKO koupili kávu z automatu a jeli, konečně, do vědecko-zábavního centra VIDA. Zde jsme strávili dvě hodiny. Mohli jsme si vyzkoušet různé fyzikální, chemické i biologické pokusy. To se zajisté projeví ve zlepšení prospěchu v těchto předmětech.

No a pak nám zbylo jen spokojeně nasednout do autobusu a jet domů. Přijeli jsme v pořádku, spokojení a s novými zážitky a znalostmi.

Land art – Ptačí hnízda

Jednoho únorového dne jsme se v rámci přírodopisu rozhodli, že postavíme ptačí hnízda v areálu naší školy. Probíraným učivem byli totiž ptáci. Nastudovali jsme všechny potřebné informace a dali se do práce. Jak se nám to povedlo, posuďte sami.

Týden zdravé výživy

Ekotým naší školy se rozhodl uspořádat ve škole „Týden zdravé výživy“, který se konal druhý týden v únoru. Během tohoto projektu děti měly nosit s sebou zdravé svačinky a pití. Na svačinu měly například ovoce a zeleninu, pečivo a další. Ve školní jídelně se vařila jídla ještě zdravější než obvykle. Žáci sami dali návrhy jídelníčku. Pak jsme měli za úkol zjistit, kolik jídla se vyhodilo během tohoto týdne a srovnali jsme to s týdnem následujícím. Rozdíl byl jen nepatrný. Z toho jsme usoudili, že nám zdravá jídla docela chutnala. Některé třídy si připravily své vlastní pomazánky, na kterých si pak děti pěkně pochutnaly. Členové ekotýmu měli celý týden pod kontrolou. Chodili po třídách a fotili, filmovali, dělali rozhovory s žáky, učiteli a kuchařkami. Fotky a recepty pomazánek jsme vystavili na nástěnce a na webu školy. S akcí jsme byli spokojeni a těšíme se na další. Však my něco vymyslíme (11,12).

Za Ekotým Mila Kurková

Zpravodaj 1/2016: Počasí se ještě moc věřit nedá – jeden den krásné sluníčko, druhý den sněhová pokrývka, další den větrno, pak zase sluníčko, ráno jinovatka… Počasí nás pořád napíná. Přijde už konečně po té zimě – nezimě doopravdy jaro?

Jak jsme prožívali poslední tři měsíce my všichni ve škole? Uzavřeli jsme klasifikaci za I. pololetí, zažili několik velkých akcí a další máme v plánu.

Jednou z těch tradičních akcí byla účast našich reprezentantů na dějepisné olympiádě ve Strážnici. 18.1. se naše výprava ve složení Michael Turek, Vojtěch Pospíšil a Michaela Tučková vydala na soutěž. Po řádné přípravě, kterou vedla p. uč.Vanda Bušková, se jejich práce zúročila: Míša Turek zvítězil, třetí místo obsadil Vojta Pospíšil a 4. místem si zajistila postup do krajského kola i Míša Tučková.  Všem držíme palce 21.3. – ať se jim v Brně daří! Moc všem děkuji a poděkování patří i p. uč. Buškové přípravu do soutěže. 26.1. se uskutečnila exkurze žáků 6. a 9. třídy do brněnské spalovny odpadů (SAKO Brno) a výlet byl doplněn návštěvou Vida centra (zábavný vědecký park). Začátkem února navštívili všichni žáci z I. stupně divadelní představení „Nezbedná pohádka“ v Uherském Hradišti.  Zápis do 1. třídy byl naplánován na 2. a 3.2. Celkem bylo zapsáno 31 dětí do 1. třídy, jako každoročně bude část rodičů vyřizovat odložení školní docházky (většinou z důvodu školní nezralosti). Předpokládáme nástup dětí do 1. třídy v počtu cca 24 žáčků.  V průběhu února se 4. a 5. třída vypravila na besedu do místní knihovny. Na začátek března byla plánována zajímavá akce – dopravní výchova prakticky. Využili jsme nabídky na výuku dětí pomocí mobilního dopravního hřiště. K účasti jsme vybrali předškoláky z mateřské školy a 1. – 3. třídu ZŠ. Hřiště bylo připraveno v tělocvičně, k dispozici byla elektrická autíčka a čtyřkolky, funkční semafory i vybavení pro malé dopravní policisty. Děti se vystřídaly v rolích chodců, řidičů a policistů, prohlédly si dopravní značky, zopakovaly si chování v silničním provozu. Celou činnost řídili dva výborní instruktoři a děti si to náležitě užívaly. Někteří bohužel i s „pokutami“ – razítky za nesprávnou jízdu či přecházení silnice. Ti bez pokut dostali jako malou odměnu reflexní samolepky na kolo nebo koloběžku. Akce se nám všem moc líbila. O spolupráci uvažujeme i do budoucna.  Z měsíce února se nám na 9.3. přesunula akce               „ Používám mozek“ – o fungování lidského mozku, o vnímání, ukládání informací, vyvolání vzpomínek, smyslovém vnímání a o tom, jak se učit tak, abychom si hodně pamatovali. Tato beseda byla určena žáků od 5. po 9. třídu. Lektor byl velmi pohotový, vtipný, zapojoval žáky do výkladu a ukázek (odměňoval je odznakem „Používám mozek“) a nakonec proběhla soutěž chlapeckého a dívčího týmu. I tady se objevovaly poznatky o tom, co z techniky a jak negativně ovlivňuje naši schopnost pamatovat si a jak může technika negativně ovlivnit naše smysly. Takže pořád platí – Dobrý sluha, ale zlý pán! Takže nepodléhejme, v rozumné míře využívejme a hlavně přiměřeně věku zpřístupňujme… Nechme malé děti se nejprve dobře naučit mluvit, ovládat psací a kreslicí náčiní, poznávat svět kolem sebe v přirozené podobě a nepředkládejme jim jej pouze ve virtuální realitě v tabletech a podobných zařízeních. Čas věnovaný dětem ve společných hrách, domácích činnostech, čtením a vyprávěním je mnohem větším darem a užitečnějším vkladem než nový tablet či chytrý telefon.

V březnu se též finišovalo s podáváním přihlášek na střední školy. Jak celé přijímací řízení dopadne, to budeme vědět až po všech přijímacích zkouškách a přesunech z oboru na obor. Přihlášky si deváťáci podávali na střední školy jako obchodní akademie, průmyslovky a zdravotní školy (celkem 11 zájemců), na učiliště do učebního oboru se hlásilo 5 žáků, na učební obor s maturitou 1 žák. Teď bude jejich hlavním úkolem se dobře připravit na přijímací zkoušky, případně pohovory. Z 5. třídy na víceleté gymnázium se hlásí 3 žáci.

Do konce března je v plánu recitační soutěž pro I. stupeň, návštěva knihovny pro 1. třídu a „Partička“ pro II. stupeň. Také se začnou rozbíhat další sportovní soutěže.

Přeju všem spoustu energie a dobré nálady, kterou nám přináší jarní sluníčko a probouzející se příroda

Text a foto Alena Kristová

Zpravodaj 4/2015:

Veselé rolničky koníčků zvoní,
ze strání slyšet je veselý smích,
zářící stromečky v domovech voní,
jak u nás krásně je o Vánocích.
Mámy a tátové zpívejte s námi,
nastává opět ten kouzelný čas,
Ježíška přivítat chceme spolu s vámi,
po roce štědrý den už je tu zas.

Jakmile se nám končící rok ohlásí přibývající tmou a podmanivou hrou blikajících barevných světel, jakmile vstoupí do našeho života vůně jehličí a čerstvě napečeného cukroví, znamená to jediné – Vánoce jsou za dveřmi. Blíží se doba předvánočního shonu a příprav, zavládne atmosféra očekávání, co nám letos Ježíšek nadělí. Předvánoční čas se pozná i u nás v mateřské školce. Začínáme tradičně svatým Martinem, kdy si s dětmi vyprávíme a čteme pověst „O svatém Martinovi“, vyrábíme si koníky, nacvičujeme písně a básně. Celý týden pak zakončíme svatomartinským průvodem a dramatizací této pověsti. Po tomto období se pomalu připravujeme na mikulášskou a vánoční besídku. Zdobíme společně s dětmi třídy a ostatní prostory školky, vyrábíme dárečky pro své nejbližší, děti připravují pro své rodiče překvapení v podobě zimních a vánočních písní, veršů, koled a tanečků, připomínáme si zvyky a tradice, abychom si co nejvíce přiblížili radostné chvíle vánoc. A zároveň si přejeme, aby tato čarovná atmosféra a chvíle štěstí a spokojenosti předstihly roky minulé.

Co to cinká, co to zvoní, kouzlo vánoc jako v loni. Tichá chvíle k zastavení, závan štěstí, nad nějž není. Kouzelné Vánoce a šťastný nový rok Vám přejí děti a zaměstnanci MŠ.

Úsměvné výroky čtyřletého Vítečka S. Zpívali jsme písničku „Pec nám spadla“
V: „Ale paní učitelko, ten kominík přeci nemože strčit štětku do komína, když je ta pec rozbořená. První mosí dědeček tu pec postavit a potom može kominík strčit štětku do komína.“
V: „Paní učitelko, já mám v břichu foukací mrak. P. uč.: „A kde se ti tam vzal?“ V: „No vletěl mě do pusy a potom do břicha, když sem si říkal tu básničku – foukej, foukej větříčku, shoď mi jednu hruštičku.“
V: „Paní učitelko, ten pudink bude odpoledne ke svačince?“ P. uč: „No jasně, paní kuchařka vám ho uvaří.“ V: „Jé tak to já budu rychle spat, abych si na něm mohl pochutnat.“
Uč: „Děti, jezte mrkvičku, ať máte zdravé očička.“ V: „Já nemosim, já už jich mam modré.“

Na závěr bych ještě chtěla poděkovat našim sponzorům, kteří přispěli k tomu, aby dětské oči zářily po celý rok jako hvězdičky na obloze, a to nejen o Vánocích: Obecnímu úřadu Prušánky, Sboru dobrovolných hasičů Prušánky, paní Jitce Čuprové, paní Bohunce Penčákové, panu Patriku Šiprovi.

                                                                                                                       Radka Šůrková