Zpravodaj 2/2016: Náš oddíl má za sebou náročný čtvrtrok nabitý různými skvělými akcemi.

Náš oddíl si v dubnu udělal vlastní oddílovou pouť na svatý Hostýn. V dubnu totiž slaví svátek sv. Jiří, který je patronem všech skautů, proto jsme se rozhodli jeho památku uctít tímto způsobem. Zároveň jsme využili příležitosti a obnovili jsme na sv. Hostýně u pomníku významného skauta Rudolfa Plajnera své skautské sliby. Na svatém Hostýně byla příjemná klidná atmosféra, z každého místa na nás dýchalo jaro a my jsme si tuto akci užili na maximum.

O týden později naše vlčata čekala premiéra na závodu Vlčat a světlušek v zámeckém parku ve Veselí nad Moravou. Jedná se o prestižní závod pro nejmladší skautskou věkovou kategorii, ve které měří holky i kluci své síly ve skautských znalostech, zálesáckých dovednostech a také fyzické zdatnosti. Naši kluci se na závod pečlivě připravovali celý rok na pravidelných družinovkách a jejich snaha přinesla ovoce. Poskládali jsme dvě závodní družiny, jejichž umístění bylo krásné 3. a 5. místo. Klukům patří velká pochvala!

V květnu pak vyrazili reprezentovat náš oddíl skauti a skautky na první ročník Celostátního setkání křesťanských oddílů v Čachnově nedaleko Pardubic. Cesta na toto zapadlé místo byla dlouhá a náročná, ale vyplatila se. Naši skauti a skautky se seznámili se stejně starými vrstevníky z různých koutů republiky, poznali jiné skautské oddíly a jejich praktiky, a hlavně zažili atmosféru a program na skautské akci, která byla srozumitelnou a zajímavou formou propojena s vírou a duchovním rozměrem skautingu.

Naší poslední velkou akcí, které se náš oddíl zúčastnil, bylo Okresní Jamboree, které proběhlo v půlce června na Littneru v Bzenci. Jamboree je setkání skautů a skautek na různých úrovních. Probíhají světová, středoevropská, česká a také okresní Jamboree. Jamboree, které pořádal skautský okres Hodonín, mělo více než dvě sta padesát účastníků. Tematicky jsme se na celý víkend přenesli na dvůr Karla IV., takže nechyběla rytířská družina Karla IV., rytířské vystoupení a souboje, náročný výcvik nových rytířů, řemeslný trh, velký boj o dobývání hradu, večerní ohnivá show a samozřejmě spousta her a zábavy.

Následující čtvrt rok bude o dost klidnější, protože se blíží letní prázdniny, kdy pravidelné družinové schůzky neprobíhají, ale pro vedoucí schůzek to zdaleka neznamená volno a odpočinek. Před námi je totiž vrchol celého roku a tím je letní chlapecký tábor u Batelova na Vysočině. Všichni vedoucí mají tedy plné ruce práce s přípravou tábora, na kterém kluci budou pátrat po nejzáhadnější a nejzázračnější legendě v historii lidstva. Jestli se klukům podaří tuto legendu najít, se dozvíte v dalším vydání zpravodaje.

Za vedení oddílu Libor Sukup, foto: Vojtěch Sukup

Zpravodaj 1/2016: Když v rychlosti zavzpomínáme na zimní období, tak máme za sebou oddílovou vánoční besídku, roznášení Betlémského světla, skautský Silvestr v Olomouci a pomoc při Tříkrálové sbírce. Myslím, že toho není málo a jsem rád, že se všechny akce vydařily a účast členů našeho skautského oddílu byla hojná. Po nabité předvánoční i vánoční době je pro nás začátek nového roku trochu odpočinkovější, ale to neznamená, že bychom zaháleli.

Jarní prázdniny začali kluci z oddílu Pánskou jízdou v klubovně. Sice přišla sotva polovina kluků, ale o to více mohou nezúčastnění litovat. Celá akce začala společnou večeří a o jídlo a pití nebyla nouze po celou dobu akce. Samozřejmostí byla spousta her a soutěží. V pozdních večerních hodinách přišlo na řadu promítání filmu Pixely, po kterém následovala velká noční hra Lov Pacmana. Na Pánské jízdě si užili spoustu zábavy, legrace a her velcí a malí a určitě podobnou akci zopakujeme!

Velkou událostí pro náš oddíl bude po dlouholeté odmlce účast na Závodu vlčat a světlušek, který proběhne v sobotu 23. 4. 2016 ve Veselí nad Moravou. Jedná se o prestižní závod pro nejmladší skautskou věkovou kategorii, ve které změří holky i kluci své síly ve skautských znalostech, zálesáckých dovednostech a také fyzické zdatnosti. Na pravidelných družinovkách probíhá poctivá příprava na tento závod, tak nám prosím držte palce!

Premiéru náš oddíl bude mít na akci Celostátní setkání křesťanských oddílů, která proběhne o víkendu 6. – 8. 5. 2016 u Žďáru nad Sázavou. Je to akce určena skautům a skautkám od 11 do 15 let a jejich vedoucím. Náš oddíl bude zastoupen deseti členy a všichni jsme zvědaví, do čeho jdeme, protože tato akce bude probíhat v ČR úplně poprvé.

A na závěr jedna pozvánka pro všechny kluky, kteří se nebojí opustit pohodlí svého domova a chtějí zažít pravé dobrodružství uprostřed přírody a chtějí si dokázat, že jsou pořádnými chlapy, kteří se jen tak ničeho nezaleknou a dokáží si s kde čím poradit: od 12. – 22. 7. 2016 bude probíhat letní chlapecký tábor v Nové Vsi u Batelova (okr. Jihlava). V případě zájmu se informujte u vedoucích na schůzkách nebo na emailu sukuli@seznam.cz.

za vedení oddílu Libor Sukup

Foto: Pánská jízda, Silvestr 2015 a Tříkrálová sbírka

Zpravodaj z Prušánek 4/2015:  Tentokrát jsme se na výpravu vydali do VIDA centra. A co vlastně je VIDA centrum? VIDA centrum je zábavný vědecký park nejen pro děti, ale i pro dospělé. Ráno jsme se sešli na autobusové zastávce, jeli jsme do Podivína, kde jsme nasedli na vlak a vydali jsme se do Brna, kde se VIDA centrum nachází. Poté jsme se tramvají dostali až k VIDA centru. Následně jsme si dali malou svačinku a rozdělili jsme se do skupin. V každé skupině byl jeden vedoucí, který s dětmi chodil po jednotlivých atrakcích. Prošli jsme úplně všechno. Dokonce byl přístupný 3G simulátor, který jsme si mohli vyzkoušet, ale bylo to jen pro silné žaludky. Poté jsme se přesunuli do divadla vědy, kde nám ukazovali různé vědecké pokusy v programu „Dělám tlaky, dělej taky“. Děti si všechno mohly vyzkoušet kolikrát chtěly.

Podle mě se všem nejvíc líbil generátor tornáda, který generoval malé tornádo, do kterého si můžete dokonce strčit ruku. Po třech hodinách a obědové pauze jsme se vydali zpátky domů. Domů jsme se vrátili v pořádku a už se těšíme na další výpravu. Video z této výpravy můžete najít na www.youtube.com na kanále Cor Dare.

                                                                    Martin Hlaváček

Zpravodaj 4/2015: I když se blíží konec roku, skautský život našeho oddílu se v podstatě teprve rozjíždí, protože prosinec je měsícem, kdy probíhá spousta akcí, na které se celý rok všichni těší a naplno ožívají celoroční hry jednotlivých družinek.

Jako první je v prosinci výlet do Vídně pro Betlémské světlo, který letos připadá na sobotu 12. 12. 2015. Vždy je to výlet za odměnu – buď pro děti za jejich vzorné chování, aktivitu a zásluhy, nebo pro vedoucí za odvedenou práci. Ve Vídni v kostele, kde probíhá slavnostní předávání Betlémského světla skautům zastupující téměř všechny evropské země, čekáme, kdy nás přijde řada a taky si budeme moci odpálit do lucerničky Betlémské světlo. Po splnění tohoto našeho hlavního cíle se vydáváme na tradiční vídeňské trhy, kam se těší bez rozdílu malí i velcí.

Druhou akcí v pořadí je vánoční besídka našeho oddílu. Na tuto besídku se družinky připravují několik týdnů, protože program besídky se skládá ze scének, které si musí vymyslet a natrénovat každá družinka. Zakončení besídky spočívá v rozdávání dárků. Letos besídka připadá na sobotu 19.12.2015. Hned následující den, tedy v neděli 20.12.2015, přinášíme slavnostním průvodem při mši svaté Betlémské světlo do kostela.

A poslední prosincovou akcí je již tradiční roznášení Betlémského světla na Štědrý den. Celá akce je zahájena společnou snídaní v klubovně, po které se skupinky rozejdou do celé vesnice, obchází dům od domu a nabízí lidem Betlémské světlo.

A co se týká celoročních her, tak letos je pro náš oddíl velkou posilou mladá krev v podobě nových a nadšených vedoucích, bez nichž by tak skvělé celoroční hry nejspíš nemohly vzniknout. Velká pochvala tedy patří všem vedoucím, kterým dalo spoustu práce a úsilí vymyslet a zrealizovat celoroční hry pro ty nejmladší kategorie, vlčata a světlušky.

Celoroční hru pro světlušky vymyslely a zrealizovaly Edita Mrlíková ml., Michala Lacová, Natálie Mrlíková a Klára Omelková. Tématem jejich dobrodružné celoroční hry je vysvobození princezny Lociky z vysoké věže.

Vlčata mají celoroční hru od tvůrců Vojtěcha Sukupa, Radka Račického, Filipa Bůška a Martina Hlaváčka. Vlčata cestují časem a různými světy pomocí Hvězdné brány, která se jim ale pokazila a oni se nemohou navrátit zpět na planetu Zemi. Velký dík patří také Jerrymu (Josef Esterka), který klukům pomohl s výrobou samotné brány.

Nezmiňuji se ale o celoročních hrách jen tak náhodou. Sice se blíží konec roku a s ním i začátek toho nového, ale náš oddíl ve své činnosti pokračuje a stále má otevřenou náruč pro nové holky i kluky, kteří by si chtěli vyzkoušet, jaké to je být skautem a jak vypadá taková skautská schůzka. Pokud vás tedy lákají celoroční hry, které jsou plné napětí, dobrodružství, nebezpečí, ale také zábavy, legrace a kamarádů, tak se na vás v novém roce těšíme!

Libor Sukup

Zpravodaj 3/2015:

Byl to den jako každý jiný. Počasí bylo slunečné, čtyřhodinová cesta ubíhala rychle a bez komplikací, a kluci byli v rámci svých raubířských mezí hodní. Těšili jsme se všichni na deset společně strávených dní v přírodě mezi kamarády se spoustou her a zábavy a jen jsme si přáli, aby nám vydrželo počasí. Nikdo z nás netušil, že se to má všechno brzy změnit.

Po cestě na tábořiště jsme si utahovali z plakátu na sloupu, že se hledají svědci nějakého zvláštního světelného jevu na obloze nebo nálezci podezřelých předmětů. Náhodou jsme po cestě našli disk od pneumatiky a kovovou kliku, takže o „podezřelé předměty“ nebyla nouze. Všichni jsme se tomu smáli a vymýšleli jsme různé nesmyslné teorie a vtipy. Při tom se během pár následujících hodin mělo všechno obrátit.

Blížili jsme se k táboru, z louky už jsme viděli pomalu se přibližující tábořiště, když se najednou ozvalo neklidné pokřikování jmen vedoucích. Přiběhli jsme všichni k místu, odkud volání vycházelo. Jeden z chlapců stál pod dřevěným posedem ve vysoké trávě mezi velkými kameny a na něco ukazoval. Bylo to opravdu „něco“, protože pro něco takového nemáme název. Vypadalo to jako kus nějakého elektronického zařízení, který měl spoustu kontaktů, drátků, spojů. Starší kluci prohlásili, že to vypadá jako základová deska, ale že je velmi zvláštní a nejspíš to bude prototyp. Celá tato deska byla totiž ze tří kovů – ze zlata, stříbra a mědi. Ale tím její zvláštnost nekončila. Na jedné straně měla tato deska zabudovanou kulovitou součástku, což byl podle nás radar se spoustou malých antének. A na druhé straně desky bylo něco, co vypadalo jako stříbrný měchýř s plynem. Celá tato věc vypadala velice zvláštně a nikdo z nás nikdy nic podobného neviděl. Bylo jasné, že je to jen část něčeho většího a že je to krajně podezřelé. Rozhodli jsme se, že to raději vezmeme s sebou do tábora, aby to nenašel někdo, kdo by to mohl zneužít. A jak se později ukázalo, stalo se nám toto rozhodnutí osudným. Celý tábor, který se měl nést v duchu her, zábavy a klidného života v přírodě, se nám tímto krokem obrátil o sto osmdesát stupňů.

Všechno to propuklo ještě v tentýž den na večerním nástupu. Měli jsme první táborový nástup, kde se měly řešit všechny důležité táborové věci, jako jsou pravidla, řád, harmonogram dne. Najednou se objevil na tábořišti neznámý muž v uniformě a skutečnost se změnila.

Naše tábořiště se přes noc změnilo ve vojenskou základnu, kluci se po splnění náročného výcviku stali tajnými agenty a získali první informace. Celá operace nesla název Batelovský rozbřesk. Vznik operace byl nevyhnutelný, protože se na vesmírné stanici stala tragédie, která přímo ovlivnila Českou republiku.

NASA vyslala do vesmíru dvoučlennou posádku. Posádka plnila velmi těžkou misi na oběžné dráze, kde spravovala Hubbleův teleskop. Zbývalo jim pět dnů do návratu zpátky na Zem, před sebou měli už jen závěrečné drobné opravy. Z ničeho nic NASA v neděli 19. 7. 2015 zachytila přes satelity velkou explozi vesmírné stanice, kde astronauti přebývali a ztratila s nimi jakýkoli kontakt. Pár hodin po výbuchu radary NASA zachytily v atmosféře neznámé těleso. Nebylo podobné žádnému letadlu, žádné stíhačce ani bezpilotnímu letounovi. Po detailních snímcích bylo jasné, že jde o vesmírnou loď mimozemského původu. NASA se snažila navázat s mimozemskou lodí kontakt, ale marně, žádná odpověď. Pojala tedy podezření, že výbuch vesmírné stanice má na svědomí tato mimozemská loď. NASA byla nucena vyslat bojové letouny, aby mimozemskou loď zneškodnily, protože Země se ocitla v bezprostředním nebezpečí. Vyloučit se nemohla ani invaze. Bojové letouny letěly podle navigace na radarech, ale i když radary ukazovaly vzdálenost od objektu sotva pár desítek metrů, piloti neviděli vůbec nic. Na rozkaz velitele začali tedy střílet do prázdného prostoru. Vystříleli mnoho nábojů, ale cíl byl zasažen až posledním výstřelem. Najednou se v prázdném prostoru na obloze objevila obrovská vesmírná loď, kterou žádný smrtelník neviděl ani ve filmu. Střela, která loď zasáhla, poškodila maskovací štít lodi a kus lodi odstřelila. Jak rychle se ale loď objevila, tak rychle taky zmizela.

Celý tento konflikt se stal ve vzdušném prostoru ČR. A jelikož jsme to byli my, kdo našel ten kus odstřelené lodi, stali jsme se vojenskou základnou pro tajné agenty. Celá operace Batelovský rozbřesk ale nespadala pod vedení NASA, nýbrž pod organizaci nesoucí název S.O.U.L.307 s hlavním sídlem v Bostonu, která se specializuje na mapování výskytu UFO a navázání mimozemské komunikace. Našim úkolem bylo najít vesmírnou loď i s mimozemskou posádkou, jejíž sledování nás zavedlo do států jako Německo, Anglie, Vatikán, USA, Rusko a Čína. Instrukce k misím jsme během celé operace dostávali každý večer od S.O.U.L.307.

Během misí jsme si sáhli na dno svých fyzických i psychických sil. Museli jsme překonat svůj strach a stále posouvat hranice svých možností, protože bychom jinak na misích neuspěli. Čekala nás spousta šoků a nepříjemných zjištění, ale jedno zjištění bylo přeci jen nejděsivější. A to hlavně kvůli tomu, že jsme důkaz o tomto zjištění viděli na vlastní oči. Pokud si myslíte, že jsme ve vesmíru sami a že po naší planetě chodili vždycky jen lidé, budete vyvedeni z omylu stejně jako my – viz. foto tajné laboratoře ve vojenském bunkru ukrytém v neprostupném lese.

Celá operace Batelovský rozbřesk byla nakonec úspěšná, ale její rozuzlení bylo překvapující. Objevili jsme vesmírnou loď ukrytou v lese a tváří v tvář jsme se setkali s mimozemšťanem. Na palubě lodi, ale byli ještě další dvě bytosti… Nic nebylo tak, jak se na první pohled zdálo…

Pokud vás zajímá, jak konkrétně celá operace dopadla, zeptejte se některého z kluků, který se stal na deset dní tajným agentem a řešil vesmírné záhady. Počítejte ale i s možností, že se nic nedozvíte, protože všichni agenti podepsali mlčenlivost.

A vlastně možná ještě lépe – zažijte takové dobrodružství na vlastní kůži a přidejte se k těm několika odvážným chlapcům příště i vy!

                                                                                                                    Libor Sukup

Zpravodaj z Prušánek 2/2015:

Naši kluci jsou různě staří (7. – 9. třída), mají odlišné názory i povahy, každý vyniká v něčem jiném. Ale i přesto je něco spojuje – skaut. A jak moc je spojuje, dokázali kluci z našeho oddílu v dubnu a na začátku června tohoto roku.

Poprvé za svoji skautskou kariéru se kluci zúčastnili prestižního skautského závodu „Svojsíkův závod“. Je to závod, kde soutěžní družinky obchází stanoviště a plní úkoly vědomostní, tábornické, zátěžové a kondiční, zdravotnické, uzlovací aj. Celý závod je určen pouze pro kategorii skautů a skautek, cca od 12 do 15 let, naši kluci měli tedy zároveň první a poslední možnost zúčastnit se tohoto závodu.

Od ledna se začali kluci zlehka na svoji první účast v závodu připravovat. Přípravy probíhaly na pravidelných večerních schůzkách, kde si kluci oprašovali a osvojovali nové vědomosti a schopnosti.

Okresní kolo probíhalo 18. 4. 2015 v Dubňanech a neslo se v duchu Harryho Pottera. Soutěžních družin, ať klučičích, holčičích nebo smíšených, bylo z celého okresu dvacet jedna. Zpětně kluci hodnotí okresní kolo jako lehké, ale při čekání na výsledky byli přeci jen trochu nervózní. Nakonec skončili na celkovém 5. místě s dostatečným počtem bodů, což znamenalo postup do vyššího kola.

Kluci měli radost a hned se pustili do příprav na krajské kolo, které se mělo uskutečnit začátkem června v Boskovicích ve westernovém městečku. Ale ještě před samotným závodem měli kluci před sebou těžký úkol – vyrobit stroj času a natočit video, jak se v čase přemisťují. Krajské kolo bylo totiž tematicky zaměřeno na záchranu Nicola Tesly, který se přemístil v čase, ale nemůžu se dostat zpět. Jestli se klukům video podařilo, můžete sami zhodnotit na stránce www.youtube.com, kde má náš oddíl vlastní kanál Cor Dare Prušánky.

Po náročných přípravách se kluci v pátek 5. 6. 2015 vydali do Boskovic za doprovodu Vojty a Libora Sukupových. Ubytování bylo na louce ve vlastních stanech vedle westernového městečka. Prvním soutěžním úkolem bylo zřídit si dobré tábořiště s ohništěm a na něm udělat večeři o dvou chodech – česnekovou polévku a knedlík s vejcem. O tomto úkolu byli kluci informování předem, takže měli vše potřebné s sebou. Degustační rozhodčí byli večeří našich kluků nadšení a udělili jim za obě jídla plný počet bodů. Posilněni večeří jsme se všichni spolu s ostatními skauty (dohromady bylo 38 závodních družin, cca 300 lidí) vydali do letního kina v Boskovicích, kde bylo na programu promítání soutěžních videí a jejich bodování. Každá družina bodovala videa ostatních družin a bodovala také porota organizátorů. Na konci celého závodu jsme se dozvěděli, že naši kluci měli nejlépe obodované video.

Celou sobotu pak probíhal samotný závod. Každá družina měla jeden cizí dospělý doprovod, který jí nemohl radit. Doprovod byl pouze kvůli bezpečnosti, jinak si družiny musely vystačit samy. Podle mapy obcházely jednotlivá stanoviště, která byla rozmístěna v Boskovicích a okolí asi v patnácti km okruhu. Závod začínal v 8:30 a končil v 17:00. Po skončení závodu byla obědo-večeře a družiny měli volno. Závod byl velmi náročný – jak orientace v mapě, hledání stanovišť a dlouhá trasa, tak samotná stanoviště. A i když kluci dvě stanoviště nestihli, byli se svým výkonem spokojeni. Otázkou jen bylo, jestli to bude stačit na postup do celorepublikového kola. Nakonec se ukázalo, že právě zbývající stanoviště mohly zamíchat pořadím.

V neděli ráno byla na louce sloužena mše svatá, po ní jsme šli na westernové divadlo a po divadle bylo vyhlášení výsledků, na které všichni netrpělivě čekali. Nebudu to déle napínat – naši kluci skončili z 38 družin na 20. místě. Kluci byli mírně zklamaní, ale byla to jejich první účast na takovém závodě a já si myslím, že na sebe mohou být pyšní.

A o kom že se to tu vlastně celou dobu píše? Skautská družina PRSK (Prušánečtí Skauti) se skládá z členů: RADEK RAČICKÝ, FILIP BŮŠEK, MARTIN HLAVÁČEK, KRYŠTOF BŮŠEK a ŠTĚPÁN MALHOCKÝ. Klobouk dolů, pánové!

Libor Sukup

Zpravodaj z Prušánek 2/2015:

Když se konečně po týdnu sejdeme v klubovně, tak si toho máme hodně co vyprávět. Holky a kluci mají schůzky každý zvlášť, ale různé akce během roku podnikáme spolu. Na schůzkách hrajeme různé  hry, soutěžíme, vyrábíme a užijeme si dost legrace. Pravidelně vyrážíme na výpravy po okolí, jezdíme na různé akce a pořádáme táboráky. Na vánoční besídku si každá družinka nacvičí scénku, rozdáme si dárky a těšíme se na společné roznášení betlémského světla. Na Nový rok vyrážíme na tříkrálovou sbírku. Na Velikonoce probíhá u klubovny pletení žil a soutěže pro všechny děti. Se školním rokem se rozloučíme táborákem a přespávačkou v klubovně. Skaut nás prostě baví!

Natálie Mrlíková

Název Cor Dare získal oddíl až v roce 2010. Název vzešel ze soutěže, kterou jsme za tímto účelem vyhlásili mezi členy oddílu. Každý měl možnost se zamyslet nad tím, jak by měl název vypadat a vymyslet takový, který by nás a to, co děláme, čím žijeme, vystihoval. Nakonec jsme ze spousty návrhů, které se sešly, společně vybrali název Cor Dare, což v překladu znamená dát srdce. Tento název byl inspirován následujícím příběhem:

Jednoho dne se jeden mladý muž postavil doprostřed hlavního náměstí ve městě, kde bydlel a začal prohlašovat, že má nekrásnější srdce v celém kraji. Postupně se kolem něj shromáždil dav a lidé obdivovali jeho dokonalé srdce. Nebylo na něm jediného škrábance či jizvičky, lidé ho také nikdy neviděli v žádném souboji či hádce. Dav se shodnul na tom, že je to nejkrásnější srdce, které kdy viděli. Mladý muž se dmul pýchou a ještě hlasitěji se vychloubal svým krásným srdcem.

Vtom se z davu vynořil stařec a prohlásil, že jeho srdce je mnohem hezčí. Všichni se na něj s překvapením podívali. Jeho srdce se skládalo ze spousty jizev a kousků, které do něj nezapadaly, některé dokonce přečnívaly mimo. Navíc v něm byla i prázdná místa.

Mladý muž se na něj podíval a se smíchem odvětil: „To určitě jen žertuješ! Jak můžeš přirovnávat tvé srdce, které je plné bolesti a šrámů, k mému, které je naprosto dokonalé?“ Stařec mu na to odpověděl: „Je pravda, že tvé srdce vypadá dokonale, ale nikdy bych jej s Tebou nevyměnil. Podívej se na to mé… každá jizva označuje člověka, kterého mám rád. Vzal jsem kousek srdce a dal jsem mu jej, poté mi v srdci zbylo prázdné místo. Někdy mi ten člověk dal kousek svého srdce nazpět a já tím prázdno zaplnil. A protože ty kousky nebyly nikdy stejné, vidíš různé výstupky. Ty mi připomínají lásku, která mě s ostatními spojuje. Někdy jsem dal kousek někomu, kdo mi žádný nazpět nedal. To proto mám v srdci prázdná místa, ale i ty mi připomínají, že toho člověka mám rád. Jednoho dne bude možná zaplněno i to prázdno. Bůh nám dává velké srdce, abychom jej používali, ne abychom jej schovávali jako nějaký poklad. Už nyní vidíš tu krásu?“

Mladý muž stál v tichosti a z očí mu tekly slzy. Poté vzal kousek svého srdce a vyměnil si jej se starcem. Pak se podíval zpět na své dokonalé srdce, které už tak dokonalé nebylo, ale nikdy nebylo krásnější než nyní.

I my chceme být tímto starým mužem, který miluje a je milován, protože i my máme srdce k používání a ne jen ke skrývání. Snažíme se být každý den o trošičku lepší. O trošičku přátelštější, vstřícnější, samostatnější, ochotnější spolupracovat…

Marie Hlaváčková

Zpravodaj z Prušánek 1/2015:

Roční období vyznačující se sněhovou pokrývkou a zmrzlou hladinou vodních ploch je za námi. Alespoň na chvíli jsme se toho pravého zimního počasí dočkali, takže můžeme s čistým svědomím říci, že jsme letos zimu opravdu prožili. A jinak tomu nebylo ani u nás v oddíle Cor Dare. Zimní období jsme samozřejmě využili na schůzkách, jak se jen dalo, a jak nám naše fantazie dovolila, ale zima u nás není spojena jen s těmi venkovními krajinnými změnami a zimními radovánky ve sněhu. Roční období zima v sobě skrývá spoustu společných akcí, zážitků a nezapomenutelných chvil, které se dají prožít jen v zimě.

To, že už je zima za dveřmi a s ní i Vánoce, si každoročně pořádně uvědomujeme až v půli prosince při pouti do Vídně. Náš oddíl jezdí v prosinci do Vídně pravidelně už několik let a podniká tuhle kolikrát i dobrodružnou cestu jen za jedním jediným cílem – přivezením Betlémského světla do naší farnosti a obce. Na cestu do Vídně se vždy vydávají skautští vedoucí spolu s dětmi, které dostanou tento výlet jako odměnu za své chování a skautskou aktivitu. Letos tomu bylo ale jinak. Do Vídně jeli pouze vedoucí, protože i oni občas potřebují odměnit za svůj čas a práci, které oddílu věnují. A když už jsme u každoroční vídeňské akce, tak využiji příležitosti a poděkuji. Náš velký skautský oddílový dík patří Karlovi M., kterého si troufnu nazvat našim „osobním betlémským řidičem“. Karel nás pravidelně už několik let doprovází na tuto pouť pro Betlémské světlo v pozici řidiče a tlumočníka, neboť velmi dobře komunikuje oním cizím germánským jazykem. Bez něj bychom už několikrát tuhle cestu vykonat nemohli. Děkujeme moc, Kájo.

S většími či menšími problémy se nám i letos podařilo Betlémské světlo z Vídně dopravit až do Prušánek, takže jsme jej pak mohli v neděli slavnostně přinést do kostela. Mladší i starší děti, skautská mládež i skautští vedoucí, všichni jsme přišli v neděli do kostela ve skautském kroji a průvodem jsme přinesli Betlémské světlo dopředu před oltář, kde od něj pan farář odpálil velkou svíci zvanou paškál. Betlémské světlo tak bylo se všemi lidmi z farnosti až do Vánoc a také během nich.

Betlémské světlo ale nezůstalo nečinně plápolat mezi zdmi kostela. Vydalo se na cestu a to přesně na Štědrý den. Tento den ráno přišli všichni skauti a skautky do klubovny, kde na ně čekala snídaně. Posilněni bezmasou snídaní a sladkým čajem se po skupinkách vydali křižovat Prušánky. Skupinky byly většinou dvoučlenné a bylo jich čtrnáct, tudíž roznášení Betlémského světla se sfouklo během dopoledne. Děti odcházely s pocitem spokojenosti způsobeného jednak vykonaným dobrým skutkem a jednak taškou plnou sladkostí, které dostaly od štědrých lidí.

Roznášení Betlémského světla ale předcházela ještě jedna významná událost, na kterou se děti připravovaly na schůzkách už od listopadu. Vánoční besídka. Bývá pravidelně v sobotu před Štědrým dnem. Letos vánoční besídku moderovala komická dvojice Kamil a Michal. Kluci moderátoři se nechali inspirovat vtipnými scénkami herců Pavla Lišky a Tomáše Matonohy. Komická dvojice měla u starších i mladších diváků velký úspěch, zvláště pak hloupý Michal v podání Vojty S. Na besídce mohly děti při scénkách jednotlivých družinek spatřit paletu různých žánrů – pohádky, talk show, zprávy apod. Celou besídku zakončilo rozdávání dárků.

Přes Vánoce měli děti i vedoucí od skautského dění klid, aby mohli vánoční svátky trávit v kruhu svých nejbližších. Výjimkou byl Silvestr, který se nesl v duchu pánské jízdy. Skauti spolu se svými vedoucími oslavili zakončení roku 2014 v klubovně, kde bylo kromě pití a jídla spousta zábavy, povídání a těch správných chlapeckých vylomenin.

A tuto „aktivní vánoční dobu“ nám zakončila Tříkrálová sbírka, se kterou skauti ochotně a rádi každoročně pomáhají. Děti s papírovými korunami na hlavách spolu s dospělými chodí ve skupinkách po celých Prušánkách a žádají o příspěvek na charitativní sbírku. Účastníků bylo letos hodně, tudíž mohlo být více skupinek a celá sbírka proběhla v kratším čase než obvykle.

V takovém duchu se u nás v oddílu nesla zima a celé Vánoce. Pro vedoucí je to náročné období, pro děti je to období akcí a těšení se. Všichni pak ale vyplouváme ze zimního času s pocitem radosti a nadšení vstříc jaru a jeho kouzlům.

                                                                Za oddíl Libor Sukup, foto: Karel Maděryč

Foto: Vedoucí skautů jeli do Vídně pro Betlémské světlo a Roznášení Betlémského světla na Štědrý den

Zpravodaj z Prušánek 4/2014:

Leh a vztyk, leh a vztyk, pózor! Téma téhle výpravy bylo: Vojenský výcvik. Přísná pravidla nebyla výjimkou. V pátek odpoledne jsme se s holkami sešly u točny, nasedly do autobusu a jely směr Ratíškovice. Když jsme dorazily, tak jsme se ubytovaly v místní klubovně. Potom jsme se seznámily s pravidly, a bylo nám nakázáno, abychom přísně střežily skautskou vlajku. Zbytek dne jsme strávily hraním her a soutěží, při kterých jsme se velmi pobavily.

Další den jsme zjistily, že nám ukradli vlajku. Naštěstí jsme našly šifry, které se nám podařilo rozluštit, a díky tomu se nám podařilo najít vlajku a získat ji zpátky. Ještě ten den jsme chodily po stanovištích, na kterých jsme se postupně dozvídaly proč “slibovat”.

Konečně přišel večer a čas na skládání slibů. Rozdělaly jsme oheň, při kterém jsme sliby složily. První přišly na řadu světlušky a pak skautky. Všem se podařilo složit sliby, tak to bylo potřeba oslavit! Opekly jsme si špekáčky a pak jsme se šly dívat na film.

Poslední den jsme šly na mši svatou, a pak si vydražily věci za nasbírané body, uklidily klubovnu a jely domů. Výprava se nám moc  líbila.

                                                                                                                       Natálie Mrlíková