Nástroje pro usnadnění přístupu

Skip to main content

Autor: Admin Pixelhouse

Z naší školičky: Jaro v duši

Zpravodaj 1/2017:

S březnem zelená se vrací,
s březnem přilétají ptáci.
Země probouzí se ze sna,
po špičkách jde krajem vesna.
Jarní vítr větve houpe,
voda v noci měsíc koupe
a celá ta jarní sláva
zelená se jako tráva.

„Děti, proč se těšíte na jaro“, ptám se. Protože: „Začínají kvést kytičky a můžeme konečně chodit na zahradu, budeme upravovat pole, budu jezdit s tatínkem na traktoře, můžeme chodit na písek a hrát si tam, můžeme skákat na trampolíně a budou létat berušky, bude konečně svítit sluníčko a můžeme jezdit na kole a natrháme si fialky“. Následovaly ještě další a další argumenty, proč se těšit na jaro, které je po dlouhé zimě opět cítit ve vzduchu. Je to očista těla i duše a všechno kolem nás jako by se „umylo“ a převléklo do krásných barev. Sněženky a jiné statečné květinky vystrkují hlavičky na svět, aby ulovily první jarní paprsky. Také ptáčci dávají o sobě vědět a zpívají, co hrdélko ráčí. Jsme vděčni za první pupeny na stromech a keřích a doufáme, že je už žádný jarní mrazík nespálí, protože se přece říká „Březen za kamna vlezem“. Ale ať si to paní zima zkouší, jak chce, má odzvoněno. Mizející sníh odkryl u nás na zahradě nejrůznější nepořádky a tak přišel na řadu jarní úklid. Vyrazily jsme tedy s hráběmi, lopatkami, kyblíčky a kolečky a „paní Zimu“ jsme ze zahrady vynesly. Teď už přijdou ke slovu míče, koloběžky, lopatky a bábovičky, zkrátka všechno, na co se už tak dlouho těšíme. Přátelé, jaro přichází a to je moc dobře. Mějme to jarní sluníčko v duších, v očích, v dobrém slovu. Velcí i malí.

Jarní pousmání:
Daneček S. „Paní učitelko tady byli čerti.“ Uč. „A nikoho nesebrali?“ Daneček: „No to by ani nemohli, protože bez souhlasu rodičů nemožů.“
Na Mikuláše, když paní kuchařky přinesly oběd do třídy, tak Zuzanka K. vyjekla: „Já sem sa tak lekla, že sem skoro ani nevydechla.“
Tobiášek M. „Paní učitelko, my sme měli tak velikého kapra, že z teho byl sumec.“
Učitelka: „Kukačka odletěla do teplých krajin.“ Víteček S. „Ale naša neodletěla, my ju máme v hodinách.“
Babička připomíná Vítkovi: „Nezapomeň, že jdeš dneska po obědě.“ Vítek: „No to bude mět paní učitelka radost.“ Babička: „A proč paní učitelka, snad ty, né?“ Vítek: „No, aspoň mňa nebude moset stokrát napomínat.“
Andrejka vstává z lehátka: „Paní učitelko, já jak jsem vstala, tak jsem z toho byla cvok.“ Sonička Š. „Paní učitelko já už sa z teho zbláznim.“ Učitelka: „A z čeho, prosím tě?“ Sonička: „No ráno do školky, po o výtvarka, po výtvarce angličtina, už teho mám plné zuby.“

                                                                                               Radka Šůrková, vedoucí učitelka

Lyžařský kurz

Zpravodaj 1/2017

Náš lyžařský kurz začal v pondělí 13. února. Po naložení všech našich zavazadel, kterých nebylo málo (podle našich maminek jich málo bylo), jsme v půl deváté vyrazili od školy. Cesta uběhla rychle. Jeli jsme do Skiparku Filipov na Javořině. Než jsme se nadáli, vykládali jsme lyže u svahu. Odtud jsme pokračovali k hotelu Filipov, kde jsme byli následující týden ubytovaní. Po prozkoumání pokojů jsme šli na svah, kde jsme se rozdělili do skupin podle toho, jak kdo umí lyžovat. Druhý den chvíli po probuzení proběhla kontrola pokojů a snídaně. Pak jsme se v plném počtu vydali na svah a začal náročný trénink na lyžích. Někteří byli rádi, že dopolední výcvik končí, a těšili se na oběd. Odpoledne jsme ve výcviku pokračovali. Každý večer jsme si navzájem připravovali zábavu formou různých společenských her. Během kurzu někteří z nás onemocněli a pokračovali v tom ještě další týden ve škole. Ale i přes tyto události jsme se všichni naučili lyžovat. Počasí nám opravdu přálo. Bylo slunečno a teplo, sníh na svahu byl také výborný. Odjížděli jsme plní nevšedních dojmů.

                                                                                                              Mgr. Miloslava Kurková

Z naší knihovny 1/2017

Milí čtenáři a návštěvníci knihovny,

pravidelně vás vždy v prvním čísle Zpravodaje seznamuji se statistikou za uplynulý rok.
Nebude tomu jinak ani nyní, takže pojďme rovnou k číslům. Registrovaných čtenářů je 259, z toho 96 dětí (2015 to bylo 224, z toho 70 dětí). Výpůjček 8499 (v roce 2015 to bylo 8213).

Na nákup knih schválilo zastupitelstvo 70 tisíc korun, což je o pět tisíc víc oproti minulému období. Uskutečnilo se celkem 20 besed, z toho 7 pro první stupeň ZŠ a 13 pro obě třídy předškoláků. Na jaře proběhla burza knih, na podzim jste měli možnost na chodbě OÚ shlédnout výstavu dětí ze školy i školky na téma mýty a legendy. Takže to byl uplynulý rok a  byl, jak vidíte na číslech, velmi úspěšný.

A přejděme k letošnímu roku. Do uzávěrky tohoto čísla proběhly besedy s předškoláky a 4. třídou na téma čtyři roční období, masopust a dětští hrdinové. V dubnu si pak budeme povídat o Velikonocích. Všechny besedy i s fotkami máme na stránkách naší knihovny.

Ve čtvrtek 2. 3. se uskutečnila v KD přednáška spisovatelky a lektorky paní Dany Šimkové na téma „Vynálezy v průběhu staletí“. Prvních čtrnáct dní v květnu proběhne opět burza knih. Knihy můžete již nyní nosit do knihovny od pondělí do středy, a to až do konce dubna. Prosím jen, aby knihy byly čisté a nebyly uložené např. ve sklepě, protože pak načichnou vlhkem a plísní. Výtěžek půjde tak jako loni na nákup knih pro prvňáčky, které jim budou předány při jejich slavnostním jmenování čtenáři.

Přeji vám pěkné prožití velikonočních svátků.

Milena Hromková

Slovo starosty 1/2017

Vážení a milí spoluobčané, milí přátelé,

V prvním Zpravodaji stávajícího roku jsem se zatím vždy ohlížel za rokem minulým s výčtem nejvýznamnějších aktivit, které v obci proběhly. Tentokrát najdete tento přehled akcí roku 2016 v jiné části Zpravodaje.

Dovolte mi ale, abych vás informoval o tom, co nás čeká v roce letošním. První velkou stavbou, která již začala, je obnovení rybníčku u koupaliště. Je to velmi významný krok posilující kvalitu životního prostředí a především důležitý prvek pro takzvané zadržení vody v krajině s podporou udržení hladiny podzemní vody (s tímto souvisí téma mého sloupečku „O vodě“ uvnitř dnešního Zpravodaje). Mimochodem, dostal se mi do ruky velmi zajímavý letecký snímek Prušánek z roku 1939. A víte, kolik bylo v Prušánkách tehdy vodních ploch? Neuvěřitelných 5!

Další, již probíhající, stavební akcí je výstavba parkoviště v proluce naproti obecního úřadu. Jedná se o podstatné rozšíření parkovací kapacity v obci o třicet míst, od které očekáváme především odstranění aut parkujících v prostoru návsi a samozřejmě také posílení parkovací kapacity v době konání akcí s vyšším počtem návštěvníků, jako jsou například naše tradiční hody.

V příštích několika týdnech začneme také s opravou cesty od Turba k cyklostezce do Nechor, takže se konečně po mnoha letech bude dát přijít zadem do Nechor tzv. „suchou nohou“.

Dále to bude výstavba slavnostního areálu za kostelem, rekonstrukce chodníků, a další a další akce, o kterých vás budu informovat v dalších Zpravodajích.

Milí spoluobčané, přeji vám do krásných jarních dnů hodně radosti, pohody a nové energie a zároveň vám přeji příjemné prožití velikonočních svátků ve společnosti  vašich blízkých a přátel.

Váš starosta

Lubomír Zahradník

Pomlázky z Prušánek na Žlutém kopci

Zpravodaj 2/2017: Z činnosti skautu

Uplynulo sotva pár dní, kdy světlo světa spatřilo naše nové logo, a náš oddíl stál před možností, kdy js

me se mohli vlastními silami přispět na pomoc nemocným lidem v Brně.

Výtvarná dílna v Masarykově onkologickém ústavu na Žlutém kopci v Brně pořádala v dubnu předvelikonoční prodejní výstavu, jejíž výtěžek byl určen na provoz a vybavení právě této výtvarné dílny, která je místem určeným pro všechny pacienty, kteří během hospitalizace, čekání na vyšetření nebo léčbu chtějí využít čas nebo se věnovat něčemu kreativnímu.

Všechno se to zrodilo v hlavě Ondřeje Faraguly, který se se svým nápadem obrátil na náš oddíl. Napadlo ho, že bychom na tuto předvelikonoční výstavu mohli uplést velikonoční pomlázky, kterých není před Velikonocemi nikdy dost (zvláště ve velkoměstě) a které by se snad mohly bez obtíží prodat a tím přispět na výtvarnou dílnu.

Naše rozhodnutí by bylo bez dlouhého přemýšlení a určitě by v sobě mělo odraz našeho loga, ale… Zrovna letos byla „naše oddílová“ vrba ve srovnání s předchozími roky skoro holohlavá. Vrbových proutků bylo 4x méně než obvykle a náš oddíl měl před sebou tradiční oddílové pletení pomlázek s dětmi a jejich rodiči. Stáli jsme tedy před nelehkým rozhodnutím – věnovat polovinu těch nejlepších proutků výtvarné dílně v Masarykově onkologickém ústavu v Brně nebo všechny vrbové proutky nechat pro naše oddílové děti?

Jsme zpětně velmi rádi, že jsme mohli svou vlastní prací a dobrým skutkem alespoň trochu pomoci lidem ve výtvarné dílně. Pro náš oddíl to bylo předvelikonoční zkouška a věřím, že v ní obstál.

Jmenovitě bych chtěl za celý náš skautský oddíl poděkovat Ondřeji Faragulovi, který si vzal celou tuto akci na starost, jeho pomocníkům Ondřeji Sukupovi, Vojtěchu Sukupovi, Martinu Hlaváčkovi, Petru Hlaváčkovi a všem ostatním, kteří se na této dobročinné akci podíleli.

Enviromentální výchova (výchova odpovědná vůči životnímu prostředí)

Zpravodaj 2/2017:

Den Země

Na pátek 28. dubna jsme naplánovali v rámci Dne Země výsadbu různých okrasných keřů, ovocných stromů a květin a přesazování květin ve škole. Počasí nám vůbec nepřálo. Přesto jsme naši brigádu museli uskutečnit, neboť byly nakoupeny všechny rostliny. Měli jsme naplánovanou i společnou práci s pracovníky Obecního úřadu při výsadbě ovocných stromů. Proto někteří z nás byli pověřeni držením deštníků a ostatní pilně pracovali.  Úspěšně jsme všechno vysadili i přesto, že nám velmi pršelo. Některé úpravy byly přesunuty na pozdější vlídnější podmínky. Žáci osmého ročníku přesadili téměř všechny květiny, které máme ve škole. Těm déšť nevadil, neboť pracovali v prostorách školních dílen. Všem moc děkujeme za statečný přístup k práci v nepříznivých podmínkách. Děkujeme i pracovníkům obecního úřadu.                  M. Kurková

Den Země na prvním stupni

Na prvním stupni naší školy jsme ke Dni Země uspořádali přednášku o zdravovědě a návštěvu požární stanice, kde si žáci prohlédli hasičské auto, vyzkoušeli si hasičský oblek a dozvěděli se spoustu zajímavostí.

Moravská Sahara

V pátek 12. 5. se sedmá třída vydala na exkurzi na Moravskou Saharu v Bzenci. Cesta začala odjezdem do Moravské Nové Vsi, odkud jsme odjeli vlakem do Bzence. Na nádraží už na nás čekal náš lektor, který nás celý den provázel. Jako první jsme si prošli borový les. Dozvěděli jsme se, že borovice vyrostly pomocí brambor, které tam lidé zasadili před 200 lety kvůli písečným bouřím. Viděli jsme několik rostlin a zvířat, které se dokázaly písečným podmínkám přizpůsobit. Byla to například ještěrka zelená, mravkolev a dudek velký. Z rostlin kavyl písečný nebo divizna brunátná. Po prozkoumání zvířat a rostlin zde žijících jsme šli na velkou písečnou plochu. Tam jsme viděli, jak se písek těží. Cestou zpět na vlak jsme šli podél řeky Moravy. Počasí nám celý den přálo, bylo krásně. Unaveni, ale spokojeni po stráveném dnu v přírodě jsme se vrátili do Prušánek.

Trkmanka

Ve středu v deset hodin jsme dojeli do Velkých Pavlovic a ubytovali se na Ekocentru Trkmanka. Hned na první pohled to bylo super! Po ubytování jsme zašli do infocentra pro letáčky s úkoly na naučné stezce velkých Pavlovic. Po obědě jsme se dověděli spoustu zajímavých věcí o netopýrech. Na druhý den dopoledne jsme lovili v rybníce larvy různého hmyzu a odpoledne jsme se vrhli na naučnou stezku, která má více než 10 km. Stezka nás zaujala, bylo to poučné a zajímavé. Nejvíc se nám líbily opilé sklepy. V pátek dopoledne jsme se zúčastnili dalšího výukového programu. Tentokrát jsme poznávali rostliny na louce. Super byli také paní kuchařky, které moc dobře vařily. Před obědem jsme se sbalili, uklidili pokoje a po obědě jeli zpět do Prušánek.

                                                                                                                   Martin Strokay

Pěší výlet do Mikulčic

Zpravodaj 2/2017: Víte, jak dlouho trvá cesta do Mikulčic? Autem i na kole to zvládneme celkem snadno i rychle, ale naši páťáci si cestu letos vyzkoušeli pěšky (6. 6. – 7. 6. 2017). Spacáky a ostatní důležité věci nám den předem odvezla paní Lacová, proto jsme mohli vyjít jen s batůžky se svačinou, pitím a nezbytnou pláštěnkou. Cesta nám rychle ubíhala, nálada byla na jedničku a i počasí nám přálo. Do Mikulčic jsme přišli v deset hodin, cestou jsme ochutnali červené třešně a stačili i posvačit. Odpoledne byla v plánu prohlídka Památníku Velké Moravy. Tam nás čekala nejen zajímavá expozice, ale i rozhledna a skoro detektivní úkol pro skupiny. Hledání základů jednotlivých kostelů nebylo pro všechny snadné. Při zpáteční cestě jsme si vyzvedli nákup s naší večeří. Hned se nám začaly sbíhat sliny na dobře opečené špekáčky. Po příchodu do skautské klubovny jsme se ubytovali a rozdělali oheň. Špekáčky brzy hezky voněly a všem chutnaly. Po večeři jsme měli čas na malé sportování i program u táboráku. Ale nejvíc jsme se těšili na stezku odvahy a povídání strašidelných příběhů. Pak teprve přišel čas jít spát. A ráno? Začínali jsme rozcvičkou a snídaní. Pak jsme balili a uklízeli klubovnu. Dopoledne jsme šli do muzea Fanoše Mikuleckého, místního rodáka, kde nás paní Maradová provedla celým domem i zahradou a pověděla nám spoustu zajímavostí. Naše vlastivědné putování končilo v Lužicích a odtud jsme odjížděli autobusem domů.

Děkujeme všem, kteří se podíleli na naší výpravě. Byl to zajímavý výlet, na který dlouho nezapomeneme.

                                                                                                           žáci V. třídy

Luďka Trechová a Vanda Bušková

Noc s Andersenem 2017

Zpravodaj 2/2017: V pátek 31. března jsme se opět sešli na akci ,,Noc s Andersenem“. Už je to po sedmé, co se takto scházíme. Letošní téma jsme si zvolili ,,Mimočítanková četba“ a knihy, které se čtou od 2. do 5. třídy. Podle tohoto tématu byly zaměřeny také dílny, které děti procházely a kde plnily různé úkoly. Setkaly se s kocourem Modroočkem, Ferdou mravencem i Robinsonem Grusoe. A to zdaleka nejsou všechny knihy, které se čtou.

Nejvíce se ale všichni těšili, až zalehnou do připravených pelíšků, každý ve své třídě. Paní učitelky pečlivě vybíraly knihy ,,na dobrou noc“. Uspávání bylo úspěšné a úderem druhé hodiny už všichni sladce odfukovali.

Ráno tu bylo velmi rychle a některým se moc vstávat nechtělo. Okolo půl osmé už byli všichni sbalení a připravení k závěrečnému hodnocení. Domů děti odcházely trošku ospalé, ale spokojené.

                                                                                          Za všechny p. učitelky Radka Šupová

Sport ve škole

Zpravodaj 2/2017: Za poslední tři měsíce se spíše sportovně vyžívali starší žáci – pro ně byla pořádána okrsková kola ve florbale a kopané. Postupové nebo medailové pozice nás „minuly“.

V Lanžhotě jsme na tradičních Atletických přeborech Podluží uspěli – opět za „domácí“ lanžhotskou školou jsme obsadili celkové 2. místo. Soutěž je dvoudenní – jeden den závodí mladší děti od 1. do 5. třídy, další den závodí starší žáci. Vyhodnocuje se soutěž jak pro I. stupeň (některé školy z našeho regionu mají jen I. stupeň), tak pro II. stupeň a pak součet za oba stupně škol. Tentokrát naše výsledné umístění ohrožovala škola z Kostic – Tvrdonic. Ale opět nám to vyšlo. Letos byla malá změna v tom, že nejprve v pondělí 29. 5. závodili starší žáci a v úterý 30. 5. pak mladší děti z I. stupně. Bylo úporné vedro po oba dny a závodníci to měli o to těžší. Přesto byly výsledky výborné a máme se čím pochlubit. Za starší žáky byl nejúspěšnější Vítek Ostřížek, který nasbíral tři medaile – ve sprintu a vytrvalosti měl bronzovou a ve skoku do dálky měl zlatou medaili. Celkově starší závodníci přivezli devatenáct medailí, nejvíce ze sprintů a skoku do dálky (po šesti v každé disciplíně) a nejméně z vytrvalosti (jen dvě). Z hodů a vrhů jsme vytěžili medailí pět. A kdo uspěl ještě kromě Vítka? Za 6. třídu si slušně zazávodila Natálka Bílíková a přivezla si zlato a stříbro ze sprintu a dálky. Matěj Strýček v kategorii chlapců 6. tříd získal stejné medaile jako Natálka, ale ze sprintu stříbro a ze skoku do dálky zlato. Za 6. třídu ještě bodoval Mario Danihel, který za hod míčkem dostal medaili bronzovou. V kategorii 7. tříd se naši reprezentanti podělili o pět medailí: Nikolas Netík stříbrnou a Denis Kovačič bronzovou za sprint, Aleš Danihel zlatou za hod míčkem, Daniel Kaluža stříbrnou za skok do dálky a Klárka Kolibová bronzovou za vytrvalostní běh. Osmáci měli kromě veleúspěšného Vítka na startu ještě Matěje Poláška, který získal stříbrnou medaili ve sprintu a Davida Barkocyho ve skoku do dálky, který si dovezl bronzovou medaili (byl ještě čtvrtý za Vítkem ve vytrvalostním běhu). Z deváťáků nejvíc bodoval Dalibor Kříž, který získal dvě stříbrné medaile – ve vrhu koulí a skoku do dálky. Medailový zisk doplnili ještě Katka Svobodová a David Osička – oba bronzovou medailí ve vrhu koulí. Mladší závodníci přivezli z druhého soutěžního dne 12 medailí – 5 zlatých, 4 stříbrné a 3 bronzové. A kdo se o ně zasloužil? Ve druhé třídě získala Adélka Danihelová zlato za hod míčkem, Tomáš Mazuch stříbro za vytrvalostní běh a Tomáš Tesařík stříbro za sprint. Za třeťáky bodoval Luboš Jeřábek a po předchozích medailích za hod míčkem v minulých letech si konečně přivezl tu zlatou. Čtvrťáci získali celkem čtyři medaile – zlatou Samuel Štěpanovský za vytrvalostní běh, stříbrnou Martin Imrich za hod míčkem, ve stejné disciplíně získal Vašek Malhocký bronz a ve sprintu vybojoval bronzovou medaili Adam Kovačič (stejně jako jeho bratr v kategorii starších žáků). Za I. stupeň byl nejúspěšnější Tobiáš Mráka se zlatou medailí za vytrvalostní běh a stříbrnou za skok do dálky. Daniel Šůrek vyhrál sprint na 60 m a Adam Veselý dosáhl na bronz v hodu míčkem. Všem závodníkům ještě jednou děkuji za vzornou reprezentaci školy. Do dalších závodů hodně zdaru a sil!

Jaro v Klubu maminek

Zpravodaj 2/2017: Na jaře jsme pro maminky a jejich ratolesti připravily kromě pravidelných čtvrtečních setkání další dvě akce. První z nich byla beseda o dentální hygieně dětí i dospělých s dentální hygienistkou Lenkou Zugarovou z Moravské Nové Vsi. I přes velmi nízkou účast beseda proběhla a myslím, že každá maminky odcházela se spoustou nových informací o tom, jak pečovat o svoje zuby i o zuby svých dětí. Zároveň jsme si každá odnesla kartáčky a pasty, které jsou na čištění zejména dětských zoubků vhodné.

Musím říct, že mě docela mrzí, že o akce tohoto typu není ze strany prušáneckých občanů zájem. Nevím, čím to je, jestli téma dentální hygieny není dostatečně zajímavé, nebo jestli máte strach za námi přijít. Nebojte se, nekoušeme a rády na podobných akcích přivítáme kohokoliv, nemusí to nutně být jen maminky. Rády bychom připravily podobné besedy nebo přednášky i na další témata a byla bych ráda, kdybyste se do výběru témat také zapojili. Pokud je něco, co by vás zajímalo – a nemusí se to nutně týkat jen dětí – budu ráda, když se mi ozvete buď na Facebooku nebo na číslo 721 846 789. Pokud bude zájem a bude to v našich silách, rády připravíme besedy na vámi zvolená témata.

Další akcí, kterou jsme uspořádaly letos už podruhé, bylo Rodinné odpoledne u Nechor, tentokrát konané dne 14. 5. 2017, tedy na Den matek. Akce opět proběhla v areálu Vinných sklepů U Jeňoura a my bychom opět rády poděkovaly za možnost strávit příjemné odpoledne s živou hudbou v příjemném prostředí. Pro děti bylo i letos připraveno několik atrakcí jako skluzavky pro ty úplně nejmenší, shazování plechovek a trefování míčků do otvoru v desce pro starší, tvoření z papíru na téma Den matek nebo koutek na kreslení. K tomu všemu nám celou dobu hrála živá hudba složená z několika tatínků. Všichni jsme si zazpívali, děti si i zatancovaly. Pro všechny návštěvníky bylo připraveno malé občerstvení ve formě klobásků a sýrů a spousta maminek s sebou přinesla nějakou buchtu. Zároveň bylo k dispozici několik lahví vína a každý měl možnost koupit si třeba pivo v hotelu Beatrice. Myslím, že tato akce byla opravdu vydařená a děti i rodiče odcházeli od Nechor spokojení. Doufám, že se nám i příští rok podaří domluvit prostory U Jeňoura a opět uspořádat akci, kde si na své přijdou všichni členové rodiny.

                                                            Za Klub maminek Martina Vašíčková, foto Gábina Měchurová