Autor: Admin Pixelhouse

Zpravodaj z Prušánek 2/2015:

Tři krásné slunné červnové dny jsme strávili s osmáky na TZ Littner, abychom společně zažili zážitkový program Idemenato, který byl inspirován japonskou kulturou a společností. Prožili jsme Japonsko tradiční i Japonsko nových technologií. Soutěžili jsme o nejkrásnější gejšu, vyráběli robotky z různých součástek a pak jsme je rozpohybovali. Protože byl k dispozici vyspravený bazén s čistou vodou, byl vytvořen tanec akvabel. Pokusili jsme se vyrobit suši, jedli hůlkami. Byly natočeny dva klipy. Malovali jsme japonské znakové písmo, vyráběli miniaturu knížečky. Večer jsme měli japonský čajový obřad, hráli jsme sociodrama Bardo, o půlnoci jsme hledali vzkaz v lese, jeho nálezce už teď ví, že pojede jako instruktor šesťáckých Týmečků v záříJ. Vytvořili jsme krásné stínové divadlo, prožili jsme společnou masáž. Natáčeli jsme japonský tanec. Jeden večer byli všichni pozváni na “večírek na japonské ambasádě“. Byli rozděleni na tři různé typy států a svým chováním, oblečením, jazykem měli vyjádřit mentalitu zadaného státu. Hráli jsme také paintball.

Prožili jsme si válku barev a všechny děti se setkaly s významnou osobností. Nemá smysl popsat celý průběh hry, důležitý byl závěr – po asi dvou hodinách se každý setkal s nejvýznamnější osobností svého života – stáli před zrcadlem. Vědomí, že jsme si každý pro sebe nejdůležitější, je významné a pro děti bylo poselstvím, aby konaly v životě tak, aby se mohly vždy na sebe bez studu podívat do zrcadla a že každý je sám pro sebe tou nejdůležitější osobou. Hra měla ještě mnoho dalších významů, které je tady zbytečné rozepisovat.

Měli jsme se prostě fajn, úraz se nám vyhnul, nepočítáme-li, že někdo přišel o hlasJ.

Musím moc poděkovat SRPDŠ, panu Petru Zálešákovi za odvoz materiálu, skvělým instruktorům Martině Damborské a Milanu Šimkovi, kteří přinášejí nové nápady, paní učitelce Kurkové a dalším hodným lidem, kteří obětovali svůj volný čas pro naše osmáky.

                                                                                                         Vanda Bušková za Týmečky

Zpravodaj z Prušánek 2/2015:

Chce-li sadař, aby v jeho zahradě vyrostl krásný, silný, zdravý a bohatou úrodu přinášející strom, musí o něj od počátku pečovat. A tak mu dodává živiny, zalévá jej, otužuje, chrání před škůdci, zastříhává a odstraňuje to, co na stromek nepatří, napomáhá správnému tvaru, ohýbá a různě šlechtí. Nedovolí, aby se mu stromek vymkl zpod kontroly. Takový sadař stromek denně ošetřuje, denně u něj tráví svůj čas. A strom se mu pak odvděčí; je silný, dává bohatou úrodu, dokáže odolat výkyvům počasí.

Naše děti jsou naše stromy.  A ty naše stromečky se poslední dobou stále více začínají dělit na ty odolné a úrodné a na ty, které snadno podlehnou jakémukoli náporu. Vesměs jsou to ty, které nejsou vystaveny žádným zátěžovým zkouškám, je jim všechno umožněno a jejich výmluvy jsou vždy vyslyšeny. Škola, jako významná složka života dítěte, se stává místem zátěžových zkoušek a do značné míry i místem formování osobnosti. Co také pomáhá formovat mladou osobnost, jsou různé soutěže jakéhokoli charakteru ať naukové, umělecké či sportovní. Tady si žáci ve srovnání s vrstevníky uvědomují své možnosti – buď že v konkurenci ostatních obstojí, nebo že nejsou zas takoví „kingové“, jak se domnívali. Naučí se pracovat pod tlakem, čelit trémě, obhájit své stanovisko.

Pak jsou tu kroužky – investice, která se vždy vrátí. Smysluplné vyplnění volného času je to, co děti možná alespoň trochu ochrání před vznikem nových závislostí, v současnosti zejména závislosti na informačních technologiích a sociálních sítích. Japonsko v současné době řeší závislosti šestiletých dětí na různých počítačových hrách – zatím neúspěšně. A všichni z vlastní zkušenosti víme, jak dokážou být děti hodné a tiché, když „smaží“ různé hry. Některé děti ale neznají pohádky, nedokážou se deset minut soustředit na mluvené slovo, velice krátkou dobu jsou schopné udržet pozornost, nehrají spolu hry Na něco. A  velký  pozor! V době prázdnin není vidět venku jediné dítě,  kde jsou? Ve vinohradě, na dovolené, u vody? U počítače?

A potom je tu jedna nezastupitelná funkce školy –  může být významný socializační fenomén a spolunositel hodnot jako je solidarita a pomoc. V tomto ohledu hraje důležitou roli účast na různých charitativních podpůrných  programech a aktivitách. Naši osmáci a sedmáci se zapojili na podzim do projektu Srdce s láskou darované, kdy sedmáci přispěli finančními prostředky rehabilitačnímu stacionáři Vlaštovka. Finanční prostředky získali uskutečněním tanečního odpoledne s programem, který si sami připravili. Nedávno jsme byli pozváni na slavnostní předání nového auta pro stacionář Vlaštovka a naše děvčata sedmačky tam přečetly vytvořenou pohádku o vlaštovce. A možná si mimo jiné také uvědomily hodnotu  zdraví. Osmáci věnovali své úsilí a čas psímu útulku v Hodoníně. Společně se také zapojili i do charitativní akce pořádané Ligou proti rakovině.

A proč je o tomto vůbec psáno?

Naše děti mají po materiální stránce všechno – čeho se jim skutečně nedostává, jsou mantinely pro jejich počínání; mnohdy je na nich páchána tzv. liberální výchova, jejíž důsledky teď řeší např. americká společnost a velice rychle se ji snaží opustit. Rodič je v prvé řadě osobou zodpovědnou za své dítě, pak, pokud to bude pokládat za správné, může být kamarádem. Ono časem stejně dojde k výměně rolí, z dětí se stanou rodiče, z rodičů děti.

Snažme se být dobrými sadaři, s láskou, pravidelností a důsledností ohýbejme ty svoje stromečky. Nenechme si od nich nic nakecat (známý psycholog J. Svoboda  říká: puberťáci lžou a fabulují, prostě to tak mají), oni toho mnoho dokážou, vůbec nemusejí mít všichni vyznamenání, důležité je, aby z nich vyrostly osobnosti vědomé si smyslu pro odpovědnost a dodržování slova. Vědomé si toho, že bez práce nejsou ani ty koláče, pokorné k vědomí vlastních mantinelů se schopností nést odpovědnost. Ať platí: láska jako princip, řád jako základ, pokrok jako cíl. Nechme je to společně zažít.

                                                                                                                            Vanda Bušková

Zpravodaj z Prušánek 2/2015:

V termínu 13. – 15. května trávili svůj čas žáci šestého ročníku vzdělávacím pobytem v ekologickém centru Trkmanka ve Velkých Pavlovicích. Ověřili si zde znalosti o třídění odpadů, seznámili se s možnostmi ekologického způsobu života v domácnosti a zjistili, co všechno žije v rybníce. Ve volném čase objevovali krásné prostředí Velkých Pavlovic. A bylo co objevovat. Také ubytování bylo moc pěkné. Ekocentrum sídlí v bývalém zámečku, který byl nádherně zrekonstruovaný. Na pobyt i výukové programy nám polovinou částky přispěla Obec Prušánky. Za to moc děkujeme. K tomu všemu nám parádně vyšlo počasí.

                                                                                                                        Mila Kurková

Zpravodaj z Prušánek 2/2015:

Blíží se konec školního roku a s ním i náš poslední program, za kterým jsme se vypravili do EKO centra Dúbrava v Hodoníně.

Když jsme dorazili na místo, čekala nás třída, vyzdobená sušenými bylinkami a barevnými kytičkami, které voněly každá jinak.

V teoretické části programu jsme se dozvěděli o životě včel, jejich uspořádání, pravidlech a povinnostech v úlu a také jsme si prohlédli, jak vypadá úl zevnitř. Dověděli jsme se, co to dá práce, než včelky nasbírají nektar a pyl z květů, aby mohly vyrobit med. Protože o včelách se říká, že jsou pilné, zkusili jsme si i my jejich práci.

Na zahradě nás čekala louka plná květů (barevných keramických misek). V některých byly malé kuličky, představující pyl, a v jiných zase voda, coby nektar. Děti se rozdělily do družstev, a protože jsme měli čtyři děvčata, udělali jsme z nich včelí královny. Z kluků byly včelky – dělnice. Včelky dělnice dostaly malá křidýlka, na krk malou taštičku a slámku. Každá skupina vyrazila do práce. Včelí královna radila, povzbuzovala a kontrolovala své včelky. Ty se činily, co jim křidýlka stačila. Královně přinášely nektar ve slámce do připravené nádoby a do kapsičky sbíraly pyl – kuličky. Zasoutěžili jsme si, zasmáli se a příjemně se pobavili. Nakonec děti dostaly sladkou odměnu v podobě perníčku s pořádnou dávkou medové polevy.

Závěrem mi dovolte, abych za všechny děti 1. stupně, poděkovala vedoucí EKO centra paní Zdeňce Flajžíkové a celému jejímu kolektivu. Děkujeme za jejich práci, ochotu a skvělé nápady při tvorbě programů.

                                                                                                     Radka Šupová a žáci 4. třídy

Zpravodaj z Prušánek 2/2015:

Děti ve škole získávají vztah ke knížkám i čtení. Pro někoho je četba zábava a později koníček, pro jiné povinnost. Aby čtení nebylo pro děti trápení, vymýšlíme spoustu aktivit, jak čtení zpříjemnit. Jsme rádi, že můžeme využívat i návštěvy místní knihovny, kde pro děti sestavuje program a besedy paní Milena Hromková. Naše poslední setkání mělo pracovní název TĚLO. Paní knihovnice vyhledala spoustu zajímavých informací z různých encyklopedií a připravila zajímavé ukázky i pokusy o našem těle. Děti luštily, četly, stříhaly i lepily. Výsledkem práce byly nové poznatky i praktická pomůcka, kterou si žáci odnášeli s sebou do školy. Za spolupráci se školou paní Hromkové děkujeme.

V rámci podpory čtenářství jsme přišli i na návštěvu na DPS. Děti se zeptaly obyvatel DPS na jejich oblíbené pohádky, knížky i hrdiny. Na oplátku pak děti přečetly veršovanou pohádku „O Sněhurce a sedmi trpaslících“, kterou zdramatizovaly podle rolí. Příjemnou tečkou celého setkání bylo vzájemné ujištění, že se děti i senioři budou setkávat dál.

Děkuji paní Němečkové i obyvatelům DPS za jejich čas i milé přivítání.

                                                                                               Luďka Trechová a děti 3. třídy

Zpravodaj z Prušánek 2/2015:

Víte, jak zvířata spí? Třeba pes, kočka, žirafa nebo medvěd? My vám to, co jsme se dověděli, rádi prozradíme nebo i přečteme. O čtyřnohých kamarádech je totiž nová krásná knížka „Jak zvířata spí“ Jiřího Dvořáka a ilustrátorky Marie Štumpfové. Naše třída měla možnost se v Galerii výtvarného umění v Hodoníně seznámit osobně s ilustrátorkou i její novou knížkou. Přečetli jsme si ukázky textů a povídali jsme si o tom, jak se knížka ilustruje a vyrábí. Aby workshop byl úplný, vytvářeli jsme si vlastní ručně šité knížečky, které jsme ozdobili tiskátky a speciálními štítky. Teď máme každý knížku pro naše ilustrátorské pokusy. Moc se nám v galerii líbilo a čas nám tam rychle uběhl. Abychom si mohli ve škole všechno připomenout a také si knížku dočíst, koupili jsme si ji a paní Štumpfová nám do ní přidala svůj autogram.

Děkujeme paní Blechové za doprovod a slibujeme, že se do galerie v příštím školním roce vypravíme zase.

                                                                                               Luďka Trechová a děti 3. třídy

Zpravodaj z Prušánek 2/2015:

Před 15 lety se dvě šikovné knihovnice z Uherského Hradiště pokusily vymyslet něco, co by zlepšilo čtenářství našich dětí a díky nim vznikl projekt Noc s Andersenem, jehož 15. ročník se letos uskutečnil.

V pátek 27. března 2015 spojilo pohádkové dobrodružství na dálku děti nejen v České republice, ale i na Slovensku, v Polsku, Anglii, Švýcarsku, ale třeba i v Austrálii nebo na Novém Zélandu. Celkový počet registračních míst byl letos 1 522 a celkový počet nocujících dětí byl vyšší než 93 000.

Také naše škola patřila k jednomu z těchto míst, kde již popáté strávila noc s pohádkou asi stovka dětí od 1. do 5. třídy a jejich učitelky. Naše letošní noc se nesla v duchu 100. výročí narození Jana Drdy a jeho pohádek, které jsou plné čertů, draků, loupežníků či čarodějnic. Tak i naše děti v tvořivých dílnách kreslily čerty, vymýšlely rozhovory dračích hlav, pátraly po loupežnících nebo luštily a sestavovaly čarodějné lektvary. Potom se vrátily do svých tříd, kde následovalo čtení pohádek a pozvolné usínání, což se u některých protáhlo až přes půlnoc. Přesto byli všichni ráno čilí a usměvaví a všichni se těšili, až zase za rok stráví Noc s Andersenem.

I my doufáme, že se díky takovým akcím zvýší u dětí zájem o čtení a knížky budou jejich skutečnými kamarády. Pokud děti vidí, že jejich rodiče, prarodiče, starší sourozenci nebo učitelé čtou, budou to dělat také. Přece všichni víme, že osobní příklad je tou nejlepší výchovnou metodou.

                                                                         Za učitelky 1. stupně ZŠ zapsala J. Nesvadbová

Zpravodaj z Prušánek 2/2015:

… další první myšlenky spojené s představou když se řekne 30. červen. Ty první jsou od nejstarších žáků školy, ale mladší se zamýšleli i nad tím, co budou po 30. červnu dělat. A padala slova jako koupání, opalování, ale také soustředění. A jaké? Někteří naši sportovci budou mít fotbalové soustředění, jiní badmintonové, další zase taneční soustředění. A to je moc dobře. Trávit čas prázdnin aktivně a nelenošit jen doma u počítače, tabletu či televize je jistě moc prospěšné. A o tom, že máme děti aktivní, svědčí jejich další úspěchy na poli sportu a tance. O tom se můžete dočíst v dalších článcích Zpravodaje.

Než jsme se dostali až ke konci školního roku, probíhala na škole i mimo školu spousta akcí.

Už v dubnu navštívili třeťáci s p. uč. Trechovou Galerii výtvarných umění v Hodoníně. V rámci dlouhodobé spolupráce byli přizváni na workshop (tvořivou dílnu) s ilustrátorkou dětských knížek. Tato třída ještě absolvovala návštěvu naší obecní knihovny a děti také zavítaly za obyvateli naší DPS. Zde si zjišťovaly, jak to bylo s čtenářstvím obyvatel DPS, když byli oni malí. Začátkem května se vydaly všechny třídy I. stupně na divadelní představení „Pět báječných strýčků“ do Brna do divadla Polárka. Hned následující den – 5.5. jsme se fotografovali. Devátá třída nebyla kompletní, tak si domluvila náhradní termín. V polovině května se naše škola (prostřednicvím Kamily Zvědělíkové a Aničky Červenkové) zapojila do dalšího ročníku výtvarného setkání, které pořádal Měú Hodonín, odbor školství. Tato setkání mají název „Kroky k umění“ a jsou určena pro mladé tvůrce ze základních škol a nižších ročníků víceletých gymnázií. Letos bylo zvoleno téma“ Má vysněná dovolená“. Ve dnech 13.-15.5. si vyzkoušeli šesťáci výukový pobytový program ve Velkých Pavlovicích v ekocentru Trkmanka. Do tohoto centra jsme začali jezdit teprve nedávno a už teď můžeme hodnotit jejich programy jako velmi hezké a dobře připravené. Ke konci května byla domluvena návštěva žáků 8. třídy pod vedením třídní učitelky a zároveň výchovné poradkyně – V. Buškové na úřadu práce v Hodoníně. Zde si osmáci zkouší otestovat svůj zájem a možnosti dalšího studia v rámci profesní volby.

Do života včel a dalšího hmyzu, který se stará o opylování rostlin, měli možnost nahlédnout čtvrťáci v ekocentru Dúbrava v Hodoníně. Povedeným program je přenesl do rolí včelek sbírajících nektar a pyl. Zábavnou formou se kluci a děvčata seznámili s problematikou včelařství. V současné době je to tolik žádané odvětví malovýroby propojené s pěstováním ovoce. Poptávka po medu z domácích zdrojů narůstá a péče o včely se dostává do popředí zájmu.

Červen je měsícem školních výletů. Nejinak tomu bylo i letos. Vzhledem k počasí a termínům výletů tříd jsme přesunuli oslavu Dne dětí až na konec měsíce. A tak hned od čtvrtku 4.6. se vydávaly třídy z I. stupně na své školní výlety. Prvňáčci jeli do Milotic, druháci společně se třeťáky byli v Jihlavě, čtvrťáci s páťáky na Macoše a v Punkevních jeskyních. Na druhém stupni se vždy zohledňuje účast na delších výjezdech a tak šestá třída měla výlet v podobě třídenního programu ve Velkých Pavlovicích v předstihu. Sedmáci a osmáci byli letos v zimě na lyžařském kurzu a tak sedmá třída byla jen na jeden den za zvířátky v Hodoníně. Pro osmou třídu bývá tradičně připraven outdoorový kurz na Littneru – letos v termínu 8. – 10.6. června. Deváťáci se nakonec domluvili na výletu do Lešné.

K akcím, které jsou pro poslední měsíc školního roku charakteristické, patří např. táborák našich třeťáků (se sportováním na hřišti, s opékáním a zpěvy při kytaře). Proběhla také schůzka rodičů budoucích prvňáčků ve škole, s debatou o tom, co budou děti potřebovat, na co se mají rodiče připravit. Děti z MŠ – budoucí prvňáčci – navštívily své kamarády v první třídě.

Na závěr školního roku na 29.6. jsme ponechali Dětský den a v tento den se též na obecním úřadu v obřadní síni rozloučíme s našimi absolventy – deváťáky. Chtěli bychom jim popřát úspěšný vstup do škol, které je čekají v další studijní etapě po prázdninách. A všem dětem, malým i velkým, příznivé počasí o prázdninách, zajímavé zážitky, spoustu kamarádů a minimum průšvihů.

Za celoroční práci bych ráda poděkovala všem pedagogickým i nepedagogickým zaměstnancům, popřála hezkou dovolenou k načerpání nových sil. Poděkování patří i našemu zřizovateli za výbornou spolupráci a podporu. Za spolupráci děkuji i SRPDŠ a našim příznivcům a sponzorům, zejména P. a Zd. Zálešákovým.

                                                                                          Alena Kristová, ředitelka školy

Zpravodaj z Prušánek 2/2015: Jako každé jaro, tak i letos se rozběhly naplno nejrůznější sportovní soutěže. Jednou z prvních byla vybíjená pro žáky 4. a 5. tříd. Soutěž proběhla ve sportovní hale v Dolních Bojanovicích. Tam se také odehrálo okrskové kolo ve florbale, kde naši kluci obsadili 2. místo. Další tradiční sportovní akcí bývá štafetový závod na kolečkových bruslích v Lužicích. Letos na nás (po pádu a úrazu jednoho závodníka) nezbylo žádné medailové umístění. Ale členům štafety to nedalo a už trénují na příští rok! Další soutěží bylo okrskové kolo v malé kopané v Miloticích.

Vrcholem jarních sportovních soutěží bývají Přebory Regionu Podluží v atletice. Nejinak tomu bylo i letos. Ve dnech 25. a 26.5. se nejprve mladší atleti z 1. – 5. třídy a pak starší (6.-9. třída) vydali do Lanžhota na jejich školní hřiště po roce opět poměřit síly. Problémem byl odvoz na závody (první den jelo cca třicet osm závodníků a druhý den asi třicet pět). V tomto termínu nebyl volný žádný z autobusů našich obvyklých dopravců, ale vyšli nám vstříc z BORSu Břeclav a byli jsme „zachráněni“. Jak mladší, tak starší závodníci se umístili na 2. místě hned za domácím Lanžhotem. Výčet medailí je úctyhodný:

Už za první třídu získali první medailové zkušenosti Michal Kachyňa stříbro za běh na 50 m, Verunka Klímová za běh na 50 m a Lubošek Jeřábek za hod míčkem – oba bronzovou medaili. Ve druhé třídě si pro medaile došli Katka Poláchová a Vašek Malhocký, oba pro zlatou za hod míčkem, Samuel Štěpanovský pro stříbrnou za běh na 50 m. Ve třetí třídě získali medaile Adam Veselý – stříbrnou za hod míčkem a Tobiáš Mráka zlatou a stříbrnou za běhy na 50 m a 300 m. Ve čtvrté třídě se z medailí radovali Mário Danihel se zlatou medailí a Natálka Pálková se stříbrnou za hod míčkem, Matěj Strýček se zlatou medailí za skok do dálky a Adam Kuja s bronzovou medailí za běh na 300 m. Za první stupeň byl nejúspěšnější Filip Mazuch se dvěma zlatými medailemi za oba běhy – na 60 m a 600 m, další zlatou měl Aleš Danihel za hod míčkem (s mladším bratrem si přinesli domů dvě zlaté!), Denis Kovačič dosáhl na stříbro v běhu na 60 m a Terezka Mečlová na bronz v běhu na 600 m.

Na druhém stupni bylo také mnoho radosti z medailí za výborné výkony. Za šesťáky vybojovali medaile Vítek Ostřížek – zlato za běh na 600 m (krásný běh, bravurně zvládl taktiku!), Gábina Křiváková stříbrnou medaili za hod míčkem a Katka Penčáková bronzovou za běh na 600 m. Pro Katku velmi náročné – v noci před závodem se vrátila z tanečního mistrovství světa v Poreči, kde sklidili obrovský úspěch. Za sedmáky si odvezl medaili opět Dalibor Kříž v hodu míčkem – bronz a Barča Svobodová za běh na 60 m také bronz. Nejvíc asi „zacinkali“ osmáci – vůbec nejúspěšnější závodnicí byla Kamila Zvědělíková, která si přivezla tři medaile – zlato za 60 m a 600 m a bronz za vrh koulí. Škoda, že pro špatné počasí byl zrušen skok do dálky, tam by měla šanci i na další zlato – a nejen ona! Katka Švastová si dovezla stříbro a bronz za 60 m a 600 m, Lukáš Maděryč zlato a stříbro za stejné disciplíny (i toho mrzelo, že se neskákalo do dálky – měl velkou šanci na medaili), Vojta Salajka získal bronz na 600 m a Filip Benada vyhrál vrh koulí a odvezl si zlato. Deváťáky v medailové sklizni zastoupil Dominik Fojtík v jeho parádní disciplíně – vrhu koulí. Na poslední reprezentační akci za školu zakončil „zlatou tečkou“.

Všem závodníků (nejen medailovým) moc děkuji za vzornou sportovní reprezentaci školy a obce v rámci Regionu Podluží. Do dalších závodů přeju krásné zážitky, výborné výkony a chuť dál sportovat.

                         Vaše „fanynka“ Alena Kristová